Mikuláš Medek & Jan Koblasa – Zákazu navzdory aneb jaká byla ta legendární, zákazu navzdory konaná, teplická výstava z roku 1963
Mikuláš Medek & Jan Koblasa
Zákazu navzdory
3. 10. 2026 – 17. 1. 2027
Museum Kampa
(MIkuláš Medek a Jan Koblasa)
Výstava Mikuláš Medek & Jan Koblasa – Zákazu navzdory připomíná
legendární teplickou expozici z roku 1963 a
připojuje se tak k oslavám
stého výročí narození Mikuláše Medka.
Museum Kampa připomíná
legendární společnou expozici Mikuláše Medka a Jana Koblasy, která se
opravdu a doslova navzdory zákazům konala v Teplicích.
Stala se tak přímo zlomovou událostí poválečného československého umění.
Díla z let 1959–1963, na tehdejší výstavě do značné míry opravdu vystavená, doplňují
dobové snímky z této výstavy od fotografa Jiřího Hampla, které
naznačují jak tehdejší výstava vypadala.
Dochované fotografie se staly do značné míry vodítkem pro
současnou retrospektivní instalaci v Museu Kampa.
(pozadí tvoří zvětšená fotografie Jiřího Hampla)
Posun v čase, návrat do minulosti
Výstava uspořádaná v duchu dramaturgie Musea Kampa, jíž dominuje snaha o připomínání souputnických osobností zakladatelky Musea Kampa, paní Medy Mládkové, se tentokrát věnuje dvěma osobnostem, možné spolupracující mimořádné autorské dvojici, kterou však rozvály události z roku 1968. Umělců, kteří ač malíř a sochař se vzájemně inspirovali. Jan Koblasa emigroval a na Mikuláše Medka, který zůstal, dopadly typické normalizační tlaky, zákazy a omezení tvorby včetně možnosti vystavovat. Je to škoda pro celé naše moderní umění, protože jejich výstava uskutečněná ještě za tuhého kádrování umělců i jejich tvorby v duchu socialistického realizmu, uskutečněné zákazům navzdory, byla skutečně mimořádnou událostí a ovlivnila celou řadu dobových souputníků i potenciálních následníků.
Museum Kampa přišlo s neobvyklým nápadem, co nejvíce věcně zrekonstruovat onu skoro až bájnou výstavu. Výstavu, o níž se ve své době diskutovalo ještě dlouho po ní. Negativně - na stranických aktivech, což dopadalo na zde setrvávajícího Mikuláše Medka a Jana Koblasu dohnalo k opuštění vlasti, přesto že Čechem být, ani v předlouhé a zdánlivě nevratné emigraci, nepřestal a pozitivně v umělecké společnosti a mezi těmi, co výstavu viděli.
(obraz Mikuláše Medka...)
Tak trochu umělecká archeologie
K realizaci rekonstrukce výstavy dopřejme slovo šéfkurátorovi Musea Kampa, panu Janu Skřivánkovi, který se zasloužil o mimořádný počin klidně označitelný za uměleckou archeologii a střípek po střípku, dílo po díle, v maximální možné míře spolu s kurátorkou výstavy, paní Mahulenou Nešlehovou, zrekonstruovali. Dokonce tak, že neopakují jen přenesenou výstavu z Chebu, ale vydali se svou cestou. Vodítkem jim byly dochované fotografie výstavy od fotografa Jiřího Hampla a archiv dcery Mikuláše Medka, paní Evy Kosákové.
„Abychom docílili obdobné názorové souhry, zaměřuje se
přítomná výstava přednostně na tehdy vybraná díla;
pouze v případě nedostupnosti některých z nich
uvádí alternativní exponáty z daného údobí.
Tvůrčí a ideová pojetí prací vedou k zastavení a k zamyšlení;
ozřejmují, mnohdy s humorem a ironií, neodbytné osobní pocity,
úzkosti, strasti a naděje ne nepodobné těm, které v současnosti prožíváme i my.“
Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa
(... a detail obrazu )
Jak to tenkrát bylo?
Předně si musíme uvědomit, že se v době konání výstavy psal rok 1963. Rok, kdy se sice začaly objevovat tlaky na nezbytnou reformu. Ale trvalo pak ještě dalších pět let, než jsme dospěli k roku 1968, který byl ovšem zase záhy přejet sovětskými tanky.
Reforma byla nutná nejen po stránce hospodářské, kde bylo jasné, že dochází ke krachu pětiletky a hospodářství se ocitá v krizi. Reforma byla nezbytná i v oblasti politické, neboť se konečně potvrdilo, že slepé následování sovětských nesmyslných experimentů je nadále neúnosné. Ale vše bylo na začátku. Stranou samozřejmě nezůstala ani kultura. I kulturní sféra se probudila a začala prvními krůčky drolit tuhý socialistický realizmus. Začala se rodit kupříkladu zlatá éra československého filmu a první počiny se objevily i ve výtvarném oboru. Právě vzpomínaná teplická výstava Mikuláše Medka a Jana Koblasy byla jiskrou, která zažehla probuzení výtvarné scény a ukázala, že to jde i jinak. I když to ještě zdaleka nebylo jednoduché. Ale dejme raději slovo šéfkurátorovi Musea Kampa, panu Janu Skřivánkovi:
Teplická výstava Mikuláše Medka a Jana Koblasy, byla
nebývalou kulturní událostí. Především proto, že se
přes předchozí zákazy nečekaně konala, a to
díky štěstěně tzv. milostivého léta, které zásluhou Čestmíra Císaře, tajemníka ÚV KSČ s odpovědností za oblast masmédií, školství, kultury i mezinárodních vztahů,
rozvolnilo od dubna do poloviny září 1963 ideologická nařízení státu.
Poprvé se tak umělcům podařilo představit široké veřejnosti
existenciálně zaměřené abstraktní práce stíhané výhrůžkami komunistického režimu. Velkolepou, myšlenkově koncentrovanou instalací obrazů a soch s odvahou ťali
spolu s kurátory Věrou Linhartovou a Františkem Šmejkalem do
opatrnosti a licoměrnosti zdejších uměleckých poměrů.
A málokdo si ji proto nechal ujít.“
Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa
(obraz Mikuláše Medka)
Poslání výstavy s názvem Zákazu navzdory
Jistě není náhodou, že se výstava Zákazu navzdory, rekonstruující proslulou teplickou výstavu děl pánů Mikuáše Medka a Jana Koblasy, koná právě v této době. A není ani překvapením, že se jí věnuje Museum Kampa. Jeden z autorů tehdejší a vlastně i té dnešní výstavy, Mikuláš Medek, by právě letos dosáhl 100 let. A to už je důvod k jeho připomenutí. Dramaturgie Musea Kampa, samozřejmě mohla jubileum dalšího z pozapomenutých tvůrců tvořících po svém i za temných dob socializmu, nějakou menší výstavou či jakkoli jinak. Nakonec ale zvítězil nápad, zrekonstruovat onu dávnou autorskou výstavu z roku 1963, přenést ji téměř kompletně na půdu Musea Kampa, zasvěcenému podobně mimořádným osobnostem jako byli a jsou oba autoři a připomenout tak výročí zcela netradičně, ale tím víc přínosně. Objevně. Zatímco Jan Koblasa se dočkal změny režimu a po roce 1989 se zde dokonce objevoval po dlouhých letech emigrace, vystavoval, tvořil a mnohostranně působil, byť už neopustil svůj dlouholetý druhý domova kde nakonec také až na konec své cesty, tak jméno Mikuláše Medka, znělo po roce 1989 především v řadě teoretických pojednání, ale do širšího povědomí příliš neproniklo. Neprávem. To vše by měla alespoň zčásti napravit výstava Zákazu navzdory. Ale dejme, do třetice, slovo iniciátoru toho všeho Janu Skřivánkovi.
„Hlavním cílem výstavy je záměr
vzdát poctu umění a statečnosti obou tvůrců.
Současná výstava se ale také zároveň připojuje k
uctění stého výročí narození Mikuláše Medka.
K tomuto výročí vychází i dlouho očekávaná monografie a soupis díla.
Autory odborného textu jsou historici umění Karel Srp a Lenka Bydžovská,
přední odborníci na české umění 20. století, kteří
přinášejí nové pohledy na Medkovo dílo a zasazují je do kontextu českého i světového umění. Rozsáhlý soupis téměř 500 obrazů a realizací v architektuře zpracovaly
Eva Kosáková, jediná dcera Emily a Mikuláše Medkových, a
jejich vnučka Adéla Procházková.
Doplňují jej skici, dobové fotografie, dokumenty, dopisy, vzpomínky i
informace o prvních majitelích děl a jejich vztahu k Medkovi.“
Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa
(socha Jana Koblasy)
Jan Koblasa (* 1932 Tábor + 2017 Hamburk)
· Od 1968 v zahraničí
· 1969 – 1998 profesor sochařství na Muthesius Kunsthochschule Kiel
· Absolvent: AMU a DAMU
· Sochař, malíř, pedagog, spisovatel, básník, grafik, dramatik, scénograf, hudebník
· 1963 společná výstava s Mikulášem Medkem v jízdárně Teplického zámku
· 1964 spoluzakládá hokejový klub Paleta vlasti, ale aktivitám se nakonec nevěnuje
· 1965 získává povolení k zahraničním výstavám
· Společně s Mikulášem Medkem veřejná zakázka - kancelář ČSA ve Varšavě
· Jako výtvarník spolupracuje na Vláčilově filmu Markéta Lazarová
· S Otomarem Krejčou, tvůrce masek ke hře Jáchyma Topola Konec masopustu – ND
· V 90. letech prodlená účast na sochařských sympoziích (Hořice)
· Četné tuzemské výstavy (Deštné v Orlických horách, České Budějovice Klášter Hradiště nad Jizerou…)
· 1991 – první výstava soch v Praze
· 1999 – 2000 další společná výstava obou umělců na Hrdě Bítov, v Egon Schiele Centru, bohužel, už pouze za přítomnosti Jana Koblasy
· 2000 – a dále, vytváří různé realizace v ČR
· 2002 – Medaile za zásluhy
· 2002 – 2005 – vede Ateliér na pražské AVU
· 2007 – retrospektivní výstava k 75. narozeninám Dialogy s hmotou
· 2013 – v katedrále Sv. Víta instalována socha Vzkříšení
· 2021 – velká retrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu
· 2026 – repríza Teplické výstavy v Chebu a nyní v Museu Kampa
Osobnosti Mikuláše Medka (* 1926 + 1974) a stého výročí jeho narození se věnujeme podrobně v samostatném matriálu.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
(drobné sochy v sestavě odpovídající původní výstavě )
Mikuláš Medek & Jan Koblasa
Zákazu navzdory
3. 10. 2026 – 17. 1. 2027
Museum Kampa
Kurátorky: Mahulena Nešlehová a Lenka Bydžovaká
Doprovodný program: www.museumkampa.cz/udalosti
Otevírací doba:
Po – Ne 10-18 hodin
(opět kombinace pozadí zvětšené fotografie Jiřího Hampla a zachované sochy)
Více k Janu Koblasovi:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/retrospektiva-jana-koblasy-aneb-besi-v-nas/
