Signál z osmdesátek aneb dokument o neoficiálním výtvarném umění za doby normalizace
Signál z osmdesátek
Režie Michael Bukovanský
Krátkometrážní dokument
Z produkce olomoucké Tellegraph Gallery
Pražská premiéra: 22. 5. 2026
Edison Filmhub
Snímek režiséra Michaela Bukovanského volně navazuje na
výstavní projekt Signál IV a
nabízí osobitou reflexi československé výtvarné scény 80. let.
Dokument skládá živou mozaiku osobních příběhů umělců a kurátorů, kteří
v době normalizace
volili cestu vnitřní svobody a vzdoru.
Ve filmu účinkují klíčové postavy české kultury, mimo jiné
Jiří David, Stanislav Diviš, Margita Titlová Ylovsky, Tomáš Ruller nebo Václav Marhoul. Snímek odkrývá, jak
tehdejší touha po svobodné tvorbě formovala vizuální citlivost, která
v našem kontextu rezonuje dodnes.
O co šlo režisérovi
Režisér snímku, Michael Bukovanský je pro www.www-kulkturaok-eu.cz znám, i když působí pro olomouckou Tellegraph Gallery, o jejíchž aktivitách informujeme pouze v naší rubrice Aktuality. Před časem jsme však měli možnost setkat se v legendárním pražském kině Pilotů na jiné pražské premiéře, jiného z jeho krátkometrážních snímků, nazvaného „Napojení: Ztvárnit nepopsatelné“ (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/spontanni-kresby-ceskych-umelcu-aneb-mimoradna-vystava-si-vyslouzila-i-zaslouzila-svuj-dokumentarni-film/).
Jednalo se o nápaditý a zajímavý umělecký film, který formou vyjádření našich předních malířů napříč generacemi, který zkoušel formulovat – každý po svém a ve své tvorbě – pojem imaginace. Jde o cenný dokument názorového spektra osobností, jakými byli a jsou Karel Malich, Margita Tytlová Ylovksy, Jan Hísek, Jiří Kornatovský, Inge Kosková, Dagmar Havlíčková, Anna Šimková, Tomáš Lampara, Jana Kasalová, Josef Duchan, Petr Nikl, Přemysl Martinec, Taja Spassková, Marcela Vorlíčková či Alžběta Krňanská.
Vznikla pozoruhodná dokumentárně cenná mozaika myšlení a cítění souboru intelektuálně, tak říkajíc „povolaných“, k tématu a pojmu – imaginace. A právě tento režisér, Michal Bukovanský, vytvořil jako svůj nejnovější další dokument, snímek s jednoznačným názvem: Signál z osmdesátek. Rozumějme - signál z poslední dekády normalizace - činy a tvorbou tehdy se stále ještě rozvíjejících tvůrců, kteří drží svojí tvorbou i dnes vysoko nastavenou laťku pro autorky a autory, jenž si teprve tesají do skály svých uměleckých a předsevzetí, své první umělecké schůdky k výšinám.
Ke svému nejnovějšímu snímku nám na besedě v kině Edison Filmhub Michael Bukovanský sdělil:
„Už na začátku jsme se s kurátorem sbírky Honzou Kudrnou, který se
se mnou podílel na scénáři,
shodli, že umění osmdesátých let není možné obsáhnout pouze
v jednom krátkém dokumentárním filmu, protože
tato doba je velmi komplexní a na tvorbu mimořádně bohatá.
Vzali jsme si tak za cíl ji aspoň částečně znovu zpřítomnit prostřednictvím
mozaiky autentických výpovědí lidí, kteří působili na umělecké scéně.
Film tak dává svědectví o lidech, kteří tehdy tvořili a vystavovali,
často navzdory obstrukcím a nařízením ze strany soudobého establishmentu,“
režisér filmu, Michael Bukovanský
Půlhodinka v osmdesátkách
Signál z osmdesátek je 30 minutový dokument. To je samozřejmě na zvolené téma žalostně malá stopáž. Doba byla, jak se s nadsázkou a květnatě říká, těhotná vzdorem, touhou po osobním, nikým nenasměrovávaném vyjádření a hlavně, generací tvůrců, která právě v tomto desetiletí, vtrhla na scénu plna sil, vůle a odvahy. Přesto se dá říci, že režijní záměr ilustrovat zrod nové generace tvůrců, kteří v podstatě představují naši uměleckou avantgardu od té doby po dnes, se zdařil. Byť na lítostně malém formátu. Sami tvůrci o filmu v své anotaci uvádějí:
„Signál z osmdesátek odkrývá vzdor a touhu po svobodě tehdejší výtvarné scény. Třicetiminutový film režiséra Michaela Bukovanského volně navazuje na úspěšnou výstavu Signál IV, která v roce 2024 představila díla umělců z neoficiálního proudu
československé scény 80. let ze sbírky Roberta Runtáka.
Dokumentární film Signál z osmdesátek není pouhým ohlédnutím za jednou výstavou, ale hloubkovou sondou do myšlení generace, která tvořila navzdory režimu.
Je to živá mozaika osobních příběhů, v níž se potkávají
klíčové postavy tehdejšího uměleckého pozadí s kurátory a sběratelem Robertem Runtákem.
Snímek zachycuje atmosféru doby, kdy
tvorba nebyla jen estetickou volbou, ale vyjádřením vnitřní svobody.“
Zaznělo na besedě
I když jde „jen“ o krátkometrážní dokument, vše při pražské premiéře odpovídalo jakékoli jiné premiéře, jakéhokoli jiného snímku. Část osobností, které ve filmu přímo účinkovali, se sešla po projekci před plátnem. Samozřejmě nechyběl režisér filmu, Michael Bukovanský, majitel a zakladatel mimořádně orientované sbírky uměleckých děl vystavených v Tellegraph Gallery, Robert Rutnák, jeden z hlavních protagonistů vystupujících ve filmu, výtvarník Jiří David, ani kurátor osmdesátkou sbírky, Jan Kudrna a dokonce i legendární osobnost, Karel Babíček, galerista, kurátor, sběratel a zakladatel proslulé soukromé pražské Galerie Behémót existující od roku 1991 do roku 2002, zaměřené na konceptuální umění, multimediální tvorbu a především na podporu začínajících autorů.
Pana režiséra Bukovanského už jsme citovali výše. Pan Sběratel Robert Rutnák na otázku proč je ta jeho sbírka dobrá, skromně nebyl schopen odpovědět, a tak jen dodal, že se mu prostě právě tohle umění vzniklé právě v 80. letech líbí, tak se o ně zajímal a zajímá.
Výtvarník Jiří David, především dodal ke vzniku sbírky pohled z druhé strany. Ze strany autorů. Počátkem nového tisíciletí, kdy sbírka začala vznikat, měli autoři svá díla z 80. let ponechaná ladem ve svých ateliérech, neboť je považovali - pro novou dobu a nové trendy té doby – za překonané. Kupci ani galerie o díla s tímto datem ostatně neměly ani zájem a požadovaná byla tvorba s novou datací. Tím, se podařilo panu Rutnákovi relativně bez problémů, shromáždit zcela unikátní soubor děl, jenž nikdy jinde není možné vidět, děl, která dokonce ani nikdy nebyla vystavena a přesto mají nejen svou osobitost své doby, ale jsou stále na nejvyšší úrovni. Jiří David, tak vlastně poděkoval osudu za prozíravost sběratele Rutnáka, že se zaměřil právě na tu správnou vlnu tvorby.
Kurátor sbírky, Jan Kudrna, především zdůraznil, že shromažďování děl z 80. let pro expozici v Tellegraph Gallery začalo zejména v roce 2012 a potvrdil, že v tu dobu tahle díla opravdu nikoho oficiálně nezajímala.
Poslední slovo měl Karel Babíček, jehož Galerie Behémót, byla vlastně jakýmsi předchůdcem nynější sbírky v Tellegraph Gallery a na otázku proč se do toho v tom roce 1991 pustil, prohlásil, že jeho – jedna z prvních pražských soukromých galerií - vznikla zcela spontánně, v čase, kdy ještě další budoucí galeristé váhali, zda se do toho vůbec dát, obávali se, co se ještě může všechno stát, a on že si řekl, proč čekat na změny, lepší je začít hned a uvidí se. A vidělo. Galerie Behémót patří k legendám své doby a fungovala na špičkové úrovni celé jedno desetiletí.
Co dodat?
Rozhodně především to, že film Signál z osmdesátek se zařadil k dalším podobným filmovým projektům z produkce Tellegraph Gallery a že přináší další zdařilou audiovizuální reakci na peripetie moderního umění v současné době. V neposlední řadě je tento film i dokladem toho, že olomoucká Tellegraph Gallery, není zdaleka jenom pouhou galerií, ale že je i významným centrem pro studium a orientaci v současném umění.
(Michael Bukovanský)
Michael Bukovanský
Od gymnázia se věnuje tvorbě krátkých filmů, videí a videoklipů především coby režisér, scenárista a střihač.
· Studiu filmu se věnoval také v zahraničí na Università di Bologna a Coe College Iowa.
· Byl vedoucím filmových klubů ostravského Minikina a olomouckého Kina Telegraph.
· Parabeny, film, který zvítězil jako nejlepší krátký film na Brno Film Festival,
získal Cenu diváka na pražském festivalu studentských filmů FOFR.
Text: Richard Koníček
Foto: Tellegraph Gallery
Signál z osmdesátek
Režie Michael Bukovanský
scénář: Michael Bukovanský, Jan Kudrna
kamera: Dan Tyrlík
zvuk: Richard Beran
produkce: Erika Kovačičová, Eliška Skácelová
námět: Robert Runták
režie, střih: Michael Bukovanský
účinkují:
Jiří David, Stanislav Diviš, Jan Kudrna, Robert Runták, Pavla Kosař, Miroslav Jiřele, Tomáš Ruller, Karel Babíček, Margita Titlová Ylovsky, Václav Marhoul
producent: TELLEGRAPH
Krátkometrážní dokument, 30 minut
Z produkce olomoucké Telegraph Gallery
Pražská premiéra: 22. 5. 2026
Edison Filmhub
TELLEGRAPH GALLERY
Jungmannova 3, Olomouc
https://www.telegraph.cz/kino-premiera-signal-z-osmdesatek
