Úvod > Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury aneb jaké to je, když příroda a lidská duše sdílejí totéž obydlí

Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury aneb jaké to je, když příroda a lidská duše sdílejí totéž obydlí

14.04.2023 17:30

Mezi přírodou a člověkem:

Po stopách organické architektury

30. 3. 2023 – 9. 7. 2023

Kurátor: Adam Štěch

Winternitzova vila

Přirozená harmonie mezi člověkem, přírodou a lidským obydlím

je ústřední myšlenkou teorie i praxe organické architektury, která se od počátku minulého století stala jedním z důležitých proudů globálního modernismu.

Přesto však často opomíjeného teorií a historií architektury…

Výstava „Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury“

je obsáhlým fotografickým atlasem rozmanitých forem a tendencí organické architektury, představující stovky příkladů z různých období a zemí

od svého počátku, až do 70. let 20. století,

rozčleněných do tematických a chronologických celků.

Cílem je organickou architekturu kategorizovat

a ukázat všechny její rozmanitosti, jak o nich píše Alan Hess.

Třetí rok s archivem Adama Štěcha

Adam Štěch je dnes už neoddělitelnou součástí nejen Československého rozhlasu a jeho stanice Vltava, kde nás Adam pravidelně, srozumitelně, a hlavně objevně, seznamuje s pozoruhodnostmi celosvětové moderní architektury, ale také mimořádnou osobností osvětovou. Učí nás co je opravdová, architektura hodná toho jména. U nás, ale především ve světě.

Tak jako Emil Holub kdysi putoval džunglí, aby objevoval dosud nepoznané končiny, Hanzelka se Zikmundem objeli v jejich Tatře svět, aby objevovali lidské příběhy a opomíjené pamětihodnosti, tak podobně putuje - už patnáct let - po naší planetě, Adam Štěch. Jeho snahou je pro nás objevovat skvosty, mimořádnosti a krásu světové architektury. Skoro se dá už přemýšlet, co je vlastně Adam Štěch víc, zda cestovatel či objevitel. Ale ono to vyjde na stejno, protože je především milovník a obdivovatel architektury. A vše, co na svých cestách objevil, zachytil svým aparátem, zpravidla i poznal osobně a zevnitř, to nám – pokud není zase někde na výpravě - předkládá, vysvětluje, přibližuje a tlumočí. Mimo jiné i zcela názorně třetím rokem ve Winternitzově vile. A osobní kontakt s jeho fotografiemi či dokonce s ním je daleko silnější zážitek než pouhý poslech relace na vlnách rozhlasu.

Tři nově tematické výstavy

Po dvou uplynulých výstavních cyklech, představujících působení zahraničních architektů v českých zemích, a naopak českých architektů v zahraničí, uvádí letos Winternitzova vila zcela nový soubor výstav. V průběhu roku 2023 uvede Adam Štěch, jakožto autor snímků, objevitel představovaných objektů a především fundovaný kurátor výstavy, tři odlišně pojaté výstavní projekty zaměřené na téma organické architektury.

Co je, a co se dozvíme, o organické architektuře?

Organická architektura je důležitý, v tuzemském odborném prostředí však málo reflektovaný, fenomén vývoje moderní architektury 20. století. Směr - vzdor všemu, co pozitivního představuje - zejména u nás, stále ještě značně opomíjená teorie i historie architektury.

Cyklus tří výstav roku 2023 nám proto postupně představí nejen známé a zcela fundamentální představitele tohoto směru, ale také témata světové organické architektury a především, velmi málo známé příklady této fascinující kapitoly světové architektury.

Lákavé zahájení nové výstavy

Díky vstřícnému vztahu vedení Winternitzovy vily k našemu webu, konkrétně noblesní duši celé Vily, paní Kristině Cysařové, jsme měli opět možnost zúčastnit se zahájení nejnovější výstavy. Tradiční přátelské ovzduší ve stylu pozapomenutých, romantikou a přátelskými vztahy prosycených prvorepublikových salonů, jejichž ozvěna k Vile patří a která zde díky manželům Cysařovým opravdu panuje, poněkud „rozhodilo“ hudební oživení na začátku večera. Ještě se k tomu v závěru tohoto článku vrátíme…

Takže, po úvodní, silně avantgardní, předehře, jsme se, mile šokováni, vrátili k původnímu meritu, kvůli němuž jsme se zde tradičně v hojném počtu sešli. Zahájení – jarní – výstavy.

