Marie Fischerová-Kvěchová - HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE! aneb umlčená autorka, jejíž ilustrace stejně vychovaly generace
Marie Fischerová-Kvěchová
HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE!
24. 3. 2022 – 28. 8. 2022
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Jsou písně, které znějí napříč generacemi. Ty, u nichž známe autory i ty, kde už nikdo nezjistí, kdo tu skladbu složil, ale každý z nás ji někdy slyšel, většině z nás jsou blízké, ať už holdujeme jakémukoli hudebnímu žánru. Takovým písním se říká – zlidovělé. Ale jak se správně říká ilustracím, které provázejí od kolébky už bezmála čtvrtou generaci, když v tiráži ochmatané knihy která nám kdysi prozařovala dětství, a která nyní oslovuje děti našich dětí? Lze o takové ilustraci říci, že také zlidověla? Troufáme si tvrdit, že ano. I když víme, že její autorkou je Marie Fischerová-Kvěchová. Nebo spíš právě proto, protože malířka s nelehkým osudem a známou šifrou MFK je autorkou už dávno zlidovělou.
Výstava věnovaná Marii Fischerové-Kvěchové, kterou jsme nemohli nenavštívit při našem týdenním pobytu pozoruhodného města Zlín, lidovost autorky, pohledem na knížky, které v nás vyvolávají dávno zasuté pocity bezstrastného dětství, potvrzují. Výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, v Hale 12 někdejších Baťových závodů vzniklá ve spolupráci s VŠUP v Praze v rámci jejího projektu Průmysl a umění.
To nejen potvrzuje, ale přináší i - zpravidla běžným čtenářem knížek s jejími ilustracemi - přesahy nebývale zajímavé…
Hlavu vzhůru! Furt se de!
Výstava seznamuje veřejnost s osobností malířky a ilustrátorky Marie Fischerové-Kvěchové, odvážné a emancipované ženy, ale také milující matky a duše vily Sakrabonie v Černošicích. Prosadila se v prostředí do té doby převážně maskulinním jako tvůrkyně volného i užitého umění. V její osobnosti se zrcadlí principy otevřené Evropy a duchovní a demokratické hodnoty první republiky. Oblíbila si jihovýchodní Moravu, často tam s rodinou zajížděla a vytvořila v tomto malebném koutě naší vlasti dokonce velkou řadu kreseb, maleb a krojových studií.
Výstava probíhající právě ve Zlíně je ale nejen výmluvnou retrospektivou téhle naší „zlidovělé“ malířky, ale navíc odhaluje i zpravidla veřejností netušený přesah na podnikatelskou rodinu Fischerových.
Vernisáž výstavy se uskutečnila symbolicky, v den 130. narozenin nám bytostně známé i poněkud ještě neznámé, Marie Fischerové-Kvěchové.
Proslulá vila Sakrabonie
Černošická Vila Sakrabonie byla po desetiletí středem společenství jedné z větví rodiny Fischerových. Těch, kteří v Libčicích nad Vltavou, vybudovali prosperující cihelnu a prosluli především jako první a největší česká firma, věnující se nejednoduché a složité výstavbě továrních komínů a komínů s vodojemy.
Po únoru 1948 byly jako vše, i skvělé podniky Fischerových znárodněny.
Marii Fischerové-Kvěchové bylo následně příznačně pro onu temnou dobu, zakázáno veřejně prezentovat svoji tvorbu a byla dokonce označena za vládní malířku první republiky (myšleno hanlivě, tehdy, dnes jednoznačné ocenění a poklona).
A následky byly typické. Autorčiny knihy musely zmizet z veřejných knihoven i antikvariátů. Ale marná snaha kulturtrégerů té doby. Tisíce výtisků se listovaly ve statisících domácností, téměř jako kulturní samizdaty a dětská očka a mysl namísto zgajšaltované kultury socialistického realismu, oslovovala a vychovávala krása a něha vtělená do ilustrací Marie Fischerové-Kvěchové dál. A hlouběji. Ať „souzi“ chtěli sebevíc, bohatá ilustrátorská činnost autorčina měla dál mimořádně silný vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací. A Fischerovi? Ti obtíže doby překonali přesně v duchu masarykovského hesla Hlavu vzhůru! Furt se de! Proto také výstava nese právě tento název.
Malý průlet výstavou
Zde už ale raději předáme slovo tiskové zprávě k výstavě připravené.
„Celkový příběh Fischerových začínáme sledovat od momentu vybudování moderní cihelny v Letkách, dnešních Libčicích nad Vltavou, v roce 1894. Na výrobu cihlářského zboží navázala rodinná firma výstavbou zděných továrních komínů. Firma Fischerových byla nejstarším a nejvýznamnějším komínářským podnikem v Čechách a Fischerovi byli naprostou špičkou v oboru továrních komínů a komínů s vodojemem. Od konce 19. století do poloviny 20. století vystavěli nejméně 1600 až 2000 továrních komínů, jak na našem území, tak v zahraničí.
Po více než půlstoletí usilovné práce přišel únor 1948 a znárodnění podniků Fischerových. Vedle firem propadly státu i pozemky a obytné stavby a Fischerovi byli nuceni vystěhovat se ze svých domovů. Členové rozvětvené rodiny si museli najít jiné uplatnění a nové místo k životu, v duchu Masarykova hesla „HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE!“
Zakladatelem rodinné podnikatelské tradice byl Karel Fischer a podíl v rodinné firmě mělo všech jeho jedenáct dětí. V otcových stopách pokračovala většina synů kromě Jana, který se stal lékařem a porodníkem. Oženil se s malířkou a ilustrátorkou Marií Kvěchovou a s rodinou se usadil v Černošicích.
Marie Fischerová-Kvěchová zasvětila svoji tvorbu třem hlavním tématům, k nimž se neustále vracela: přírodě, lidové kultuře a dětem. Co se týká spolupráce s průmyslem, v meziválečném období se přihlásila ke svérázovému hnutí a věnovala se zejména návrhům dětské módy a designu potisku látek, zpracovala velké množství tištěných reklamních materiálů. Spolupracovala však i s porcelánkami, pro které navrhovala porcelánové figurky a dekor na porcelán, i s gumárenským průmyslem při návrzích hraček.
Ve válečném a meziválečném období, kdy kulminovala potřeba hledání národní identity, obracela Marie Fischerová-Kvěchová svůj zájem k ilustracím lidových písní, říkadel a pohádek, ale i ikonických textů české krásné literatury pro děti i dospělé. Srozumitelnost, barvitost, humor a zejména nesmírné porozumění a citlivost vedly k velké popularitě jejích ilustrací, která kulminovala na konci třicátých let a během druhé světové války.
Po komunistickém puči v únoru 1948 bylo Marii Fischerové-Kvěchové zakázáno veřejně prezentovat své dílo. Jako umělkyně spjatá s masarykovskou demokracií byla označena za vládní malířku první republiky. Její knihy musely zmizet i z veřejných knihoven a antikvariátů. Přestože bylo jejich vydávání na dlouhá desetiletí přerušeno, její bohatá ilustrátorská činnost měla velký ohlas a vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací.
V roce 2005 nabídli potomci malířky část její pozůstalosti, zejména sbírku historické a etnické obuvi, historických kostýmů a rozsáhlou sbírku hraček Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. To se stalo jedním z důvodů pro volbu prostoru zlínského muzea k prezentaci příběhu Fischerových.“
O Marii Fischerové-Kvěchové
· Marie Fischerová se narodila 24. 3. 1892, zemřela 2. 6. 1984 ve věku 92 let
· Narodila se v Kutné Hoře, v rodině c. k. berního inspektora Otomara Kvěcha a jeho manželky Marie, rozené Zavačové.
· Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na Colarossiho akademii.
· 16. 11 1915 se provdala za lékaře Jana Fischera.
· Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice a vznikaly její první kresby novorozenců.
· V roce 1933 se manželé přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích.
· V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti.
· Po roce 1948 a zákazu publikování se věnovala portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých.
· Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech.
· Dokud mohla, ráda cestovala a navštěvovala etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.
· MFK je autorkou a ilustrátorkou knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) a ilustrátorkou knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta).
· Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala i řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách.
· Vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní.
· Aktivně se podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především na návrhy dětského svérázového odívání.
· Za své dílo byla oceněna Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925.
· Její tvorba se dodnes šíří pomocí pohlednic, které jsou cenným sběratelským artiklem.
Text a foto: Richard Koníček
Marie Fischerová-Kvěchová
HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE!
24. 3. 2022 – 28. 8. 2022
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Vavrečkova 7040
760 01 Zlín
Výstava HLAVU VZHŮRU! FURT SE DE! vznikla ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze v rámci projektu Průmysl a umění: Opomíjené regionální osobnosti podnikatelů coby hybatelů hospodářského pokroku Československa, jejich význam a spolupráce s umělci, architekty a designéry.
Výzkum je podporován Ministerstvem kultury České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity.
Vedle tématu Fischerových a Marie Fischerové-Kvěchové zahrnuje projekt další tři příběhy osobnosti prvorepublikového průmyslu a umění a s nimi propojené výstavy: Bratři Binkové a Josef Gočár v Pardubicích, Josef Sochor a František Kysela v Kutné Hoře, Karel Koch a Dušan Jurkovič v Bratislavě.
Více k autorce: