Úvod > Martin Salajka – Mimikry aneb „Jsem dost plodný a dost energický tvůrce…“ M. S.

Martin Salajka – Mimikry aneb „Jsem dost plodný a dost energický tvůrce…“ M. S.

26.08.2022 18:57

Martin Salajka

Mimikry

23. 8. 2022 - 2. 10. 2022

Villa Pelle

„Výstava Martina Salajky je pro nás dalším významným počinem v programové linii, sledující originální tvůrce mladší a střední generace, kteří mnohdy díky své neochotě ke kompromisům stojí mimo hlavní proud,“

ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová

„Uvěřitelnost Salajkových obrazů – jakkoli zdánlivě pracuje na hraně reality, tedy s neuvěřitelnými parametry – vyplývá z toho, že maluje v podstatě jen to, co má sám prožité na vlastní kůži a dobře zná. Nepřekvapí tedy, že vjemy nočního chodce se mu vryly do paměti při temných procházkách parky v době lockdownu, tím méně, že je vášnivým rybářem, ani že sám právě chameleóny doma chová. Jednotlivé motivy se zároveň vizuálně propisují do jeho malby nebo slouží jako emotivní či významový katalyzátor a dostávají tak symbolický přesah.“

kurátor výstavy Radek Wohlmuth

140 vzkazů od jednoho Martina Salajky

Obrazy Martina Salajky sledujeme na www.www-kulturaok-eu.cz již nějaký ten rok. Sledujeme, studujeme, chápeme i nechápeme, ale vždy nás nenechají klidnými. To snad ani nelze. Apelují, naléhají, vtahují, rozrušují, zneklidňují, děsí a varují. Nikdy nejsou jen proto, že jsou, vždy jsou proto, aby byly. A atakovali. Fantazii diváka fantazií autora. Někdy se ty fantazie sejdou a notují si, někdy se rozcházejí, někdy přímo souzní, někdy naopak vyvolají v mysli diváka něco, co by sám v sobě nehledal, ale vždy, vždy, nejsou přehlédnutelné. A to by snad měl být důvod každého z obrazů od každého z malířů. Ne všechny obrazy a ne všichni autoři to ale dokážou. Martin Salajka ano. A na své výstavě, nazvané Mimikry, rozhodně. A stočtyřicetkrát znovu a jinak.

Ale nechce to výstavou prolétat, chce to se výstavou proplétat. Chce to uvíznout, zastavit se, virtuálně vstoupit do světa autorových snů a fantazie, do světa, který ale přesto má vždy, racionální základ. Příroda, krajiny, živočiši, hlubiny, jiné světy za naším už trochu okoukaným světa. Příroda nahlížená a viděná (!) jinak.

Ne vždy asi přesně rozpoznáme všechno to, co nám autor sděluje. Ale vždy toho rozpoznáme i tak víc než dost. A někdy, možná, i to, co nám sám autor naopak nesděloval. A to je dobře, protože vzniká dialog. Dialog na dané téma. A dialog, je most přes všechna nedorozumění, nepochopení, přes svět s jeho zapeklitostmi. A dialog potřebujeme. Všichni, všude a vždy. A žádný strach, vést na výstavě Martina Salajky 140 dialogů, neunaví, ale zaplní hlavu jinak, než nám ji plní nepřetržitě svět kolem nás a dění, vření v něm.

Je dobré zavítat na výstavu Martina Salajky, ale je také dobré, udělat si na tuhle jeho výstavu čas.

Jo a mimikry nasazovat netřeba. Třeba je tu být sám za sebe. Sám se sebou. Mimikry by člověk mít neměl nikdy, ale život je složitý, ovšem na výstavě Mimikry je možné, ba nutné, je odložit a být.

Ale dosti pocitů poučeného diváka dejme slovo povolanějším

Kurátor výstavy, je tak trochu jako kormidelník lodi plující rozbouřenými vodami umění, vyhýbající se úskalím a zrádným proudům. Musí umět najít vždy tu správnou cestu. Najít Díla ve změti autorových děl, která o autorovi vypovědí víc než posléze sama kurátorská řeč. A je-li kurátorem Radek Wohlmuth, je předem jasné, že nám divákům, vybral správného autora a z jeho tvorby ta správná díla a že je spolu s autorem sestavili tak, aby se lajk poučil a odborník přiučil. Stran autora i jeho tvorby.

Dovolme si tedy citovat z tiskových materiálů k výstavě připravených. Stojí to za to, a mnohé nám to ozřejmí už předem, než předstoupíme před Salajkovy obrazy.

„Martin Salajka je jedním z nejvýraznějších expresivních malířů současné české výtvarné scény. Ve Ville Pellé se představuje ve své doposud nejobsáhlejší samostatné výstavě. Na výstavě, kterou nazval Mimikry, zaujmou obrazy plné barev. Obrazy, které jsou výjimečně výrazné i znepokojivé, ale zároveň velmi srozumitelné. Mimikry jsou známé zejména ze světa flóry a fauny jako schopnost splynout s okolím, přizpůsobit se, oklamat nepřítele a zvýšit šanci na přežití.

Martin Salajka je chápe ale v širším smyslu, nachází je v neuchopitelnosti a matoucí proměnlivosti každodenního života, osobní zkušenosti i mýtu. Tušené přízraky či stíny se rozplývají, stejně tak nečekaně, jako se objevily. Skryté jsou i jejich významy, takže je možné vnímat jednotlivá zobrazení symbolicky.

To vše Salajka dokazuje ve své intenzivní, místy až Váchalovsky znepokojující malbě. Střety s přetvářkou či maskováním, ale i reálnými mimikrami, provází a provázely v obecné rovině Martina Salajku jak v drsném venkovském prostředí rodného Slovácka, tak v životě a hledání sebe sama uprostřed džungle hlavního města i v reálných zkušenostech chovatele chameleónů, mistrů skutečných mimiker ze zvířecí říše.

Název zatím nejobsáhlejší výstavy jednoho z nejvýraznější expresivních malířů své generace Martina Salajky (1981) je zároveň i jejím hlavním tématem.

Absolvent ateliéru malby Michaela Rittsteina na pražské akademii se ve svém vizuálním přemýšlení zaměřuje na některé aspekty současného života, jež jsou svou podstatou proměnlivé, matoucí a tím i obecně neuchopitelné. Nejčastěji přitom vychází z osobní mytologie. V jeho obrazech se stejně tak objevují ryby a chameleoni, jako městské přeludy potulující se labyrintem nočních ulic. Vždy se ovšem jedná o spíš tušené přízraky či stíny než skutečná těla, které se rozplývají stejně tak nečekaně jako se objevily. Skryté jsou i jejich významy, takže je možné vnímat jednotlivá zobrazení symbolicky. Obsahová nedefinovatelnost se odráží i ve formální stránce, která se prostírá mezi realitou a abstrahující vizí. Stejnou dynamiku chce vyjádřit i kombinovaný expoziční přístup, který vedle sebe staví prvky tradiční prezentace, uzavřené tematické instalace a kabinetu kuriozit.

O autorovi

· Martin Salajka se narodil 30. března 1981 v Uherském Hradišti

· 1997 až 2002 vystudoval obor užité malby na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole

· Malbu studoval dále na Fakultě výtvarných umění v Brně u docenta Petra Veselého

· A také pražské AVU v ateliéru malby Michaela Rittsteina, kde v roce 2008 absolvoval

· Zúčastnil se desítek kolektivních výstav u nás, ale i v Budapešti či Londýně.

· Tvorbu Martina Salajky doprovází inspirace zkratkovitostí či dětským výtvarným projevem Aléna Diviše, ale také spontánní kresbou Jiřího Načeradského a samozřejmě také tvorbou Josefa Váchala.

· M. S. stojí do jisté míry mimo klasickou zobrazivou malbu a nepřistupuje k obrazu se apriorní racionalitou

· Výsledný obrazový celek u něj utváří přirozenost a fantazie expresivními tahy štětce a probleskující barevností.

· Extrémy naší společnosti a umění se propisují také do výsledného výrazu Salajkovy tvorby, kterou ovládá primitivní, ale velmi pronikavá energie.

· Výstava Mimikry v Galerii Villa Pellé je jeho dosud největší samostatnou výstavou.

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.

Foto: Marie Kubíčková, DiS.