Úvod > Kamil Lhoták ve Ville Pelle aneb jak přeměnit prestižní pražskou vilu v Krajinu snů

Kamil Lhoták ve Ville Pelle aneb jak přeměnit prestižní pražskou vilu v Krajinu snů

04.10.2026 16:21

Kamil Lhoták

Krajina snů

Od 1. 10. do 6. 12. 2026

Galerie Villa Pelle

(Kamil Lhoták s Janem Zrzavým na fotce Václava Chocholy)

„Jako chlapec jsem měl několik snů.

Kolo, motocykl a balón.

Na kole jezdím od svých čtrnácti let, na motocyklu jsem začal jezdit o čtyři roky později. Mám rád lesy, pole, louky a kdykoliv mám trochu času, rád se vzdaluji městskému ruchu. Sednu na motorku či na kolo a jedu na výlet. Třeba na oběd do Velvar.

Jen ten sen o letu balónem se mi nesplnil.

Budu tedy dále snít a budu o své touze, stejně jako o touhách splněných, malovat…“

Kamil Lhoták

(výstavu zahájila ředitelka Galerie Villa Pelle, paní Radana Rýdlová)

„Jméno Kamila Lhotáka (1912–1990) si asi nejčastěji spojujeme s obrazy a malbami,

avšak jeho tvorba a zapojení do umělecké činnosti byly mnohem rozsáhlejší.

Byl velmi aktivní rovněž na poli grafiky, kde vytvořil na sedm set prací.

Jeho ilustrační tvorbu můžeme obdivovat mimo jiné ve více než čtyřech stovkách knih,

které doplnil svými kresbami.

Právě na tyto tři hlavní směry umělcovy činnosti je zaměřena tato výstava.“

Kurátor: Libor Šteffek

Nejsme zdaleka jediní…

Tvorba Kamila Lhotáka, především ta chronicky známá asi všem bez rozdílu, má zvláštní moc. Ale není to jen často opakovaná a v lidské duši uhnízděná nostalgie po nějakých časech. Nemůže ani dost dobře být. Drtívá většina z nás to, co mistr mistrovsky vkládal do svých obrazů, nepamatuje. Tak po čem konkrétním je ta nostalgie obrazů Kamila Lhotáka? Ne, je v tom něco jiného. Obecnějšího, nadčasovějšího, ne-li přímo věčného. Atmosféra těch obrazů. Stroje a dopravní prostředky, které známe - do jisté míry - z muzeí technického zaměření, na Lhotákových obrazech ztrácí svoji techničnost a ožívají. Zavádějí, vtahují, ba vábí, nás - ani ne až tak přímo do minulosti, kterou do jisté míry interpretují - ale do atmosféry. Neřešme hned – hnidopišsky - jaké konkrétní. Ne, ne, obrázky Kamila Lhotáka nás zavádějí do – jak ostatně zní i název výstavy – do Krajiny snů. Snů, nabitých romantikou, tužbami a přáními, snů, které se nám nikdy nesplní, nemohou, na obrázcích není vše jen striktně reálné, ale ve kterém snu to tak je? Sen – ten spánkový – prý trvá od 5 do 45 minut a klidně se můžeme vzbudit s tím, že se nám zdál celou noc, i když odborníci naměří trvání jenom do té tři čtvrtě hodiny. Lhotákovy sny, ale opravdu trvají nepřetržitě. Jsou zachyceny na jeho obrazech. V nás pak ty obrazy vzbouzí naše vlastní sny. Krátce i dlouze, jak tak procházíme výstavou. Obrazy nás oslovují a evokují v nás naše sny v naší vnitřní krajině, a my neřešíme, zda jsme to někdy zažili, my jsme šťastni, že se nám ty Lhotákovy sny zdají. A že nejsou nikdy jen o tom, co na obraze je, ale o atmosféře, která obraz přináší. Atmosféru klidu, únos z nehezké reality dne kolem nás, tiší nám neklid v duši a brnká na buňky zvědavosti, zvídavosti, odvahy. Odvahy, kterou bychom ale v sobě nedohledali. Krajina snů Kamila Lhotáka nás unáší do mistrovy krajiny snů, kde je nám vždy dobře a bezpečno, jak nám bývalo kdysi dávno, pradávno - v dětství. Kdy, řečeno s právě jubilujícím klasikem Jiřím Suchým: „Kuchyně se stane lesem a štokrle medvědem. Já i my to těžko nesem, že to taky nesvedem…“ S Kamilem Lhotákem ano. A to je dar. Jeho - nám.

Co říká o výstavě její kurátor Libor Štefek?

· „Výstava Kamil Lhoták – Krajina snů zachycuje autorovu tvorbu v celé její šíři, od počátečních krůčků umělce v třicátých letech minulého století až po završení v letech osmdesátých.

· Návštěvníkům přibližuje několik zásadních oblastí a témat, které byly pro dílo Kamila Lhotáka určující a charakteristické.

· Umělcovo mistrovství nám představují jak práce drobných rozměrů, tak velkoformátová plátna.

· Můžeme tak sledovat výsledky více než půl století autorova působení a jednotlivé posuny v jeho uměleckém vývoji a zachycovaných motivech, od počátečního okouzlení světem Julese Verna, světem balónů a vzducholodí. S autorskou značkou KL.

· Následné zapojení do aktivit Skupiny 42 se zaměřením na město a svět, v němž žijeme.

· Zobrazování krajiny v padesátých letech, kdy si oblíbil zejména scenérii Českého středohoří.

· Stáváme se svědky změn a nástupu nových dynamických motivů do prací vznikajících v letech šedesátých, kdy do svého repertoáru zařazuje další typické artefakty jako orly, draky, stroje pouště či terče.

· V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak projevuje v díle Kamila Lhotáka v mnohem větší míře vlivu kolorismu a práce s barevnou složkou.

· Celý Lhotákův umělecký svět je prostoupen fascinací Francií a technikou ve všech možných podobách, kdy v jeho dílech hrají podstatnou roli především motocykly, automobily, ponorky či letadla.

· Nelze rovněž přehlédnout autorovu schopnost vystihnout genius loci – jedinečný charakter daného okamžiku a místa, přenesený rovněž do portrétů přátel, umělcových múz či třeba zatoulaných míčů, které neopakovatelně dotvářejí atmosféru jeho obrazů, jež my, stejně jako generace před námi, nepřestáváme obdivovat.“

Od komorních děl po velkoformátová plátna

Jak už bylo řečeno, výstava se věnuje nejen Lhotákově tvorbě malířské, ale také grafické a nepříliš známé práci ilustrační. Pozorný divák, tak může sledovat vývoj autora od raných prací z let 30. až po tvorbu let osmdesátých. Vůdčím motivem je nesporně autorova pozornost věnovaná technice a příměstské periferii. Divák nemůže nevnímat, že autor disponuje schopností vyobrazit i banální jev tak, že přerůstá do pro něj tak typické kompoziční poezie a svádí nás hledat a (ne)objevovat autorovy skryté hádanky a tajnosti v obraze ukryté.

Jistým překvapením jsou bezesporu i velkoformátová plátna. Autor těchto řádek neposoudí, zda i návštěvnice výstavy jsou „odkojeny“ tvorbou Julese Verna, ale muži rozhodně. A souvztažnost Verneovek a Lhotákových obrazů je jasná. Nebýt do podvědomí vžity originální rytiny Vernovy romány doprovázející, mohl by je klidně ilustrovat v českém překladu právě Kamil Lhoták. Pro dámské návštěvnice však bude asi více oslovující ona Lhotákovská poetika.

Výstava připomíná prvotní autorovo působení pod značkou KL stejně jako jeho následné spolupůsobení pod vlivem legendárního sdružení autorů do Skupiny 42. Právě v této souvislosti objevuje autor účin romantiky snů, vetknuté do syrovosti současného industriálního města. Je to dál, Lhoták ale o něco víc orientovaný na méně něžně poetické sny. Zajímavý je jeho bezúhonný průnik složitým obdobím totálního socrealizmu složitých 50. let. Autor se z vlády dogmatismu vyvlékl tím, že věnoval pozornost krajině, konkrétně pak „jeho“ krajině Českého středohoří.

Na výstavě samozřejmě nechybí ani práce svobodně fantaskní až bizarní z nedlouhé doby všeobecného uvolnění v letech 60.

Pro následující léta normalizační, tedy sedmdesátá a osmdesátá, odborníci připomínají především Lhotákovu koketérii s výrazným kolorismem.

Závěr tvůrčí cesty Kamila Lhotáka pak vedl především k dílům grafickým.

