Josef Čapek – námořník na galéře umění aneb tak trochu tip na příjemnou a poučnou procházku

21.05.2023 16:30

 

 

Josef Čapek – námořník na galéře umění

Panelová výstava ve veřejném prostoru

Park Jiřího Koláře a Náměstí Svatopluka Čecha.

Od 25. dubna 2023

 

 

Výstavu „Josef Čapek – námořník na galéře umění“ připravila

kurátorka a přední odbornice na čapkovskou tematiku Kristina Váňová.

Kristina Váňová byla také autorkou velkolepé a úspěšné putovní výstavy,

která před třemi lety, v čase pandemie a lockdownu, připomněla občanům Prahy 10 výročí spisovatele a dramatika Karla Čapka

a tím poněkud pomohla překlenout tehdejší výstavní a galerijní půst.

 

 

Josef Čapek, je v našem povědomí spojován především s

 naším moderním malířstvím první republiky. Jeho další tvůrčí aktivity spisovatelské, scénografické, básnické a další už nejsou tolik ve spojitosti s jeho osobou akcentovány.  Dokonce, jako kdyby se – neprávem – dostával do stínu svého bratra, literárního giganta, Karla Čapka, což vůči Josefu Čapkovi není tak úplně fér.

Připomenout, že i Josef Čapek byl srovnatelnou postavou naší kulturní historie dokládá, vysvětluje a připomíná letošní venkovní výstava, nazvaná

„Josef Čapek – námořník na galéře umění“.

 

 

Odborná fundovanost přitahuje

 

Když se konala minulá – také venkovní a panelová – putovní výstava nazvaná jednoznačně Karel Čapek 130, byl pro kulturu, i nás, kteří bez ní moc neumíme žít, dost drsný čas. Psal se rok 2020 a řádil tu Covid. A to tak, že kultura zmizela z našich zřetelí. Galerie zavřené, všemožné kulturní aktivity zrušené a zbývalo jen omezené vystavování či konání ve veřejném prostoru. Sice to, co výstavu Karel Čapek 130 postihlo při její přípravě, její kurátorka a naše přední znalkyně všeho spojeného s bratry Čapkovými, paní Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka a donedávna i předsedkyně Společnosti bratří Čapků, nemohla předem, tak jako nikdo, tušit. Ale účin téhle výstavy byl tím umocněn.

I my, za náš strádající web věnovaný právě dění v kultuře města Prahy, jsme byli zoufalí. A tak jsme vyhledávali alespoň nemnohé veřejné instalace, jež trochu zavlažovaly onu nechtěnou vyprahlost kulturní scény toho nešťastného roku 2020.

Nemohli jsme tedy opomenout a pro náš web zmapovat i výstavu Karel Čapek, 130, která – jsa putovní – doputovala právě na Zahradní Město, před nově modernizovanou tamní veřejnou, leč samozřejmě také uzavřenou, místní knihovnu. A i když jsme – přiznáme se bez mučení – očekávali jen nějaké všeobecné a nám známé informace, byli jsme mile překvapeni. Překvapeni tím, jak a co vše lze vměstnat na nemnoha panelů a jak kvalitně, přehledně a srozumitelně to sdělit v takto redukované podobě. Ocenili jsme tehdy práci Kristiny Váňové a naše doporučující informace určená stejné kulturně strádajícím návštěvníkům našeho webu oživila naše stránky (viz. náš článek:            

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/karel-capek-130-aneb-putovni-expozice-kterou-jsme-objevili-na-zahradnim-meste/ ).

Není tedy divu, že po zaznamenání zprávy, že tatáž Kristina Váňová připravila další „čapkovskou“ výstavu, tentokrát o Josefu Čapkovi, nazvanou Josef Čapek – námořník na galéře umění, jsme se v nejbližším volném termínu vydali mezi panely znovu.

A nezklamali jsme se. Dokonce, jsme zjistili, že o Josefu Čapkovi, toho víme o poznání méně, než o jeho bratru Karlovi…

 

 

Kurátorka výstavy, Kristina Váňová o výstavě    

 

„Výstavní soubor věnovaný Karlovu bratru Josefovi (1887–1945) je instalován na velkoplošných panelech a umístěn ve dvou vršovických lokalitách.

Zatímco na náměstí Svatopluka Čecha můžeme proniknout hlouběji do podmanivého světa Čapkových obrazů, v parku Jiřího Koláře se dozvíme nespočet zajímavostí z jeho života, spojeného s mnoha obory činnosti, kterým se věnoval.

V unikátním souhrnu výstava představuje osudy proslulého výtvarníka, spisovatele, novináře a básníka a také příběhy jeho stěžejních děl.

Svou uměleckou i lidskou poctivostí a opravdovostí, neústupností i za cenu ohrožení své existence se Josef Čapek stal národní morální autoritou. Jeho umělecký i myšlenkový odkaz je stále aktuální, o čemž se lze přesvědčit právě při prohlídce nové „desítkové“ výstavy.“

 

 

V parku a …

 

Park, navíc park před školou a dokonce vybavený pro nejmladší ročníky naší populace, vyžaduje nesporně jinou koncepci výstavy, než náměstí, kam je situována druhá část výstavy, určená zjevně spíše dospělým ročníkům. Kristina Váňová si toho rozhodně byla vědoma a skutečně rozdělila na výstavách dílo a informace dle místa určení.

