Zmařené naděje/Poválečné Československo jako křižovatka židovských osudů aneb ony ty hrůzy neskončily?!
Galerie Roberta Guttmanna - Praha 1
26. 2. - 23. 8. 2015
Na vernisáži nové výstavy v Galerii Roberta Guttmanna jsme zhlédli další výstavu, která tematicky navázala na předchozí výstavu ´Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první světové války´, která uváděla 20. století jako éru uprchlíků.
Porážka hitlerovského Německa a konec 2. sv. války v Evropě znamenaly i konec genocidy osob, které byly na základě zákonů platných na územích ovládaných nacistickým Německem či jeho spojenci označeny za židy či tzv. židovské míšence. Přeživší z českých zemí se postupně vraceli domů a začínali nový život. Nová výstava představila málo známé aspekty historie českých zemí po druhé světové válce, spojené s návratem přeživších z koncentračních táborů a tranzitem desetitisíců židovských uprchlíků přes naše území. (oficiální text)
1945 – 1953: Jak se maří naděje?! Konec války a návrat domů
Konec 2. sv. války nepřinesl konec ozbrojených střetů a vraždění. Pro přeživší koncentračních táborů pochodů smrti návrat domů, na který se ve své euforii těšili, nebyl vůbec snadný. Měnily se hranice států, bojovalo se o charakter poválečných režimů. Navrátilci naráželi na nepochopení…pokud ještě neměli už rodinu… pak se přesto nevzdávali naděje nových život…doufali v lepší., poučenější svět… otázka zněla, kde se máme usadit? A pro ostatní? Kam s nimi?
Zejména díky geografické poloze se poválečné Československo stalo křižovatkou osudů tisíců Židů bez domova, prchajících zejména z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska a Sovětského svazu. Někteří se zde chtěli usadit, jiní přes naše území směřovali do západních okupačních zón Německa či Rakouska a snili o cestě do Ameriky nebo Palestiny. ..zejména po krvavém pogromu 4. července 1946 v polských Kielcích (42 obětí) počet přes naše hranice prchajících dosáhl do tisíců denně.
- Československo sice otevřelo uprchlíkům naše hranice, ale kladlo si podmínky, že nikdo z nich na našem území nezůstane, Byly zřízeny tranzitní tábory, ve kterých se uprchlíci shromažďovali. Izolací na jednom místě jsme zjednodušili organizaci jejich průjezdu a urychlili jejich pohyb republikou. Stejně jsme to provedli s uprchlíky z Maďarska a Rumunska.
- Na konci 2. sv. války jsme museli předat území Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, a tak docházelo k dalším přesunům obyvatel …
- Československá vláda chtěla stát Čechů a Slováků bez národnostníchch menšin…a podporovala projekt židovského národního státu v Palestině…přesto v roce 1949 legální vystěhování Židů do Izraele zakázala…
- Koncem 50. let roste v Československu boj proti sionismu…....naděje Židů zhasly
„Když jsme se ve válce snažily, abychom vydržely, tak to vždycky bylo proto, že jsme jednak měly naději, že se sejdeme s tatínkem, a taky proto, že jsme věřily, že zvítězí spravedlivý svět, aby to už nebylo jako předtím. A proti tomuto očekávání jsem stála ve skutečnosti plné malichernosti, v normálním životě, který mi byl vzdálený, který nechápal, co jsme prožily. Mluvily jsme jinou řečí, slova měla jiný obsah a měla jsem pocit, jako bych patřila na jinou planetu.“
Eva Avorjan
Tradice …dodržujeme
Výstavu jsme rozdělili do více tematických oddílů s panely – nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujal panel Místa paměti – zde se dočteme např.
- o židovských zvycích, které zahrnují i vzpomínání na zavražděné a připomínání že válečných hrůz chápaly již tehdy židovské obce poválečného Československa jako základní předpoklad nového života….
- že v židovských svatých textech vizuálech hraje klíčovou roli jméno. Jméno coby nositel paměti získáním jména se novorozenec stává spojnicí mezi minulostí a budoucností
- že tradiční datum vzpomínky na oběti holocaustu se v našich zemích ustálilo na 8. března, symbolickém jahrzeitu neboli výročním dni úmrtí, kdy se v judaismu vzpomíná na zemřelé… toto datum odkazuje na vy vraždění prvních obyvatel tzv. terezínského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau za 2. sv. války.
Autor: Martin Šmok
Grafické řešení: Lukáš Opekar
110 00 Praha 1
U Staré školy 1
Vstupné: 40 Kč, snížené: 20 Kč, děti do 6 let zdarma
Máme otevřeno denně: kromě soboty a židovských svátků 9.00 – 18.00 hodin
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Galerie Roberta Guttmanna
- Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001.
- Výstavní prostor o rozloze více než 80 m² splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření.
Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění.
V neděli 29. 3. 2015 jsme dostali e-mailem 1. zprávu: 
Propojit fragmenty: Projekt Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu jde do finále
Židovské muzeum v Praze bylo v letech 2010-2014 jedním z realizátorů projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI)
Cílem projektu je propojovat a zpřístupňovat informace o rozptýlených archivních materiálech o holocaustu. Projektu se účastní 20 institucí ze 13 zemí Evropské unie a z Izraele po dobu více než 4 let
Výsledkem projektu je vybudování portálu s databází archivních fondů a sbírek týkajících se o holocaustu https://portal.ehri-project.eu/
Portál nabízí informace o 1828 archivech v 51 zemích, jež spravují sbírky týkající se holocaustu
Obsahuje 152 673 popisů archivních jednotek, od fondů a sbírek až po jednotlivé složky či dokumenty
Lze předpokládat, že portál EHRI změní způsob, jímž badatelé vyhledávají informace a jak se připravují na návštěvu archivu či na výzkum digitalizovaných materiálů on-line
Badatelé mohou vyhledané materiály také anotovat a přispívat tak k doplňování a vylepšování databáze
Důvody vzniku a potřebnosti projektu: Na konci války, konfrontováni s blížící se porážkou, zničili nacisté řadu dokladů a dokumentů o vyvražďování evropských Židů. V terezínském ghettu byly například likvidovány materiály o deportacích do vyhlazovacích táborů a vysypán popel více než 30 tisíc lidí, kteří tam zahynuli. O jejich smrti nemělo nic vypovídat. Ovšem již v Terezíně řada vězňů sbírala doklady o pronásledování, ale také o aktivitách vězňů. Jednou z takových iniciativ byla i záchrana seznamů deportovaných, o nichž podle nacistů neměl nikdo vědět. Ihned po osvobození pak například v Praze účastníci Dokumentační akce sbírali dokumenty a svědectví těch, kteří přežili.
Ovšem již brzy byly tyto dokumenty rozděleny: zatímco část zůstala v Židovském muzeu v Praze, většina dokumentů byla převezena do Palestiny a je dnes uložena v izraelských archivech, a to zejména v Jad vašem, zčásti ale též v Beit Terezín v kibucu Givat Chajim Ichud.
Významný soubor dokumentů byl shromážděn v Památníku Terezín a v Národním archivu v Praze, další materiály jsou pak rozptýleny po archivech na celém světě.
Badatel, ale například i student, který píše práci například o zdravotnictví v terezínském ghettu, o propagandě, o roli náboženského života či o terezínských přednáškách, tak musí navštívit přinejmenším několik archivů v různých zemích, mezi něž byly dokumenty rozděleny a jsou tam uloženy podle jiných pravidel. Vysoká míra fragmentace dochovaných materiálů je totiž pro archivy holocaustu typická
Více o projektu EHRI na https://www.ehri-project.eu/
Více o ŽMP na https://www.jewishmuseum.cz
(zdroj: tisková zpráva – Kateřina Honskusová -vedoucí odboru rozvoje a vztahů s veřejností)
V neděli 29. 3. 2015 jsme dostali e-mailem 2. zprávu:
Terezínský výzkumný průvodce – data ze 4 archivů nově on-line na jednom místě
- Židovské muzeum v Praze v rámci projektu Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) spolu s dalšími institucemi vytváří detailní výzkumné průvodce, které virtuálně spojí materiály rozptýlené do různých archivů
- Nově spuštěný průvodce terezínským archivním materiálem, anglicky Terezín Research Guide, zpřístupňuje profesionálním i soukromým badatelům rozsáhlou databázi 22 488 popisů archivních jednotek z Jad vašem, Beit Terezín, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín. Data jsou propojena prostřednictvím klíčových slov a uživatelé k nim mohou také přistupovat prostřednictvím tematického průvodce. Terezín Research Guide je názorným příkladem možností, které archivářům i badatelům nabízejí nástroje digitálních humanitních věd
- Průvodce naleznete na adrese https://portal.ehri-project.eu/guides/terezin
- ukázkové příklady vyhledávání v průvodci:
- Vyhledáváním podle klíčového slova ´Útěky´ získáme seznam 25 archivních jednotek, které se týkají pokusů vězňů o útěk z ghetta, z archivů Židovského muzea, Památníku Terezín a Beit Terezín. Díky detailní katalogizaci míst uvnitř terezínského ghetta mohou badatelé nejen vyhledávat podle jednotlivých kasáren, domů či dalších objektů, ale mohou si také dokumenty zobrazit na mapě.
- K Magdeburským kasárnám, v nichž se nacházelo sídlo židovské ´samosprávy´, si tak například můžeme zobrazit na 800 archivních popisů ze všech 4 archivů. Protože tým pracovníků EHRI data propojil se záznamy z databáze terezínských vězňů, je možné také strukturovaně vyhledávat podle jejich jmen (ovšem pouze pro ty z vězňů, kteří byli zavražděni – v souladu s ochranou osobních dat žijících osob)
- Ke jménu Jacoba Edelsteina, prvního „židovského staršího“ v Terezíně, tak nalezneme celkem 109 složek.
- Archivní materiál je možné prohledávat i prostřednictvím strukturovaného přehledu oddělení ´Židovská rada starších´, vedení ghetta, jež bylo podřízeno nacistům a muselo plnit jejich příkazy. Celkem 108 dokumentů a složek si tak můžeme zobrazit například při vyhledání Oddělení pro volný čas, jež se souhlasem nacistů organizovalo kulturní život v ghettu.
- Průvodce není určen jen vysoce profesionálním a dějin Terezína znalým uživatelům. Nabízí proto krátké shrnutí dějin ghetta, časovou osu a příklady typických či zajímavých dokumentů. Doufáme, že vzbudí nový zájem o dějiny ghetta a že se snad po dlouhých letech dočkáme i nového uceleného zpracování terezínských dějin
- V České republice Židovské muzeum v Praze na projektu spolupracuje s Památníkem Terezín
- Více o ŽMP na www.jewishmuseum.cz
- Více o Památníku Terezín na https://www.pamatnik-terezin.cz/
(zdroj: tisková zpráva – Kateřina Honskusová -vedoucí odboru rozvoje a vztahů s veřejností)