Znojemská radniční věž aneb co ve Znojmě nepřehlédnete
Znojmo - srpen 2017
Každé vísce vévodí věž kostelní, každému městu věž radniční. Velká města mají věží i více. Především mají víc kostelů a občas i různých věží dalších. Znojmo není výjimkou. Pomineme-li Znojemský hrad, přesněji zámek, psali jsme o něm a také o dvou dominantních kostelích sv. Mikuláše a sv. Václava (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojmo-a-jeho-dominanta-aneb-jak-mesto-prislo-o-svuj-slavny-hrad-a-ziskalo-zamek/), nabízí Znojmo věží i dost jiných. Nás nejvíce zaujaly čtyři z nich.
Radniční věž
Začněme tedy od městské, opravdu nepřehlédnutelné věže Radniční. A od začátku. Radniční věž nevévodila Znojmu vždy. Dávná radnice už neexistuje. Odvál ji čas a podle historiků stála zřejmě, nevíme to jistě, na současném Václavském náměstí.
O nynější Radniční věži už pochyb není. Spolu s radnicí byla postavena tam - kde je - s největší pravděpodobností na tehdy volném místě. Stavba začala 17. 7. 1447, jak dokládá latinsky psaný nápis na severní straně věže a hotova byla v roce 1457. Její výška činí 66,58 metrů.
Na stavbě se podíleli dva či tři mistři. Zděnou částv pozdně gotickém slohu vybudoval téměř místní stavitel, Mikuláš ze Sedlešovic, což je na druhém břehu Dyje, proti Louckému klášteru. Nebyl ale autorem, pro znojemskou Radniční věž specifického, lžičkového zastřešení. Střechu kryla původně břidlice, ale časem ji nahradila měď. Autor je ale nejasný. Městský archiv zmiňuje městského tesařského Felixe Redlina, ale vše nasvědčuje tomu, že Redlin byl fyzický tvůrce zastřešení, návrh však vytvořil někdo jiný, dosud neznámý.
Na Radniční věži a jejím zastřešení je navíc skoro až pozoruhodné, že valná část nosných (!) trámů je původních, tedy víc jak půl tisíciletí starých. A drží. To zaujme zejména dnes, kdy padají mosty, střechy a stavby daleko, daleko, mladší…
Radniční věž pro parádu původně určena nebyla
I když dnes je Radniční věž hlavně okrasa Znojma a jeho symbol, v minulosti v původním poslání tomu tak nebylo. Tak jako snad všechny podobné městské věže, všech měst své doby, byla Radniční věž věží strážní. Své stálé - zejména noční - místo tu měl věžný, jehož úkolem bylo monitorovat okolí města, a především město samé. V době míru šlo hlavně o nebezpečí požáru, jeho případnou a rychlou lokalizaci a co nejrychlejší informaci všem, kdo mohli požár zastavit. V době válečné věžný navíc mohl včas hlásit pohyby nepřátel v blízkosti města. A protože lidé jsou různí, ne každý chce a vydrží být celou noc v bdělém stavu, musel věžný prokládat svou noční šichtu pravidelným hlášením času po hodinách.
V případě Znojma byla jeho služba ještě zodpovědnější, neboťZnojmo bylo součástí soustavy strážních hradů na stále ohrožené jižní hranici Česka. S vývojem válečnictví a - řekněme - i ´výzvědné služby´ se ale později o pohybech nepřátel vědělo už dříve, než už když stáli před branami města, ale funkce požárního dozoru zůstala dlouho. Problém byla rychlost sdělení zjištěné události dolů na příslušná místa. Ten se dokonale vyřešil až v 19. století, kdy byl na věž zaveden telefon. Strážní služba na znojemské Radniční věži fungovala nepřetržitě až do roku 1924. Od té doby věž slouží už jen k vyhlídce jako taková znojemská rozhledna. A vidět je odtud hodně. Především okolí, ale i výběžky Českomoravské vrchoviny na severozápad, nebo Pálavské vrchy na jihovýchodě. Šťastlivci, za obzvláštní viditelnosti, zahlédnou prý i vrcholky rakouských Alp.
Historici uvádějí, že původní věž ochoz neměla, že vznikl téměř o jeden a půl století později, při opravě věže v letech 1592 - 1595. Do té doby věžný z věže vyhlížel jen okénky v malé místnosti uvnitř. Až pak mohl chodit po ochoze.
Další podrobnosti z historie věže jsou na webu města (https://www.znojemskabeseda.cz/ ).
Vlkova (Vlčí) věž - součást Dolní brány
Další nepřehlédnutelnou věží na dolním okraji Masarykova náměstí, na křižovatce Kollárovy a Dolní České je Vlkova či Vlčí věž. Na rozdíl od Radniční je to stavba plně obranná. Tahle hranolová věž byla totiž součástí gotického opevnění města. Tam, co stojí, bývala v opevnění brána (Dolní či Vídeňská), kam ústila jedna z nejvýznamnějších cest z Rakous.
Tato věž měla ochoz od počátku. Byl z něj výhled na svažující se terén jižně od Znojma. Tedy ve směru potenciálního ohrožení. A ochoz i věž byly za útoku významnou palebnou pozicí. Pamatovalo se zde dokonce i na signální komunikaci s klášterem v Louce.
