Úvod > Česká Galerie Moderního Umění aneb nádherný galerijní prostor, o kterém se zatím málo ví

Česká Galerie Moderního Umění aneb nádherný galerijní prostor, o kterém se zatím málo ví

27.05.2024 16:11

Česká Galerie Moderního Umění

16. + 17. 5. 2024

Betlémské náměstí 8

Výstavní koncepce galerie České Galerie Moderního Umění vychází

ze soukromých sbírek, zahrnujících díla velikánů české výtvarné tvorby 20. století.

Své prostory galerie poskytuje také výstavám současných českých výtvarníků.

V neposlední řadě se galerijní dramaturgie nebojí představovat práce

autorů, kteří se zatím ještě nestačili proslavit.

A v neposlední řadě také znovuobjevuje umělce, na něž se,

ke všeobecné škodě naší uměnímilovné veřejnosti,

již naopak poněkud - pozapomnělo.

Česká Galerie Moderního Umění je poměrně „mladou“ pražskou galerií.

Její galerijní program vychází ze soukromých sbírek, které

vznikly už hluboko v druhé polovině minulého století.

Ve sbírkách galerie proto najdeme i velikány české výtvarné tvorby 20. století.

Ale ambice této galerie jsou i trošku jiné.

Česká Galerie Moderního Umění nechce být jen další

galerií zaměřenou na to nejlepší a nejdražší, co je v Čechách k mání.

Chce se stát především opravdu živým společensko-kulturním místem, kde se

může kdykoliv kdokoliv zastavit i jen tak, třeba při procházce Prahou…

Odvážnému štěstí přeje

Není snadné nabídnout prostory galerie také tvůrcům, kteří jsou předmětem diskuzí. Chce to odvahu. Ale jak se říká, odvážnému štěstí přeje a Česká Galerie Moderního Umění za svou nedlouhou existenci již stačila nejednou rozvířit klidnou hladinu naší galerijní scény. Jak doslova sami tvůrci dramaturgie této galerie uvádějí: „S troškou zdravé škodolibosti bychom rádi ukazovali i taková díla, nad kterými třeba zavedené galerie trošku ohrnují nos. Nám se ale i tahle díla přesto líbí, máme je rádi a rádi jim nabídneme naší galerii.“

Stále je co objevovat

I www.www-kulturaok-eu.cz již o České Galerie Moderního Umění samozřejmě slyšela. A od dobrých zdrojů, to byla vesměs velmi dobrá hodnocení. Ale čas a přemíra cílených pozvánek nějak nepřály naší osobní návštěvě v téhle stále ještě se etablující pražské galerii. Až došlo k tomu, co se dalo jednou čekat. Na mnoho výstav jsme totiž zváni samotnými autory, kteří se na našem webu již někdy objevili a - když mají zájem, abychom na jejich výstavu na našich stránkách upozornili - byli zřejmě s naší předchozí prezentací jejich tvorby spokojeni. Jednou z autorek, které se na našich stránkách už zabydlely opakovaně a znovu mají zájem, je i všestranná výtvarnice paní Alena Kupčíková. Když se v naší redakční poště objevila pozvánka od ní, nebyl důvod váhat a na její výstavu nejít. Až na druhé čtení pozvánky jsme zjistili, že jsme zváni na její výstavu do - České Galerie Moderního Umění!

A je to tu! Konečně se tam vypravíme a zjistíme, proč je o této relativně nové galerii tolik slyšet.

Galerie, kam se není důvod bát vstoupit?

Česká Galerie Moderního Umění se tedy stala okamžitě předmětem našeho bližšího „bádání“. Abychom předem věděli, co a jak. Na webové stránce galerie jsme především vyčetli:

„U nás nečekejte žádné sterilní prostředí, kde byste raději neměli ani dýchat, nečekejte ale ani učené řeči kurátorů, kteří Vám nadmíru důležitě vysvětlí, jak to autor myslel, a že tomu vlastně vůbec nerozumíte. Nic takového určitě nechceme. Prostě přijďte se k nám podívat na obrázky a výtvarná díla, která Vás třeba na chvíli potěší, a strávíte tu pár příjemných chvil. A na to přece žádné odborné ani jiné znalosti nepotřebujete. Chceme být galerií, kam se nemusíte bát vstoupit.“

