Mural Art Vltavská - Jakub Tytykalo aneb téhle velkoplošné malbě bude už brzy rok, to to letí co…

16.02.2022 17:44

 

Mural Art Vltavská  

Jakub Tytykalo

 

„Téma umění ve veřejném prostoru je v současné době jedno z nejaktuálnějších. V momentě, kdy se s ním nemůžeme setkávat v galeriích, oslovuje nás přímo na ulici. V hustě frekventovaných bodech, jako jsou stanice metra, může mít výtvarný počin o to významnější vliv. Částečně i z tohoto důvodu jsme v nové soutěži rozšířili možnost výtvarného zásahu a jdeme mimo rám původní plochy. Umělci dnes dostanou k dispozici celé zákoutí, které se může stát obrazem, do nějž jde doslova vstoupit,“

architektka metra pražského dopravního podniku - Anna Švarc

 

„Velmi mě těší, že se z vytížené dopravní stanice postupně stává živé centrum současného umění. Nedávno na Vltavské vznikla nová venkovní galerie a nyní zde představujeme již druhé velkoplošné dílo, které zabodovalo v otevřené výtvarné soutěži. Návrh Jakuba Tytykala je osobitý a originální a ukrývá v sobě mnoho vrstev, které stojí za opakované prozkoumání. Zaujal mě způsob, jak autor propojil obraz s místem, kde vznikne. Můžeme v něm krom jiného najít i odkazy na známá umělecká díla z okolí,“

místostarostka Prahy 7 - Hana Třeštíková

 

 

Zrodila se tradice?

 

Stanice Vltavská ve svém nejbližším okolí disponuje nejen uměleckými díly, která už ani nevnímáme. V těsné návazné blízkosti, ale také disponujme masivní opěrnou zdí vnějšího atria, hned vedle hlavního výstupu ze stanice, která – když ji nic nezdobí, nepůsobí zrovna povzbudivě. Zatímco jedné části stěny se ujímá GHMP, druhou část si vzala za své radnice Prahy 7 společně s Dopravním podnikem hl. m. Prahy.

Poprvé se tak stalo v roce 2019, kdy se tu objevila velkoplošná malba autorů Pavla Duška a Josefa Šmída, označovaná jako vstup do jiných světů. Ale dva roky na pospas přírodě, zanechá své stopy a z okrasné malby se pomalu ale jistě stávalo torzo, které svému poslání přestávalo odpovídat.

A tak nastala otázka co s tím. Úspěch a smysl zanikající malby byl jednoznačně dvouletou zkouškou v praxi potvrzen a tak se radnice městské části Praha 7 rozhodla o pokračování. Vypsala soutěž na nový mural. A hle, přišlo 23 autorských návrhů. Porota sestavená ze zástupců Prahy 7, DP a odborné veřejnosti vybrala tři, které se stanuly na tzv. „bedně“. A na stupni nevyšším se prosadila malba Jakuba Tytykala, mimo jiné držitele ceny Art Prague Young Award. A „bylo vymalováno“. Tedy ne tak hned, ono to není maličkost vytvořit tak velké dílo navíc v otevřeném – úskalím počasí vystaveném – místě. Ale dokonáno jest. A murál vypadá zatím skvěle i po svém ročním „provozu“. Viz. naše fotografie pořízené v lednu letošního roku.

Zdá se, že se zrodila nová tradice, a že až i tento murál odvěje čas a zdevastuje počasí, nebo vandalové, bude zde již trvale místo pro murály další a další. A to je nanejvýš dobře.

 

Není murál jako murál

 

Murál vystavený vnějším vlivům, by si vyžadoval celý soubor zabezpečení, technického i personálního, aby vydržel netknutý co nejdéle. To ale není až tak cílem tohoto murálu. Naopak záměrně není opatřen například ochranným lakem, protože jak to doslova formuloval mluvčí Prahy 7, Martin Vokuš: „Chceme, aby to žilo vlastním životem.“

 

 

Autorský pohled na vzniklé dílo

 

V tiskových materiálech se dočítáme, že se inspiroval okolními uměleckými díly, které se nacházejí v blízkosti této stanice. A proto Jakub Tytykalo o svém murálu, který charakterizuje jako „metafyzickou vizi transformací, dějů a projekce podvědomí, která má za cíl provokovat představivost a asociace diváků.“ pro deník Blesk to dále rozvinul:

„Především jsem chtěl, aby mural fungoval jak zblízka, tak z dálky. Pozorní kolemjdoucí si jistě všimnou zapracovaného Štursova sousoší. Komu by se snad zdálo, že v muralu chybí to úplně nejbližší dílo – fontána od Michala Hudečka, tak opak je pravdou. Mému srdci je ale mnohem blíž Štursa, proto jsem Hudečkovu fontánu rozložil na linie. Ale je zde zastoupená taktéž. Pracoval jsem se samotnou strukturou zdi a s respektem k její architektuře, kterou ale záměrně narušuji dynamičtějšími křivkami. Geometrické tvary se proto mísí s vlnitými liniemi a v povrchu zdi vytvářejí iluzi reliéfu.“  

  

Pro zajímavost

 

Kdo nesledoval soutěž nějak blíže, je jistě zvědav minimálně na návrhy nerealizované, alepoň ty dva další co stanuli „na bedně vítězů“. Tak zde jsou.

 

 

Stříbrnou medaili, tedy druhé místo obsadil návrh Ludmily Smejkalové

 

 

a bronz, tedy třetí místo si vybojoval kolektivní návrh Klubu malých ilustrátorů – Vzletná.   

 

 

První místo však patří návrhu Jakuba Tytykala, absolventa Akademie výtvarných umění v Praze, který studoval u sochaře Jaroslava Róny a malíře Jiřího Petrboka. Klasické malířské dovednosti si pak ještě zdokonaloval během svého působení v Madridu.

V roce 2017 obdržel ocenění Art Prague Young Award a je součástí spolku výtvarných umělců a designerů Prám.

 

Text: Marie Kubíčková, DiS. a Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS. 

 

Mural Art Vltavská  

Jakub Tytykalo

 

 

Více k autorovi:

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jakub-tytykalo%3a-%c2%b4rozmer%c2%b4-aneb-kdyz-se-nad-neumytymi-stetci-rozcilujeme/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/invisible-cities-neviditelna-mesta-and-featuring-giovanni-battista-piranesi-aneb-na-smetisti-dejin/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/studio-pram-3-roky-aneb-jak-umelecky-ztvarnime-relativni-bezpeci/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jakub-tytykalo-a-jiri-klabal-za-vsim-hledej-vsechno-aneb-kdyz-si-vystavu-prozijeme-sami/