Úvod > Forgotten Realms aneb Kde objevit ztracené říše? V DSC Gallery.

Forgotten Realms aneb Kde objevit ztracené říše? V DSC Gallery.

10.07.2026 14:31

Forgotten Realms

Beata Hechtová, Kristína Navrátil, Botond Kerestesi, Dominik Styk

8. 7. – 29. 8. 2026

Kurátorka: Sarah Adnanová

DSC Gallery

„Výstavu leze chápat jako pouť

za spekulativní konec jedné historické etapy a současně

za zrodem nových mýtů, společenství a ekosystémů.

Výstava reflektuje současný vztah člověka ke krajině, ale

bere v úvahu i klimatické úzkosti dnešní společnosti.

Namísto dystopické perspektivy však nabízí

nadějný pohled na možnost vzniku nových forem soužití, a to

s respektem k minulosti a ve větší harmonii s okolním prostředím.

Výstava Forgotten Realms představuje čtyři současné autory –

Botonda Keresteše, Dominika Styka, Beatu Hechtovou a Kristínu Navrátil.

Zavádí návštěvníky do spekulativních krajin, kde se

z fragmentů lidské kultury rodí

posthumánní mýty, hybridní organismy a imaginární ekosystémy.

Výstava se rozvíjí jako cesta paralelními realitami, v nichž se

umělecká díla stávají portály do světů, utvářených

pamětí, folklórem, fantazií a proměnou.“

Sarah Adnanová, kurátorka

Motýlek Sarah, posel optimismu v pesimistické době

Půvabná kurátorka výstavy od počátku poletovala, jako něžný motýlek galerií od díla k dílu, od divačky k divačce, od diváka k divákovi. Její úsměv a vyzařující mládí prodchlo celý prostor a vlastně i atmosféru celé výstavy – nadějí.

Něčím, co nám při nechtěném leč neodbytném sledování katastrofických zpráv, nechutných, nekonečných, malicherně zištných sporů a kypící mezilidské zloby, tolik, tolik chybí.

Sarah Adnanová byla zjevně nejen kurátorkou výstavy, ale především poslem dobrých zpráv. Alespoň zde, za prosklenými výkladci DSC Gallery v Dlouhé. Pro letní čas naplněné nadějnými výtvory nadějí naší výtvarné scény, rezonujícími odkaz fantasy světa Forgotten Realms, nebo-li zapomenutých říší, od legendárního herního designéra Eda Greenwooda z roku 1967. Díky zvolenému tématu, díky výběru autorek a autorů a hlavně, díky osobnímu výběru Sarah Adnanové, vše vyznívalo opravdu - nadějně.

Přečtěte si moji kurátorskou zprávu…

Krátké, milé a svěží úvodní slovo k výstavě pronesené Sarah Adnanovou, končilo výzvou: „Přečtěte si moji kurátorskou zprávu…“.

Učinili jsme tak se zájmem a doporučujeme to i všem návštěvníkům výstavy. Zpráva je (a bude i po zahájení výstavy) v galerii k dispozici.

Nejde však o návod jak výstavu chápat, jde o jistý myšlenkový koncentrát, jak se na svět kolem a na lidskou postatu dneška, dívá nejen kurátorka sama, ale především oslovené autorky a oslovení autoři, a jak to vše rezonuje v jejich dílech.

Sarah Adnanová zcela jasně vysvětluje smysl výstavy Forgotten Realms následujícími slovy:

„Skrytý význam výstavy tvoří inspirace „zapomenutými říšemi“, fantasy světem spojeným s hrou na hrdiny Dungeons & Dragons.

Tento motiv funguje jako generační rámec formovaný obdobím před internetem, kdy bylo kolektivní vědomí utvářeno sdílenými příběhy a vyprávění představovalo důležitý prostor pro rozvoj představivosti, podvědomých vizuálních obrazů, našeho vnímání i imaginace.

