Úvod > Julius Reichel & NAMOR YNROBYV: BRRRAIN FREEZE !!! Nový impresionismus aneb když smícháme skutečnost a virtuální realitu…

Julius Reichel & NAMOR YNROBYV: BRRRAIN FREEZE !!! Nový impresionismus aneb když smícháme skutečnost a virtuální realitu…

13.07.2020 16:11

Galerie Villa Pellé - Praha

10. 10. - 23. 8. 2020

Na vernisáži výstavy nazvané Brrrain Freeze, jež je dílem autorů Julia Reichela a Namora Yanna, alias NamoraYnrobyv, alias Romana Výborného, kurátor výstavy Patrik Šimon nás přizvané novináře v úvodní tiskové konferenci mimo jiné uvítal informací, že ve stejné době době jako probíhá toto zahájení výstavy, probíhá v Praze ještě třináct dalších vernisáží. A hned nás atakoval otázkou, proč jsme si vyvolili právě tuto výstavu a ne některou z jiných, které právě Praha chystá na jiných místech?!

A sám si odpověděl - protože výstava obou autorů nabízí něco jiného než ty ostatní. Nový impresionismus. A pak si i své kategorizování tvorby obou autorů věcně i filozoficky zdůvodnil.

Oba autoři, přítomni tiskové konferenci, kterou moderovala s nasazením jí vlastním producentka této výstavy Vladana Rýdlová, od ní také dostali slovo. A nejen oni. Slovo bylo dáno i nám novinářům.

Vznikl tak zajímavý dialog obou autorů s auditoriem zvídavých novinářů, věnující se především způsobu instalace a pojetí celé výstavy, konané ve všech sálech prvního patra Villy Pellé a ve videoprojekcích i v podkroví vily. Samozřejmě nezůstalo jen u statického povídání, živelnost obou autorů a jejich neformálnost by to ani nedovolila, ale tisková konference se změnila v aktivní komentovanou prohlídku. Dotazů na technické otázky, stejně jako na instalaci bylo hodně a ochotní autoři si zjevně užívali zájem o jejich tvorbu. Však jsou také autory architektonického uspořádání výstavy a Roman Výborný, tedy Namora Ynrobyv i grafického řešení. (Richard Koníček)

Ale teď již dejme slovo zasvěcenému kurátorovi celé výstavy,

a také autoru všech textů, Patriku Šimonovi.

„Během nedobrovolného globálního ´blackoutu´ se na několik měsíců zastavil svět. V reflexi uměleckého soustředění může být takový výpadek vítaným tvůrčím impulsem. Dvojice malířů Julius Reichel a Roman Výborný dokáže rychle reagovat nejen na současné politicko-společenské dění, ale většinou je jejich malířské dílo navzdory aktualitám progresivní v neustálém střídání forem a stejně jako na sebe, klade vysoké nároky i na diváky. Všechny výroky, jimiž označujeme umělecké výkony, do jisté míry znamenají nedokonalé znásilňování tvůrčí svobody.

Což ukazuje, že revoluční myšlenkové objevy ne vždy posouvají vývoj umění v jeho skutečné historické roli, tedy, že pochopení v širší společenské platformě přichází pozdě. Kategorie ´nový impresionismus´ znamená jakousi reakci na současné ateliérové malířství, které se sice tváří novátorsky, ale de facto naplňuje konzervativní popisný způsob malby, s nímž autoři po svém polemizují. Vnímání umění se za 150 let moc nezměnilo. Současný divák impresionistickou malbu přijal za svou, převedl ji do dekorace a ztratil niť s vývojem, který mezi tím nastal. Jestliže je divák uvězněn ve vizualitě 19. století, jak potom přijme tyto složité barvami sálající rastry a matrice, které se vzájemně pohlcují a které si do sebe berou jako rukojmí jednoduché tvary symbolů od starého Egypta přes globální značky? A na povrchu cílí, v případě Reichela, na značně zjednodušenou tvář, jakou poučený divák zná z Jawlenského (ten ovšem nikdy nepřikročil na rozdíl od Julia k abstrakci), v případě Namora to jsou expresivní znaky slz a mřížek, pod nimiž vřou odkazy na americký abstraktní expresionismus.

V umění se tvůrce stále navrací k začátkům, vytváří svůj jedinečný příběh. Výstava je o optických klamech, o možnostech naší svobody, ať už na percepční rovině nebo té společenské. Diváka zapojuje překážkami do složitého příběhu, poněvadž specifická instalace ve Villa Pellé dráždí a znesnadňuje pohled na umění jinými prostředky. Odvádí pozornost od obrazů a potlačuje klasický galerijní status. To všechno také proto, že ještě před nedávnem jsme měli zavřená muzea a galerie.

Pozorovat umění

bylo

nečekaně

znemožněno a zakázáno.

Realita se odsunula do virtuality.

Ale o čem jsou díla Julia Reichela a Namora? O oné oscilaci mezi reálným a iracionálním, o hledání posledních zbytků schopnosti přijmout obraz jako naprosto novou materii, která se stává součástí nejen mentálních výkonů autora, ale i diváka. Prostorem pro vzájemnou imaginaci, kdy zážitek z experimentu nemusí nutně odkazovat k jednoznačným mantinelům“. (tisková zpráva)

Julius Reichel (*1981)

2017: ukončil studia v intermediálním ateliéru J. Davida na UMPRUM v Praze
jeho explozivní přítomnost na umělecké scéně znamená nekončící smršť meteoritů - ve smyslu invenční práce s obrazem, v němž přesahuje nejen jeho fyzické limity, ale především dává dílům nový obsah skrze nekonečný atak mediálního světa a digitálního balastu
reprezentuje neokázalý, ale zároveň vysoce inspirativní narativ v současném umění
jeho obrazy jsou nekonečnou variací velmi rozmanitého a zároveň vysoce originálního rukopisu, v němž neváhá svou vlastní uměleckou produkci pohlcovat, proměňovat a zároveň petrifikovat

Namor Ynrobyv (*1988)

v systému vystupuje pod jménem Roman Výborný

studoval v atelieru Intermediální konfrontace J. Davida a M. Saláka na UMPRUM v Praze
studoval na Academy of Fine Art v Oslu
ve své expresivní malbě rafinovaně podniká konfrontaci mezi banalitou a vážnými obsahy
ve svých obrazech neváhá sáhnout po surově syrovém gestu, v němž jsou stopy po znepokojivých formách hledání nedokonalého výrazu, jemuž propůjčuje zdravou aroganci a výsměch

Kurátor výstavy: Patrik Šimon