Vlkova věž byla postavena v půli 13. století. Přístupná bývala jen z hradebního ochozu v místech, kde je dnes vnější schodiště. Na úpatí věže bývala, též hranolová, brána s mříží a padacím mostem přes příkop před hradbou. Jak už jsme už uváděli v našem článku (https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/znojmo-mestsky-park-aneb-horni-park-jako-oaza-klidu-uprostred-mesta/), věnovaném mimo jiné i opevnění budovanému a rozšiřovanému po staletí, byla i Vlčí věž a brána, kterou chránila, postupně doplněna dalšími valy, dalšími branami, vodním příkopem a řadou vojenských opatření, podle toho, jak se zdokonalovala vojenská dobývací technika. A nebylo divu. Právě před touto branou a jejími dalšími obranými doplněními se bojovalo tvrdě a často. Naposledy je zmiňována známá bitva u Znojma z roku 1809, kdy ustupující rakouská vojska byla decimována vítěznou armádou císaře Napoleona I. Až teprve v polovině 19. století byl na svou dobu špičkový obranný systém Vlkovy věže zrušen, příkopy zasypány a brány zbořeny. Už se totiž válčilo jinak, ale Vlkova věž tu zůstala.
V 60. letech 20. století byl obnoven dřevěný ochoz, ale došlo k nevhodné změně střechy. Namísto původní, historické, tzv. dlátkové střehy, věž dostala neidentickou střechu jehlanovou…
Ale co, hlavně, že Vlkova věž je od dubna do října přístupná a návštěvník má dokonce na výběr dvě možnosti. Buďto vstup s ochutnávkou (5 vzorků vín!) nebo bez ochutnávky. Hádejte, o který typ prohlídky je větší zájem… Více o věži a prohlídkách na www.vocznojmo.cz.
Kostel svatého Jana Křtitele
Vedle Vlčí věže nás zaujal i svébytný zděný římskokatolický kostel Sv. Jana Křtitele. Zaujal nás především čistě barokním slohem. O kostele jsme zjistili, že byl vysvěcen v náročné době, za třicetileté války, a to v roce 1628. Patřil k bývalému kapucínskému klášteru, který byl v témže roce ve Znojmě založen a to - jak uvádějí kroniky - za přítomnosti císaře Ferdinanda II.
Kostel byl vybudován s jednoduchým jednolodním půdorysem a chudě vyzdoben. Přiléhal k němu podobně zbudovaný klášter. Až později v areálu kláštera vznikla barokní zahrada a ovocný sad. Tam jsme se ale nedostali. Bylo zavřeno, je-li vůbec kdy pro veřejnost otevřeno.
Nepřehlédnutelná je přímo do klášterní zdi zapuštěná kaplička,
zachycující klasický výjev z hory Olivetské.
Vznikla ale dodatečně, o víc jak 100 let později, v roce 1754.
Kapucíni klášter i kostel využívali až do - pro všechny u nás působící řády - nechvalně známých 50. let 20. století. V roce 1950 byl klášter zrušen a obsadila ho, jako mnohé jiné, armáda.
Kostel Nalezení svatého Kříže
Poslední církevní památkou, které jsme věnovali ve Znojmě zvýšenou pozornost, byl rovněž barokní a římskokatolický kostel Nalezení svatého Kříže ze 17. století. Objevili jsme ho v Kovářské ulici, po levé straně, cestou od Komenského náměstí ke Znojemskému hradu, na křížení Kovářské s Horní Českou Ulicí.
Osud a existence tohoto kostela jsou spjaty s dalším řádem působícím ve Znojmě, a to s řádem dominikánským. Založen byl, podle všeho, historicky se to stoprocentně neví, již v roce 1230 a údajně svatým Hyacintem. Kostel byl proto dlouho poutním místem, protože se v něm nacházel i větší úlomek ze svatého Kříže. Poutníci sem putovali podobně jako my z Prahy, nejčastěji z nedalekých Rakous, ale i ze vzdálenějších Uher.
Původní kostel i s přilehlým klášterem v roce 1555 zničil požár. Zničena byla cenná klášterní knihovna, celý klášterní archiv a hlavně zmizel uctívaný zlomek svatého Kříže.
Trosky kláštera byly sice provizorně opraveny a bohoslužbám sloužila kapitulní síň, ale do původní slávy a významu to mělo daleko. Zajímavostí je, že se tu kázalo na tehdejší dobu netradičně - česky. Proto se také kapli, kde se bohoslužby konaly, začalo říkat Česká kaple.
Rekonstrukce kostela trvala čtvrt století a nepokročila, až roku 1580, kdy zasáhl sám císař Rudolf II., který v roli donátora zafinancoval alespoň kvalitní opravu střechy. Až o víc jak 200 let později v 18. století se sláva kostela pozvedla díky kultu Mariánského obrazu.
A za dalších 100 let bylo po všem. V roce 1951 byl klášter zrušen, řád byl vystěhován a i tento prostor obsadila armáda. Zde konkrétně Pohraniční stráž, jež si tu zbudovala kasárna.
Armáda už tu v současné době není, kostel plně přístupný a my jsme obdivovali jeho krásu. A rádi v něm pobyli a mincí uctili jeho velebnost a (naivně) si tak jistili návrat sem i do Znojma jako takového.
A tak na závěr série článků o krásném a pro nás i velmi vstřícném městě Znojmě přineseme příště ještě pár nezávazných momentek a postřehů ze života města, abychom se na našem webu www.www-kulturaok-eu.cz mohli věnovat zase jiným místům, která jsme navštívili.
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková