Úvod > V Museu Kampa nás čeká Čekání aneb konečně doslova vyčekaná výstava laureátky Ceny Medy Mládkové

V Museu Kampa nás čeká Čekání aneb konečně doslova vyčekaná výstava laureátky Ceny Medy Mládkové

08.05.2025 19:05

Ladislava Gažiová

Čekání

29. 4. – 8. 6. 2025

Museum Kampa

„Odborná porota složená z nezávislých odborníků a zástupců musea ocenila

osobitost malířského projevu i schopnost Ladislavy Gažiové

prostřednictvím obrazů i kurátorské praxe

otevírat důležitá společenská témata.“

ředitel Musea Kampa, Jan Smetana

„Gažiová se ve své tvorbě dotýká bolavých témat naší minulosti i současnosti a

umí být nesmlouvavě přímočará i politicky angažovaná.

Přestože pracuje s výraznou zkratkou a zjednodušením, dovede

rozehrávat mnohovrstevnaté příběhy, které se zabývají tématy

sociálního vyloučení, války i terorismu.

Jisté ztišení jejích nejnovějších obrazů není výrazem rezignace, ale

snahy jít víc do hloubky i vědomí vlastních limitů.

´Čekání´ je pro Gažiovou

gestem vzdoru i výrazem naděje.“

šéfkurátor Musea Kampa, Jan Skřivánek

Setkání s dívkou…

Ladislavu Gažiovou na www.www-kulturaok-eu známe již nějaký čas a nejen jako výraznou a - vzhledem k jiným současným výtvarnicím – značně odlišnou umělkyni, ale i vizuálně z několika příležitostí spojených s jejími prezentacemi a zejména – zatím naposledy – z loňského udělování ceny Medy Mládkové, právě v Museu Kampa.

Pro úplnost ještě dodejme, že ona nás osobně nezná. Není našim zvykem obtěžovat umělce před zahájením jejich výstav a rušit je v koncentraci svými, namnoze banálními a stále se opakujícími otázkami.

V Konírně Musea Kampa však nastala – pro nás – neběžná situace. Byli jsme tam první, dávno před zahájením, před chystanou komentovanou prohlídkou. Stejně brzy přišla i autorka v doprovodu vzorného hostitele Daniela Hrdličky za Museum Kampa…

Skromně a tiše stanula v rohu výstavního prostoru, zamyšleně obhlížela svoji výstavu a sledovala práci našeho fotografa. Čišela z ní určitá pokora, ale také jistá míra sebejistoty. Působila dojmem, jako kdyby se jen přišla ujistit, že vše je v sále tak, jak si přeje, a že vše je takové, jaká je i ona a jak nám – divákům – míní předat své poselství. Poselství, že v jejích obrazech je nejen mimořádný um a neskutečná tvůrčí náročnost, ale především myšlenky a moudrá sdělení. Vše však netransparentní, nevykalkulované, neučiněné na efekt (či dokonce na kšeft) jak je – žel - častým zvykem u - řekněme – tzv. angažovaných tvůrců.

Ne výpověď Ladislavy Gážiové je čistá, prostá, zřetelná a silná.

Osmělili jsme se tedy – využívaje té, přímo nabízené, příležitosti – a dali se s ní do řeči. Jen tak o našich pocitech z jejích obrazů, o jejích už tak dlouho nekonaných výstavách, o ceně, kterou loni dostala na Kampě. O poměrně nezvyklém tónování jejích specifických obrazů a také o titulním obraze Čekání, jehož poslání nás – přesněji, přímo autora těchto řádek – oslovilo úplně nejvíc a nejniterněji.

Hovořila tiše, na první dojem, skoro až zakřiknutě, ale z vyřčeného bylo znát, že si stojí za tím, co říká, proč to říká a jak to říká. Což svědčí o její vnitřní – a plně oprávněné – sebejistotě, kterou však nikomu kolem nevnucuje a nepředvádí. Ví své, trvá si na svém, a je jen na nás divácích, zda a jak se s tím vyrovnáme.

Byl to krásný rozhovor i zážitek.