Výstava tak vytváří atmosféru objevování a uvolnění, vybízí publikum k nalezení vlastní vnitřní hravosti, k ponoření do introspektivního světa a k hledání vnitřních hrdinů, na pomezí vzpomínky, mýtu a paralelní reality.“

Dvě na dva

Účastníky kolektivní výstavy jsou – generově vyváženě - dvě autorky a dva autoři. Čtvero tvůrčích sil, čtvero stylů a čtvero vlastních já. Ale – ač kolektivní výstavy mají začasté jednu vadu na kráse – výrazovou nejednotnost, a jen vzácně se zdaří takové skloubení, aby si publikum nemuselo vždy a znovu, u každého díla, chtě nechtě, uvědomovat jeho autorskou jinakost - specifiku. V některém úhlu pohledu a na některé kolektivní výstavě je to občas i ku prospěchu, neboť nás to pak nutí ke srovnávání. A je-li to cílem, pak budiž.

V případě této výstavy však – neznámo jak moc silou vůle kurátorky, či opravdu souzněním autorského týmu – není rozdílů - co do smyslu a myšlenky - patrno. Podařilo se docílit vzácné souznění – byť při zevrubném zkoumání odlišnosti jednotlivců tvůrčího týmu nejen technicky samozřejmě najdeme – ale není to nikterak dominantní. Dá se říci, že je to tak dobře pro poslání celé výstavy.

Sarah Adnanová k tomu uvádí:

„Skupinová výstava Forgotten Realms představuje čtyři současné umělce, z nichž žádný v současnosti nežije v Praze, přesto se k ní každý svým způsobem vrací.

Galerie se tak stává symbolickým rozcestníkem, který návštěvníky zve ke společnému bloudění imaginativními a kontemplativními i alternativními realitami. Vystavená díla fungují jako hmotné artefakty a vizuální vypravěči příběhů, portály do paralelních světů se smyšlenými dějinami a otevřenými konci. Tyto narativy jsou často situovány posthumánních časů. Přesto nesou zřetelné stopy lidstva, jeho kulturních tradic, folklóru, náboženství i působení času.“

Sarah Adnanová o výstavě

„Výstava je koncipována zároveň jako únik z reality i jako velmi konkrétní reakce na současné dění. Navazuje tak na tradici uměleckých nutí, jako byli surrealisté a lze nalézt i určité paralely s dadaismem. Právě ona zdánlivá absurdita zde neslouží jako útěk od skutečnosti, ale naopak jako způsob jak zrcadlit a zamyslet se nad vlastním pojetím reality. To co se na první pohled jeví jako fantaskní a smyšlené, odkazuje na události současného světa, včetně reflexe probíhající klimatické krize a proměňujícího se vztahu člověka k přírodě.“

Sarah Adnanová o autorkách a autorech

· Beata Hechtová

„V malbách a kresbách Beaty Hechtové nacházíme nový typ člověka, kterému se díváme přes rameno do prázdné krajiny. Hechtová zkoumáním smyšlených kultur vytváří nový ´futuristický folklór´ s realistickými odkazy na nová společenství, zvyky a náboženství. Do svých maleb vkládá jemné náznaky a symboly, které odkazují na charakter člověka minulého i budoucího. V jeho opravdovém jádře tak nacházíme křehkost, hravost, ale také Eros, pud přežití, jaký popisuje Sigmund Freund. Potřebu vytvářet společenství a sbližování mezi jedinci Hechtová znázorňuje skrze odkazy na nové společenské rituály.“

(Beata Hechtová – Meet me by the Bone, 2026 )

· Kristína Navrátil

„Antropologická evoluce ve stylizovaných zvětšených momentech Kristýny Navrátil je jakýmsi pomyslným zakončením výstavy. Malby s výraznými autorskými rámy ze sekundárně opracovaného dřeva nás přivádějí do nově stanoveného systému mezi živými organismy a přírodou. Důraz klade na rovnováhu mikrokosmu, který vzniká v prostředí mezi půdou a prostorem nad zemí. Konstruovaní i reální tvorové, jako jsou motýli, zde prorůstajíc nových forem s jasnými odkazy na lidskou anatomii a přítomnost člověka v nové podobě. Navrátil ve své tvorbě dlouhodobě poukazuje na klimatickou krizi a mizící hmyz. Celý ekosystém, zaznamenaný na typickém, barvami recyklovaném pozadí, zde žije v nově vydefínované harmonii.“

