Úvod > TRANSPARENCY v Galerii UM aneb PRŮHLEDNOST to je to, o čem je tahle výstava studentských prací

TRANSPARENCY v Galerii UM aneb PRŮHLEDNOST to je to, o čem je tahle výstava studentských prací

25.04.2023 18:19

TRANSPARENCY

Průřez tvorbou Ateliéru skla UMPRUM

5. 4. - 13. 5. 2023

Galerie UM

„Sklo je velice ojedinělý, stále živý materiál, který více než ostatní pracuje s náhodou a překvapením. Mimo jiné i z tohoto důvodu balancuje sklářská tvorba v ateliéru na hraně volného umění a designu. Tento balanc by měl být zcela přirozený, bez složitého dělení. Ateliér by měl jít cestou tvůrčího designu s přesahem až ke konceptuálnímu přístupu, ze kterého je možno přejít k jakékoliv umělecké disciplíně“.

Rony Plesl, vedoucí Ateliéru skla na UMPRUM

Výstava nazvaná Transparency - Průřez tvorbou Ateliéru skla UMPRUM, představuje díla 26 studujících a absolventů tohoto ateliéru, jež vznikla za posledních šest let.

Nápaditě instalovaná přehlídka neokoukaných artefaktů představuje snad až bezbřehou mnohostrannost tvorby, přístupů, technik a řemeslného zpracování pozoruhodného materiálů – skla.

Výstava ale také nabízí ukázky inteligentního designu užitého skla, stejně tak jako různé typy světel, či dokonce práce nalézající se až na samém pomezí sochařské tvorby a konceptuálního umění…

Artefakty ze skla se nemohou okoukat

Jsou výstavy výtvarného umění, kde si člověk exponáty prožije, nebo jen prohlédne, kde si odnáší dojem a tím to končí. Výstavy skla jsou však něčím nad tím vším. Alespoň pro nás, na www.www-kulturaok-eu.cz.

Sklo má tisíce podob. Nejen coby artefakt jako takový, váza, číše, svítidlo, ale i jako vjem. Každý výtvor ze skla, tvůrčího materiálu, je uměním už tím, že je. Má totiž v sobě řadu výtvarných „bonusů“. Odrazy, lesky, hry barev a jejich změny s úhlem pohledu či nasvícením. Vzrušující křehkost, něžnost tvarů, snový potenciál. Skleněné artefakty jsou neokoukatelné. Ať už v roli užitné či v roli ozvláštňující prostor, kam jsou instalovány, tedy náš svět kolem nás. Svět, který potřebuje být zkrášlován, neboť sám si o to začasté přímo říká. Zvláště v dobách, jaké nás na téhle planetě v posledním čase častují stále častěji. A stále urputněji. Potřebujeme nacházet krásu, a sklo, a díla z něj vytvořená, nám ji poskytují.

Naše díky proto patří, nejen tomuto uměleckému materiálu, ale i těm, kdo z něj vytvářejí díla, jež nám činí potěšení a mnohé z jejich děl nám dokonce i obětavě slouží.

Je dobře, že UMPRUM disponuje takovými osobnostmi v rolích pedagogů, k jakým patří Rony Plesl. Díky jemu, a jemu podobným, máme tolik skvělých pokračovatelů věčné tradice českého sklářství.

Výstava Transparency - Průřez tvorbou Ateliéru skla UMPRUM je toho ostatně jednoznačným důkazem.

Po úspěšných prezentacích v Londýně a belgickém Lommelu, konečně v Praze

Výstava výběru z prací studentů a dnes již namnoze i absolventů Ateliéru skla UMPRUM, byla původně výstavou takříkajíc exportní. Šla do světa ve šlépějích slávy českého skla s dějinnou tradicí. A také, jako reprezentace UMPRUM a jejího Ateliréru skla.

Právem. Vždyť i sám Ateliér skla na UMPRUM má svou požehnanou historii. Sahá až do 40. let 20. století. A už od svého vzniku dosahoval tento Ateliér a výsledné práce jeho studentů náležitých uznání a získával si pozornost fakticky celého světa. Názorným příkladem, přínosu Ateliéru skla pro naše sklářství je i jeho současný vedoucí Rony Plesl. Sám původně student UMPRUM a jejího Ateliéru skla.

Je dobře, že se uvolil a ujal i pedagogické funkce. Výsledky jsou zřejmé. Jak na výstavě samé, to především, tak při uplatnění absolventů, z nichž mnohá jména posouvají zase dál hranice možného.

Zde je třeba za jiné jmenovat právě spolutvůrkyni výstavy Transparency, Kláru Horáčkovou. Absolventku Ateliéru skla a dnes už i mimořádnou osobnost oboru s vynikajícími nápady a tvůrčími počiny.

V čem, že tkví úspěšnost Ateliéru skla? Rony Plesl to charakterizoval slovy:

„Při výuce kladu především důraz na silný myšlenkový koncept, který studenty provází labyrintem trendů a pomáhá jim překonávat nástrahy laciného estetismu a dekorativismu, ke kterému mnohdy materiál jako sklo svádí.“

A že to tak opravdu znamenitě funguje, dokládá i výstava Transparency.

Jaké podoby může mít sklo? Kde jsou jeho hranice?

Pro odborné hodnocení výstavy Transparency - Průřez tvorbou Ateliéru skla UMPRUM, samozřejmě sáhneme po kurátorské zprávě Ronyho Plesla a Kláry Horáčkové.

„Z vystavených prací můžeme jmenovat skleněnou plastiku čerstvého absolventa Johana Pertla Monument, která kombinuje tavené sklo a mramor.

Inspirací bylo autorovi umístění staveb v krajině.

Dílo staví na kontrastu kamene jako krajinného profilu a jím procházejícím bloku skla.

Studentka Jana Svobodová se na výstavě prezentuje dílem Jak chytit kapku vody.

Kapce vody dává emoci a vnímá ji jako slzu.

Smutek a pocity přeměňuje do něčeho jedinečného, stálého a živého.

Využívá pro to řady různě technologicky zpracovaných skleněných destiček umístěných na rozměrném průsvitném, podsvíceném stole.

Součástí instalace je i ručně broušený objekt kapkovitého tvaru, který je ukrytý v intimním prostoru pod stolem.

S hravým konceptem přichází Anna Martinková, která je zde zastoupena instalací na pomezí volné tvorby Jev.

Svou práci vnímá jako snahu o přiblížení fyzikálních jevů a zdůraznění jejich podstaty.

Pracuje se spékanými skleněnými korálky a zmagnetizovaným kovem, které jakoby levitují v prostoru.

Všechny části jsou neustále v pohybu, částice mezi jednotlivými segmenty pracují a magnetické pole je neustále aktivní.

Práce s tvarem je intuitivní záležitostí, hlavní roli zde hraje gravitace a magnetická síla, které ovlivňují výstup celé práce.

Nástěnná plastika Behind the Screen, Filipa Franka kombinující obdélníkové sklo a sádrový reliéf lidských torz upozorňuje na komplikovaný vztah mezi lidmi a obrazovkami.

Obrazovky, do kterých lidé neustále hledí, usazují své uživatele do specifických pozic a upoutávají na místo.

Autor chápe obdélník jako symbol vězení, které si společnost vytvořila.

V blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností obdélníkové médium opustíme a propadneme se do světa virtuální reality, která uvězní naše tělo celé.“

Vystavující autorky a autoři

Emma Balcarová, Kamila Dvořáková, Sabina Falcmanová, Šárka Ištvánová, Anna Jožová, Valentina Hejdová, Anna Martinková, Dominika Petrtýlová, Vendulka Prchalová, Anne Ryšavá, Jana Svobodová, Barbora Štefánková, Marieta Tedenacová, Karolína Vorlíková

David Černý, Philip Frank, Adam Hanšut, František Jungvirt, Shynar Kaliyeva, Daniel Kinský, Tomáš Kučera, Meta Mramor, Johan Pertl, Tomáš Rachunek, Vlastimil Šenkýř, Byoungchan Yun

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.

Foto: Marie Kubíčková, DiS.