Úvod > Za Loosovými interiéry do Plzně ČÁST PRVÁ aneb byt Josefa a Štěpánky Vogelových

Za Loosovými interiéry do Plzně ČÁST PRVÁ aneb byt Josefa a Štěpánky Vogelových

15.06.2022 18:45

Na www.www-kulturaok-eu.cz již na více místech a v několika rubrikách mohl pozorný návštěvník tohoto webu zaznamenat narážku či přímo zmínku o historickém unikátu zachovaném pro učebnice architektury, Loosových interiérech v Plzni. A vždy u toho následoval náš slib, že o nich budeme ještě referovat.

Konečně jsme se tedy dostali k jeho splnění.

Učiníme tak formou třídílné minisérie, kde upozorníme postupně na všechny tři námi navštívené interiéry.

Prvním, který nás - díky tzv. Retrovýletu pořádanému pražskou Vilou Winternitz - v Plzni uvítal, byl byt Josefa a Štěpánky Vogelových…

Adolfa Loose pojily s Plzní dva klíčové momenty.

Tím prvním byly jeho – dá se říci – osudové pobyty v Plzni.

Poprvé zde pobýval tři roky, v letech 1907 – 1910, podruhé pět let, v letech 1927–1932.

Při svém prvním pobytu byl na vrcholu sil, při druhém jej už omezovalo podlomené zdraví. Přesto však Loos v Plzni jen nepobýval, ale také tvořil.

Z jeho pobytů pak vyplynul vznik celé řady mimořádných interiérových realizací.

Realizací, tak mimořádných, že posléze směrovaly i řadu jeho pokračovatelů.

Druhý klíčový moment plynoucí z Loosových plzeňských pobytů, byl víceméně osobní.

Při svém druhém pobytu v Plzni totiž poznal jistu Kláru Beckovou, dceru svého významného investora Otto Becka, a ta se následně za Loose vdala a stala se tak jeho třetí a poslední ženou.

Ne na dlouho, protože v roce 1933 Loos zemřel v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně…

Byt Josefa a Štěpánky Vogelových

Tento byt, přesněji jeho dochované zbytky, vzniklé díky aroganci moci za německé okupace i po ní v letech budování socializmu, se nachází na třídě Klatovské za domovním číslem 12.

Interiér bytu MUDr. Josefa Vogla, Loos vytvořil v letech 1928 – 1929, tedy v době svého druhého pobytu v Plzni.

Za nacistické okupace, byl dům ale, jakožto židovský majetek, celý zabaven a bezohledně přebudován na úřad práce. Z původního bytu se tak zachovala jídelna se žlutým travertinovým obkladem a obývací pokoj. Zbytkům bytu se samozřejmě jakožto buržoaznímu majetku nevedlo také nijak nadějně ani za socializmu, kdy se z něj stal pro změnu bytový podnik.

Byt ale zachránila až osudem pronásledovaná historička umění Věra Běhalová, o níž už podrobně píšeme na jiném místě. Dnes je tedy dům, v němž je byt Vogelových k nahlédnutí, sídlem Správy veřejného statku města Plzně a mimo jiné poskytuje i zázemí pro komorní kulturní a společenské akce.

I když byl byt díky Věře Běhalové od 60. let už památkově chráněn, lepší časy mu nastaly samozřejmě až po roce 1990. Náročná a nákladná oprava jídelny a obývacího pokoje byla realizována na základě projektové dokumentace vypracované týmem vedeným architektem Václavem Girsou, profesorem, z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze.

Dnes jsou zachované prostory bytu pro větší názornost, téměř pietně doplněny věrnými – ale, žel, pouze – replikami původního nábytku, který vznikl na základě dobových fotografií původního interiéru. Vytvářen byl individuálně po jednotlivých kusech a v těsné spolupráci s profesorem Girsou. Výrobu zajistil odborník – Vladimír Bok.

Dobové fotografie nábytku se našly v Loosově osobním archivu, opatrovaném proslulou vídeňskou galerii Albertina. Fotografie by však samy o sobě ještě úplně vše o původním nábytku ani odborníkům neprozradily, ale naštěstí se zachovala původní Loosova křesla a židle v jiném z jeho plzeňských interiérů, v bytě Michala Brummela, který jsme také v Plzni navštívili, a o němž bude další z naší minisérie článků o Loosově působení v Plzni.

Zapůjčená křesla a židle dopomohla k vytvoření opravdu identických nábytkových kusů.

Nesporně kuriózní na bytu - nyní zvaném jako byt Vogelových, - je, že tento bytový prostor již Adolf Loos jednou kompletně řešil a vytvořil, tu interiér už za svého prvního působení v Plzni, a to v roce 1908. Tehdy navrhl interiér předešlému nájemci tohoto bytu, plzeňskému průmyslníku, Ottovi Beckovi, který pak právě tento byt ale opustil, a zabydlel se se svojí rodinou jinde v Plzni, v domě na náměstí Míru číslo 2. A kdo správně četl předchozí řádky, jistě mu neuniklo, že Loosovou třetí ženou byla Klára Becková. Ano, správně, dcera Otty Becka. Stěhování Beckových však neproběhlo jen tak. Loos nad ním dohlížel a celý interiér bytu Beckových z Klatovské 12, byl pečlivě rozebrán a kus po kusu přenesen do nového bytu Beckových, na náměstí Míru 2, kde opět sám Loos, provedl jeho reinstalaci do nového prostoru.

Byt na adrese Klatovská 12, zůstal tedy prázdný. A Loos byl tím, kdo jej měl - pro potřeby tentokrát MUDr. Vogela - znovuzařídit. Po 20 letech za zcela jiné dušení a tělesné konstituce. Přesto vznikl ale interiér zcela nový, Loos od sebe neopisoval, předchozí řešení ani v nejmenším nevyužil a vzniklo tak jeho opět úplně nové interiérové řešení.

A jednalo se tehdy nejen o tu - hrou náhod - zachovanou jídelnu a salon, ale také o už neexistující obývací pokoj, ložnici, dětský pokoj a dokonce i ordinaci a oddělené rentgenové pracoviště MUDr. Vogela

Majitelé bytu Voglovi, byli Židé. Ostatně jako všichni klienti Adolfa Loose v Plzni. Vyhodnotili však správně bezvýchodnost své situace po německé okupaci a téměř jistou vyhlídku na pronásledování a posléze smrt, kdesi v koncentráku. Rozhodli se proto nacistům uprchnut, což se jim jako zázrakem opravdu podařilo a usadili se po té v Kanadě.

V domě na Klatovské 12 zřídili Němci Úřad práce. Jako administrativní budova byla stavba využívána i v období socialismu, kdy zde sídlil pro změnu bytový podnik. Dnes je dům sídlem Správy veřejného statku města Plzně a slouží i společenským aktivitám.