Pak už se ale začali trousit další novináři a odborníci a my jsme ji ponechali jejímu soustřední a už „nerušili její kruhy“.

Kdo je tedy Ladislava Gažiová

Oprostíme-li se už ale od našich osobních pocitů a přejdeme k faktům, dozvíme se sice v podstatě totéž, co při osobním neformálním setkání, ale má to větší vypovídací a informační hodnotu. Takhle Ladislavu Gažiovou charakterizuje oficiální tisková zpráva, připravená Museem Kampa:

„Ladislava Gažiová (*1981) patří mezi výrazné osobnosti současné výtvarné scény. Po dvou letech studií v Košicích se na začátku milénia přestěhovala do Prahy, kde se školila v ateliérech Vladimíra Skrepla na AVU a Jiřího Davida na VŠUP. Má za sebou desítky samostatných i skupinových výstav v České republice i v zahraničí. Výstava Čekání v prostorách tzv. konírny představí výběr z její nejnovější tvorby. Jde o první autorčinu větší výstavu po devíti letech…“

Malá vsuvka velkého významu o L. G.

Dovolujeme si zde připomenout důležitou informaci o tom, že Ladislava Gažiová je již mimo jiné, zastoupena v jakémsi reprezentačním výběru autorek a autorů, vytvořeném v roce 2023 v Národní Galerii Praha a představovaném na stálé výstavě jejich děl ve Veletržním paláci. Výstava se tam koná pod názvem „1939 – 2021, Konec černobílé doby“ (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/1939-2021-konec-cernobile-doby-aneb-vystava-o-tom-ze-nikdy-neexistovalo-pouze-jedno-bile-umeni-ale-vzdy-paralaxne-vznikalo-i-cerne/). Tato výstava má představit návštěvníkům nejlepší autorky a autory posledních osmdesáti (!) let. I když jde nesporně o tomto výběru NGP diskutovat, řešit zařazení či nezařazení těch či oněch jmen, tak plně oprávněná účast Ladislavy Gažiové v této výtvarné „přehlídce“, rozhodně upřít ani zpochybnit nelze.

Ještě jednou nahlédněme do tiskové zprávy

Kurátorem výstavy Ladislavy Gažiové, je sám šéfkurátor Musea Kampa, Jan Skřivánek. Ten po uvítacím slově již zmíněného Danilela Hrdličky, nejprve přednesl základní informace o výstavě Ladislavy Gažiové. Pro pořádek, citujeme z jeho kurátorské zprávy.

„Museum Kampa zahájilo výstavu nových obrazů Ladislavy Gažiové nazvanou Čekání. Výstava v prostoru tzv. Konírny představuje autorčiny charakteristické malby sprejem převážně z posledního roku.

První samostatnou výstavu Gažiová měla na podzim 2005 v pražské Entrance Gallery. V roce 2008, ve stejném roce, kdy absolvovala, získala tehdy nově ustavenou Cenu kritiky za mladou malbu. Z její kurátorské a výzkumné praxe lze připomenout výstavu O kosmos hino kalo (Vesmír je černý) v Moravské galerii v Brně na přelomu let 2017/2018 nebo projekt Manuš znamená člověk v Kunsthalle Wien v roce 2021. Výstava Čekání je autorčinou první samostatnou malířskou přehlídkou po devíti letech.

Na výstavě jsou k vidění dvě desítky autorčiných obrazů vytvářených za pomoci sprejů. Nežli autorka přistoupí před napnuté režné plátno, musí mít každý výjev přesně rozmyšlený a rozkreslený, stanovené pořadí jednotlivých barevných vrstev a každý detail v negativu vyřezaný do papírové šablony. Preciznost, kterou takovýto přístup vyžaduje, se zrcadlí v tom, jak pregnantně její obrazy působí. Nezříká se mnohovýznamovosti obrazového sdělení, není však umělkyní-médiem, spíše architektkou svých maleb.“

A co na to Ladislava Gažiová?

Samozřejmě, že jí zahájení moderující Daniel Hrdlička, dal slovo a Ldislava Gažiová opět tichým, klidným, ale naprosto jednoznačným hlasem, dokládajícím, že víc co a proč říká, nejprve vysvětlila, proč se její výstava jmenuje Čekání.

Potvrdila, že nejen my, ale i ona, v téhle turbulentní době čekala až nastane ta správná chvíle na uspořádání takovéto výstavy. K tomu jí napomohla iniciativa Musea Kampa a udělení ceny Medy Mládkové.

Potvrdila, že předchozí léta prakticky nevystavovala, neboť tvořila a věnovala se také své kurátorské činnosti. Vystavené obrazy ale opravdu pocházejí z poslední doby. Klíčem k výběru co na výstavu ano a co ne, byl pojem, který pak dostala do názvu i celá výstava, tedy – Čekání. Spojovací téma. Ale jinak jsou autorčiny obrazy motivovány především všímáním si okolního života, s jeho impulzy, sledování společností s nejrůznějšími mezilidskými vztahy a v neposlední řadě i její vnitřní ale prvoplánově nepředváděná angažovanost.

Co nejvíc zaujalo kurátora?

Při následné komentované prohlídce výstavy se její kurátor, Jan Skřivánek, zastavil zejména u obrazu věnovanému dnes už zdánlivě všední záležitosti jakou je Nuselský most. V pojetí Ladislavy Gažiové, ale nejde v žádném případě jen o obraz s mostem. Díky volbě barev, vzbouzí obraz nostalgii. A vyvolává vnitřní polemiku v divákovi, který si uvědomí jednak technickou obdivuhodnost takové stavby, vzpomeneme si na rozporuplné diskuze o její kvalitě, estetice a pojetí, ale současně pocítíme obdiv k odvážné stavbě nad střechami domů, připomeneme si proč se mostu v jednu dobu říkalo most sebevrahů a mnozí si vzpomenou i na návrhy architektů v meziválečném období, kteří už otázku přímého a multidopravního spojení Karlova s Pankrácem vzpínajícím se nad údolím Botiče a Folimankou. Obraz Ladislavy Gažiové, vše z výše uvedeného opravdu v mysli diváka vybaví.

A co upřednostnila autorka?

Titulní obraz umístěný hned vedle základních dat o autorce nazvaný jako celá výstava – Čekání. Na obraze se totiž hrbí unavená, do sebe pohroužená postava, v omšelém oblečení, jež pamatuje lepší časy. Je otočena zády k divákům před obrazem a míří do jakési žluté neprůhledné mlhy - ničeho. Odchází od neznáma, nechávaje za sebou vše, co prožila, co ji těšilo, co ji trápilo, odchází do prázdna, neboť to, co prošla, ji už nic nového nenabízí, nic a nepřináší…

Jak podotkla, autorka, je to její vizí starého člověka na konci své pouti životem. A jak podotýká autor těchto řádek, v odpovídajícím věku, je to pravdivý, citlivý a upřímný obrazy. Musíme si totiž přiznat, že i když si třeba ještě stále namlouváme cosi jiného, nebo si na něco jiného před ostatními, i před sebou hrajeme, že ten obraz má prostě pravdu. Však také autor těchto řádků vděčně, díky trefnosti obrazu až pobaveně, kýval souhlasně autorčinu výkladu.

Nepřehlédněte nejnovější obraz L. G.

Galerijní prostor Musea Kampa zvaný – dle někdejšího poslání z časů, kdy objekt ještě býval mlýnem - Konírna, nabízí k výstavám tři sekce za sebou, v řadě. Při prohlídce výstavy Ladislavy Gažiové, jde tedy o třetí a poslední sekci, v níž je instalován velkoformátový obraz s „přelétajícím hejnem“, zachycující známe japonské papírové skládačky zvané origami. Na obraze Ladislavy Gažiové, představují složeniny holubice míru, což naznačuje i to, že nesou nenápadné, leč zřetelné, mírové ratolesti. A - jak řekla i sama autorka - jde o její aktuální reakci na aktuální situaci.

Říká se, že v jednoduchosti je genialita. A je to – jak vidno - pravda. Nic okázalého na obraze není, nic konvenčně transparentního také ne, a přesto ono niterné a nepodbízivé vyjádření za nás všechny dokonale a srozumitelně funguje.