Úvod > Birgitt Fischer a Zbyněk Linhart - Mezi představou a znakem /Between Sign and Image aneb výstava pro tři generace

Birgitt Fischer a Zbyněk Linhart - Mezi představou a znakem /Between Sign and Image aneb výstava pro tři generace

26.10.2022 17:33

Birgitt Fischer a Zbyněk Linhart

Mezi představou a znakem / Between Sign and Image

18. 10 – 13. 11. 2022-10-23

Galerie kritiků

Výstava Birgitt Fischer a Zbyňka Linharta Mezi představou a znakem není běžnou výstavou obrazů. Vystavená díla jsou velmi působivá, výrazná a poutají pozornost již na prvý pohled. Jde o díla vyjádřená optikou geometrické stylizace, díla redukující bohatou představivost na primární obrazový znak, jenž v každém novém záznamu generuje osobitý vizuální jazyk a nové významy. Předjímá nové možnosti formálního vztahu malby k designu. Oba vystavující autoři totiž vynikají, kromě volné tvorby, rovněž svojí ilustrační a grafickou tvorbou. Takže jimi vystavené práce se nacházejí kdesi na rozhraní. Tak jak název výstavy praví: „mezi představou a znakem“.

„Grafičtí návrháři v oboru tvorby vizuální komunikace vždy kombinují struktury, figury, znaky a symboly za účelem vytvoření vizuální reprezentace myšlenek. Tvorba mediálních obrazů mezilidské komunikace vyžaduje hodně. Strukturální analýza láme obrazový celek na jednotlivé části, zkoumá jejich vzájemný vztah i vztah částí k celku. Autoři obrazů musí v analýze zajít tak daleko, aby byli schopni určit, jestli má obraz komunikační sílu. Od koho je zacílen, komu je určen, jaký je jeho účel a kontext. V tomto smyslu vítáme analytický přístup obou umělců, neboť dříve či později zjistíme, že se musíme dívat až z hloubi svého nitra, abychom opravdu viděli a namísto poznání nezůstala pouhá informace. Dívání je tvořivá činnost a vnímání očima je i cestou k sebepoznání.¨

Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph. D, kurátorka projektu a Galerie kritiků

Viděno trojgeneračně

Průzkum či statistické šetření vyžaduje vždy co největší soubor testovaných či testujících. Náš soubor, při návštěvě Galerie Kritiků, kde jsme byli za www.www-kulturaok-eu.cz na pozvání paní Vlasty Čihákové, opět po nějaké době, byl nízký, byli jsme tři.

Prodleva v naší návštěvnosti této výjimečné galerie je nesporně k naší škodě.

Výstavy zde konané totiž nepředstavují nikdy - jen - umění, ale – vždy - přinášejí také návštěvníkům objevy a poučení. A to vše, nenásilně, mile, ale přeci.

Protože jsme navštívili galerii v čase návštěvnickém, mohli jsme si vychutnat skvostnou atmosféru této specifické prostory a věnovat se v klidu prohlídce vystavených prací Birgitt Fischer a Zbyňka Linharta.

Proč zde ale zmiňujeme jakýsi průzkum či statistické šetření?

Protože jsme přišli jen tři, tedy nic nedokazující počet, ale zajímavý tím, že se jednalo naráz o tři generace. Ano, děd, matka a vnuk. Tedy průřez časovou řadou lidského věku. Generace odcházející, generace jsoucí a generace budoucí. V rozpětí od 3 do 72. A v tom, si dovolujeme spatřovat onen průzkum, ono statistické šetření. Šetření o tom, jak vystavená – výrazná, transparentní, ale mnohovýznamová a vlastně fantaskní až abstraktní - díla zapůsobí na ony tři věkové vrstvy…

A hle, zaujetí bylo shodné, pro všechny body lidského bytí.

Děd, coby „poučený divák“ ocenil preciznost prací, transparentnost a vizuální emotivitu.