Uvítání od paní domu

Jako vždy půvabná paní Kristina Cysařová nás uvítala a připomněla krátce téma výstavy nazvané Po cestě organické architektury. Zvolené téma výstavy označila za počin, jemuž se v tomto roce bude programová náplň tradičních architektonických výstav konaných ve Vile Winternitz věnovat a poděkovala za to Adamu Štěchovi. Poděkovala ale také hudebnímu překvapení, skupině Robtor, za nevšední skladbu. Za - jak to trefně nazvala – hudbu víc než organickou.

Winternitzova vila – kulturní chlouba Prahy 5

Následné slovo patřilo zástupci Prahy 5. Štěpán Rattay má kulturu městské části ve své gesci a tak mohl nejlépe zhodnotit kulturní význam Winternitzovy vily. Ve svém vstupu zdůraznil, že Praha 5 se snaží podporovat veškeré kulturní aktivity konané na jejím území. Ovšem Vila Winternitz, že je - svými aktivitami a svojí popularitou - jasnou jedničkou celé městské části a tím pádem i hojně vyhledávaným kulturním centrem daleko přesahujícím rámec Prahy 5. Vyslovil proto osobní obdiv manželům Cysařovým, za to, co už dokázali.

Na adresu absolvovaného koncertu skupiny Robtor poznamenal, že byl také - přinejmenším – překvapen, a souhlasil, že šlo opravdu o plně organickou hudební produkci…

Závěrem nás ještě informoval o snaze Prahy 5 znovuoživit další - kdysi skoro až kultovního objekt této městské části, další vilu s obrovským potenciálem, Vilu Portheimka. Vyslovil naději, že se zdaří v ní opět rozjet výstavní program, který už v minulém měsíci započal (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/in-arte-voluptas-v-umeni-je-rozkos-aneb-skvostna-galerie-portheimka-se-opet-stala-galerii/ ) a že se Vila Portheimka tak stane druhým kulturním centrem Prahy 5, tak jak tomu bylo v minulosti.

Adam Štěch o své výstavě

Hlavní slovo patřilo samozřejmě autoru a kurátoru výstavy Adamu Štěchovi.

Byl zjevně potěšen zájmem přítomných, kteří už dávno před zahajovacím úvodem lačně spěchali do patra vily prohlédnout si výstavu. Okomentoval to slovy, že z přítomných vyzařuje jarní energie, což – jak dodal - je dobře a je to v dnešní době i potřeba.

Připomněl, že si nesmírně cení možnosti spolupráce s manžely Cysařovými na aktivitách Vily, která k jeho radosti trvá již třetí rok.

Pro začínající třetí ročník si proto připravil nový výstavní plán. Letošním tématem je tedy ona již zmíněná organická architektura.

Adam Štěch ocenil, že mohl toto právě téma realizovat, neboť se jedná o jeho srdeční záležitost. Organické architektuře se věnuje už 15 let, během nichž jezdí po celém světě nejen v rámci své běžné aktivity, hledání nevšední architektury jako takové, ala pokud jde o organickou architekturu tak je to pro něj především z jeho vlastní iniciativy, z jeho niterné potřeby.

Přiznal, že sám nečekal, že by toto téma mohl kdy prezentovat, že se mu vlastně věnuje především - sám pro sebe. A hle, díky manželům Cysařovým, dostal prostor a možnost právě letos toto téma, zde ve vile Winternitz představit. Považuje to za skvělou šanci využít alespoň část ze svých jím nafocených 5 000 budov, postavených v duchu organické architektury ve 230 zemích. Děkuje tedy pochopení manželů Cysařových, že letošní ročník výstav může být věnován právě jeho milované organické architektuře.

A protože tato architektura, jak předeslal, u nás není příliš k vidění, pokusil se své „objevy“ a jejich fotografie, uspořádat do jedenácti vzájemně příbuzných celků a naplnit jimi všechny tři letošní výstavy. Jarní, kterou právě zahajujeme, letní a podzimní. Naznačil nám také už i něco málo o letní výstavě, která nabídne celkem tři chaty navržené naším významným architektem Františkem Cubrem, které se mu podařilo u nás vypátrat, najít, navštívit a hlavně nafotit. Podzimní výstava pak přinese úplnou vzácnost, fotografie organické architektury od amerického legendárního architekta Franka Loyda Wrighta, jenž v této kategorii vytvořil 500 staveb.

Závěrem nás Adam Štěch pozval na jím provedenou komentovanou prohlídku.

Závěrečné slovo jarní výstavy

Patřilo opět Kristině Cysařové, která poděkovala Adamu Štěchovi za přínosné, zajímavé a namnoze přímo unikátní náplně jím uspořádaných výstav. Výstav, jež vždy výrazně oživí prostory Vily.

Ocenila také jeho přitažlivá a poučná témata zaměřená na neběžné poznávání různých tváří architektury.

Současně ale také poděkovala rodině vlastnící tuto vilu, která ji Cysařovým svěřila do provozování, aniž to podmiňovala, vlastními představami, jak by to měli Cysařovi směrovat. Zejména pak ocenila, že využití vily je Cysařovým umožněno provozovat na svobodné a nekomerční bázi.

Kristina Cysařová také poděkovala za zájem a vstřícnost magistrátu Prahy 5 a samozřejmě i zcela mimořádné kapele Robtor.

Něco o koncertě kapely Robtor

I když kapela svou strhující skladbou celou akci zahajovala, ujala se svých nástrojů i později, po zahájení.

Nejsme znalci tohoto druhu hudby. A troufáme si tvrdit, že jsme tam zdaleka nebyli jediní.

Následující slova jsou tak pouze náš vlastní, čistě posluchačsko-divácký pocit.

Robtor hraje – pro nás - hudbu jakoby z jiné planety. Hudbu, rozhodně o hodně jinější, než je hudba, jakou kdy tahle vila slyšela a pamatuje. Rozhodně to nebyla hudba, jaká se provozovala ve vile v době 1. republiky a v atmosféře, jakou jí dnes vrací rodina Cysařových, při místních koncertech.

Michal Cimala, po doznění svébytné hudby tohoto tělesa sdělil publiku i pár informací o nástrojích a stylu, jakým se snaží těleso kráčet. Zajímavé je, že i když šlo o zcela jednoznačně diametrálně odlišný hudební styl, než na jaký jsme ve Vile zvyklí, Vlastně, na jaký jsme zvyklí… A přesto jsme ocenili vystoupení potleskem. Ale pozor, ten potlesk, to vůbec nebyl takový ten zdvořilostní, ale byl to potlesk opravdový a spontánní. Šlo totiž o hudbu z duší a srdcí účinkujících a poctivou. Což je vlastně to, co má hudba obsahovat. Bez rozdílu stylu a prostředí.

Pro upřesnění dodejme, že Robtor je industriální kapela, kterou založil zmíněný Michal Cimala, jinak známý sochař a designér, společně s Petrem Voříškem, uměleckým kovářem. Michal Cimala dokonce pro tuto skupinu sám vytvořil několik vskutku originálních nástrojů…

A ještě několik citací z obsáhlé tiskové zprávy

· „Vznik organické architektury spadá do období přelomu 19. a 20. století a souvisí s tvorbou amerických architektů Louise Sullivana a Franka LloydaWrighta či o něco později s pionýrem skandinávského modernismu AlvaremAaltem.

· Přívrženci organické architektury se kriticky vymezovali vůči přílišné racionalitě a univerzalitě funkcionalistické tvorby tohoto období a hledali nové způsoby, jak moderní architekturu ideálně zasadit do krajinného kontextu a vytvořit harmonický vztah mezi lidským obydlím a přírodou.

· Na rozdíl od racionálních tendencí evropské moderny tak přicházela organická architektura s emocionálním rozměrem forem.

· ´Ne všechny organické stavby jsou si podobné. Je těžké najít formální souvislosti mezi ranými prérijními domy Franka LloydaWrighta z počátku 20. století a opulentními otevřenými prostory Johna Lautnera z 60. let. Všechny ale spojuje to, že stavbu, její formu i užití chápou jako organickou věc, která vznikne ze zárodku myšlenky a rozvine se v plně artikulovaný, pestrý a jednotný architektonický artefakt,´ píše ve své knize o organické architektuře Organic Architecture, The Other Modernism přední americký kritik a historik Alan Hess.

· ´Naše výstava Mezi přírodou a člověkem: Po stopách organické architektury je koncipována jako obsáhlý fotografický atlas rozmanitých forem a tendencí organické architektury, představující stovky příkladů z různých období a zemí od svého počátku až do 70. let 20. století, rozčleněných do tematických a chronologických celků. Klade si za cíl organickou architekturu kategorizovat a ukázat všechny její rozmanitosti, jak o nich píše Alan Hess. Všechny stavby jsou prezentovány tak, jak jsem je během svých cest zachytil´, popisuje kurátor výstavy a publicista Adam Štěch, který se tématu organické architektury věnuje dlouhodobě.

· V expozici, kterou velmi originálním způsobem uchopili renomovaní designéři Matěj Činčera a Jan Kloss, jsou zastoupeny pouze stavby, které autor sám navštívil a vyfotografoval.

Text: Wenca Nikoníček a Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček (17 x) a Adam Štěch (3 x)