ZENGA – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an aneb meditovat v doprovodu žabího kvákání se povoluje (ba doporučuje!)

03.06.2022 19:12

 

 

 

ZENGA

japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an

27. 5. – 2. 10. 2022

Salmovský palác

Národní Galerie Praha

 

 

„Výstava Zenga je mementem toho, jak důležití jsou soukromí patroni a dárci pro rozvoj veřejných uměleckých sbírek. Historický interiér Salmovského paláce spolu s japonskou tušovou malbou sahající do 17. století je zase nikdy nekončící dialog mezi Východem a Západem.“

generální ředitelka NGP Alicje Knast

 

 

Zenové obrazy jsou výrazem čchanového – zenového neboli meditativního buddhismu.

Čchan propojující principy mahájánového buddhismu a taoismu v Číně zakořenil na přelomu 5. a 6. století, v Japonsku až koncem 12. století.

Zenová malba a kaligrafie se vyznačují stylovou čistotou a tvarovou úsporností.

Žánr zengaale nerezignuje na autorskou originalitu a pestrost zenových myšlenek.

Zenové obrazy zahrnují celou výrazovou škálu štětcových technik a práce s tuší a stávají se tak osobitou autorskou meditací.

 

 

Tři v jednom …

 

Skoro až bulvárem zavánějící titulek, jakoby vyloupnut z reklamních letáků… Co s tím, v souvislosti s další výstavnickou událostí roku uspořádanou oživenou Národní Galerií Praha?

Tak jedno po druhém a po třetím…

Výstava nazvaná  Zenga s dovětkem japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an, přináší veřejnosti hned tři významné události. Proto ono tři v jednom…

Tou první událostí je, že se znovu otevřel pro veřejnost a výstavám noblesní Salmovský palác.

Tou druhu, je fakt, že Národní galerie zaznamenal ve svůj prospěch pozoruhodný a osvícený počin, jakým bylo darování fenomenální sbírky, jaká nemá snad ani na světě vůbec obměny.

A konečně třetí událostí je sama výstava Zenga, která skoro logicky navazuje za ještě v paměti návštěvníků doznívající ozvěnu výstavy věnované buddhismu, buddhistické historii, filozofii a umění. Ta, jak správně a oprávněně hrdě, připomněla ředitelka NGP Alicje Knast (mimochodem, již mile česky a to, vlastně, ve všech svých vstupech!) dosáhla úctyhodné návštěvnosti čítající 30 tisíc návštěvníků.

Dovolíme si tedy blíže rozvinout všechny tři významné počiny a dojde samozřejmě i na - v podtitulu tohoto článku -  ono zmíněné „žabí kvákání“.

 

 

Salmovský palác je znovu „náš“

 

Salmovský palác je onen rozlehlý nárožní palác na Hradčanském náměstí nacházející se nad vstupem do ulice Ke hradu, svažující se směrem na malou stranu do ulice Nerudova. Klasicistní palác nese číslo popisné 186/1 a je od roku 1964 kulturní památkou. Stavbu inicioval a v letech 1800 – 1811 nechal vystavět princ Salm, tehdejší pražský arcibiskup – odtud tedy Salmovský palác. Po různých dějinných peripetiích, se v roce 2002 dostal palác do správy NGP. Po nezbytné rekonstrukci, na níž se podílely takové osobnosti naší architektury, jako jsou Josef Pleskost a paní Eva Jiřičná, byla do paláce, v roce 2014, umístěna expozice

Umění 19. století od klasicismu k romantismu.

V roce 2019 však v důsledku protiepidemickým opatřením bylo nezbytné palác pro veřejnost – stejně jako jiné galerijní prostory všude, uzavřít. Nesporně to ublížilo i do té doby návštěvnicky veleúspěšné výstavě nazvané „SalmModern #1: Možnosti dialogu“ (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/moznosti-dialogu-aneb-jeden-mesic-pote-co-byla-zbita-nan-goldin-1953/ ), jež byla otevřena krátce před tím, v prosinci 2018. Výstava se snažila pospojovat výběr děl z kolekce Staatliche Kunstsammlungen Dresdens s vybranými objekty současných českých umělkyň a umělců nacházejících se ve sbírkách NGP. Po tomto násilném ukončení výstavní činnosti Salmovského paláce dochází tedy až nyní ke znovuotevření a to výstavou ZENGA.