Matka, fotografka, vnímala skladbu barev, grafickou linku a výtvarnou zkratku, která neztrácí pestrost.

A vnuk samozřejmě reagoval zcela spontánně na jemu známá zobrazení a hloubavěji na ty obrazy, které mu nebyly na první pohled srozumitelné, nicméně bylo vidět, že vzhledem k přítomnosti těch jemu srozumitelných, se zjevně snažil i v těch jemu nesrozumitelných, ono srozumitelno najít. A nepodařilo-li se, ani s jeho zatím ještě panicky bezbřehou fantazií, kupodivu neprotestoval, vzal to, jak to je, a postoupil raději k jinému dílu, jež ho oslovilo spíše.

takže závěr? Byť krajně nedokonalý průzkum, pramálo objektivní statistické šetření, pramalý soubor názorů, přesto zcela prokazatelně předložená tvůrčí cesta, oslovující – tak, či onak – hned tři generace. A to už stojí za připomenutí, nebo ne?

Vyjádřeno kurátorkou výstavy

Vracíme se do Galerie Kritiků rádi. I když jsme jí na některé výstavy pro příval jiných sem tam nevěrní a občas některou výstavu nenavštívíme.

Paní Čiháková má ale pochopení – i když to od nás není hezké - a také trpělivost s nestálými návštěvníky…

Vracíme se do Galerie Kritiků rádi mimo jiné i proto, že se vždy hodně dozvíme. Tak jako v případě této výstavy, výstavy Birgitt Fischer a Zbyňka Linharta nazvané Mezi představou a znakem.

Dejme tedy slovo paní Čihákové a vyposlechněme si jak to s výstavou a tvorbou vystavujících autorů doopravdy je.

„Výstava představuje konfrontačně dvě silné malířské osobnosti, Birgitt Ficher z Německa a Zbyňka Linharta z Česka, zabývající se kromě volné tvorby rovněž ilustrací a grafickým designem.

Výstavní projekt má pro Galerii kritiků, kulturní veřejnost, ale především studenty uměleckých škol velký metodický význam z hlediska pedagogického i koncepčního. Předjímá nové možnosti formálního výrazu pro malbu ve vztahu s grafickým designem.

Téma výrazových přesahů malby naplňuje také tematické zadání každoroční soutěže Ceny kritiky za mladou malbu v Galerii kritiků pro umělce do 30 let.

Obrazové informace obecně slouží k zprostředkování významů a pochopení okolního světa. Obrazy fungují na stejném principu jako slovo, jež popisuje a definuje vidění světa. Stejně jako slovo jsou znakem. Prošly od svého vzniku po současnost mohutným vývojem a postupnou přeměnou.

Naši předkové nám zanechali jeskynní malby a rytiny, zachycující výjevy z jejich všedního života. Tyto obrazové informace jsou nejstarším dorozumívacím prostředkem. Jejich prostřednictvím si lidé předávali informace a budovali základ sociální komunikace. Po rozvoji verbální komunikace (nejprve ústní, později i grafické) se obraz stal doménou vizuálního umění.

Obrazové informace jsou významnou součástí všech oblastí lidského života. Jejich vnímání pomáhá lidem pochopit smysl okolního světa. Při jejich zpracování a předávání hrají nezastupitelnou roli média, využívají širokou škálu obrazového záznamu. Záznam se rodí procesem transformace, redukujícího oblast bohaté obrazové představivosti na formální ikonické, zástupné znaky, jimiž se generuje nová škála významů pro vnímatele. Obsahují kromě informativní složky i složku emotivní, publicistickou, naučnou, zábavnou či estetickou.“

O vystavujících autorech

Birgitt Fischer (1972)

· Autorka je už na české výtvarné scéně aklimatizovanou osobností a výjimečným rezidenčním solitérem.

· Narozena ve spolkové republice Badensko-Württembersko, po prvním období praxe, kdy se živila jako technická kreslířka, odešla do Prahy, kde vystudovala na AVU experimentálně zaměřený ateliér intermédií prof. Milana Knížáka.

