Úvod > Tomáš Němec v Galerii VIA ART aneb stejně JAKO JÁ, se dobří malíři vracejí (do dobrých galerií)

Tomáš Němec v Galerii VIA ART aneb stejně JAKO JÁ, se dobří malíři vracejí (do dobrých galerií)

28.05.2025 18:23

Tomáš Němec

Jako já / Like me

20. 5. – 27. 6. 2025

Galerie VIA ART

„Před šestnácti lety se v Galerii VIA ART konal –

v rámci pravidelných výstav studentů AVU

(ateliér profesora Michaela Rittsteina)

projekt nazvaný Na půl.

Tehdy vystavoval Tomáš Němec s Janem Chlupem.

A dnes

– po té dlouhé době –

se v Galerii VIA ART představuje Tomáš Němec

na své autorské výstavě, kterou nazval

Jako já…

Jako já…

Doteky obklopujícího prostředí, záznamy okamžiku, něha květin, ale

i obyčejný kout zahrady.

Zachycené situace proměn jako odraz paralel s duší člověka.

Pod názvem Jako já se představuje Tomáš Němec /nar.1986/, který

dnes již patří mezi výrazné autory současné malby.“

Kurátor výstavy Mgr. Zdeněk Freisleben

Edit jako verdikt…?

I když je Tomáš Němec absolventem ateliéru pod vedením Michaela Rittsteina, není epigonem svého mistra, jak tomu mnohdy u žáků tak mimořádných malířů bývá. Jistá souvztažnost tu samozřejmě je, řemeslo je také nade vše, ale vizitkou Tomáše Němce je jeho charakteristické malířské gesto. Což, budiž ke cti jak profesora Rittsteina, který zjevně ze svých žáků nevyrábí své vlastní epigony, ale také síle samostatné osobnosti, kráčející si svojí cestou vybavené tím nejdůležitějším, citem a umem. A to se plně týká i Tomáše Němce, který naučen a poučen, ubírá se tvorbou po svém.

Zmíněné Němcovo charakteristické malířské gesto, je trvalou konfrontací té jeho vlastní cesty s klasikou malířství napříč proudem času. Ale co hlavního pro charakteristiku Tomáše Němce jest, je jeho fascinace postavou nad jiné, nezapomenutelnou francouzskou šansoniérkou, vrcholnou lidskou bytostí, zpěvačkou Edith Piaf. Sice už – zdá se – pominulo období jeho svérázných vícevýznamových fiktivních portrétů této mimořádné umělkyně, ale jak naznačuje název výstavy, byť už ne tak prvoplánově, inspirace touto Ženou s velkým Ž v tvorbě Tomáše Němce dousud přetrvává.

Pro pořádek nutno dodat, že samozřejmě nebyl a není inspirován nejen Edit, protože v jeho tvorbě nemalou část představují (jak dokládá výstava) i zcela běžné výjevy, skoro až deníkové nápady vyplývající z toho, co ho právě oslovilo a vyprovokovalo k zachycení na plátno. A zde nastavuje své současné zrcadlo ztvárnění podobných či skoro totožných námětů před ním, v klasickém malířství. Ale ta „Pijafka“, jakoby byla niterným tématem, nadále.

Pročpak se asi jmenuje výstava Jako já. Což není myšleno o Němcovi, to je myšleno o Edith Pijaf, respektive o jednom z jejích proslulých šansonů s českým názvem Jako já…

Jako já…

Spojitost výstavy s osobností Edit Piaf a její písní vysvětluje nejlépe kurátor výstavy Zdeněk Freisleben:

„Jako já, je název jedné z písní francouzské šansoniérky Edith Piaf, která autora provázela jako součást jeho samostatného delšího malířského období a objevuje se v souvislosti s řadou jeho předchozích výstav. Ostatně jeho dnes již ikonický obraz ´Piaf na stole´ tomu odpovídá. A že se nejedná jen o přechodnou epizodu, ale i v nepřímých souvislostech je stále podvědomě přítomná v životě autora, dokládá i použitý název výstavy.

Tomáš Němec - Piaf na stole (na výstavě obraz ale neuvidíme…)

Piaf na stole je jeden z motivů, jimiž se autor proslavil Zobrazováním Edith Piaf v absurdních situacích. Zmíněný olej a akryl na plátně, má rozměr 170 x 130 cm a dataci rokem 2009.

Kurátor výstavy, Zdeněk Freileben k tomu dodává:

„Je nutné podotknout, že tento obraz je datován rokem 2009, tj. zmiňovanou dobou šestnácti let, od které prošlo ukončení studia na AVU, stáž na škole umění v Utrechtu Holandsku a řada významných výstav nejen u nás, ale i v zahraničí.“

Obraz vznikl před stáží Tomáše Němce v Holandsku. Po návratu už toto téma - takto doslovně – ve svých obrazech opustil…

Obrazy osobního vztahu

Z vystavených obrazů Tomáše Němce přímo vyzařuje, že k nim má autor nějaký citový vztah. To, co zobrazuje na první pohled je zřejmé, víme přesně co to je. Ale nelze nikdy říci, že jde o snad o nějaký hyperrealismus. V reálném ztvárnění je vždy cosi navíc. Něco, co prolíná nějak z autorova nitra až do obrazu. Do svých děl totiž Tomáš Němec vkládá své JÁ, to své osobní, citové, osudové, příběhové … to „Jako já“…

Samozřejmě, že my ten příběh, to pouto, ten vztah autora k dané „obyčejné“ věci si nikdy přesně nedopovíme, ale nonverbálně ho při pohledu na obraz pocítíme. V obrazech Tomáše Němce je vždy jistá míra autenticita a skrytý kus autorova soukromí.

Precizně to formuluje kurátor výstavy Zdeněk Freisleben.

„Samotný text písně Edith Piaf „Jako já“ pojednává o chvílích blízkosti. A v podobné parafrázi lez vnímat i obrazy Tomáše Němce. Prosté zachycení reality chvíle. Autor ve svých obrazech zachycuje jemu blízké okamžiky a situace, ať již se jedná o detail květiny, hlavu kočky, nebo „jen“ obyčejný sud na dešťovu vodu v zahradě…“

V podvědomém rytmu francouzského šansonu

Závěr a článku a jakýsi rozbor výstavy a tvorby autora, ale raději svěřme už plně kurátorovi výstavy, panu Zdeňku Freilebenovi:

„Samotná výstava se mimořádně soustřeďuje na témata výběrem odstupujícím od figurální tvorby, která je významnou součástí jeho malířské polohy, ale svým způsobem není vůbec vzdálená, tvoří jí podobné soustředění, pocity, ale i intimnost okamžiku.

Pozoruhodné je v autorových pracích vnímání, premisa začátku situací, zachycujících život v podvědomém rytmu francouzského šansonu, který má svá specifika. Podobenstvím opakováním linky navádějící na začátky příběhů, silných emocí a sdělení básníka.

Důležité je i samotné malířské gesto, prostor, vnímání materie obrazu, způsobu malby, forma šepsování plátna, vytvářející jinou strukturu odrazu světla a jemnosti i expresivity malby.“