Jedovaté sukulenty aneb na výstavě, po výstavě, stále je nač se dívat a co dozvídat aneb Botanická zahrada Praha žije!!!!!
„Jedovaté“ léto, které vás ale neotráví
Jedovaté sukulenty, jedovaté cykasy a další exotické rostliny z celého světa
Od 1. 7. do 31. 8.
Botanická zahrada Praha
Svět sukulentů
Jedovaté sukulenty mají oproti jiným jedovatým rostlinám v domácnosti z hlediska zabezpečení před zvědavými dětmi a domácími mazlíčky hned dvě výhody. Především mnoho z nich má trny. Už to většinou odradí od ochutnávky. A pokud trny nestačí, nastává chvíle pro chuť a ta je štiplavá, hořká a jinak nechutná.
Výstavu pro vás připravila kurátorka tropických rostlin RNDr. Eva Smržová. Jedná se o přední českou odbornici na sukulenty a další tropické rostliny. Obzvláště z Madagaskaru, který je její srdeční záležitostí a kam podnikla několik expedic. Eva Smržová pracuje pro Botanickou zahradu Praha od roku 2002, podílela se na tvorbě skleníku Fata Morgana a nějaký čas byla i náměstkyní odborného útvaru.
Po skončení výstavy sukulentů dojde k obměně výstavního skleníku Svět sukulentů a větší prostor dostanou pro změnu jedovaté cykasy a další exotické rostliny z celého světa.
Svět sukulentů
Ve Světě sukulentů, se až do 11. 7. mohli návštěvníci zblízka seznámit se zabijáckými a přitom krásnými pryšci, adénii a pachypodii, ale i dalšími méně jedovatými sukulentními starčky, aloe a tlusticovitými rostlinami a po 11. 7. především s jedovatými cykasy.
„V rámci výstavy sukulentů a cykasů seznamujeme naše návštěvníky s další částí našich sbírek, a to kolekcí sukulentních rostlin. Většinu jsme jich získali prostřednictvím expediční činnosti našich kurátorů, některé také díky naší spolupráci s botanickými zahradami v zahraničí.“ řekl mimo jiné Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy při zahájení této specifické expozice.
Flóra nejsušších oblastí planety
Významnými exponáty výstavy jsou různé druhy jedovatých pryšců (Euphorbiaceae). Nejvíce zástupců velké čeledi s 350 rody a 7500 druhy se nachází v tropech, ale vyskytují se i v mírném a subtropickém pásmu. Ve Světě sukulentů se můžeme seznámit s mnoha druhy této čeledi. „Mnohé pryšce se podobají kulovitým i sloupovitým kaktusům, i takové na výstavě najdete. Pryšce jsou ale také trnité keře a stromy s opadavými listy, keře a stromky, které mají hladké válcovité stonky a kmeny. Mezi pryšce patří též atraktivní pokojová rostlina nazývaná vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima),“ vysvětluje autorka expozice Eva Smržová. „Všechny pryšce roní při poranění latex, který obsahuje jedovaté látky. K vidění jsou také nádherné pouštní růže z rodu Adenium. Výtažek z těchto rostlin se mimo jiné používá pro výrobu tzv. šípových jedů. Nebudou chybět ale ani klasičtí představitelé sukulentů, jako jsou kaktusy, tlusticovité rostliny a aloe.
„Jedovaté sukulenty mají v domácnosti oproti jiným jedovatým rostlinám z hlediska zabezpečení před zvědavými dětmi a domácími mazlíčky hned dvě výhody. Především mnoho z nich má trny. Už to většinou odradí od ochutnávky. A pokud trny nestačí, nastává chvíle pro chuť a ta je štiplavá, hořká a jinak odpudivá,“ doplňuje Eva Smržová.
Pokud jde o pokračování expozice věnované jedovatým cykasům, tak k vidění budou nejen cykasy, ale také další exotické rostliny z celého světa.
Jedovaté léto v Botanické zahradě Praha není vůbec otravné
Kromě expozic ve Světě sukulentů, se téměř celá Botanická zahrada Praha proměnila v monotématickou přehlídku všemožných jedovatin, jaké umí nabídnout jen příroda.
Ve skleníku Fata morgana probíhá výstava motýlů.
Do 18. 7. Motýli – jedovatá krása
Letošní výstava je zaměřena na překvapivé stránky života motýlů. Dozvíme se, jací motýli jsou jedovatí, jak se jed dostává z rostliny přes housenku až do těla motýla, jak motýli hledají potravu pro sebe i pro housenky a co všechno dospělci jedí. Dozvíme se také, třeba proč se křídla některých motýlů lesknou a jak se mezi sebou poznají ti správní partneři.
Od 25. 6. do 31. 10. Ďáblova zahrádka
V jedovatou Ďáblovu zahrádku se změnila jinak půvabná Ornamentální zahrada. Zde objevíme rozdíl mezi jedem a lékem a budeme obdivovat celou řadu rostlin, které jsou významnými zdroji léčivých látek, ale - zároveň se při nevhodném dávkování nebo způsobu použití - mohou se hravě stát i nebezpečným jedem.
Od 23. 7. až do 12. 9. Jedovaté pokojovky
Jedovaté motýly vystřídají ve skleníku Fata morgana pro změnu jedovaté pokojovky. Expozice nazvaná příhodně Nechte jedy na pokoji aneb Jedovaté pokojovky ve Fata Morganě se v prostoru celého skleníku budeme moci setkávat s jedovatými druhy – zdánlivě nevinných pokojových rostlin. Najdeme tam opět nám už dobře známé“ sukulenty, ale také byliny a dřeviny tropického lesa či hor. A dozvíme se šokující zprávu o tom, kolik jedovatých druhů – netuše - hýčkáme u nás v obýváku.