(Kristína Navrátil – You´re gonna hurt someone, 2023)

· Botond Keresteš

„Botond Keresteš přináší vizuální koláže, v nichž transformuje rozpoznatelné kulturní odkazy do nových významových souvislostí. Prostřednictvím vrstvení obrazových fragmentů vytváří syntetické celky překračující původní kontexty a zhmotňující se v podobě hybridních, mutantních forem skládaných objektů na hranici 2D a 3D. Jeho práce oscilují mezi kolektivní pamětí a imaginací, čímž otevírají prostor pro vznik nových struktur, které přirozeně rezonují s tematickým rámcem výstavy. Narušuje tím pojetí fyzického prostoru i časoprostoru a integruje hmotné prvky do nových absurdních podob.“

(Botond Keresteš – Blooming Bottle Rack, 2026)

· Dominik Styka

„Textilní objekty Dominika Styka se zabývají novou morfologií živočišných a rostlinných organismů. Styk ve své tvorbě rozvíjí motiv nových organických útvarů, v nichž se prolínají podoby lidských končetin a tělesného torza s rostlinnými formami. Stykovy sochy vyobrazující organismy oscilují mezi tvářemi připomínajícími prorostlé šlahouny lesklými stromovými strukturami, které vrůstají do nateklých, vrásčitých výrůstků evokujících orgány. Navzdory této organické hybriditě a tělesné ambivalenci si díla zachovávají nenucenost a lehkost. Celek působí jako mírná satira tělesnosti. Díla mísí monumentalitu s odkazy na mytické bytosti.

(Dominik Styk – Naked Root, 2024)

A nakonec autorská Bio

Beata Hechtová

· 1991, Praha

· Malířka, laureátka posledního ročníku „Cena kritiky za mladou malbu“

· Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni

· Univerzita für angewandte Kunst Wien

· Rezidenční pobyt v Peru

· Malířský jazyk a tematické zaměření na tzv. futuristický folklór

· Výstavy ve Vídni (Artemis Gallery, CA Contemporary), v Londýně (Delphian Gallery)

· Účast na mezinárodních veletrzích (m. j. Enter Art Fair – Kodaň)

· V Praze vystavuje poprvé

(Beata Hechtová – Cat´s Cradle, 2026)

Kristína Navrátil

· 1991, Prievidza

· Akademie umění Bánská Bystrica

· 2015 Cena malby – Nadace VÚB

· 2016 Cena malby – Nadace VÚB

· 2015 – 2018 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha (ateliér intermediální konfrontace (Jiří David, Milan Salák)

· Dlouhodobě se zabývá vztahem člověka ke krajině a reflektuje současná environmentální témata, vč. klimatické krize

· Charakteristický prvek – vrstvená, polokolorovaně vznikající pozadí tvořená sléváním zbytků barev, což dílům propůjčuje specifickou hladkost a organický charakter

· Typické autorské rámy z nalezeného dřeva

· Samostatní i skupinové výstavy v zahraničí i ČR

· Expozice děl na To Bodily Go…(Miami, kurátor Sasha Bogojev

· Účast na projektu Mlčící jaro, NGP

· Prezentace na mezinárodních veletrzích (Vienna Contemporary či The Others – Turín)

(Kristína Navrátil – Interstellar burst, 2026)

Botond Keresteš

· 1987, Targu Mures

· Řazen mezi nejvýraznější maďarské současné generace

· Zařazen do výběru Nejvlivnějších současných malířů (Frieze Seol)

· Věnuje se malbě, kresbě a site-specific malířským instalacím

· V tvorbě propojuje historické a popkulturní odkazy, estetiku internetového a filmového prostředí i každodenní objekty do neotřelých vizuálních koláží

· Nejvýznamnější samostatné výstavy (The Hole, New York a Kunsthalle, Košice)

· V Praze už vystavoval v Polansky Gallery a v MeetFactory

· V tvorbě navazuje na postinternetovou estetiku

· Rozvíjí principy dadaismu a surrealismu v kontextu digitální kultury