Adolf Loos: Modely aneb Prof. Yoshio Sakurai vystavuje také model Winternitzovy vily
Winternitzova vila - Praha
16. 3. 2019 - 16. 6. 2019
Na pozvání manželů Cysařových, kteří s noblesou pečují, opatrují i pro veřejnost otevřeli poslední dílo architekta Adolfa Loose - Winternitzovu vilu, jsme se zúčastnili tiskové konference, poté i vernisáže u příležitosti mimořádné události z oblasti architektury a umění, ale i japonsko-českých kulturních vztahů. Akci byl přítomen Prof. Yoshio Sakurai a jeho žáci, MUDr. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy a MgA. Hana Třeštíková, radní pro kulturu MHMP. Slavnostního zahájení se ujala paní domu, Kristina Cysařová.
Třináct modelů nejvýznamnějších staveb Adolfa Loose
Profesor tokijské univerzity Yoshio Sakurai si spolu se svými studenty předsevzal vytvořit postupně modely všech staveb, které vytvořil Adolf Loos, český architekt světového významu. Prof. Yoshio Sakurai nyní má již hotové tři desítky modelů těch nejvýznamnějších. Třináct z nich přivezl nyní do Evropy, aby je vystavil v pražské Winternitzově vile. Proč právě zde?
Při návštěvě Winternitzovy vily a jejím detailním odborném studiu pro chystaný model vznikly vzájemné sympatie mezi manžely Cysařovými a jím s jeho paní. Dokonce ve vile neplánovaně přespali (na karimatkách!). Při té příležitosti nabídli manželé Cysařovi profesoru, aby své modely vystavil někdy v budoucnu právě v jejich vile, která se v té době stávala jedním z kulturních center Smíchova a celé Prahy. Nápad byl oboustranně přijat a o dva roky později se tedy ve Winternitzově vile (ve všech podlažích) uskutečňuje výstava výběru modelů staveb Adolfa Loose.
Při výběru Yoshio Sakurai akcentoval (ne jen) Loosovy stavby na našem území a v blízké Vídni. Perlou souboru je samozřejmě i model Winternitzovy vily. Adolf Loos ji projektoval v roce 1932, krátce před smrtí a je tak tečkou za jeho rozsáhlým dílem.
Výstava precizních a technicky i vizuálně dokonalých modelů skýtá neopakovatelnou možnost si detailně prostudovat 13 Loosových staveb na jednom místě, navíc - symbolicky - ve stylově udržovaném prostředí jeho posledního realizovaného objektu.
Příležitost pro obdivovatele i architekty
Prezentované modely jsou pohledné pro laika, poučné pro zájemce a mohou sloužit i jako studijní materiál pro odborníka. Dokonale vypracované modely jsou už na první pohled zajímavé. Všechny jsou vytvořeny v jednotném měřítku 1:50, tedy dostatečně dimenzované, aby detaily exteriéru i interiéru bylo možno sledovat. Díky odstranitelným bočním stěnám lze nahlédnout i do budov, takže lze studovat nebo jen prohlížet ojedinělý a specifický Loosův Raumplan (tedy způsob atypického členění prostoru a vnitřních dispozic), dokonce i včetně vnitřního zařízení.
Kromě již zmíněného a v daném kontextu i nezbytného modelu Winternitzovy vily můžeme vidět i Müllerovu vilu, další pražskou vilu. Na výstavě je instalován ale i pařížský dům Tristana Tzary (1896 - 1963, sběratel umění, básník, spisovatel, diplomat, filmový režisér, překladatel, dramatik, esejista, hudební skladatel, hudebník, performer, literární kritik, francouzský odbojář a především zakladatel dadaismu), vídeňské vily Steiner, Rufer a Moller, slavný obchodní dům Goldman & Salatsch či nerealizovaný, leč značně specifický projekt - dům pro Josephine Baker (1906 - 1975, francouzsko-americká herečka, zpěvačka a tanečnice, extravagantní umělkyně exotického zjevu i chování, odvážná bojovnice za svobodu a rovnoprávnost).
Nechybějí ani tzv. Malé byty pro Vídeň (nerealizovaný projekt domu, z roku 1923, nabízející 166 bytů v jednom bloku o půdorysu písmene U, na nějž nakonec ale nebyly finance), Bauerova vila (v Hrušovanech u Brna), Vila Moissi (navržená na benátské Lido), dům Scheu (z roku 1913, ve vídeňském Hietzingu) a Loosova dřevostavba z roku 1933 (někdy uváděna jako Poslední dům), jenž však zůstala pouze na projekčním prkně, takže ´naše´ Winternitzova vila se stala opravdu poslední dokončenou stavbou Adolfa Loose. Důležité také je, že u objektů jsou připojeny přehledné panely s popisem a podrobnými plány.
Jak výstava vznikla?
Jak nám potvrdil Prof. Yoshio Sakurai, výstavě předcházela několikaletá práce. Osobně totiž všechny dosud do modelů převedené Loosovy realizace navštívil, na místě je přeměřil, podrobně fotograficky zdokumentoval, a pak se studenty vytvořil jejich dokonalé modely v měřítku 1:50. To, jak modely vznikaly a jak byly kompletovány (na 3D tiskárně) dokumentuje samostatný panel, dokonale sdělný odborníkům, ale v zásadě srozumitelný i neodborníkům.
Prof. Yoshio Sakurai při své anabázi získal také obrovské množství informací, které publikoval v prestižním japonském architektonickém magazínu A+U.
„Můj zájem o Loose se objevoval postupně. V 80. letech jsem byl v Benátkách na postgraduálním studiu a mezi mé profesory patřili Aldo Rossi a Massimo Cacciari, kteří se Loosovi věnovali a seznamovali s ním i studenty. Bez jakýchkoliv hlubších znalostí o Adolfovi Loose jsem tehdy poprvé navštívil Looshaus (obchodní dům Goldman & Salatsch), Loosův bar (Kärtner Bar, známý také jako Americký bar), krejčovský salon Kniže a Manzovo knihkupectví ve Vídni.
V 90. letech jsem se začal Loosovi věnovat více, zaujal mne především jeho specifický přístup k prostoru a estetice. O stavbě modelů jeho projektů jsem začal uvažovat po návštěvě Müllerovy vily, kde na mě hluboce zapůsobil její magický prostor. Chtěl jsem pochopit, jak Loos při navrhování svých domů uvažoval, a stavba trojrozměrného modelu se pro tento účel ukázala být klíčová,“ Prof. Yoshio Sakurai popsal svou cestu, jak objevil architekta Adolfa Loose.
Dodejme, že už Adolf Loos při své práci hledal inspiraci v japonské kultuře. Její vliv je asi nejzřetelněji patrný v letní jídelně Müllerovy vily, která je jednoznačně a přiznaně inspirována japonskými dřevoryty. Stejně tak Loosův obdiv a vliv japonské architektury dokládá i plzeňský byt Lea Brummela, kde najdeme typický obdélníkový rastr roštu, jasný to prvek japonské architektury. Jak nám potvrdil i Prof. Yoshio Sakurai, tak i mezi japonskými architekty lze dohledat zase ozvěny českou moderní, prvorepublikovou, architekturou.
Slova profesora také nám může doložit asi nejznámější, neblaze proslulý doklad, Památník míru v Hirošimě (Genbaku Dome), od roku 1996 prohlášený za světové dědictví UNESCO. Jde sice už jen o torzo budovy českého architekta Jana Letzela, dokončené v roce 1915, jež sloužila jako Hirošimský prefekturální palác pro výstavy produktů. Dne 6. srpna 1945 v 8.15 hodin právě nad touto dominantou Hirošimy vybuchla atomová puma Little Boy (hypocentrum ve výšce 580 metů, epicentrum ve vzdálenosti asi 160 metrů). Budova byla k výbuchu nejbližší stavbou. Řízením osudu a kvalitou použité stavební technologie je ale jediná, která po explozi zůstala stát, i když v troskách.
Kurátor výstavy: Prof. Yoshio Sakurai
O Winternitzově vile
Vilu si od Adolfa Loose a Karla Lhoty dal roku 1932 postavit pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinný dům pro manželku Jenny, dceru Suzannu a syna Petra. Jde o poslední Loosovu realizovanou budovu, dokončenou krátce po známé Müllerově vile, s níž ji spojuje řada prvků - mimo jiné i způsob členění (tzv. Raumplan), jenž byl pro Loose charakteristický.
Vilu je možné navštívit vždy od neděle do středy mezi 12. a 18. hodinou bez rezervace a každou sobotu a neděli v rámci komentovaných prohlídek. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen dílo Adolfa Loose, navštívit aktuální výstavu a stálou expozici mapující osud vily od 30. let, ale také si užít unikátní prostory při některém z doprovodných programů.
David Cysař, ředitel Winternitzovy vily, pravnuk Josefa Winternitze zde pořádá,v duchu tehdejších salonů, přednášky o dějinách umění a architektuře, divadla, koncerty a swingové tančírny a další kulturní akce.
Adolf Loos (1870 - 1933)
- klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu
- spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem se řadí k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu
- poč. 20. století byl jednou z vůbec nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti
Ovlivňoval nejvýznamnější osobnosti své doby, což s hrdostí doznávali takové osobnosti architektury, jakými byli Ludwig Wittgenstein, Arnold Schoenberg a Le Corbusier.
150 00 Praha 5 - Smíchov
Na Cihlářce 10
Máme otevřeno: neděle - středa: 12.00 -18.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková, www.loosova.vila
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/adolf-loos-winternitzova-vila-aneb-galerii-na-42-hodin/