Témata a informace instalované v Parku Jiřího Koláře oslovují nenásilně, hravě ty nejmenší, kteří nepotřebují zatím znát všechny složitosti života pokrokového umělce a svobodomyslného demokrata, člověka své doby. Zato, dětská tématika, jíž se Josef Čapek celý život mistrně věnoval, je známa dětem dodnes. A to je tedy i hlavní motto části výstavy instalované do Parku Jiřího Koláře.        

Úspěšným prvkem této části výstavy je tzv. Malířská zeď – uvozená výzvou - Maluj jako Čapek!

Jedná se o jednoduchou bílou kostku umístěnou do veřejného prostoru, do parku, na dětské hřiště, mezi panely s výstavou.  Kostka funguje v podstatě jako jakési velkoformátové malířské plátno, umožňující každému odvážnému tvůrci, bez ohledu na jeho malířské nadání, se na ní stát – inspirováni okolními kresbami a informacemi – malířem.

Instalace je a bude volně přístupna veřejnosti po celou dobu letních měsíců. Kostka se tak stává identickou součástí veřejného prostoru a průběžně se na ní obměňují „umělecká díla“ tak, jak na ni lidé malují. A že malují, a to, jak malí, tak zřejmě i velcí, jsme se přesvědčili na vlastní oči. Čtyři strany kostky, čtvero velkoformátových malířských pláten bylo pomalováno.

 

 

… na náměstí

Náměstí Svatopluka Čecha, se stalo už pro Prahu 10 místem pro panelové výstavy zavedeným. Takže sotva tu skončila výstava věnovaná architektuře a historii Prahy 10, plynule se zastavují diváci u výstavy věnované Josefu Čapkovi. Zde se ale dozvídáme mnohem více faktů, včetně těch úplně nejsmutnějších.

O životě Josefa Čapka, jeho vnímání smyslu života umělce, o jeho bytostné angažovanosti a trpkých letech v koncentrácích až po tragický konec, pár dnů před koncem války bez možnosti žít dál.

Opět tu dokázala Kristina Váňová extrahovat to nejzásadnější a nejvýznamnější z životní pouti tohoto mimořádného umělce a člověka.

 

 

Co dodat?

 

O životě a díle Josefa Čapka asi není třeba psát. Daleko nejlépe to vyslovuje Kristina Váňová výstavou a volbou exponátů.

Spíš, si tedy dovolíme malou poznámku, takřka místopisnou.

Ani my, na www.www-kulturaok-eu.cz jsme nebyli obeznámeni s tím, kde je park Jiřího Koláře. Je to asi naše ostuda, ale obáváme se, že nejsme úplně jediní, ani poslední, kdo to nevěděl. Tak pro ostatní:

Park Jiřího Koláře se jmenuje Park Jiřího Koláře celkem nedlouho. Od 11. 10. 2021, kdy došlo k jeho slavnostnímu uvedení.

Park nacházející se před Základní školou, jež má adresu U Vršovického nádraží 950/1, tu byl odedávna. Ale onoho 11. 10. 2021za účasti předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání HMP, Mariany Čapkové, místostarosty MČ P-10, Davida Kašpara, vedoucího Odboru kultury a projektů MČ P-10, Tomáše Procházky a Lubomíra Brožka, předsedy Klubu českých a slovenských spisovatelů, zástupců ZŠ U Vršovického nádraží, ředitelky, Jany Frojdové, koordinátorky žákovského parlamentu a školních médií, Aleny Bartošové a samozřejmě i žáků okolo školního časopisu sCHOOL (mimochodem oceněného v soutěži podobných školních časopisů).

Na programu bylo tehdy nejen uvedení nového názvu parku, ale také příhodná recitace. Recitován byl úryvek ze sbírky Jiřího Koláře nazvané Prométheova játra, jenž byla napsána už v roce 1950, ale vzhledem aktuální k době, byla šířena samizdatově.

Do tisku se chystala až koncem 60. let, avšak s nástupem normalizace v roce 1970 byla dokonce její už hotová sazba - rozmetána. V oficiálním nakladatelství (Československý spisovatel) tedy - konečně - vyšla až v roce 1990.

Při otvírání parku pod jménem Park Jiřího Koláře, byly vybrané verše recitovány střídavě výše zmíněnými - Marianou Čapkovou a Lubomírem Brožkem.

A ještě pro úplnost, kdo že byl Jiří Kolář?

Jiří Kolář (24. 9 1914 – 11. 8. 2002) byl básník, autor experimentální a vizuální poezie, dramatik, překladatel, sběratel umění, mecenáš samizdatové literatury a mladých umělců. Je ale také dodnes vnímán jako jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků a autor řady originálních výtvarných technik. (mimo jiné více viz. například náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/%c2%b4jiri-kolar%3a-100-let-od-narozeni%c2%b4-aneb-%c2%b4kdyz-zkusili-jsme-sii-udelat-muchlaz-nebo-chiasmaz-ci-rolaz-nebo-i-prolaz%e2%80%a6-%21/ ).

 

Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.

Foto: Marie Kubíčková, DiS.

 

 

Josef Čapek – námořník na galéře umění

Panelová výstava ve veřejném prostoru

Park Jiřího Koláře a Náměstí Svatopluka Čecha.

Od 25. dubna 2023