A další plánované akce roku 2021:
• Nejlepší české bonsaje: 2. – 5. 9.
• Orchideje – miniatury a giganti Ekvádoru: 23. 9. – 10. 10.
• Dýňový podzim: 15. – 31. 10.
• Džungle, která nespí: 26. 11. – 17. 12.
Potkali jsme Paní Novinářku, Lídu Rakušanovou
Při naší redakční návštěvě – původně zamýšlené jen jako návštěvu výstavy Světa sukulentů – jsme, hlavně z popudu naší fotografky Marie Kubíčkové, DIS., kde ono DIS znamená vzdělání v oboru zahradnictví, jsme samozřejmě prošli celou zahradou. Protože bylo zrovna horko, zamířili jsme s potěchou do stínu lesa, kde jsme, kromě Rozhledny z umělecké dílny Čestmíra Sušky, vyhledaly stínomilné trvalky, a procházeje ukázky Lesa Asie a Lesa Severní Ameriky jsme potkali ikonu klasické novinařiny, novinářku a spisovatelku Lídu Rakušanovou. Nebyl zde ale ani na reportáži či na příjemné procházce, ale v pilné a u ní přece jen poněkud nečekané práci. Zanechávala takříkajíc právě v trojské botanické zahradě své kořeny…
Ano, paní Lída Rakušanová byla už 108. významným jménem v projektu Kořeny osobností,
Který i v roce 2021 pokračuje a oním 108. jménem se díky pracovnímu zápalu, právě stávala přední česká novinářka, proslulý hlas Rádia Svobodná Evropa, Lída Rakušanová. A jak jsme zjistili, tak jejím stromem se stal buk lesní (Fagus sylvatica) ´Dawyck Purple´, jenž je považován za „významnou evropskou dřevinu“.
Pár slov o paní Lídě
Lída Rakušanová (*1947) po sovětské okupaci Československa v roce 1968 odešla do exilu a pracovala v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Koncem 80. let 20. století se její hlas stal symbolem tohoto vysílání do naší země. Proto také zněl i jako symbolická dobová kulisa v mnoha českých filmech, zobrazujících ono období od filmu Kolja, přes Kde domov můj, Fair play, Zemský ráj až po film Osmy. Lída Rakušanová právem dosáhla celé řady ocenění, od Ceny Jana Palacha po vyznamenání Zlatou lípou. Je také laureátkou evropské ceny Žena Evropy. Po roce 1989 se k nám zase tak nějak vrátila, a nyní žije střídavě v Praze a v Bavorském lese, protože nadále aktivně spolupracuje s českými i německojazyčnými médii.
“Velmi si vážíme toho, že paní Lída Rakušanová přijala naši výzvu a zapojila se do unikátního projektu Kořeny osobností, který i v letošním roce pokračuje. Její jméno a zejména hlas je symbolem svobody naší země, a tak je až symbolické, že je první v roce 2021, která naší Stezku osobností obohatí po zvláštním období, které máme za sebou. I nadále budeme náš projekt, který láká jak domácí, tak i zahraniční návštěvníky, rozšiřovat,” pronesl při jejím právě prováděném počinu, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy, Bohumil Černý.
„Možnosti zasadit strom v rámci projektu „Kořeny osobnosti“ si velice vážím a zvlášť mě těší, že je to zrovna buk, který patří neodmyslitelně k Šumavě, kde mám na německé straně už přes čtyřicet let chalupu. Buk je mi sympatický hlavně proto, že v jeho dutinách hnízdí datlové, známí jako „léčitelé stromů“, tedy velice užiteční ptáci, ovšem známí i tím, že je jejich obydlí snadno omrzí a hledají si nové. A do opuštěných dutin se pak nastěhují třeba holubi nebo kukačky, prý až padesát různých ptačích druhů. Takže bukový les je vlastně díky datlům takové velké ptačí sídliště. A to je moc hezká představa,“ odpověděla mu paní Lída.
Tak, jak vidno, v trojské botanické to zkrátka žije
Tak pár potřebných údajů pro hladkou návštěvu.
- Do celé Botanické zahrady Praha lze vstupovat pouze hlavními vchody, které jsou otevřené denně od 9 do 19 hodin.
- Skleník Fata Morgana je otevřený od úterý do neděle od 9 do 19 hodin.
- Vstupenky lze zakoupit v pokladnách, s ohledem na komfort návštěvníků, ale zahrada doporučuje koupi on-line.
- Zájemci mohou rovněž navštívit nový e-shop botanické zahrady, kde jsou kromě vstupenek k dostání i dárkové předměty.
- Vstupenka na výstavu odpovídá standardnímu ceníku pro venkovní expozice
- Dospělí, 100 Kč, Děti 3–15 let; žáci a studenti do 26 let s průkazem či ISIC 45 Kč
- Rodinné vstupné (2 dospělí + 3 děti 3-15 let) 250 Kč, Senioři nad 60 let a ZTP 50 Kč
- Děti 0 – 2 roky, kočárek, ZTP/P – zdarma, pes 100 Kč
Text: Marie Kubíčková, DiS. a Richard Koníček
Foto: Marie Kubíčková, DIS (výstava sukulentů), Botanická zahrada (Kořeny osobností)
Kontakt: https://www.botanicka.cz/o-nas/botanicka-zahrada-hlavniho-mesta-prahy.html
Více informací: Mgr. Michaela Bičíková, tisková mluvčí
e-mail: michaela.bicikova@botanicka.cz
Více k výstavě motýlů:
