Úvod > Expanze: Přírůstky 2013–2025 aneb výběr z akviziční činnosti GHMP za roky kdy v jejím čele stojí ředitelka Magdalena Juříková

Expanze: Přírůstky 2013–2025 aneb výběr z akviziční činnosti GHMP za roky kdy v jejím čele stojí ředitelka Magdalena Juříková

12.06.2026 17:08

Expanze: Přírůstky 2013–2025

29. 4. 2026 – 30. 8. 2026

Kurátorka: Magdalena Juříková

GHMP – Knihovna

Mezi léty 2013 a 2025 pořídila Galerie hlavního města Prahy

2 366 uměleckých artefaktů.

V předchozím srovnatelném období jich bylo pouhých 375!

Taková expanze sbírky umožňuje nejen

mapovat tvorbu etablovaných autorek a autorů, ale také

zachytit dění v nastupující scéně umělkyň a umělců.

Ne náhodou výstava představuje výběr z akviziční činnosti GHMP z let 2013 až 2025,

tedy za období, kdy v čele této instituce stojí kurátorka výstavy Magdalena Juříková.

Představené práce zahrnují široké spektrum médií – od

malby, kresby a soch, přes fotografii a video, až po

prostorové instalace a formy konceptuálního umění.

Vedle dobře známých autorek a autorů několika generací

(Jitka Válová, Stanislav Kolíbal, Milan Grygar, Květa Pacovská, Milena Dopitová, Jiří David)

výstava dává prostor i mladším tvůrcům

(Tadeáš Kotrba, Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov, skupina Podebal, aj.).

Maličké zamyšlení na úvod

Kdysi kdosi sepsal trochu smutný, ale krásný příběh. Jeden panovník při svém zvolení uložil, aby každý rok, který bude panovat, bylo nasbíráno vědro sněhu a uloženo do nejchladnějšího sklepení s označením roku jeho panování. Vládl dobře, a tak věder přibývalo, až bylo vybrané sklepení plné. Další vědro by se už nevešlo. Moudrý a oblíbený panovník se tedy rozhodl předat panování svému následníku. Sám pak požádal, aby mu přinášeli jedno vědro za druhým od toho nejstaršího po to loňské. Potálý sníh se s každým vědrem na teplém vzduchu zvolna rozplýval a panovník si při tom vždy vybavoval události svého působení v jednotlivých letech panování. Do ústraní pak odcházel ve všeobecné cti a slávě a hlavně s dobrým pocitem, že panoval, jak nejlépe dovedl a že zanechává své léno v dobrém a chvály hodném stavu…

Výstava GHMP Expanze je pro Magdalenu Juříkovou, dlouholetou ředitelku této naší vskutku prestižní galerijní instituce, na níž může být hlavní město naší republiky právem hrdo, takovou virtuální probírkou oněch věder s dobovým sněhem onoho moudrého panovníka.

Paní Magdalena Juříková se stala totiž i kurátorkou této vskutku reprezentativní přehlídky děl, jejichž cena není zdaleka jen vyčíslitelná penězi, ale tvoří průřez tou lepší častí našich výtvarných dějin za poslední tucet let. Kolik asi vzpomínek se paní ředitelce vybavilo při probírce oněch 2 366 pořízených děl, o kterých spolurozhodovala, jejichž hodnoty posuzovala a jejichž příběhy poznávala spolu se sděleními autorek a autorů, která do svých děl vložili. Vybírala tedy „své“ srdcovky. A vybrala dobře. Divák, návštěvník výstavy, se poučí, uvědomí si sílu té naší nejprogresivnější formy uměleckého vyjádření uplynulé více jak dekády a ti znalejší navíc ocení cit pro umělecké hodnoty „panovnice“ naší špičkové instituce, Galerie hlavního města Prahy.

O smyslu doplňování sbírek v pojetí GHMP

Na otázku jak a kam míří výběr uměleckých děl v GHMP odpovídá zcela jasně citát z tiskových materiálů připravených k výstavě Expanze: Přírůstky 2013–2025:

„Doplňování sbírek je kolektivní dílo kurátorů, které se postupnými kroky zceluje do významného svědectví o pohybech na výtvarné scéně.

GHMP za poslední roky kontinuálně zaměřila svou akviziční práci zejména na experimentální tvorbu šedesátých a sedmdesátých let, generaci let devadesátých, jež byla programově sledována v rámci několika autentických výstavních projektů, a také o současnou scénu, kterou mapovala prostřednictvím série výstav Start Up a později také tematickými projekty (Myslet filmem, 2023–2024; Enter the Room, 2025). Jako první z veřejnoprávních institucí začala od roku 2013 sbírat také pohyblivý obraz jako důležitou složku vizuální kultury. Postupně se tak GHMP daří pokrývat období druhé poloviny 20. století a prvního čtvrtstoletí nového milénia.“

Tak trochu osobní preference…

Samozřejmě, že paní ředitelka k výběru exponátů pro tuto rozlučkovou výstavu přistupovala – jak sama říká – tak trochu pod vlivem osobních preferencí, což jí budiž přáno, má na to po těch letech plné právo, ale podstatné je, že se i přes tu míru osobní, se na výstavě jasně projevuje její uvážlivost, přehled, odhad a znalosti. Takže pak ona osobní preference je vlastně i jakousi nadčasovou encyklopedií poznání tvorby z dob, kdy „do toho mohla mluvit“. Skoro se tu nabízí slovo jasnozřivost, ale to by asi paní ředitelka odmítla. Sama to totiž formuluje následovně:

„Mým úkolem bylo vybrat z pohledu ředitelky díla, která

reprezentují období mého působení v GHMP a

patří, podle mého názoru, k dobrým příkladům naší společné akviziční taktiky.

Vzhledem k tomu, že začínám bilancovat svých dnes už čtrnáct let v GHMP, jsem si

sem tam dovolila uplatnit i své osobní preference.“

Magdalena Juříková

A tiskové materiály GHMP k tomu dodávají:

„ Nejedná se o vyvážený přehled s paritním zastoupením všech sledovaných období a žánrů, je to více méně subjektivní výběr Magdaleny Juříkové, končící ředitelky GHMP. Zaměřila se nejen na špičková díla, ale také na drobnější a méně spektakulární zástupce bohaté „flóry“, která za ty roky rozkvetla bohužel zatím pouze ve skrytu galerijních depozitářů. Také proto Galerie hlavního města Prahy přichází v pravidelných intervalech s výstavami seznamujícími veřejnost s tím, jak postupuje její úsilí strategicky doplňovat fond a tříbit jeho kvality.“

Investice, která se městu vyplatila

Nákup uměleckých děl je samozřejmě i otázka nákladů a finančních možností. Město tyto prostředky svěřuje GHMP, potažmo jejímu vedení, tedy do jisté míry i samotné ředitelce GHMP, s důvěrou a vírou, že se ty investované prostředky města, tedy i nás jeho obyvatel, zhodnotí ve vzniklém, trvale a s časem se ještě dále zhodnocujícím, souboru s maximální možnou vypovídací hodnotou. Jak se zdá, akviziční činnost GHMP došla uznání i ze strany magistrátu hlavního města Prahy. Takto se totiž k výstavě, a vůbec činnosti GHMP, vyjádřil i Tomáš Slabihoudek, radní pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).

„Galerie hlavního města Prahy urazila za posledních čtrnáct let

pod vedením Magdaleny Juříkové

obrovský kus cesty.

Jako zřizovatele nás těší, že díky naší dlouhodobé a stabilní finanční podpoře se

podařilo sbírkový fond rozšířit o rekordních více než dva tisíce děl, což je

v porovnání s předchozími obdobími nevídaný posun.

Tato akviziční strategie není jen o číslech, ale především o

systematickém budování kulturního dědictví Prahy.

Jsem rád, že investice města do umění dávají smysl a že tyto nové přírůstky naleznou brzy

svůj domov v připravované stálé expozici v Colloredo-Mansfeldském paláci.“

Tomáš Slabihoudek,

radní pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a animal welfare

Překvapivý, ale smysluplný plán GHMP

Kdysi se říkávalo, spíše s nedůvěrou ba až posměšně, na adresu nových zdánlivě utopickým plánům „plán-eroplán“. Proslýchající se plán GHMP, který by měl být faktickým pokračováním prezentace rozsáhlé akviziční činnosti galerie za uplynulé období, avšak v o poznání širším rozsahu a hlavně v trvalé podobě stálé expozice, prozrazují i tiskové materiály GHMP připravené ke stávající výstavě Přírůstky. Doslova se v nich totiž uvádí:

„GHMP za poslední roky kontinuálně zaměřila svou akviziční práci na segmenty děl a období, u nichž již v minulosti dosáhla určité kvality a rozsahu. Jedná se zejména o experimentální tvorbu šedesátých a sedmdesátých let, generaci devadesátých let, jež byla programově sledována v rámci řady rozličných výstavních projektů, a také o současnou scénu, kterou mapovala prostřednictvím série výstav Start Up a – pokud jde o její tematické a žánrové zájmy – přirozeně také napříč obsahovým programem. Postupně se tak GHMP daří pokrývat období druhé poloviny 20. století a prvního čtvrtstoletí nového milénia v rozsahu, který bychom vzhledem k jejich významu v budoucnu rádi prezentovali dlouhodobě v trvale přístupné expozici. Tu plánujeme v budoucnu otevřít v rekonstruovaném Colloredo-Mansfeldském paláci.“

Hodně zdaru na cestu realizace dobré myšlenky

„Ne každý plán se ihned skutkem stane, od slova ke skutku, je dlouhá cesta pane…“ praví (v zavedeném překladu) v jedné ze svých her už Molier. Věřme, že – ač jistě nepůjde o úkol realizovatelný lusknutím prstů – tenhle bohulibý plán se opravdu skutkem stane, ač to – jak je u nás zvykem – bude skutečně pouť na velmi dlouhou a jistě i značně trnitou trať. Ale stálá výstava toho nejlepšího co Praha má je rozhodně lepší než napěchované depozitáře, které nikdo nevidí.

I v tiskových materiálech GHMP tento smělý plán, není brán na lehkou váhu:

„Do doby vzniku stálé expozice bude ještě k dispozici dalších pár let, v nichž bude možné sbírkový fond dále doplňovat a cizelovat v detailech.

Díky trvalé podpoře našeho zřizovatele, který od roku 2013 každoročně poskytuje investiční prostředky na nákup nových akvizic, však může GHMP profilovat krok za krokem svou vizi budoucí stálé expozice.“

Umělkyně a umělci, zastoupení na výstavě „Expanze: Přírůstky 2013 – 2025“

Vasil Artamonov, Adéla Babanová, Daniel Balabán, Mária Bartuszová,

David Böhm & Jiří Franta, Michal Bielický

(spolupráce: Kimin Han, Alex Wenger),

Josef Bolf, Erika Bornová, Pavel Büchler, Václav Cigler, Tomáš Císařovský,

Jiří Černický, Jiří David,

Milena Dopitová, Patricie Fexová, Milan Grygar, Ladislava Gažiová, Jiří Hilmar, Vladimír Houdek, Dalibor Chatrný,

Richard Janeček, Věra Janoušková, Jan Jedlička, Magdalena Jetelová, Jakub Janovský, Ivan Kafka, Viktor Karlík, Krištof Kintera, Svatopluk Klimeš, Alexej Kljukov, Milan Knížák, Stanislav Kolíbal, Richard Konvička,

Vladimír Kopecký, Igor Korpaczewski (KW), Jan Jakub Kotík, Marius Kotrba,

Tadeáš Kotrba, Alena Kotzmannová, Jan Kubíček, Petr Kvíčala, Milan Kunc,

Matouš Lipus, Ján Mančuška, Jan Merta, Vladimír Merta, Michal Motyčka,

Pavel Mrkus, Monika Immrová,

Jakub Nepraš, Karel Nepraš, Petr Nikl,

Květa Pacovská, Zdeněk Palcr, Marian Palla, Michal Pěchouček, Jiří Petrbok,

Ivan Pinkava, Daniel Pitín, Jiří Příhoda, Tomáš Rajlich, Kamila B. Richter,

Sráč Sam, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková, František Skála, Michal Škoda, Vladimír Škoda, Jan Steklík,

Čestmír Suška, Dagmar Šubrtová, Tomáš Svoboda,

Jitka Svobodová, Zdeněk Sýkora, Skupina Podebal, Jiří Thýn,

Margita Titlová-Ylovsky, Aleksandra Vajd, Jiří Valoch, Tomáš Vaněk,

Petr Veselý, Lenka Vítková, Jitka Válová, Dušan Zahoranský, Josef Žáček