Úvod > František Bartoš aneb neprávem zapomínaný národopisec, srovnatelný s Dobrovským či Jungmannem opustil svůj Zlín navždy před 120 lety

František Bartoš aneb neprávem zapomínaný národopisec, srovnatelný s Dobrovským či Jungmannem opustil svůj Zlín navždy před 120 lety

12.08.2026 18:40

Druhý život Františka Bartoše – Nositelé odkazu

9. 6. – 20. 9. 2026

Výstava

Po stopách Františka Bartoše

29. 8. 2026

vycházka

MJVM připomene 120. výročí úmrtí

význačného zlínského rodáka, pedagoga, etnografa a lingvistu Františka Bartoše.

Osobnosti, po níž je pojmenována Krajská knihovna ve Zlíně a

dokonce i celá zlínská čtvrt.

Je však smutné, že dnes už jen málokterý Zlíňák ví, proč tomu tak je.

Zlínský rodák, František Bartoš (1837 - 1906) byl ve své době

pilířem kulturního života na Zlínsku a z dnešního pohledu celebritou.

Významně se zasadil o vývoj a kodifikaci českého jazyka.

Zatímco jména Dobrovský a Jungmann jsou uváděna v této souvislosti vždy,

jméno Františka Bartoše je většinou zmiňováno

především a pouze pro jeho práci národopisnou…

Františka Bartoše připomíná expozice v MJMZ

Odkazu Františka Bartoše se dnes věnuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které tohoto muže a jeho práci představuje v malé expozici, doplněné hernou plnou hrátek s příslovími, hádankami a nářečími, jimž se Bartoš tak intenzivně věnoval.

Zachránce moravského nářečí

· Bartošova díla - Dialektologie moravská a Dialektický slovník moravský - jsou ve svém oboru stěžejní díla, která sehrála zásadní roli v zachování moravských nářečí.

· Bartošova systematická práce sběru informací o lidových zvycích a obyčejích, o lidovém léčení, pověrách a podobně položila základy moravské etnografie a folkloristiky.

· Z knih s touto tematikou připomeňme knihy Lid a národ nebo Naše děti.

Zlín není jen Baťa

Bartošův význam ve Zlíně sice zastínila firma Baťa, ačkoli sám její zakladatel, Tomáš Baťa, patřil k hlavním propagátorům Bartošova díla.

„Ještě v r. 1926 Tomáš Baťa významně podpořil oslavnou připomínku

20. výročí Bartošova úmrtí, nad níž převzala patronát i

Česká akademie věd a umění.

I to svědčí o postavení Františka Bartoše na národní kulturní scéně.“

Ing. Silvie Lečíková, Muzeum jihovýchodní Moravy

Skvělý, ale nerealizovaný kulturní projekt

Jiným důkazem úcty, jíž se František Bartoš za první republiky těšil, byl projekt „Bartošova národopisného muzea ve Zlíně“. Zmínka o něm padla už v r. 1937, detailně pak byl návrh představen v r. 1946.

„Celý areál o výměře 102 hektarů měl vzniknout v zalesněné lokalitě

Hradisko směrem ze Zlína na Kudlov. V krátkodobé výstavě muzea v Bartošově expozici.

Součástí areálu měl být přírodní amfiteátr, letní restaurace ve stylu valašské zahrady a

celá valašská dědina včetně kostela.“

Kurátorka výstavy, etnografka MZJM Jana Koštuříková

Originální koncept propojení moderního a tradičního Zlína získal tehdy obrovskou podporu, město si od něj slibovalo mimo jiné i zvýšený turistický ruch. Ale poválečné události, zejména pak ty ve firmě Baťa, nakonec vedly k tomu, že projekt se nikdy nepodařilo uskutečnit.

Letos si tedy připomínáme již 120 let od Bartošova úmrtí.

Muzeum kromě zmíněné výstavky připravilo i vycházku nazvanou PO STOPÁCH FRANTIŠKA BARTOŠE.

· Na vycházku se zájemci mohou vydat 29. srpna 2026

· Ve 14 hodin, od 14. budovy BAŤOVA INSTITUTU!