Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus, 1931-1939 aneb Žena v křesle

31.10.2017 12:04

Museum Kampa -  Praha

28. 10. 2017 - 11. 2. 2018

 

Na tiskové konferenci, kterou uspořádalo Museum Kampa, jež uvedlo výstavu významného malíře, grafika a sochaře Emila Filly, přehlídku prací autora a dalších představitelů českého surrealismu např. Jindřicha Štyrského, Toyen, Františka Janouška, Vincenta Makovského, Františka Muziky nebo Aloise Wachsmana,  zapůjčených ze státních a soukromých sbírek, byli přítomni JUDr. Jiří Pospíšil (člen Správní rady Musea Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkové) a kurátor výstavy Karel Srp. Emil Filla rychle rozpoznal, že v surrealismu se vyskytl silný umělecký proud, jenž nemusel stát mimo dosavadní moderní umění, vůči němuž se surrealisté vymezovali, ale že surrealismus může být přímo jeho součástí.

 

 

Tiskovou konferenci zahájil Jiří Pospíšil a úvodem konstatoval, že je rád, že výstavu kurátoroval právě Karel Srp, neboť je z návštěvnosti jasné, že lidé do Musea Kampa chodí především na Karla Srpa. A nově i na Blahníka. Blahník se prý mimochodem stal - spolu s návštěvností srovnatelnou s výstavou Gerharda Richtera - nejnavštěvovanější výstavou roku v Praze. A to výstava Blahníka dosud neskončila, má již 50 tisíc návštěvníků.

A dodal, že výstavy pořádané Karlem Srpem na Kampě jsou takovýmto vrcholům vždy hodně blízko. Tahle výstava že je už kurátorována Karlem Srpem jako pátá v pořadí. A že stačí si připomenout tituly a témata oněch čtyř předchozích: Kupka, Šíma, Toyen, Malich, a je nám jasno. Teď tedy následuje Filla a výstava Muž s hořící hřívou!

Pak Jiří Pospíšil předal slovo Karlu Srpovi:

Ten se svým tradičním entusiasmem, nabit fakty a zajímavostmi, ve svém strhujícím projevu připomněl mimo jiné, že když přemýšlel o tom, jak výstavu pojmout, rozhodl se, že nemá smysl dělat Fillovi retrospektivu. Fillův život i dílo měly několik etap. A tak výstavu rozdělil do více oddílů. A každou z etap (např. Obludná těla, Laboratoř otřesů, Přesycená realita, Mýty, Zápasy, Válka) věnoval nejen Fillovi v daném období, ale zasadil ji do kontextu doby. Výstava tak nabízí první koncepční přehled 30. let 20. století.

 

Zlom Fillova života i díla je spojen s jeho padesátinami. Ty slavil v roce 1932 a při té příležitosti mu byla nabídnuta velkolepá výstava. Když si ale Filla uvědomil, že by byl na výstavě osamocen, rozhodl se, že jeho výstava bude doplněna o další autory. A vybral na ni autory o generaci mladší, aniž by měl důvod k obavám, že to nakonec vyzní v jeho neprospěch. Sám se jimi dokázal klidně inspirovat a sám s nimi dokonale držel krok. Dokonce si vymínil, že výstava nebude autory rozlišovat, že obrazy budou bez popisků, takže vznikne jakási jednotná vlna. Důvodem – podle Filly – bylo, že i umění se rozvíjí ve vlnách. A ty také ve svém zobecněném celku neurčovala jména autorů, ale vzniklá díla jako celek.

I sám Filla se vlastně také vyvíjel od imaginativního začátku, přes barokizující díla, od ženy k mystickým postavám, až k tragickým okamžikům, vrcholícím díly, obsahujícími jakousi až děsivou předzvěst jeho vlastního osudu – koncentračního tábora (Dachau, Buchenwald). Tam byl internován hned v první den II. světové války (spolu s Josefem Čapkem). Nakonec se sice vrátil (21. 5. 1945), ale s tak těžce poškozeným zdravím, že zbytek života už nemohl pracovat, nakolik byl zvyklý. Navíc se opakovaně vracel k traumatizujícímu tématu - koncentráku.

Na výstavě je ale v posledním oddíle naznačeno nejen to, ale také fakt, že Fillovo dílo mělo své přiznané pokračovatele, což dokládají ukázky obrazů autorů Sychry a Janouška.

 

 

Po oné slavné výstavě uspořádané k Fillovým padesátinám, v roce 1932, kde Filla vystavoval spolu s přizvanými autory, se obrátilo vnímání Emila Filly. Do té doby byl veřejností vnímán jako epigon Pabla Picassa. Po uspořádání výstavy byla veřejnost ale ohromena natolik, že Emila Fillu začala brát jako vůdčí a původní osobnost, zatímco ostatní autory kolem něj začla považovat za ty, co to nezvládají, tak jako on. V této vlně se vlastně nacházel od roku 1934 až do roku 1938.

