Alena Petříčková: Mezi náma aneb figury abstraktního expresionismu nás od reality odpoutají či Útěk z města …
ICP3/Galerie Toyen - Praha
2. - 29. 6. 2020
Oživení kultury po nezbytné, leč sužující odmlce, přináš/í též oživení galerijního života. Ač - zatím - s bizarními atributy. Ale lépe něco než nic. Lépe v rouškách a odstupech, než listovat doma staré výstavní katalogy a vzpomínat na čas, kdy zájemce o výtvarno nevěděl, kam dřív skočit. Jednou z galerií, jež nás zve na výstavy, je Galerie Toyen. Neopomněla nás ani po odmlce, a tak jsme na její pozvání stanuli opět v podzemním prostoru žižkovské galerie. A rádi - řečeno mezi náma.
Radostné, tradiční i netradiční zahájení
Jako vždy nás vítala ředitelka Galerie Toyen, Eva Slezáková. Nezvyklé bylo zahájení na dvě etapy, vždy pro malé rozestoupené skupinky s rouškami, jež nás zdobily. Jinak normálka.
Eva Slezáková, zjevně potěšena, dala nejprve prostor hudební skupině 2x2 Sax Quartet, která nám vstříkla trochu jazzu do žil. Pak se ujal slova PhDr. František Malina. Sňal roušku a nadšeně, zvučně a živě - jak je jeho zvykem - nás seznámil s vystavenými díly (akryl - papír, akryl - plátno) a jejich autorkou akademickou malířkou Alenou Petříčkovou. Představování bylo pro drtivou většinu přítomných příslovečným nošením dříví do lesa, znali jsme ji snad všichni, ale projev Františka Maliny je tak fundovaný a poutavý, že si ho všichni rádi poslechneme kdykoli.
Co jsme se tedy dozvěděli?
Dovolíme si stručně parafrázovat části zasvěcené přednášky Františka Maliny. Především kvitoval hudební úvod a dodal, že je příhodný, neboť Alena Petříčková má muziku často jako jeden z inspiračních zdrojů. Dalšími jsou město a člověk. Podle Františka Maliny autorka patří k našim nejpozoruhodnějším současným tvůrcům. Její obrazy rezonují proudy energie. Čehož dosahuje tím, že do obrazů vkládá především sebe samu a nedělá při tom kompromisy.
Alena Petříčková kombinuje tvůrčí kázeň se svobodou projevu a její štětec vedou meditace a intelekt. Vše, co vytvoří, podtrhne dynamikou. Na mnohých obrazech se ale nebrání ani melancholii a nevyhýbá se dokonce ani přiznanému znepokojení. Zachycuje osoby v náznacích, intimitě a vzájemných vztazích. Nejde o konkrétní figury, jde o abstraktní postavy bez tváří, zato s odhalenou duší. Významnou roli hrají barvy. A častá je symbolika. Postavy byť nejasné, existují a ukazují divákovi své druhé já. Autorka se nikdy nebojí a nebála, neuchyluje se k přetvářce, a stejně jsou na tom i její postavy. Ochotné dávat, i přijímat. Proto lze Alenu Petříčkovu podle Františka Maliny charakterizovat jako „malířku lidských proměn“.
František Malina na autorku prozradil, že obrazům předcházejí skici a z nich se rodí ony náznakové obrysy postav. Osobité jsou i nepřirozené barvy, jež působí magicky a alegoricky. Specifikou Aleny Petříčkové pak, podle Františka Maliny, je práce s černými liniemi. Neguje jimi tradiční perspektivu. Především ale autorka plní zásadu, že malíř má být sice osobní, ale musí dokázat oslovit druhé. Autorka tak kráčí vždy svou cestou, což je její největší přednost.
A co na to Alena Petříčková?
S nadsázkou nás upozornila,
že ač (prodejní) výstava
působí vzhledem k jejímu životnímu jubileu
jako bilanční retrospektiva, není tomu tak.
Jde o výběr prací za poslední tři roky.
A na bilancování má ještě čas,
protože má dost nápadů, aby mohla ve své tvorbě ještě stále pokračovat.
„Své pocity
ztvárňuji pomocí barevných ploch a litých kontur tvarů,
figurálních i abstraktních.
Baví mě experimentovat, to mě posouvá stále dál.
Člověk, město, muzika - jsou témata,
která mě provázejí celým životem. “
Závěrem nám poděkovala, že jsme - vzdor nezvyklé době - přišli a povzdychla si, že vzhledem k situaci se nesmíme líbat, ale můžeme si připít, což, jak dodala, je taky radostné.
Tím byla výstava - tedy alespoň pro náš první turnus - zahájena. Disciplinovaně jsme se rozešli, abychom uvolnili prostor další skupině těch, co byli pozvání na pozdější hodinu.
Co dodat?
Nejsme na www.www-kulturaok- eu.cz odborníci na výtvarné umění, jen poučení diváci. Přesto můžeme sami za sebe říci, že obrazy Aleny Petříčkové nejsou snadné a vůbec ne transparentně prvoplánové. Pohled na ně od diváka vyžaduje delší čas, aby mysl absorbovala autorčin specifický svět barev, do něhož nás její obrazy zvou, ba vtahují.
Dívat se na ně, aby nám neunikl zprvu nezřetelný, ale stále pozorováním vnímatelnější fantaskní pohyb. Kdo má citlivou duši, možná zaslechne i vzdálené tóny. Vše Alena Petříčková nabízí s bravurou, citem pro nezvyklé barevné souvztažnosti a až s hýřivým fantasknem. Obrazy, s názvy jako Zamyšlení, Idylka či Letní procházka představují klidovou hladinu autorčiny tvorby. Jsou však ve vystavené kolekci v menšině. Výstavě dominují obrazy znejišťující, s příběhem, jenž je třeba odhalit. Jejich názvy už nejsou tak jednoznačné. Otevřené dveře, Noční chodec, Ve větru, Rudý stín, Dva stíny, Vidění, Na tenkém ledě či V metru. V expozici nechybějí však ani témata ryze mezilidská - vztahová. Míjení se, Rozchod, Mladík, Kam kráčíme a samozřejmě i obraz, jenž dal název celé výstavě - Mezi námi. A tak se divák může zamýšlet, zda nás autorka od reality odpoutává, nebo do ní naopak vrhá…
Alena Petříčková (* 5. 7. 1953 Praha)
- 1970 - 1972: absolvovala Střední odbornou školu výtvarnou školu (nyní VOŠ a Střední umělecká škola Václava Hollara) v Praze
- 1972 - 1978: studium na AVU v Praze v ateliérech prof. Karla Součka a prof. Oldřicha Oplta
- 1979 - 1988: získala zahraniční stipendia /Itálie, Španělsko, Rusko/
Má za sebou bezpočet výstav u nás i v zahraničí (Vídeň, Frankfurt, Kötzting, SRN, Brazílie, Paříž, New York, a další). Každoročně se jako host účastní společných výstav bavorských umělců.
- od 2002: předsedkyně Nového sdružení pražských umělců
- její stopu ve výtvarném umění najdeme v řadě publikací, včetně prestižní Who is who
- autorčiny obrazy lze také nalézt jak v soukromých sbírkách, tak i v předních galeriích více jak 15 států
- žije a pracuje v Praze
130 00 Praha 3
Milešovská 846/1
Máme otevřeno:
po - pá: 8.00 - 18.00 hodin, so: 8.00 - 14.00 hodin
Vstup: zdarma
Hodnocení: 79 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/zizkov-prazsky-montmartre-aneb-kde-je-zmizely-zizkov-/