 

 

O sbírce Kaeru-an

 

Druhým významným počinem, z onoho sloganu tři v jednom, je sám předmět výstavy – sbírka Kareu-an. Výstava ZENGA u nás zcela poprvé představuje část (dle slov kurátorek výstavy, Markéty Hánové a Jany Ryndové, v zásadě polovinu) unikátní sbírky japonské zenové malby a kaligrafie, která se nacházela v unikátní sbírce nazývané japonsky Kaeru-an, což v překladu z japonštiny znamená „Z žabí chýše“. Proto ony zmínky o žabím kvakotu. Tuto sbírku - a v tom je její druhá výjimečnosti získala NGP darem od nizozemského umělce a v tomto případě i vysoce kvalifikovaného a obdivuhodného sběratele Felixe Hesse.

Došlo k tomu právě v roce galerijního stopstavu, v 2019. Bližší údaje k této krajně neběžné události nám objasnila osobně Markéta Hánová, ředitelka Sbírky asijského umění a kurátorka této výstavy. Nejprve lapidárně až lakonicky, tím že šlo o shodu okolností a osobní vztahy. To nám samozřejmě nestačilo a tak jsme se dozvěděli následující příběh sbírky Kaeru-an.

Felix Hess, Holanďan, narozený v nizozemském Haagu v roce 1941, tedy v době, kdy mu bylo již 80 let, který tuto sofistikovanou sbírku během svého života vytvořil, hledal, komu by ji předal, aby zůstala nejen zachována ve své celistvosti a unikátnosti, ale aby byla také do budoucna v těch nejodpovědnějších opatrujících případně i rozšiřujících rukou. Hledal nejprve logicky v Holandsku, v Amstrodamu, kde však překvapivě neuspěl, s tím, že je sbírka příliš rozsáhlá pro kapacitní možnosti, tamního muzea, a že se navíc věnuje jinému období, než na jaké je zaměřeno ono holandské muzeum. A nyní plným právem natupujer oan původní lakonická vysvětlivka Markét Hánové, ona shoda okolností a osobní vztah.

O problému se dozvěděl přední český japanolog, historik umění a pedagog, Filip Suchomel a doporučil Felixi Hessovi naší Národní galerii. A došlo k dohodě. NGP dokázala sběrateli Hessovi nabídnout odpovídající prostory, kvalifikovanou péči a disponuje odborníky, u kterých Felix Hess našel pochopení a halvně nabyl důvěry, že jeho sbírka bude v oněch nejlepších rukou. Podmínkou a základem všeho byla stálá expozice. A to se v Salmovském paláci pod názvem Zenga také stalo. Felix Hess byl také za tento svůj zcela výjimečný donátorský počin v letošním roce po právu oceněn ministrem kultury Martinem Baxou, a stal se nositelem prestižní resortní medaile Artis Bohemiae Amicis.

 

 

Výstava Zenga

 

A nyní tedy to třetí v onom zmíněném jednom. Samotná výstava. Zde ale samozřejmě dáme slovo odbornicím, kurátorkám výstavy Markétě Hánové a Janě Ryndové citací jejich tiskové zprávy.

„Výstava ZENGA je sbírkou japonských zenových obrazů ze sbírky Kaeru-ans, tematickým výběrem maleb a kaligrafií japonské zenové malby ze 17. až 20. století.

Sbírka obsahuje 526 děl z 15. až 20. století, převážně závěsné svitky, ale také párový paraván a několik předmětů z keramiky.

Zenové obrazy jsou výrazem čchanového – zenového neboli meditativního buddhismu. Čchan propojující principy mahájánového buddhismu a taoismu v Číně zakořenil na přelomu 5. a 6. století, v Japonsku až koncem 12. století. Zenová malba a kaligrafie se vyznačují stylovou čistotou a tvarovou úsporností. Žánr zenga, ale nerezignuje na autorskou originalitu a pestrost zenových myšlenek. Zenové obrazy zahrnují celou výrazovou škálu štětcových technik a práce s tuší a stávají se tak osobitou autorskou meditací.

Sbírka Kaeru-an významně rozšířila fond asijského umění Národní galerie Praha zejména její soubor tradiční japonské tušové malby. Vystavené svitky přibližují středoevropskému divákovi filozofickou a estetickou hodnotu japonských zenových obrazů.

Jejich výrazovou úspornost a formální jednoduchost se snaží umocnit také architektonické a grafické řešení výstavy, jež svým minimalistickým přístupem upřednostňuje přírodní prvky a klade důraz na recyklovatelnost použitých instalačních částí a materiálů.

Hudební kulisa s tóny flétny šakuhači, zvuky zurčícího vodopádu nebo i žabího kvákání, vytvářejí v Salmovském paláci prostor k prožití přítomného okamžiku a oproštění mysli od všedního ruchu.“

 

           

A co na to divák?

 

Z diváckého hlediska, alespoň našeho subjektivního, bylo už to, že jsme se opět vrátili do vnitřních prostor Salmovského paláce, který – zcela subjektivně – na nás nikdy nepůsobil jakkoli snobsky odtažitě, neohromoval nás prvoplánově svou okázalostí, ale působil vždy příjemně, poklidně a souvztažně s duší běžného návštěvníka jdoucího za komplexem vjemů daných prostředím, výhledy na lán malebných prejzových střech lemujících zástavbu směrem k Malé Straně stejně jako výhled na protější stráň petřínskou a samozřejmě tím, co je vystaveno. Stísněnost a respekt zde tak nějak mizí. Ideální místo pro tak niternou výstavu jakou je výstava Zenga.

Stejně tak působila už sama tisková konference, na níž jsme byli vedením Národní galerie delegování a kterou opět v pohodovém tónu vedla Eva Sochorová, Vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí NGP. Stejně uvolněně a zklidněle působily i obě kurátorky, Markéta Hánová a Jana Ryndová. A tradičně emotivně zapálená ředitelka Alicja Knast, hovořící – jak už řečeno dobře česky.

Naladěni jsme tedy vstoupili do řetězce sálů, kde je systematicky zmapováno celé téma, část po části, krok za krokem, vše s obsažnými, ale nepřebujelými popiskami osvětlujícími každý detail faktograficky i filozoficky. Nezbytnou součástí celého vjemu je atmosféra každého sálu. Počínaje odpovídajícím zvukovým doprovodem, světelným parkem, uspořádáním a – ne zcela běžným doplňkem našich výstav všeobecně – lavicí k posezení. Ano, jak už bylo na TK kurátorkami avizováno, není cílem, aby divák výstavou prošel, a nechce-li, nebyl nutkán k podrobnému studiu. Ne, hlavním cílem, je pobýt, relaxovat, vnímat, a prožívat výstavu jako celek. A to plně instalace i náplň výstavy splňuje. Běžný divák, který na výstavbu zavítá, bude mít dostatek prostoru k intimitě, a jak se říká v naší křesťanské sféře - k duchovnímu usebrání se. A k tomu je určena ostatně i celá zenová filozofie.

A maličkost, no maličkost, zajímavou připomínku závěrem. Výstava nebude stále stejná. Proto byla zmínka o části – poloviční části – sbírky, vystavené nyní. Ta druhá část bude po čase vymezeném bezpečností dávných obrazů a jejich nutné po výstavní regeneraci, následovat.

Obsah co do informační hodnoty se tedy nezmění, ale co do konkrétních vystavených děl, ano. Tušová malba, je zkrátka citlivá na světlo. Byť zde pečlivě volené, tlumené a pro malby bezpečné.

 

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček

 

Prostor pro vlastní seberealizaci

 

 

ZENGA

japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an

27. 5. – 2. 10. 2022

Salmovský palác

Národní Galerie Praha

info@ngprague.cz

+420 224 301 122

www.ngprague.cz

ngprague #ngprague  

Otevírací doba

Úterý – neděle 10 – 18 h

středa 10 – 20 h

 

Kdo hledá najde a objeví

 

Další info NGP k výstavě:

·         Výstavu připravily Markéta Hánová, ředitelka Sbírky asijského umění, a Jana Ryndová, kurátorka Sbírky asijského umění Národní galerie Praha, ve spolupráci s Felixem Hessem, Johnem Stevensem a Filipem Suchomelem.

·         Autorkami architektonického řešení výstavy jsou Markéta Mráčková a Barbora Šimonová ze studia Cosa.cz.

·         Autorkou Studia: tvůrčí a meditační zóny je Anna Chmelováz oddělení Rozvoj publika.

·         Výstavu doplní bohatý doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek a přednášek a série online videí s názvem Povídání o zenu s japonským mistrem Seizanem.

·         Celý aktuální program komentovaných prohlídek, prohlídek tlumočených do znakového jazyka, programů pro pedagogy, živých či online přednášek a diskusí, tvůrčích dílen a dalších akcí je uveden na našich webových stránkách.

·         K výstavě vychází katalog Zenga – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an v českém jazyce s anglickým resumé a v prodeji je také monografie Seeing Zen: Zengafromthe Kaeru – An Collection v anglickém jazyce.