Nebáli jsme se a vstoupili

Poprvé na začátku vernisáže výstavy Aleny Kupčíkové. A první co nás ohromilo – při vší úctě k vystaveným dílům Aleny Kupčíkové (o její výstavě píšeme nadšeně na jiném místě, viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vse%2c-co-je-skryto-v-zene%2c-je-ted-verejne-vystaveno-v-cgmu-aneb-nechybi-tam-ani-ty-vecne-probirane-chlupatice%e2%80%a6/ ) - byla sama galerie. Její vnitřní dispozice, její inspirativní uspořádání a její netušená rozloha. Design výstavních prostor totiž těží z cenné a pečlivě zachované minulosti, vepsané do stěn a romantických zákoutí. Dech staletí, která těmito prostorami v řadě přestaveb prošla – tak jako u všech domů na starém městě – byl provozovateli zachován. Doptali jsme se, že adaptace trvala přes dva roky a probíhala s respektem ke všemu, co může budoucí galerii obohatit už tím, že tam zůstalo.

Rovnost, volnost, bratrství

Heslo použité v mezititulku samozřejmě nevzniklo pro dění v galerii, ale napadlo nás při našem prvním – vernisážovém – ale i pak, následný den, při našem fotografickém, čili pracovním, vstupu. Napadlo nás, protože zcela odpovídá atmosféře panující v galerii. Při zahájení výstavy, zde bylo narváno jak v přeplněném autobusu v šest do Kolbenky. Atmosféru mohla pozitivně sice ovlivnit i přítomnost neskutečné spousty umělců a jejich přátel, a přátel jejich přátel a dětí… No, bylo tam veselo.

Ale stejně na nás galerie a její provozovatelky zapůsobila také druhý den, na který jsme prozíravě nechali naše focení a vůbec seznámení se vedením galerie a atmosférou běžného dne. A byli jsme opět mile překvapeni. Svoboda pohybu, neexistence jakýchkoli omezení a pokynů, nám znovupotvrdila, že heslo rovnost, volnost, bratrství, na tuhle galerii sedí.

Mírně utajený galerijní klenot

Ne, nejde o to, že by tam někde byla ukryta Mona Lisa či freska s Poslední večeří, ale Česká Galerie Moderního Umění disponuje ještě sklepením. Neříkáme sklepem, říkáme sklepením. Je to přidaná hodnota většiny domů v této lokalitě. Zde jde však opět o sklepení rozsáhlé, členité, nádherně tajemné a v jádru gotické. A opět, dokonale upravené. Tudíž využitelné a také využívané, pro výstavy. Pravda, jak jsme byli informováni, prostředí pro citlivá plátna či cenné fotografie to zrovna není. To ne. Sklepení je totiž hodně pod úrovní terénu a vlhkost má taková útočiště ráda. Ale sklo, či sochy, jsou tam jako doma. A také, že bývají a tvoří tak jakýsi druhý, specifický, výstavní prostor České Galerie Moderního Umění.

Milé setkání

Harmonizace výstav v přízemním galerijním prostoru a tom podzemním, umožňuje střídat výstavy tak, aby divák, který přijde do České Galerie Moderního Umění, mohl navštívit dvě výstavy naráz, vzájemně se překrývající. V okamžiku našeho vstupu – zejména pak v den bez vernisáže, nám dopřál nejen důkladné prozkoumání onoho tajůplného podzemí, ale také – a to především – setkání s právě končící výstavou skla (jak jinak, tam dole) sklářské výtvarnice Anny Jožové. Anna Jožová, jak je jistě známo, už dnes patří k předním talentům plejády našich úžasných sklářských výtvarníků včele s Rony Pleslem, jehož byla žačkou. Aničku Jožovou jsme pro náš web objevili již dávno, na jedné kolektivní výstavě a dodnes se velice rádi setkáváme s jejími fantasticky fantaskními kreacemi. A ve sklepení České Galerie Moderního Umění to bylo obzvláště emotivní.

Takže…

Nezbývá než popřát České Galerii Moderního Umění – byť z naší strany poněkud opožděně – i nadále tak nápaditou galerijní dramaturgii, co nejvíc návštěvníků a hodně štěstí do dalších a dalších let působení. A návštěvníkům našeho webu doporučujeme nelenit a vyrazit na objevitelskou návštěvu. Protože kdo jednou vstoupí, už se nedokáže - nevracet.

Text: Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS.