Miroslav Polách – Open End aneb Otevřený Konec … čeho? (pandemie, společenského řádu, pokřivených vztahů, světa…???)

07.12.2020 15:12

Miroslav Polách                                          

Open End

3. 12. 2020 - 24. 1. 2021                      

Galerie Václava Špály - Praha

 

V den, kdy vláda oznámila, že se 3. 12. 2020 znovu otevřou galerie (na jak dlouho tentokrát?), jsme mohli přijímat na www.www-kulturaok-eu.cz sázky, kdo z provozovatelů těchto dobou a virem decimovaných institucí bude tím prvním, kdo nás do své svatyně pozve. Mohli jsme, ale nečinili tak. Tristní stav galerijního světa je totiž natolik vážný, že nesnese žertů, legrácek, vtípků, ba ani vyumělkovaných sázek na to, kdo bude (ze zoufalství!) první.

 

 

Prozradíme, že peloton pozvánek skutečně následoval a v čele tohoto pelotonu („ve žlutém trikotu vedoucího jezdce“) byla Galerie Václava Špály s - odloženou a odkládanou - výstavou Miroslava Polácha nazvanou Open End. Autora a jeho malířský styl, stejně jako jeho některé práce jsme samozřejmě znali z jeho předchozích výstav, na nichž jsme se s ním, jeho díly a jejich filozofií už setkali, ale jinak jsme o tom, co nás tam čeká, netušili nic. Přesně v 11 hodin, ve čtvrtek 3. 12. 2020 jsme tedy vzali za kliku slavné galerie a vešli. A zírali. Doslova.

 

 

Tvrdě aktuální výstava

 

Obrazy Miroslava Polácha jsou vykřičníky z konce předcházející věty. „Čtou“  se pozpátku. Vidíme obraz a je to finále děje, jenž se při pohledu na obraz před námi spustí vzad. Procházíme příběh od konce k počátku, možná k prapočátku. Záleží na trpělivosti a čase, jaký tomu příběhu dáme. A jde o příběhy hluboké, těžké. Žádná soap opera. Hutný děj na dřeň. Hutnější tím víc, čím víc si ho připustíme, čím víc ho vpustíme do mysli a duše. Silné obrazy.

Zejména dnes, kdy se neví, kde jsme, kam míříme a co nás čeká na konci příslovečného tunelu. Zatím není vidět ani světlo, ale naštěstí ani tma. Jen otevřené nejasno. Otevřený konec.

I když autorovy oleje na plátně nejsou zdaleka jen z letošního – ze všech kloubů totálně vymknutého – roku, jsou tam i díla z let roku covidovému vzdálená, přesto ohromují aktuálností. A ne jen promluvou k dnešku, ale přímo řvaním. Zda zoufalým, bolestným či vítězným, je na nás. Nás osobně spíše alarmujícím, varujícím, děsícím a uzemňujícím.

A prorockým, uvážíme-li datace některých obrazů, jež vznikly i pár let před rokem 2020…

 

 

Tváře až biblické, děje až legendární a při tom současné až běda      

 

Vystavené obrazy Miroslava Polácha jsou – jak je u něj zvykem – hyperrealistické. Tím víc úderné. Na první pohled máme pocit, že hledíme na zvětšenou fotografii z běžného, zpravidla dělného života, případně z pozastavení ve všelidské zamyšlenosti. Ale nejsou to fotky, jsou to oleje na plátně. Precizní až běda. A tím víc oslovující. Ony totiž zachycené děje a postavy a jejich tváře zrcadlící duše jsou až biblické. Moudré, zamyšlené, zatížené bolem, strachem, tíhou světa, vírou i beznadějí. Kompozice na jednotlivých plátnech jsou obrazy z dějin transponované do současna a současnost přenesená do dávných legend.

 

 

Kruh. Kruh, co se uzavírá. Dějiny jdoucí do kruhu? Nebo spirály? Tohle už tu přece jednou bylo. V jiném hávu, jiné podobě, jiných souvislostech. V jiných? Tehdy vznikala soudobá civilizace a soudobý (ne)křesťanský svět. Ale už tehdy možná mnozí tušili, co bude a tížilo jim to mysl. I tvář. Ti – autorovi – současní, už dokonce vědí, co předcházelo, a začínají tušit, co by mohlo (bude?) následovat. Takže se ten kruh uzavírá? Nebo se jen v těsné podobnosti míjí, aby se vše zase odvíjelo znovu, ale v novém, jen nepatrně posunutém kole spirály…?

 

 

Miroslav Polách je filozof plátna

 

„Obraz, jak ho vnímá Miroslav Polách, je určen dlouhému pohledu, podobně jako časový formát filmu,“ píše ve svém kurátorském slově kurátor této Poláchovy výstavy, Petr Vaňous.

A tuto základní myšlenku pak i precizuje: „Struktura obrazu se stává analogickou k zrcadlu, které scénu nezobrazuje, nýbrž ve svém odrazu „zrcadlí“. Pouze změna úhlu pohledu, vychýlení, poukazuje na posun tohoto „zrcadlového“ odrazu. Polách podpořením dvou a více variant jednoho tématu, který uzavírá a totalizuje v malířské iluzi, odkazuje na teoreticky nekonečný počet pohledových úhlů, kterých se pohybem v prostoru toho samého prostoru jako jednatelé automaticky zúčastňujeme, aniž bychom si tento pohyb vůbec uvědomovali.“

 

 

A končí nekompromisně: „M. P. demaskuje lidský čas jako absolutní hodnotu, kterou si dobrovolně necháváme zcizovat, rozmělňovat, pozměňovat, nebo ji lacině proměňujeme ve zdánlivé společenské jistoty, jejichž předobrazem opět není nic jiného nežli uměle upravený a k dokonalosti směřující mediální obraz ztrácející své obrysy a opět je nalézající v pohybu uměle konstruovaných trendů, módních strategií a tendencí.“ Ano, dodáváme my, obrazy Miroslava Polácha nejsou lehké dívání, ale mocný duševní atak všech myslících současníků.

 

 

Otevřený konec…

 

Otevřený konec budiž i této naší upoutávky na jednu z nejpozoruhodnějších výstav dostupných v adventní Praze. Je na každém, jak se k obrazům, tématu i jeho poslání postaví. Skoro doslova. Někdo s odstupem, jiný z blízka, další z různého úhlu. Jsme ale přesvědčeni, že se každý, kdo vejde, se k obrazům postaví. Čelem, nebo třeba raději zády. Záleží na míře jeho empatie a duchovní síly. Nás obrazy Miroslava Polácha nadchly i ochromily.

 

 

A detail na závěr. Odcházeje z výstavy, snad hodinu po zahájení, jsme sledovali, že výstavní síň se začíná plnit. A tím začíná i plnit své poslání. A že obrazy neoslovily jen nás, ale živě a silně oslovují i další příchozí. Krásný to pocit po dalším tříměsíčním žaláři ducha a přívalu otupujících zpráv dusících naše duše. A to vše, příhodně, právě v čase Adventu…    

 

 

Text: ing. Olga Koníčková  

Foto: Richard Koníček

 

Miroslav Polách

Open End

3. 12. 2020 - 24. 1. 2021

Galerie Václava Špály

Kurátor: Petr Vaňous

Národní 30, 110 00 Praha 1, Česká republika

Máme otevřeno: denně 11.00 – 19.00 hodin

E-mail: info@galerievaclavaspaly.cz

Základní vstupné 40 Kč, studenti 20 Kč / pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol: vstup zdarma

 

 

Miroslav Polách

*1980, Čeladná, žije a pracuje v Praze

Studia: 2005 - AVU Praha, Ateliér malířství I / Jiří Sopek.

Samostatné výstavy / výběr: 2015- Důvěrná sdělení, Galerie Vyšehrad, 2012 - Reverze, Nová galerie, 2013 -   17:53, Galerie kritiků, Palác Adria, 2010 - Umělcova noha, Galerie hlavního města Prahy, Start-Up, 2010        - Nakonec umělec, Galerie Dole, Fiducia, Ostrava,  2008 -       GO-GO ON, Galerie Caesar, Olomouc

Kolektivní výstavy / výběr: 2018 - Letní výtvarný salon 2018, Galerie KODL, 2018 - FAKE NEWS, Deák Erika Galéria, Budapešť, 2018 - Mechanismy imaginace, Galerie U Betlémské kaple, 2017 - Art Capital 2017: Disruptive Imagination, Ferenczy Múzeumi Centrum – MűvészetMalom, Szentendre, Maďarsko, 2010 - Pozitivní dezorientace, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava, 2010 - Cena kritiky za mladou malbu, Galerie kritiků, Palác Adria, 2010 - Pozitivní dezorientace, Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům, České Budějovice

 

Více:

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/pro-atelier-vyberova-beneficni-vystava-z-del-aneb-prijdme-potesit-alespon-dobrym-slovem-/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vladimir-vela-a-miroslav-polach-reverze-aneb-kdyz-umelcum-dame-dostatek-prostoru/

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ondrej-basjuk-jonas-czesany-daniel-pitin-miroslav-polach-ondrej-roubik-zbynek-sedlecky-mechanismy-imaginace-aneb-realita-se-nemeni-meni-se-jen-citlivost-vuci-ni/