Úvod > MIKOLÁŠ AXMANN: LITOGRAFIE A KRESBY aneb jaké to je uvnitř autorova zhmotněné fantazie

MIKOLÁŠ AXMANN: LITOGRAFIE A KRESBY aneb jaké to je uvnitř autorova zhmotněné fantazie

25.03.2022 18:09

MIKOLÁŠ AXMANN

LITOGRAFIE A KRESBY

Dvoudomí

3. 3. – 27. 3. 2022

GALERIE HOLLAR

Mikoláš Axmann (*1955) grafik a univerzitní pedagog. Muž tvořící s bezbřehou fantazií, tvůrce, který svého diváka nejen, že ohromí precizností vytvořených snových děl, ale on své diváky do svých grafik vláká, přivábí, vtáhne, aby – dáli se to tak říci – vytvořil v nitru diváka jakési souznění se záhadným světem autorových prací hraničící až virtuální realitou navozenou mistrovským pojetím grafické tvorby bez berliček všemocné (zlomocné?) elektroniky.

Je příjemné, ale i náročné, vyznat se ve světě vytvářeném tvorbou mistra řemesla. Proto se na www.www-kulturaok-eu.cz rádi setkáváme se - vždy specifickými - pracemi Mikoláše Axmana a rádi si je pro potěchu duše i oka, „vyzobáváme“ i na četných kolektivních výstavách, kde se k naší radosti, často objevují. Zejména tam, kam bytostně patří, do výstav pořádaných v Mecce vší grafiky – v Galerii Hollar. (Viz. odkazy na konci tohoto článku). Proto jsme se samozřejmě vypravili i na jeho autorskou výstavu nejnovější, dvojdílnou výstavu litografií a kreseb se spojovacím názvem – Dvoudomí.

Co nám k výstavě pověděl její kurátor?

Kurátorem výstavy Mikoláše Axmanna je PhDr. Ivan Neumann významný český historik umění, zasvěcený galerijní pracovník, výborný fotograf, bravurní překladatel a obětavý kurátor výstav, zaměřenýchpředevším na moderní a současné české umění. Ivan Neumann mimo mnohé jiné vydal v roce 2005 o Mikoláši Axmanovi publikaci nazvanou Tisky / Prints.

Tedy osoba nad jiné povolaná o právě probíhající výstavě Mikoláše Axmana v Galerii Hollar podat informaci. Zde přinášíme její záznam:

„V litografiích Mikoláše Axmanna nacházejících se

v první části výstavy, se svět vynořuje před divákem v neprostupných sítích jako nezadržitelné tryskání všeho, co ve světě jest, všeho, co v něm probíhá, v člověkem nezadržitelné, neuchopitelné, mnohosti. Komplikované barevné sítě jeho litografií nelze pouze jednoduše pojmout jedním zběžným pohledem, ony naopak vybízejí k mentálnímu vstupu a dlouhému bloudění v útrobách obraznosti. V nich se divák octne ve středu explodujícího dění, neustále překvapujícího „vyvstávání“ – existence světa.

Ve druhé prostoře galerie Mikoláš Axmann vybízí ke skutečnému tělesnému vstupu do díla, kde se svět objevuje jako střídmé, tiché, prosvítavé bludiště vytvořené z velkoformátových netkaných textilií, na nichž černé kresby dávají vzniknout magickému podobenství o prastarém vinném kmeni. Jako by se vynořoval v nehlučném proměnném vlnění textilie z hluboké minulosti evropských kulturních dějin, během nichž vinný kmen neměl nikdy význam pouze profánní, užitný.

Nabízená Axmannova cesta bludištěm vinohradu není jen vinařovou cestou mezi bezlistými odpočívajícími kmeny vinné révy, ale je nejspíš i podobenstvím o nelehké cestě člověka sebou samým k sobě samému.“

Všimněme si, jak nám autor kurátorského textu, PhDr. Ivan Neumann nenápadně a elegantně objasnil název výstavy – Dvoudomí…

Bludiště nebo ponor do výtvarného světa spleteného z fantazie autora

Mikoláš Axmann vytvořil velice zajímavou výstavu. Ne výstavu jednotlivých děl, jak sme zvyklí, to tak nějak také, ale umožnil návštěvníku této výstavy překročit lákavě bludný kořen tvořící hranici mezi výstavou a dílem. Po překročení tohoto bludného kořene, se návštěvník neocitá v galerii před vystavenými obrazy, ale ocitá se v nich. Mezi nimi. Za nimi. Kolem nich. Je náhle součástí děl tvořících dílo jedno pohlcující (doslova), obstupující diváka tak, aby byl nucen dílo prostupovat, vyhýbat se v něm jednotlivým prvkům, zaplétat se do něj a být v něm uvězněn. Netradiční a nápaditá expozice zaslouží uznání už sama za sebe. Je dál tradiční Axmann, jeho styl, jeho způsob, ale je to i Axmann vyzněním celého kontextu děl tak trochu jiný. A je to dobře. Z reálné deprese venku před galerií se tak – alespoň na chvíli – ocitneme v snách, v říši fantazie, natolik vzdálené realitě současné doby. Žel pouze na tu chvíli uvnitř. Stačí však vyjít ven a jsme v tom zas. Ale třeba,třeba se kousek, kousíček, Axmannova světa bezbolestně zasekne do našeho nitra a pomůže nám tak ten balast reálného světa zla a děsu o maličko lépe snášet. Třeba, snad …

O autorovi

Mikoláš Axmann si instalaci této výstavy zjevně užíval

Mikoláš Axmann (* 24. února 1955 Prostějov)

· grafik a univerzitní pedagog.

· V letech 1978–1983 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Ladislava Čepeláka.

· Jako pedagog působil na Českém vysokém učení technickém v Praze (1990–1992), na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1992–1997), na Západočeské univerzitě v Plzni (1999–2001), kde založil a vedl dílnu klasického kamenotisku a od roku 2004 zde působil na Ústavu umění a designu.

· Od roku 2014 vede ateliér Ilustrace Grafika na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. V roce 2016 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění. Je členem skupiny Corpora S.

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková DiS.

Foto: Marie Kubíčková DiS. (5 x) a Kateřina Marková (1 x)