Úvod > Victor Vasarely „MEKKA" aneb autor jednoho z prvních příkladů op-artu, „Zebry“, z roku 1937, znovu v Moderně

Victor Vasarely „MEKKA" aneb autor jednoho z prvních příkladů op-artu, „Zebry“, z roku 1937, znovu v Moderně

21.08.2025 18:25

Victor Vasarely

„MEKKA"

14. 8. – 20. 9. 2025

Galerie Moderna

„Výstava jednoho z největších umělců poválečné výtvarné scény,

Victora Vasarelyho,

představuje přes čtyřicet obrazů a grafických listů s náměty

od jednoduchých černobílých kompozic, až po složité kinetické abstrakce.

Výstava Victora Vasarelyho (* 1906 + 1997) představuje výtvarníka, jenž

výrazně zasáhl do vývoje moderního poválečného umění.

Využil nedokonalosti lidského oka, a

pomocí jednoduchých geometrických forem a tónů barev

své obrazy uvedl do klidu, nebo je naopak do mikročasového pohybu, čímž

obohatil výtvarné umění o pohyb, prostor a čas.

Stal se tak průkopníkem uměleckého směru

OP-ARTU.“

Mgr. Martin Zeman, kurátor výstavy

Opakování matka moudrosti

Mgr. Martin Zeman, kurátor výstavy „Mekka“ sestavené z více jak čtyř desítek obrazů a grafických listů se k prezentaci prací Victora Vasarelyho ve své galerii rád z času na čas navrací. Činí tak s radostí i diváci. I ti, takříkajíc, „kmenoví“ návštěvníci mimořádně kultivované galerie Moderna nabízející každou novou výstavou nové pohledy na známé autory. Na výstavě prestižního výběru z prací takové osobnosti jakou byl, je a navždy i bude, Victor Vasarely, nelze prohloupit. Ano, náměty i obrazy se opakují. Věrný divák galerie Moderna je z valné části už někdy viděl, ale otázka zní: Viděl je opravdu? Vnímal je? Zastavil se u nich a zamyslel nad nimi? Pohrál si s jejich neopakovatelným optickým efektem? Možná ano, možná ne, v souboru 40 kusů a se vždy najde něco, co nám před tím uniklo, něco, co tu před tím nebylo, něco, co jsme před tím nedocenili, nevnímali tak, jak bychom měli, něco, co nás opět posune ve vnímání tvorby osobnosti nad jiné vynikající. V tom je síla obrazů a grafických listů Victora Vasarelyho a moudré vytrvalosti galeristy Mgr. Martina Zemana.

V. V. = otec zakladatel op-artu

Victor Vasarely byl francouzsko-maďarský umělec, kterému se dnes připisuje status praotce a vůdčí osobnosti uměleckého hnutí zvaného op-art.

Vasarely umně využíval geometrické tvary a barevnou grafiku, aby dal vzniknout přesvědčivým iluzím prostorové hloubky, jak dokazuje jeho obraz s názvem Vega-Nor z roku 1969…

Vasarelyho malířská metoda se inspirovala celou řadou vlivů. Nechybí mezi nimi ani proslulé designové principy Bauhausu, tvorba unikátního Vasilije Kandinského či konstruktivismus. Vásárhelyi Gyözö, jak zní Vasarelyho původní jméno, se narodil 9. dubna 1906 v maďarské Pécsi. Původně sice začal studovat medicínu, ale zůstal u ní jen po dobu dvou let. Po té studium medicíny přerušil, aby se naplno věnoval studiu akademické malby.

Koncem 20. let 20. století se zapsal na Muhelyho akademii v Budapešti, kde se osnovy z velké části inspirovaly pokrokovou a avantgardní školou Bauhausu vzniklou v předhitlerovském Německu, pod vedením Waltera Gropia.

V nastupujícím řinkotu okovaných bot však Múzám pšenka nekvete, a tak se Vasarely prozíravě, už v roce 1930, raději usadil v Paříži. Živil se jako grafik a pracoval v reklamních agenturách. Nepřestal ale tvořit. V roce 1937 namaloval svůj legendární obraz, nazvaný Zebra. Dílo, mnohými odborníky považované za jeden z vůbec prvních příkladů op-artu.

Vasarely ve 40. letech 20. století intenzivně experimentoval se stylem, který je založen z části na surrealismu a z části na abstraktním expresionismu. Výsledkem experimentů bylo, že dospěl posléze až ke svým charakteristickým šachovnicovým obrazům.

Op-artu postupně propadla řadu umělců, včetně takových jako byli Bridget Riley či Yaacova Agama a ozvěna objevného stylu Vicktora Vasarelyho rezonuje mezi tvůrci dodnes.

Sám Vasarely zesnul v úctyhodném věku 90 let, 15. března 1997, v Paříži.

Díla Victora Vasarelyho jsou dnes ve sbírkách všech vrcholných galerií. Od Albright-Knox v Buffalu, přes Art Institute of Chicago a galerii Tate v Londýně až po sbírky Peggy Guggenheim v Benátkách.

Výstavy uspořádané z Vaserelyho tvorby jsou vždy vrcholnou uměleckou událostí. Jednou z nejvýznamnějších byla slavná výstava z roku 2019, která se konala v pařížském Centre Georges Pompidou pod názvem Le Partage des Formes – Sdílení forem.

Dodejme ještě, že Vasarely se okrajově, ale nepřehlédnutelně, věnoval i scénografii a do dějin oboru vešlo nesporně jeho pojetí z roku 1984 k Wagnerovu Tannhäusertu v režii proslulého maďarského režiséra, Istvána Szabó.

A snad nezaškodí ani připomenout za všechny ostatní, alespoň tří nejvýznamnějších ocenění jež se Vasarelymu dostalo.

1970 – Řád čestné legie

1983 – Čestné občanství New Yorku

1990 – francouzský Národní řád za zásluhy

Za Vasarelym namísto Centre Pompidou do Moderny?

Směle. Je neodiskutovatelným faktem, že není zase tak snadné zaregistrovat nějakou světovou Vasarelyho výstavu a dostat se na ni. Daleko jednoduší se proto jeví (do 20. 9. 2025!) návštěva galerie Moderna. Působení obrazů zde vystavených na diváka, může velkým a slavným galeriím totiž směle konkurovat.

Text a foto: Richard Koníček