Redakční poznámka

Kamil Lhoták je po svém odchodu do jeho věčné „krajiny snů“ u nás v posledních letech vystavován poměrně často. Pokud se jedná o Prahu tak celkem pravidelně se mu věnuje především Galerie Moderna. Lhotákovo grafické vyjadřování samozřejmě reflektuje Galerie Hollar. Ani v Museu Kampa, v návaznosti na sbírku paní medy Mládkové nebyl opomenut. Jeho tvorba je - a plným právem – zastoupena v Národní galerii, kde je včleněn do výstavy, která má být tak trochu panteonem našeho výtvarného umění, nazvané Konec černobílé doby. Vzpomínán je vděčně i v souvislosti s „jeho domovskou“ grafickou dílnou v Říční ulici a samozřejmě je uznale citován i ve všech zmínkách a článcích o někdejší proslulé výtvarnické kapele Grafičanka, jejímž spoluzakladatelem právě Kamil Lhoták byl…

Vždy a všude však šlo, jde a nesporně i půjde o dílčí či monotematický pohled. Má to své myšlenkové či prostorové důvody, ale vypovídá to o tvorbě Kamila Lhotáka vždy jen omezeným způsobem. Až teprve Villa Pelle, pomineme-li pradávnou výstavu Lhotákových obrazů v Obecním domě, uspořádala opravdu naprosto průřezovou, reprezentativní a retrospektivní výstavu, zahrnující takříkajíc „vše z Lhotáka“.

Výběr tvorby čítající asi 300 obrazů má pak ovšem jednu logickou vadu na kráse, že značnou část vystavených prací má běžný divák, takzvaně nakoukanou. S tím ale nelze dost dobře nic dělat. Pro laickou veřejnost a dokonce i pro poučené diváky, je na výstavě možno spatřit řadu chronicky známých děl. Vyvažuje to, však také, řada případů kdy je možné spatřit obrazy téměř neznámé či dokonce netušené. Zejména jsou to Lhotákovy portrétní práce a v nejvyšší části výstavy pak exkurz do jeho rané ilustrační tvorby z dvacátých let pro magazín Auto-moto zpravodaj.

Podstatné ale je, že vše - i přes obsahovou pestrost - je na výstavě představeno v logickém až didaktickém členění po stránce obsahově i časové. Jde tak zásluhou kurátora výstavy Lubora Štefka, o zatím nejdokonalejší a hlavně nejrozsáhlejší představení Lhotákovy celoživotní tvorby.

Zajímavou „přidanou hodnotou“ je poměrně objevná sekce rozsáhlé fotodokumentace od Lhotákova „dvorního“ fotografa, Václava Chochola a ve smyčce promítaná projekce TV dokumentu, Kamilu Lhotákovi věnovaného.

A nakonec – alespoň pro autora těchto řádek - byla informace, při zahájení výstavy samozřejmě hrdě proklamovaná starostou Prahy 6, že Kamil Lhoták je rodákem z Prahy 6, neboť prožil podstatnou část života v Bubenči a patří tak – a plným právem - k nejvýznamnějším osobnostem této městské části.

Jak pravila při zahájení výstavy ředitelka Galerie Villa Pelle, paní Radana Rýdlová:

„Kamil Lhoták jako výtvarník a ilustrátor, patří mezi nejoblíbenější autory

české výtvarné scény druhé poloviny 20. století.

Jeho úchvatný a osobitý styl je znám už po několik generací.

Přesto máme na naší výstavě ambice prezentovat

vedle známých děl i mnohá méně známá, která byla

zásadní pro jeho tvorbu během jednotlivých životních etap.“

Ředitelka galerie Villa Pelle, Vladana Rýdlová

Komentované prohlídky

Prostý divák, který touží nejen po subjektivním prožitku z obrazů ve stylově koncipovaných a aranžovaných výstavních síni Villy Pelle, může absolvovat podrobnější a cílenější prohlídku komentovanou, prováděnou osobně kurátorem výstavy, Luborem Štefkem, který je naším asi vůbec nejfundovanějším odborníkem věnujícím se dílu Kamila Lhotáka a je i autorem publikací Kamilu Lhotákovi věnovaných.

Termíny konání:

ČT 8. 10. 18:00, SO 17. 10. 18:00, ČT 12. 11. 18:00 a ST 2. 12. v 18:00

Text a foto: Richard Koníček