Ztracená forma /Lost forma aneb sochařství vs. tradice/ Sculpture vs. tradition

16.12.2015 16:01

Pět současných pražských umělců vs. Italský renesanční velikán

 

Galerie NTK - Praha
15. 12. 2015 - 27. 1. 2016


Na vernisáži výstavy Ztracená forma/Sochařství vs. tradice,která se konala ve dvou podlažích, jako vždy dominovaly práce Anny Hulačové (7 artefaktů), v přízemní části galerie NTk pak práce Tomáše Hlaviny (11 artefaktů). 

 

 

 

 

 

 

 

Cílem výstavy je zkoumání, nakolik a jak se sochaři mladší (Patrik Čabla, Anna Hulačová, Matouš Lipus, Vendula Radostová) a střední (Tomáš Hlavina) generace vyrovnávají s uměleckým odkazem minulých dob?

Může být i dnes aktuální vztahovat se ke klasicistnímu kánonu?

Existuje cosi jako trvalá nadčasová krása?

Napříč Časem, napříč časem.

Je antika cool?

Dobyvatelé ztracené formy.

Co bylo ztraceno, bude zase nalezeno.

Koloběh soch v přírodě.

 

Výstava 5 sochařských osobností byla doplněna knihou renesančního umělce, architekta a myslitele Leona Battisty Albertiho z historického fondu NTK.

 

Kurátor: Milan Mikuláštík

Vystavující:

Patrik Čabla (* 1977 ve Zlíně)

Představuje zde kolekci soch, jejichž morfologie vychází z objektů užitého umění – váz, u kterých si pohrává s estetikou levných materiálů v kontrastu ke klasicizující morfologii.

Tomáš Hlavina (* 1966 v Děčíně)

Hermetická uzavřenost myšlenkového systému, který obklopuje Hlavinovy práce, umožňuje vícenásobné způsoby interpretace

(nevyhýbá se humoru, poetické metafoře)

 a ty mohou tak odkazovat do světa nábytkového designu, ale také k racionalistickým schématům.

 

Anna Hulačová (* 1984 v Sušici)

Vystavila zde kolekci sochařských portrétů, které odkazují k nejrůznějším uměleckým stylům historie umění, počínaje předhistorickým ´´primitivním´´ umění přes antiku, renesanční sloh až po baroko.

Autorka vytváří své archetypálně působící sochy pomocí tvořítka na dorty.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Matouš Lipus (* 1987 v Olomouci)

Kořeny jeho sochařství můžeme hledat hluboko v minulosti, zejména v odkazech na renesanční a barokní figurální plastiku. Svá klasická témata však autor ironizuje, především použitím nepatřičného materiálu (polyuretan).

 

Vendula Radostová (* 1992)

Její video – trilogie zobrazuje banální způsob, který se nevypálená keramika promění nazpět v použitelný materiál

 

Máme otevřeno:  

pondělí – pátek:  10.00 -18.00 hodin

sobota:   10.00 -16.00 hodin
Vstup: zdarma

160 00 Praha 6

Technická 6
https://www.facebook.com/events/558360457651718/

https://www.techlib.cz/cs/2905-galerie#1%20Ztracen%C3%A1%20forma

Hodnocení:  69 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková