Zvuky Kódy Obrazy: Akustický experiment ve vizuálním umění aneb aby hudbu hluchý viděl či slepý ji slyšel…
Galerie hlavního města Prahy/ Dům U Kamenného zvonu
5. 6. - 13. 10. 2019
Úvahy o společné podstatě zvuku a obrazu, tvaru a rytmu, harmonie přírody a hudby lze sledovat od velmi dávných dob. V umění se tento přístup projevuje ve formě spojení barev, tvarů, tónů, rytmu, světla a nových technologií, ke kterým se přidává reálný pohyb, zvuk i živá performance. Výsledkem je široká škála nových uměleckých projevů, které daly základ bohaté tradici moderního a postmoderního umění.
Tiskové konference u příležitostinvoé výstavy, která se koná v celém domě Domu U Kamenného zvonu i na jeho ochozech, se zúčastnili Magdaléna Juříková, ředitelka G HMP, Jitka Hlaváčková, kurátorka výstavy a autorka koncepce, Milan Guštar a Miloš Vojtěchovský, spoluautoři koncepce.
Po úvodu ředitelky G HMP Magdalény Juříkové, jež především poděkovala přítomným novinářům a odborníkům za ochotu k účasti vzdor extrémnímu vedru toho dne, jež tlumily jen mohutné stěny gotické stavby Domu U Kamenného zvonu, předala slovo aktérům výstavy, kteří na nelehké a ojedinělé výstavě pracovali - jak s uznáním připomněla - dlouhou dobu.
Hlavní mluvčí byla kurátorka a autorka koncepce výstavy Jitka Hlaváčková. Od ní jsme se dozvěděli základní informace o výstavě, jejíž náplní je spojení zvuku a obrazu. Téma ji lákalo tak jako řady tvůrců po celé dějiny. Průnikem zvuku a obrazu je světlo a příjemcem ucho i zrak současně. Ale i to je až příliš široké téma pro výstavu. Proto se v koncepci zaměřila na pokusy a prezentace zvuku a obrazu současně. Od prehistorie po dnešek. V dolní dvoraně Domu U Kamenného zvonu jsou naznačeny prehistorické a historické důkazy, že toto spojení bylo snahou tvůrců výtvarných děl, stejně jako hudebních počinů, již od pradávna.
Akusticko-optické pokusy se ale systematizovaly až od 10. let 20. století. Umožnil to zvukový záznam. Výstava tedy mapuje příběh jednotlivců i celých uměleckých hnutí, usilujících o vyjádření a zachycení komplexu vjemů. Hlavní témata výstavy by se tedy dala shrnout do 3 bodů.
- Psychologické vazby sluchu a zraku
- Propojení abstraktního umění a hudebních děl, kde hudba je brána jako nezobrazující umělecký projev, jejž tvůrci touží přesto zobrazit.
- Zvukové objekty, zacházející se zvuky netradičním způsobem. Ne jako dosud hudební nástroje napodobující přirozené zvuky, byť v promyšlené kompozici, ale zvuky v rozporu se zvukovými projevy přirozenými. Zejména industriální.
Jitku Hlaváčkovou doplnil spoluautor koncepce výstavy Milan Guštar. Zdůraznil, že lidé vnímají až 90 % vjemů sluchem. Zbývajících 10 % ostatními smysly. Ač zvuková díla spojená s obrazem se uváděla i v historii, tvůrci se vždy pokoušeli tyto dva vyjadřovací prostředky spojit, až počátek 20. století přinesl zlom. Spojování hudby a zvuku přestalo být jen kratochvilnou performancí, ale vešlo do galerií jako respektovaný tvůrčí čin. Dvacáté století tento obor posouvá do současnosti. U nás k nejvýznačnějším úspěšným experimentátorům, mimo jiné i v tomto směru, patří Krištof Kintera, jenž o zvuk obohacuje své výtvarné instalace.
Na Milana Guštara navázal druhý spoluautor výstavy Miloš Vojtěchovský. Povzdechl si, že ani po století rozvoje uměleckého oboru pracujícího s výtvarným dílem a zvukem současně, není tento obor vnímán jako oficiální. Za posledních 20 let se už i u nás podobně zaměřené výstavy sice odehrály, ale nikdy se neprosadily do oficiální galerie. Stále je to vzácnost nahlížená jako neoficiální experiment. Přitom průnik zvuku do vizuality je produktem nových směrů umění, zažehnutých v 60. letech. Tehdy do jisté míry jako vzdor proti oficiálnímu umění. A tato nálepka oboru do jisté míry v podvědomí diváků zůstává. Stále je to vnímáno více jako vzdor a alternativa. Kladem výstavy je tedy, že mapuje nejen světové trendy, tvůrce, prostředky či způsoby jejich tvorby, ale věnuje se i naší historii oboru. Ta se rozvíjí prakticky až po roce 2000 a jedním z hlavních představitelů, spojováním výtvarna a zvuku je Petr Nikl a jeho realizace. Ale pro veřejnost jeto stále trochu ´rošťácká´ provokace.
„Zvuk je abstraktní, ale působí na naši racionalitu
a
bytostně souvisí se slovem i jazykem.“
Milan Guštar
Výstava Zvuky Kódy Obrazy: Akustický experiment ve vizuálním umění představuje průřez dějinami zobrazení zvuku a zvukového experimentu od doby avantgardy po současnost. Výběr děl téměř 70 autorů zahrnuje širokou škálu forem od abstraktních obrazů a nekonvenčních partitur přes znějící či rezonující objekty až po multimediální projekce a interaktivní instalace. V historických i současných dílech zde zvuk nabývá barvu a tvar, stává se objektem, prostorovou kompozicí nebo fyzickou akcí a ukazuje také, jak různorodé psychologické a psychofyzické, případně fyzikální nebo matematické předpoklady předurčují jeho vizuální podobu.
Přestože se výstava v první řadě soustředí na českou, respektive československou scénu, má spíše mezinárodní charakter. Nalezneme zde řadu prací zahraničních umělců, kteří v mezinárodním kontextu posunuli uvažování o experimentu v umění a tím výrazně ovlivnili dění u nás. Mezi nimi můžeme zdůraznit osobnost Johna Cage, jehož tvorba i myšlenky předurčují umělecký vývoj již několika generací konceptuálně zaměřených umělců. Na výstavě jsou svou tvorbou zastoupeni také představitelé hnutí Fluxus, jako například Joe Jones, Nam June Paik a samozřejmě také Milan Knížák. Mezi dalšími zahraničními autory jmenujme alespoň Manfreda Mohra, Petera Cusacka, Morgan O’Hara nebo Keitha Rowa. Výběr zahrnuje také české autory, kteří dlouhodobě tvořili v zahraničí, jako František Kupka, Woody Vasulka, Ladislav Kupkovič, Rudolf Komorous, Petr Kotík a další.
V bezprostředním sousedství děl z období avantgardy nebo konceptuální tvorby 60. - 80. let 20. století ukazuje výstava také analogie jednotlivých fenoménů v tvorbě současných umělců. Dlouhou tradici nástrojů vytvářejících vedle zvuku také barevné obrazy připomíná na naší výstavě dílo umělce a architekta Zdeňka Pešánka. Životnost této disciplíny dokládají práce Woodyho a Steiny Vasulkových, Pavla Mrkuse a Jiřího Suchánka nebo performance Tomáše Dvořáka (Floexe).
Jinou rozvíjející se linií je tvorba netradičních hlukových nástrojů, navazujících na futuristickou tradici, kterou v poslední době rozvíjejí autoři jako Martin Janíček, Luboš Fidler, Robert Vlasák a další.
Pro aktuální tendence ve zvukovém umění je charakteristický směr nazvaný akustická ekologie. Jde o obor reflektující současnou situaci lidstva jako celku prizmatem autentické akustické zkušenosti jednotlivce ve sdíleném zvukovém prostoru. Na výstavě ji prezentují díla Petera Cusacka a Michala Kindernaye. (text: Jitka Hlaváčková)
Kurátorka a autorka koncepce: Jitka Hlaváčková
Spolupráce na koncepci: Milan Guštar, Miloš Vojtěchovský
Grafické řešení: Anymade Studio
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti, senioři)
DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentovaná prohlídka s kurátorkou Jitkou Hlaváčkovou
- středa 26. 6. 2019, 18.00 hodin
- úterý 10. 9. 2019, 18.00 hodin
Doprovodný program SONIC CIRCUITS rozšiřuje výstavu Zvuky, Kódy, Obrazy: Akustický experiment ve vizuálním umění / Sounds, Codes, Images: Acoustic Experimentation in the Visual Arts o sérii představení a akcí, které se konají buď v přednáškovém sále expozice v Domě U Kamenného zvonu, nebo ve veřejném prostoru.
Máme tak možnost seznámit se s mnohotvárnou tvorbou českých i zahraničních autorů. Někteří pracují se zvukem v rozměru výtvarného umění, jiní zvuk tematizují v časoprostorových, matematických, performativních, environmentálních, nebo společenských kontextech.
Koncept Sonic Circuits: Miloš Vojtěchovský
Kurátorka výstavy: Jitka Hlaváčková
Série SONIC CIRCUITS je sonda do aktuální situace českého zvukového umění, ale i šance nahlédnout do mezinárodní scény umění zvukového i audiovizuálního.
- úterý 11. 6. 2019, 19.00 hodin
Tetsuya Umeda: Immersive Sound Performance
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
Tetsuya Umeda (1980) je japonský performer a zvukový umělec, žije a pracuje v Osace. Ve svých představeních reaguje na prostředí, sociální situací, architekturu, teplotou, tvar, pohyb vzduchu prostřednictvím objektů, zvuků, pohybů a světla. V instalacích - performancích používá všední předměty, diváky vtahuje do představení, spolupracuje často s hudebníky a tanečníky.
- úterý 18. 6. 2019, 19.00 hodin
Milan Guštar: Zvuk - hluk - hudba - obraz
Michal Cáb: Spektrální negativ
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
Generativní audiovizuální díla využívají jako stavební prvky hudebních kompozic elementární zvuky a obrazové kompozice zase sestávají z elementárních tvarů. Tyto základní zvukové a obrazové objekty jsou v prostoru i čase organizovány pomocí matematických principů.
Práce Milana Guštara (* 1963) jsou několik desetiletí součástí české scény experimentálního filmu, divadla, alternativní hudby a později i audiovizuálního umění. Jeho tvorba obsahuje přísnou logickou úvahu a kombinatoriku, na druhé straně naznačuje i autorovo zaujetí pro smyslové, magické a excentrické.
Michal Cáb: Spektrální negativ
Komprovizovaná performance vychází z počítačového kódu, pomocí kterého autor z libovolného zvukového materiálu umí vyjmout jistou část slyšitelného spektra a vyřezat podle předem daných grafických partitur tiché šablony v šumu.
Michal Cáb se zabývá hudební improvizací, programováním syntezátorů a zvukovými instalacemi
- úterý 2. 7. 2019, 19.00 hodin
Martin Janíček a Pavel Mrkus: Vzdálené podobnosti
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
Setkání různých forem, avšak vystavěných na podobných principech: statický zvuk, dynamický obraz, repetitivní struktury, dlouhé plynoucí tóny. Atmosférický dialog je založen na primárních vlastnostech zvuku i obrazu: jde o akustický objekt a hru se světlem. Zvuky napjaté struny, frekvence, témbr, ostrost a rychlost jsou interpretovány světelnými plochami.
Martin Janíček (*1961) je výtvarný umělec, hudebník, zvukový umělec, sochař a konstruktér hudebních nástrojů. Žije a pracuje v Praze. Zajímá se o akustické kvality materiálů a prostorů. Sestavuje autorské hudební nástroje, vytváří interaktivní zvukové objekty a instalace, rozhlasové projekty, vizuální partitury, prostorové kompozice.
Pavel Mrkus (*1970) vytváří prostorové audiovizuální instalace, site-specific projekty a videa, kde pracuje s dichotomií a ambivalentními vazbami obrazu a zvuku, jež posouvá do nových významových rovin. V poslední době ve své tvorbě reaguje na otázky antropocénu a zkoumá vazby virtuálního a reálného životního prostoru. V živých videoprojekcích spolupracuje s hudebníky (Pavel Fajt, Martin Švarc) a balancuje často na pomezí přímé improvizace a audio-reaktivních digitálně generovaných prvků v reálném čase.
- neděle11. 8. 2019, 19.00 hodin
Luciano Chessa: Intonarumori
Opening Performance Orchestra
Luciano Chessa je skladatel, dirigent, klavírista a sólista na pilu a vietnamský monochord, hudební pedagog a organizátor, a vedoucí souboru Orchestra of Future Noise (OFNI). K jeho posledním dílům patří experimentální opera Cena Oltranzista nel al lago pro festival Transart v Bolzanu, trvající více než 60 hodin.
Opening Performance Orchestra je sedmičlenný soubor, který se od roku 2006 (po 20 letech neveřejných aktivit) systematicky věnuje vlastní hudební tvorbě. Hlukový konceptualismus Opening Performance Orchestra, hlásící se k výbojům hudební avantgardy 20. století i japonské noise music, je založen na myšlence tzv. fraction music a sloganu ´žádné melodie - žádné rytmy - žádné harmonie´.
- úterý 17. 9. 2019, 19.00 hodin
Luboš Fidler a Veronika Svobodová
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
Luboš Fidler (* 1951) patří mezi významné postavy české alternativní hudby a zvukového i výtvarného umění. Spoluzaložil skupiny Stehlík a Švehlík, hrál v Kilhets a Amalgamu. V Malechovské sestavě Pestrá kráva a později ve Vyšším Populáru začal v 80. letech vytvářet a používat zvukové objekty (Fidlerofon).
Veronika Svobodová: Ror-bu
Ror-bu je sonická reminiscence na pobyt v rybářském domku Kråkeslottet na pobřeží norského ostrova Senja. Slovo ´bu´ má v norštině různé významy: citoslovce zastrašení i prostor pro skladování haraburdí. Ror-bu je také místo k obývání a k odpočinku. V představení Ror-bu slyšíme terénní nahrávky v doprovodu dvou ruchostrojů. Křehké erupce a zamlžené šumy jsou vydávané jednoduchou mechanikou kombinací břidlicových desek, písku, kamenů, elektroniky a kontaktních mikrofonů.
Přístup Veroniky Svobodové ke zvuku prozrazuje její vazbu na divadelní scénografii, instalaci a performanci. Vystudovala Katedru alternativního a loutkového divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Ve své tvorbě propojuje prostor, čas a situaci. Důležitý není jen zvuk samotný, ale i způsob, jakým na scéně vzniká. Často se jedná o přímou reakci na konkrétní místa v krajině nebo v architektuře.
- úterý 24. 9. 2019, 19.00 hodin
Roi Vaara: Grounding
veřejný prostor, Staré Město
Grounding je performance ve veřejném prostoru pro chodce, kombo a elektrickou kytaru. Site specifická performance pro danou lokalitu a situaci je založena na interdisciplinárním přístupu a integraci různých okolností, které jsou použity jednoduchým způsobem. Je to umělecký rituál-vystoupení, během kterého je obětován zbrusu nový hudební nástroj. Umělec se pohybuje v černém obleku slavnostně pomalým tempem a na vozíku táhne kytarový zesilovač se zapojenou kultovní elektrickou kytarou Fender Stratocaster. Její struny směřují k zemi a jsou rozeznívány povrchem země, zesílený zvuk se každý krok mění. Je to výzva kolemjdoucím, aby se připojili k průvodu. Na konci představení je kytara zničena.
Roi Vaara (*1953) je finský performer, zvukový a vizuální umělec. Studoval na Vysoké škole umění a designu (nyní Aalto University) v Helsinkách a na Jyväskylä University. Roi Vaara žije a pracuje v Helsinkách a Budapešti. V mezinárodním kontextu je proslulý především v oblasti performance, ale jeho zázemím je výtvarné umění a improvizační práce se zvukem. Performance se věnuje od roku 1978.
- úterý
1. 10. 2019, tbc
K nejistým obzorům
Panelová diskuze a prezentace
Akt poslouchání naznačuje a prozrazuje disonance nadcházející epochy klimatických změn a antropocénu.
Na mezinárodní konferenci v Ústí nad Labem (2. - 5. 10. 2019) věnované zvukové ekologii se představí řada hostů, kteří v různých oborech jako ekologie, sociologie, umění nebo filosofie uvažují o symptomech dokládajících změny, které se v posledních letech staly součástí našeho přemýšlení o budoucnosti.
Vystoupí: Maja Ristič, Jonáš Gruska, Tomáš Šenkyřík, Peter Cusack, Slávek Kwi, Jan Krtička a další
- úterý 8. 10. 2019, 19.00 hodin
Aki Onda: Cassette Memories
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
Site-specific performance s audiokazetami a terénními nahrávkami.
Hudebník, performer a kurátor Aki Onda se narodil v Japonsku, žije v New Yorku. Představí svůj dlouhodobý projekt Casette Memories- díla sestavená ze zvukových deníků, terénních nahrávek zaznamenaných na kazetový magnetofon, které autor v posledních třiceti letech pořizoval na cestách po světě. Z archivu komponuje skladby, performance a audiovizuální instalace.
- neděle 13. 10. 2019, 19.00 hodin
Christina Della Giustina, you are variations, version 08
Smrk a buk v Krušných horách
GHMP, Dům U Kamenného zvonu
2 × 24 minut
Christina Della Giustina (Amsterdam) se studenty JAMU v Brně a AVU v Praze
koncept: Miloš Vojtěchovský, Jitka Hlaváčková
Hudební a vizuální performance Christiny Della Giustina, realizovaná společně se studenty dvou českých uměleckých škol. Prezentované skladby interpretují biologické údaje mapující 24hodinový cyklus života smrku a 24hodinový cyklus života buku ze dne 11. května 2017.
Christina Della Giustina (Schaffhausen, Švýcarsko) je výtvarná umělkyně. Žije a pracuje v Amsterdamu. Studovala filosofii, dějiny umění a lingvistiku na Univerzitě v Curychu a postgraduálně výtvarné umění a politologii na Jan van Eyck Academy v Maastrichtu.
110 00 Praha 1
Staroměstské náměstí 13
Máme otevřeno denně kromě pondělí: 10.00 - 20.00 hodin
Vstupné:
120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti, senioři)
Hodnocení: 69 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček
