100 let od narození Mikuláše Medka aneb v Museu Kampa nezapomněli na jednoho z našich nejvýznačnějších malířů

Zákazu navzdory
Mikuláš Medek
100 let (* 3. 11. 1926)
Museum Kampa

Dne 3. 11. to bylo přesně 100 let od narození Mikuláše Medka (1926 – 1974).
Není náhodou, že o sto let později, právě probíhá v Museu Kampa výstava nazvaná Zákazu navzdory,
jejímž cílem je mimo jiné připomenout
výročí jednoho z našich nevýraznějších malířů 20. století.

Výstava Zákazu navzdory, na níž se objevují
obrazy Mikuláše Medka společně se sochami jeho souputníka, sochaře Jana Koblasy, rekonstruuje legendární společnou výstavu obou autorů z roku 1963,
uspořádanou tehdy v Teplicích, a to
doslova navzdory předchozím zákazům, která se stala
jednou z klíčových událostí poválečného československého umění.

Před sto lety se narodil Mikuláš Medek
Dne 3. listopadu 2026 uplyne sto let od narození Mikuláše Medka, jednoho z nejvýraznějších
českých malířů 20. století. Museum Kampa jeho výročí připomíná výstavou Zákazu navzdory, k níž ve spolupráci s malířovou rodinou připravila i doprovodný program.
O výstavě píšeme na jiném místě (viz náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mikulas-medek-jan-koblasa-zakazu-navzdory-aneb-jaka-byla-ta-legendarni-zakazu-navzdory-konana-teplicka-vystava-z-roku-1963/)

Vychází monografie Mikuláše Medka
Museum Kampa výročí narození Mikuláše Medka nepřipomíná pouze výstavou Zákazu navzdory, ale také monografií, věnovanou tomuto, přece jen nepříliš veřejnosti přiblížené, osobnosti. V případě Mikuláše Medka, nestačí jen uvádět jeho jméno při všech zmínkách o moderním umění 20. století, ale také jeho uměleckou výlučnost, bylo nezbytné náležitě zmapovat a názorně představit celou šíři a význam jeho tvorby. Proto k Medkově stovce vychází precizní monografie a především soupis celého jeho díla. Autory odborného textu monografie věnované Mikuláši Medkovi, jsou historici umění - Karel Srp a Lenka Bydžovská. Autorům monografie se podařilo zasadit Medkovo dílo do kontextu českého i světového umění. Obdivuhodný je i soupis téměř 500 obrazů a jeho realizací v architektuře, který zpracovaly - malířova dcera Eva Kosáková a vnučka Adéla Procházková.
Monografii doplňují četné Medkovy skici, unikátní dobové fotografie z rodinného alba, cenné dokumenty, osobní dopisy a nechybí ani zlidšťující vzpomínky. Publikace tak nepůsobí jen jako strohý historický dokument, ale jako živá kronika života a tvorby jednoho z našich nejvýznamnějších tvůrců moderní doby.

Jan Skřivánek k výstavě Navzdory zákazům
Šéfkurátor Musea Kampa, Jan Skřivánek, na adresu právě probíhající společné výstavy dvou uměleckých souputníků, jejichž možnou společnou dráhu násilně přetrhl rok 1968, uvedl:
„Legendární výstava malíře Mikuláše Medka a sochaře Jana Koblasy,
uspořádaná v roce 1963, byla
pro české výtvarné umění doslova přelomová.
Současná výstava uskutečněná na půdě Musea Kampa, nazvaná Zákazům navzdory, je
naším pokusem o rekonstrukci oné slavné výstavy.
Byla to tehdy totiž opravdu mimořádná událost, protože
po stalinistických letech šlo v podstatě o první vystoupení neoficiální výtvarné scény.
Pro neinformovanou část veřejnosti to byl šok,
pro tu obeznámenou naopak kultovní událost.
Snad každý se proto snažil výstavu navštívit.
Mikuláš Medek byl opravdu nejznámější a nejúspěšnější uměleckou osobností šedesátých let. Samostatnou výstavu měl pak až v roce 1965, v Nové síni v Praze a
během měsíce na ni přišlo deset tisíc lidí,
což by byl mimořádný úspěch i v dnešní době.“
Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa

Mikuláš Medek
· Mikuláš Medek se narodil právě před sto lety, 3. listopadu 1926 v Praze a to do významné rodiny. Otcem byl spisovatel, legionář a generál Rudolf Medek, významná postava našich dějin z období 1. Republiky. Jeho dědečkem vynikající malíř Antonín Slavíček.
· M. M. studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliérech Františka Muziky a Františka Tichého. Z VŠU byl však v roce 1949 - při nastalých poúnorových politických čistkách - vyloučen.
· Jeho tvorba prošla surrealismem v okruhu Karla Teigeho.
· Medkovu tvorbu 50. let pak charakterizují figurálními cykly.
· Figurální cykly, po roce 1960 vyústily ve strukturální abstrakci – takzvaných „preparovaných obrazů“.
Preparovným obrazem se v malířství označuje obraz, jenž vznikl specifickou přípravou podkladu (plátna či desky) vrstvením základního nátěru (tzv. gesso), ještě před vlastním malováním malířskými barvami.
· Mikuláš Medek, dle historičky umění Lenky Bydžovské, vnímal barvu jako „živou, pulzující tkáň“, kterou prorýval, „dekalkoval“ a doslova drásal.
Dekalk je výtvarný postup, kdy autor obrazu záměrně a mechanicky poškrábe či jemně obrousí horní vrstvu prvotního nátěru. Tím se především odhalí dřívější barevné vrstvy pod nátěrem, vznikne tak kontrast a nová struktura v obraze a dosáhne se efektu patiny, nebo dekorativního zvýraznění.
· Svými díly nesrovnávajícími se s dobovým požadavkem tvorby v duchu socialistického realizmu se Medek zákonitě dostal do konfliktu s režimem.
· Komunistický režim mu proto opakovaně zakazoval vystavovat.
· Mikuláš Medek zemřel 23. srpna 1974 ve věku 47 let.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček

Mikuláš Medek
100 let (* 3. 11. 1926)
Museum Kampa
Zákazu navzdory
3. 10. 2026 – 17. 1. 2027
Otevírací doba:
Po – Ne 10–18 hodin
Kurátorky: Mahulena Nešlehová, Lenka Bydžovská
Doprovodný program: www.museumkampa.cz/udalosti/