· Po studiích setrvala v Praze.

· Všechny její obrazy vycházejí z pevného schématu realizace myšlenky v přísném režimu geometrického rastru. Možná je to dáno jejími původními profesionálními zkušenostmi s technickým kreslením, nebo používáním počítačové grafiky v průběhu 80. a 90. let, možná i myšlenkou konstruování světa ve velké mřížce, tak jak ji vyložil např. Philip K. Dick v autorčině oblíbené knize Vykolejený čas (Time out of joint).

· Autorka prověřuje své typické „komunikační modely“ v rámci tematizace různých společenských jevů, pracuje s motivy lidského maskování, mimikry, šifrováním a kódováním.

· Obsahově se vztahuje k událostem svého okolí. Na ploše obrazu je významová ambivalence jejích konfigurací podpořena svébytným humorem, je zastánkyní aktivního a vitálního přístupu ke světu.

· Podobně jako formát plátna vymezuje obraz, tak i její zvolená mřížka (rastr) svírá to, co má být zobrazeno.

· Občas je dovoleno porušit její řád, nikdy však se to neděje spontánně. Rytmus, okamžiky vizuální iritace, celkový klid obrazů, živá barevnost ploch či jasně vymezené tvary – to jsou prvky, jež vystihuje výraz „geometrická figurace“, často používaný k popisu autorčiny práce.

· Autorka o sobě říká, že pracuje podobně jako reportér – jen však beze slov. ´

· Obrazy vybrané pro stávající výstavu vznikly v období let 2020 - 2022 a odrážejí postřehy z této depresivní doby pandemické krize.

· Figura ve vyobrazení vyjadřuje jak autorčino alter ego, tak i dostupný „avatár“ (v indické mytologii vtělení boha do podoby člověka anebo jiného tvora) pro uvědomění změn ve vývoji vlastní situace.

MgA. Zbyněk Linhart (1981)

· malíř, grafický designér a ilustrátor, ředitel Soukromé střední umělecké školy designu v Praze (SSUŠD), jež v r. 2021 oslavila 30 let svého trvání.

· Jako pedagog vede ateliér grafického designu.

· V letech 2003-2004 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér grafiky II., prof. Vladimír Kokolia) a v letech 2000–2007 Fakultu výtvarných umění VUT Brno (ateliér malířství II, prof. Martin Mainer).

· Je zastoupen v soukromých sbírkách i v zahraničí, pracoval pro film, např. Úsměvy smutných mužů (režie Dan Svátek), Cesta kolem světa (režie Dan Svátek), Tři bratři (režie Jan Svěrák) aj.

· V poslední době čím dál tím více pracuje se svým pohledem na každodenní společenskou realitu.

· Využívá k artikulaci svého vyjádření optického rastru v geometrické stylizaci.

· Obrazové kompozice buduje na základě „karteziánské sítě“, jež chápe svět jako síť vzájemně propojených a na sebe působících vztahů částí jednoho celku, a také v průniku několika přístupových systémů.

· Postkubistické vize sytí dadaistickým obsahem s vědomím rozmanitých odkazů, jež se rozbíhají dále, třeba k technice koláže či estetice 60. let, avšak intenzivně míří i do digitální současnosti.

· Úvahy o malbě a jejích zákonitostech ho postupně přivedly k formě, používající geometrické mřížky jako základní stavební desky pro kresebný záznam.

· Usiluje o zorganizování prostoru plátna tak, aby podal svou výpověď lapidárně, bez příkras a zbytečných detailů.

· Hodnotou takovéto cílené práce s jednoduchou formou, redukující obrazotvornost na primární znak, je vznik osobitého vizuálního jazyka, v každém novém záznamu generujícího nová významová zjištění.

Text (s pomocí Mgr.Vlasty Čihákové Noshiro Ph.D, kurátorky projektu a Galerie kritiků)

připravili: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.

Foto: Marie Kubíčková, DiS. (8 x) a internet (2 x)