Úvod > Michal Gabriel - Velké téma malé sochy aneb malý náhled do velkého „skicáku“ sochařova

Michal Gabriel - Velké téma malé sochy aneb malý náhled do velkého „skicáku“ sochařova

04.03.2022 17:44

Michal Gabriel

Velké téma malé sochy

2. 3. - 20. 3. 2022

Nová síň

„Výběr z obsáhlého souboru malých soch Michala Gabriela, byl veden spíše jejich vizualitou a intuitivně nalézanými souvislostmi, které je spojily v jeden celek, jehož ústředním motivem je dominantní postava jelena dohlížejícího na okolní příběhy.

Na velké příběhy malých soch…“

Mgr. Lucie Pangrácová, ředitelka ve společnosti Galerie města Trutnova

Sochy Michala Gabriela, mají jednu obrovskou moc. Ladí oku diváka, působí pozitivně jeho na duši a mysl povznášejí nad aktuální denní šum všeho, co očím neladí, duši zraňuje a mysl zavádí do slepých uliček. A lhostejno, zda se díváme na sochu jednu, kdesi v plenéru, nebo na její instalaci v galerijních prostorách.

Avšak máme-li tu nevšední možnost spatřit celý zástup Gabrielových soch, pod jednou střechou, dokonce funkcionalistické galerie s geniem loci, zmocňuje se nás úžas. Ne panický, zklidňující úžas z té esoterické síly, jež tu na nás najednou zapůsobí.

A vše je ještě navíc umocněno pohledem, jenž je současně i neopakovatelným nadhledem. Díky sošnému umenšení jinak často monumentálních soch.

Každá má svůj příběh, kterým nás oslovují. Jedna po druhé. Ale nepřekřikují se, nenutí nás k upření pozornosti k jedné či druhé, ony tu souzní, pospolu, jak velebný chór v chrámu páně. Je proto dobré vstoupit mezi ně a pobýt mezi nimi.

Zvláště v tento čas.

A nám se to, v Galerii Nová síň, poštěstilo…

Setkání s mistrem

Michal Gabriel, je opětovným dokladem, že ten kdo opravdu něco umí, ze sebe nic nedělá. Před zahájením, když jsme se potýkali s dokumentací připravené výstavy vešel do sálu. Mile nás pozdravil, obhlédl ještě jednou pozorně expozici a hned se spolu manažerkou Galerie Nová síň, paní Markétou Polákovou pustil do posledního, co ještě bylo třeba – upevnění připravených popisek s uvedením názvu díla a dalšími údaji. Nerozhodoval. Navrhoval. Kam nejlépe popisek umístit. A když jsme se kolektivně shodli na tom, jak je to nejlepší, ochotně se chopil díla. Beze spěchu, pečlivě a s vlídným úsměvem i slovem.

Stejně vyznělo i námi vyžádané focení autora pro tento článek. Protože expozici dominuje jediná nezmenšená socha, socha jelena s mohutným parožím, padl žertem návrh, aby tedy nasedl na jelena. Návrh troufalý vzhledem k významu mistra. Ale nebral to jako troufalost, vzal to s humorem a dokonce to kvitoval tím, že směr natočení jelenova paroží míří potenciálnímu jezdci přesně tam, kam by to pánům nebylo milé a tak že raději zůstane při zemi a zvolí konvenčnější variantu fotky. Za předvedený snímek, nám ještě poděkoval.

Tyhle skoro až troufale bulvární detaily tu uvádíme ne proto, aby alespoň odlesk jeho významu padl na nás, ale proto, abychom zdůraznili, že velcí muži a tvůrci, ze sebe nepotřebují dělat velikány, protože jimi přirozeně jsou.

Slovo kurátorky

Ale vraťme se k faktům. Kurátorkou výstavy Michala Gabriela, je Mgr. Lucie Pangrácová, ředitelka ve společnosti Galerie města Trutnova. Tak dejme slovo především jí.

„Výstava Velké téma malé sochy umožňuje vhled do Gabrielova sochařského skicáku. Představa o finální soše začíná svou cestu v autorově mysli, další fáze hledání její podoby se u Michala Gabriela většinou neodehrává prostřednictvím kresby, ale v prostoru. Vznikají tak sochařské skici, které pomáhají materializovat představy o tvaru, ověřit jejich potenciál, zhmotnit téma. Někdy je tomu také naopak, hra v prostoru s tvarem, hmotou, nechává autora podvědomě vést k formě, která svůj obsah teprve získává.

Malé sochy této výstavy, původní skici děl vzniklé v uplynulých desetiletích, se Michal Gabriel rozhodl převést do uzavřenější podoby a definitivního materiálu. Některé z nich nakonec mají svoji monumentalizovanou verzi, další na ni teprve čekají, jiné jsou jen dokumentem uměleckého pátrání po tvaru, které nakonec vedlo jiným směrem. Je v nich ještě patrná syrovost náčrtku, ale zároveň se zbavují svého provizorního statusu. Přestávají být pouhou skicou, transformují se ve skutečnou sochu. Sochu komorního rozměru, jejíž obsah je však obsahem určeným velkým sochám.“

Vzácná možnost setkání

Ano, jak uvádí Mgr. Lucie Pangrácová, některé z vystavených soch lze najít v jejich finální a většinou monumentální podobě na nejrůznějších místech naší vlasti, jiné na svoji příležitost dosud čekají. Ale právě to je dalším unikátem této expozice a důvodem k návštěvě galerie Nová síň. Protože ty sochy, které jsou už instalovány ve veřejném prostoru, působí jako jeho součást. Jsou stejné, jako ty zde, v miniatuře, ve skice, ale jsou zde k vidění samy za sebe. V možném přiblížení se, které nám nikdy venkovní instalace a rozměr sochy nedovolí. Ba co víc, můžeme se tu dokonce vžít do role vznášejícího se dronu a obhlédnout si sochu z výše, z nadhledu…

Nemluvě vůbec o tom, že bychom se za sochami Michala Gabriela hodně nacestovali. Tady nám stačí jeden úkrok a jsme v reálu o sta kilometrů dále.

A sochy dosud nerealizované? Ty zase zvědavého diváka svádějí přestavovat si, jak asi vyzní jako veliké a pohrávat si s myšlenkou, kde by se - podle nás - nejlépe vyjímaly. A hra na kdyby, je přece vždycky tak vzrušující…

No, zkrátka a dobře, Galerii Novou síň je dobré navštívit co nejdříve (výstava potrvá jen do 20. března!), aby nám tahle unikátní výstava neunikla.

Michal Gabriel (* 1960, Praha)

vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, je členem výtvarné skupiny Tvrdohlaví a mimo jiné držitelem ceny Jindřicha Chalupeckého.
Od roku 1998 vede ateliér figurativního sochařství na FaVU VUT v Brně, pod nímž vytvořil u nás unikátní studio sochařství digitálního.
Mnohé jeho volné práce jsou už nyní považovány za ikonickou ukázkou umění své doby.
Zásadním způsobem se zapsal také do veřejného prostoru.
Realizoval například

monumentální vrata Veletržního paláce v Praze

pro Václava Havla sochu okřídleného levharta nad vchod do Kanceláře prezidenta republiky na Pražském hradě

sousoší čtyř koní pro vodní kaskádu v Dejvicích

interiér pavilonu indonéské džungle v pražské ZOO

a mnohé další veřejné i soukromé zakázky.