Febiofest 2018: Lola běží o život aneb když běžíme s ní…
Mezinárodní filmový festival Praha - Febiofest slaví 25 let!
Febiofest není jen přehlídka nových, neznámých, objevných či alternativních filmů. I když ty jednoznačně převažují. Febiofest pamatuje i na lahůdky z dnes už zlatého světového fondu, které se jako téměř neznámé objevily na některém z předchozích Febiofestů. Dá se to brát tak, že se Febio a jeho dramaturgie může a má čím chlubit. Že už tehdy věděla, rozpoznala, vytušila, že to bude nesmrtelný film. Ale tak to není. Daleko víc filmů bylo těch, co Febiofest 2018 oživily, zaujaly diváky, ale v zlatém fondu neskončily. Spíš to berme tak, že Febiofest 2018 nabídl divácké lahůdky k znovupřipomenutí jako příslovečnou třešničku na dortu.
Best of byl fakt best of
Speciální sekce Best of, připravená na letošní ročník, vznikla u příležitosti 25. výročí festivalu (založen 1993). Vybrány byly divácky nejoblíbenější snímky, jež českému publiku představil poprvé právě festival, a to v průřezu 25 let. Což by musel být nelehký, až heroický úkol pro dramaturgii, neboť mimořádných filmů bylo na Febiu mnohem víc, než šlo vybrat do sekce. Často asi šlo o „Paridův soud“ a mnohé bylo třeba oželet.
Při výběru rozhodovala kvalita filmů a programová pestrost. Jak jsme ale mimo to zjistili, jedním z nejhlavnějších kritérií výběru bylo divácké hodnocení z portálu www.csfd.cz, jež muselo přesahovat 80 %. Ve finále tak vznikl soubor 10 filmových událostí:
Michael Collins (1996), Hříšné noci (1997) viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/febiofest-2018-hrisne-noci-aneb-nekompromisni-vhled-do-zakulisi-zlate-ery-pornoprumyslu/, Sud prachu (1998), Vojaczek (1999), Mulholland Drive (2001), Pianista (2002), Jaro, léto, podzim, zima … a jaro (2003), Faunův Labyrint (2006), Píseň moře (2014) a Lola běží o život (1998), jemuž jsme na www.www-kulturaok-eu.cz dali přednost. Zčásti pro jeho kvality, ale hlavně z osobních důvodů. Tento snímek nám totiž kdysi dávno unikl a 20 let jsme o něm jenom slyšeli mluvit…
Ta holka pořád jenom běží…
Nejprve malá osobní douška autora těchto řádek. Před 20 lety působil v jisté agentuře, kde se prolínalo víc činností a týmů. Autor tvořil měsíčník a za grafiky chodil do jiné místnosti přes další místnost. A v té se jednou nepracovalo. Dívalo se na jakýsi film na monitoru. Kdykoli autor těchto řádek šel kolem, neviděl nic než zrzavou holku, jak běží ulicí. I ptal se, co mohou tak zaujatě sledovat, když tam není nic, než že nějaká zrzka stále běží. Bylo mu - aniž by se zraky kohokoli odtrhly od běžící - přes rameno sděleno, že se to jmenuje Lola běží o život, a že opravdu prakticky celý film běží. Bože…, pomyslel si autor řádek, ale nedalo mu to a zapátral. A zjistil, že pozdě. Ve filmu je toho víc než to, že běží zrzka ulicí.
Anotace naznačí…
Film Lola běží o život je napínavá hříčka z Berlína konce 90. let, jež vypráví o 20 minutách, které rozhodují o životě či smrti. Gangsterský poslíček Manni ztratí v metru 100 tisíc marek. Lola musí za 20 minut peníze sehnat a zachránit milence před pomstou podsvětí. Bez jasného plánu vybíhá a její zoufalý závod s časem se opakuje 3x pokaždé s jiným koncem.
… ale nedopoví...
Ano, děj probíhá tak, jak píše anotace. Ale! Ten film má neskutečnou atmosféru, skvělý nápad a fakt šílené tempo. Je to fantaskní hříčka, v reálném prostředí. Naznačuje tři možnosti, jak situaci zvládnout. Jedna lepší než druhá. Tedy, divácky, filmově. Jinak, jsou to akta zoufalství. Napětí, boj o záchranu milence, je tu v podání tehdy mladičké Franky Potente takové, že na konci jsme udýchaní, jako bychom běželi s ní. Hlavou se honí, co je dobře, co špatně, sledujeme třikrát detaily a vidíme, co ona ne, tušíme, co ona nestíhá vnímat, a dochází nám, kam se to řítí. Střih a tempo vražedné. A k tomu ta hudba! Zde snad dokonce dotváří třetinu atmosféry filmu. Prostě paráda.
Dobře utajený film
I když autor těchto řádků film neviděl a 20 let o něm četl, slyšel i věděl, nebyl, jak se ukázalo, sám. Snímek nám na Febiofestu 2018 uvedl herec Dalibor Gondík. Sám, mimochodem, běžec dlouhých tratí. Takže byl u zahájení v oděvu běžeckém. Ale to není podstatné. I on, jak uvedl, viděl film naposledy před 20 lety a od té doby se k němu nedostal. Dal dokonce hlasovat a většina diváků při projekci na tom byla jako autor těchto řádek. Slyšela o filmu a neviděla ho. A menšina? Ta ho viděla kdysi, dosud ho nezapomněla a byla zvědavá, rovněž jako Gondík, jak to na ně bude působit po letech, z pohledu diváka o dvě desetiletí staršího. Na besedě po promítání filmu, při kterém Dalibor Gondík seděl a napjatě s námi sledoval film, se ti, co si dávali repete, potvrdili, že je k nevíře, že film působí stejně. A my, co jsme ho viděli premiérově, víme, že - budeme-li tu ještě nějaký čas - vydrží nám zážitek také 20 let - vzdor vývoji kinematografie, technologií i způsobu hraní a natáčení.
Titul: Lola běží o život / Run Lola Run / Lola rennt
Země původu: Německo
Rok výroby: 1998
Režisér: Tom Tykwer
Kamera: Frank Griebe
Střih: Mathilde Bonnefoy
Hudba: Tom Tykwer, Johnny Klimek, Reinhold Heil
Kopie: Goethe-Institut Tschechische Republik
Producent: Stefan Arndt, Gebhard Henke, Andreas Schreitmüller
Distributor: Goethe-Institut Tschechische Republik
Scénář: Tom Tykwer
Hrají: Franka Potente, Moritz Bleibtreu, Herbert Knaup, Nina Petri, Armin Rohde, Joachim Król, Ludger Pistor, Suzanne von Borsody, Sebastian Schipper
Stopáž: 81 minut
Původní znění: německy
Titulky: anglické, české
https://www.youtube.com/watch?v=uz2-D4lY2qg
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.cz
Franka Potente
- 22. 7. 1974 v Münsteru a vyrostla poblíž Dülmenu
Její o 3 roky mladší bratr byl jako malý velmi nemocný. Franka žárlila, že byl hýčkán a středem pozornosti. Převlékala se tedy za klauna a předváděla představení, aby si získala pozornost. Jako středoškolačka byla třídní šašek i třídní mluvčí.
- v 17 letech, v posledním roce střední školy, odjela studovat do USA. Tam začala koketovat s herectvím
- 1994: po návratu nastoupila na hereckou školu v Mnichově. A hned dostala první roli ve studentském filmu Aufbruch
Poté ji objevila filmová agentka a Franka dostala profiroli v TV snímku Nach fünf im Urwald. Film šel do kin a její výkon ocenili kritici Bavorskou cenou pro mladé talenty (1995).
- herectví dostudovala opět v USA
- 1997: vrátila se do Evropy
Do roka ztvárnila 13 filmových a televizních rolí. Dostala i nabídku mimo Evropu. Do mezinárodního podvědomí ji ale dostal německý film, určený původně pro artová kina. Tom Tykwer si ji vybral do filmu Run Lola Run (Lola běží o život). S Tykwerem pak žila až do roku 2002.
Run Lola Run byl hit v Evropě. V roce 1999 vyhrál Cenu publika na festivalu v Sundance a v roce 2000 Independent Spirit Awards za nejlepší zahraniční snímek. Byl nominováni jako nejlepší neanglicky mluvený snímek na cenu BAFTA (British Academy of Film &Television Arts). V roce 1998 měl premiéru v USA na Festivalu v Torontu. Psalo se tam o něm jako o „viagře pro oči“. Herecký výkon Franky byl skvěle přijat a otevřel jí dveře do amerického filmu. Rozhodla se ale točit v Německu. Nejvýraznější z dalších rolí bylav hororu Anatomie (2000) a naopak v romantickém thrilleru Princezna a bojovník z téhož roku.
Její první anglicky mluvený snímek byl film Story telling (2001). Objevila se po boku Johnnyho Deppa v Blow (Kokain). Následovala role s Mattem Damonem ve špionážním thrilleru The Bourne Identity (Agent bez minulosti) a pokračování The Bourne Supremacy (Bournův mýtus). V roce 2006 hrála ve filmu CHE.
- je dodnes aktivní
Nejnověji natočila letos TV film Blanco (2018). Nevyhýbá se závažným námětům, jako byl film Beate Uhse - Chci svobodu pro lásku (2011), Zkáza lodi Laconia (2010), Legenda o Janě (2009) či Adolf Eichmann (2007). V roce 2006 se pokusila i o režii (Der die Tollkirsche ausgräbt).