Kriticky ohrožené jevy našich nářečí aneb Akademie věd zachraňuje dialekty, kterým už (možná) rozumějí jenom naši prarodiče
Kriticky ohrožené jevy našich nářečí
4. 3. - 15. 6. 2026
Akademie věd České republiky
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale
také důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity.
Pokud je systematicky nezaznamenáme dnes,
ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací. Moderní technologie nám dnes umožňují
zachytit jejich podobu přesněji než kdykoli dříve.“
Martina Ireinová, Ústav pro jazyk český AV ČR
Mizejícím dialektům na území Čech a Moravy se věnuje výstava
Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v
Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
Představuje bohatství a rozmanitost dialektů,
upozorňuje na jejich postupný ústup a
přibližuje výsledky výzkumu.
Výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR a
je přístupná zdarma.
Hlavně se dorozumět…
Jsme země a národ, který se mezi sebou dorozumí. Tedy slovně, jazykově. Jinak to vázne, ale to sem teď nepatří. Přesto však nemluvíme všichni v jádru stejně. Tak zvaná „pražština“ je (spíš negativně) známa po celé republice jen co otevřeme ústa. Stejně tak je nezaměnitelná „plzeňština“, „ostravština“ a samozřejmě populární brněnský „hantec“. A našlo by se těch specifik více. Jsou to však dnes už jen poslední zbytky někdejších daleko zřetelněji odlišných místních jazykových specifik, pozůstatky lokálních nářečí. Ale to zmiňujeme jen ty veliké aglomerace. Oficiální český jazyk „glajchuje“ a vesměs už také „zgajchoval“ i nářečí a dialekty výhradně místní. A že jich bylo. Nebo ještě je?
Nejstarší generace jimi ještě zčásti promlouvá, nejmladší generace už má zcela jiný způsob mluvy a to tak moc, že už by se dalo uvažovat o obnově národních buditelů a s jistou rezervou i puristů.
Cesta ke světovosti nás a náš jazyk zaplavuje anglikanismy a dalšími ústrojnými, ale už i neústrojnými novotvary. Natož pak nějaký ten místní dialekt, vhodný – snad – už jen k Jízdám králů a podobně. Chyba. Chyba, nastokrát. I místní dialekty jsou součástí národního povědomí, národního bohatství. Nemusíme je už asi běžně používat, ale měli bychom si je zachovat, tak jako si zachováváme v muzeích vzpomínky na minulost.
Není mnoho lidí, a ještě méně institucí, jež by se tomu věnovaly. Ale jedna, nejvýraznější, Akademie věd ano. A to se jako mnoho záslužného ale bulvárně nepřitažlivého, málo ví. Přesněji, o tom se vlastně všeobecně vůbec neví. Škoda. Jde o lingvistickou archeologii a ta je ve výsledku ohromně zajímavá, objevná, krásná, jako je krásný folklor a záslužná víc, než si dokážeme uvědomit. A právě o tom je výstava v budově Akademie věd, v Galerii věda a umění nazvaná Kriticky ohrožené jevy našich nářečí.
Rozumíme ještě řeči svých prarodičů?
Nedělejme si iluze. Kdyby se kvůli nám nesnažili mluvit současně a tímhle současně zapomínali řeč svého mládí, nerozuměli bychom jim. Stejně tak jako dnes už rodiče přestávají rozumět řeči svých potomků – mileniálů, generaci zero, a kdoví, jak se mezi sebou dnes všichni třídí…
Přesně na to se vlastně ptají výstavou Kriticky ohrožené jevy našich nářečí i její autoři. A sami nastolují klíčové otázky, rozhodné pro smysl téhle jejich výstavy.
„Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel či známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? – ptají se autoři výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Multimediální expozice návštěvníkům nabízí nářeční mapy, autentické zvukové nahrávky z různých období i interaktivní prvky, které ukazují, jak se jazyk v průběhu desetiletí proměňuje. Jedním z prvků je ozvučená mapa s archivními i novějšími záznamy, jež dokumentují dynamiku vývoje nářečí během posledních padesáti let.“
Zapojme se do výzkumu, dokud je ještě co zkoumat
Uspořádat výstavu na nějaké téma, je jedna věc. I když jde o téma mediálně pramálo – byť sem tam účelově ano, jak také výstava dokládá - akcentované.
Pokusit se vzbudit výstavou zájem veřejnosti a případně nadchnout alespoň její nějak spřízněnou část k aktivitě a spolupráci, je věc druhá.
A o to organizátoři výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí právě usilují. Zdá se, že jejich iniciativa a snaha není jenom házením hrachu na zeď, dokonce ani příslovečným bojem s větrnými mlýny, ale je takové malé milé prolamování ledů nezájmu. A zní nadějně.
„Součástí výstavy je nejen dlouhodobý, ale také aktuální výzkum mapování nářečí, kterým se zabývá dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně a do něhož
se prostřednictvím webu
zapojilo již více než 6 000 respondentů (!).
Výzkum kombinuje terénní šetření s online dotazníkem a
jeho cílem je vytvořit co nejpřesnější současné mapy nářečních jevů.
Odborníci proto vítají další zájemce –
neboť platí že:
čím více odpovědí získají,
tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.“
K výstavě
Výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí je otevřena každý všední den od 10 do 18 hodin. Kdo se chce dozvědět víc a navštíví výstavu, bude rozhodně překvapen, jak zajímavá je celá tematika, jak obsáhle a při tom stravitelně (i pro laika) je zpracována a čím vším se vlastně zabývá.
Výstava se sice věnuje především mizejícím dialektům na území Čech a Moravy, ale také prezentuje ohrožení našich nářečí, prezentaci bohatství a rozmanitosti dialektů, upozorňuje na jejich postupný ústup a přibližuje výsledky nejmodernějších výzkumů široké veřejnosti, prostřednictvím tzv. nářečních map a ohromujícím autentickým, zvukovým nahrávkám netušených ukázek.
Dodejme, že se výstava Kriticky ohrožené jevy koná – nikoli náhodou - právě letos a právě v tyto dny, neboť si připomínáme (nebo bychom alespoň měli) 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Ústavu pro jazyk český AV ČR byl založen 6. 2. 1946 a vznikl přeměnou původní „Kanceláře Slovníku jazyka českého, zřízené již v roce 1911!
Jo, a také se na výstavě dozvíte - mimo mnohé jiné - třeba co znamenají slova jako pidravý, bohdál či hafera, a bezpočet dalších… Ta slova totiž opravdu existují dodnes, akorát, že je už jen málokdo z nás zná nebo dokonce skutečně používá…
Akademie Věd o Galerii Věda a umění
„Galerie Věda a umění v budově Akademie věd ČR je jedinečným místem, kde se propojuje věda s uměním v návaznosti na tradice České akademie věd a umění založené v roce 1890 díky podpoře českého architekta a stavitele Josefa Hlávky.
Návštěvníci této galerie mají jedinečnou příležitost poznávat nejen jednotlivé složky umění, ale také pronikat do tajů vědy prostřednictvím popularizačně naučných expozic i uměleckých děl.“
Text a foto: Richard Koníček
Kriticky ohrožené jevy našich nářečí
4. 3. - 15. 6. 2026
Akademie věd České republiky
vstup z foyeru
Adresa: Národní 3, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 221 403 111
E-mail: info@cas.cz
Otevřeno v pracovní dny 10–18 hodin.
https://www.facebook.com/reel/2068748277018858
Pro školní skupiny jsou k dispozici edukační materiály k vyzvednutí na recepci.