 

Emil Filla to ale takhle nevnímal. Rok od roku se měnil. Jedná se o umělecký vývoj, jaký není zaznamenatelný u žádného českého autora.

 

Karel Srp nás také upozornil, že ona stěžejní výstava Filly v roce 1932 byla zahájena právě v den, kdy si republika připomínala vznik, tedy 28. 10. Rovněž dodal, že i tato současná výstava na Kampě tedy začíná právě tak záměrně také tímto datem. 

Karel Srp ale také připomněl i to, že nesmíme zapomenout, že Emil Filla byl i pozoruhodným spisovatelem. A právě v oněch 30. letech stihl vydat řadu uměleckých studií o různých autorech. Studií, s nimiž se nemohou srovnávat žádné jiné studie, sepsané tehdejšími oficiálními a renomovanými historiky umění.  A Karel Srp doplnil, že se od té doby u nás nevyskytl žádný takto mnohostranný a fundovaný malíř.

 

Od té doby jsme neměli tak vynikajícího malíře, který tak dokonale i píše“,

 řekl doslova Karel Srp.

 

Jiří Pospíšil musel nakonec kurátora Karla Srpa v jeho mimořádném projevu přerušit. To už totiž nebyl jen úvod nové výstavy, ale strhující přednáška o mimořádné osobnosti na naší výtvarné scéně. Jiří Pospíšil ho musel přerušit, protože jinak by nemohla být výstava opravdu zahájena. Při té příležitosti nás Jiří Pospíšil také upozornil na obsáhlou knihu, právě z pera Karla Srpa, kterou vydalo Museum Kampa, věnovanou Emilu Fillovi, která v podstatě nahrazuje, ale hlavně široce přesahuje, katalog výstavy. Dozvěděli jsme se, že Karel Srp pracuje na dalších knihách, a jak vtipně poznamenal Jiří Pospíšil „Karel Srp píše rychleji, než se dá číst“.

 

 

Jak to tak bývá, následovala diskuze. Náš web www.www-kulturaok-eu.cz se tedy zajímala o tematicky podobnou, dvoudílnou, výstavu, kterou jsme viděli v roce 2016 v Jihočeské galerii v Českých Budějovicích a na Hluboké (viz naše články https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/andre-breton-paul-eluard-a-suzzane-muzardova-31-kolazi-aneb-proti-proudu-i-kristina-dufkova-mami-tati-diky/ a https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krasa-bude-krecovita-surrealismus-v-ceskoslovensku-1933-1939-jaromir-99-mezery-aneb-i-komiks-je-mnohdy-nadrealny/ ), kde byl Karel Srp také kurátorem. Ptali jsme se ho tedy, v čem se obě výstavy liší.

 

Karel Srp zjevně zaujat tím, že jsme sledovali i tuto jeho výstavu, nám vysvětlil, že zatímco v loňském roce byla expozice pojata jako surrealismus a Emil Filla, tato výstava je jejím přesným opakem, tedy Emil Filla a surrealismus. A případné návštěvníky loňské výstavy ujistil, že až na pár výjimek, najdou na Kampě i zcela jiné obrazy a díla, než viděli loni.

 

Zde do odpovědi Karla Srpa vstoupil Jiří Pospíšil, s tím, že tato výstava je pro Museum Kampa atypická, neboť poprvé nevystavuje své obrazy, maximálně doplněné některými zápůjčkami, ale všechna vystavovaná díla jsou pro Kampu zápůjčky, neboť paní Meda Mládková se ve své sběratelské činnosti Fillovi nevěnovala. Těžiště zápůjček pochází z bohatých sbírek GASKu, za což Jiří Pospíšil přítomným představitelkám kutnohorské galerie GASK náležitě poděkoval.   

Karel Srp pak také ještě ocenil naši informovanost a ujistil ty, kdo vlastní loňský katalog z výstavy z Jihočeské galerie, že kniha vydaná k výstavě na Kampě ji vlastně doplňuje a není tedy žádným opakováním téhož.

V dalším dotazu na Karla Srpa jsme se zajímali i o případný filmový materiál z té doby, kde by byl zachycen Emil Filla. Loni, byl v rámci části výstavy konané ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích, byl promítán střihový dokument o Toyen. Zda by tedy bývala nebyla možná projekce dokumentů s Fillou. Karel Srp potvrdil, že i na to samozřejmě myslel, při koncepci výstavy, ale že žádný filmový dokument z té doby se o Emilu Fillovi nenalezl. (zapsal Richard Koníček)

 

(Tisková zpráva – Karel Srp)

Emil Filla výrazně přispěl k prosazení vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí. Na počátku 30. let 20. století se Emil Filla stal jediným zástupcem původní generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců, který neochvějně prosazoval moderní umění a podporoval projevy mnoha autorů, kteří byli o generaci mladší a vyjadřovali se odlišně než on sám.

 

  • Podstatně pomohl skupině mladých malířů, sochařů, básníků a teoretiků, jejíž mnozí představitelé prošli původně Devětsilem, avšak od začátku 30. let neměli žádné pevnější skupinové či organizační zastřešení. Řada z nich získala díky němu členství ve Svazu výtvarných umělců Mánes, v němž si Filla čím dál více upevňoval své rozhodující postavení a na jehož výstavní a publikační chod měl podstatný vliv.

 

Od začátku 30. let se přátelil jednak s hlavními představiteli Skupiny surrealistů v ČSR, ustavené v roce 1934 Vítězslavem Nezvalem, Jindřichem Štyrským, Toyen, Vincencem Makovským, Bohuslavem Broukem, Konstantinem Bieblem a následně i Karlem Teigem, jednak s autory, kteří se buď k surrealismu hlásili, nebo využívali prvky jeho poetiky, jako Aloisem Wachsmanem, Františkem Janouškem, Vladimírem Sychrou či Františkem Muzikou.

Díky Fillovi S. V. U. Mánes vzal Skupinu surrealistů pod svá křídla: propůjčil jí velký sál k její prvé výstavě v lednu 1935, umožnil jí zveřejňovat příspěvky ve Volných směrech a vydávat práce surrealistických autorů v knižnici Mánesa.

 

Na oplátku si jej surrealisté vzali jako svého předchůdce v radikálním úsilí prosazení moderního umění, obdobně jako to učinili pařížští surrealisté s Picassem.

 

  • Emil Filla prošel během 30. let prudkým vývojem, na nějž surrealistická poetika zapůsobila, avšak zůstával vně intuitivního surrealismu a konkrétní iracionality. Zásluhou surrealismu uvolnil svou představivost, zbavil se pozůstatků syntetického a lyrického kubismu, vyostřil i zneklidnil svůj výraz a dospěl k zájmu o antickou mytologii.

 

Kurátor: Karel Srp (* 1958  Ústí nad Labem)

  • žák Jiřího Černého a Petra Rezka
  • zabývá se uměním 19., 20., a 21. Století
  • autor mnoha výstavních katalogů a monografií
  • pro Museum Kampa připravil následující výstavy
  • 2013/ Mucha-Klimt- Schiele
  • 2014/Josef Šíma
  • 2016/Toyen
  • 2016/Karel Malich
  •  Doprovodné programy k výstavě

25. 11. 2017/ 15.00 hodin
Lektorská komentovaná prohlídka
Prohlídka zdarma k platné vstupence

 8. 1. 2018/ 18.30 hodin
Kurátorská komentovaná prohlídka
Cena vstupenky + 20 Kč

20. 1. 2018/ 16.00 hodin
Sobotní dílna pro rodiče s dětmi
Cena workshopu: 100 Kč / dítě, dospělý doprovod zdarma, druhý dospělý za 50 Kč Rezervace nutná

23. 1. 2018/ 18.30 hodin
Surrealistický večer. Večerní program pro dospělé
Cena: 150 / 90 Kč senioři a studenti. Rezervace nutná

Programy pro školy a veřejnost na objednávku.
Programy připravujeme také v cizích jazycích, informace na vyžádání.
Workshopy pro MŠ, ZŠ a SŠ
Komentované prohlídky
Cena programů: 600 Kč pro skupinu do 30 osob
Rezervace výše uvedených programů prosím provádějte na emailu

rezervace@museumkampa.cz

 

 

Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových

118 00 Praha 1

U Sovových mlýnů 2

Máme otevřeno denně od 10.00 – 18.00 hodin

www.museumkampa.cz

 

 

 

Vstupné:

dospělí /180 Kč

studenti do 26 let, senioři od 60 let/ 90 Kč

rodina/ 300 Kč

školní skupiny MŠ, ZŠ, SŠ / VŠ -  10/20 Kč na osobu

 

 

 

Záštitu nad výstavou převzalo Ministerstvo kultury ČR

Partnery výstavy: GASK a NG Praha

Výstavu finančně podpořil: Galerie Kodl

Generální partner Musea Kampa: Vítkovice – Machinery Group

Hlavní partner Musea Kampa: Renomia, UniCredit Bank

Partneři Musea Kampa: Hlavní město Praha, Městská část Praha 1

Mediální partneři Musea Kampa: BigBoard, Rádio Impuls, Blesk

 

Hodnocení: 89 %

Zapsal Richard Koníček

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/krasa-bude-krecovita-surrealismus-v-ceskoslovensku-1933-1939-jaromir-99-mezery-aneb-i-komiks-je-mnohdy-nadrealny/


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/karel-teige-plochy-snu-aneb-kdyz-v-zajmu-poetismu-prohodime-ci-zvetsime-detaily-lidskeho-tela/


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/andre-breton-paul-eluard-a-suzzane-muzardova-31-kolazi-aneb-proti-proudu-i-kristina-dufkova-mami-tati-diky/