Vzestup a pád malé filmové společnosti aneb jak Godard dělal vlnu, novou a filmovou
Mezinárodní filmový festival Praha - Febiofest slaví 25 let!
Febiofest – Praha/CineStar Anděl
15. 3. 2018 - 21.30 hodin
17. 3. 2018 - 16.00 hodin
23. 3. 2018 – Kino NFA Ponrepo
Jedna ze sekcí Febiofestu 2018 má lákavý název
- Masters -
Jak název naznačuje, promítají se filmy režisérů, kteří se zapsali do dějin světové kinematografie zlatým písmem. Sekce představuje režiséry a režisérky z Francie, Německa, USA i Iránu. Ale ne starých a už klasických či zapomenutých filmů. No, do sekce bylo vybráno10 novinek (!) těchto klasiků. Divák si tak může porovnat, kam se dospěli klasici a jak tvoří teď. Sekci navíc zdobí 2 unikáty. Promítají se ve speciální projekci a jedná se o dvě u nás prakticky neznámé, leč pro svou historickou i uměleckou hodnotu, nově restaurovaná díla příslušníků z proslulé francouzské nové vlny, Jeana-Luc Godarda a Jacquese Rivetta.
Co vybrat a nepřebrat?
Nelze vidět všech téměř 200 filmů na Febiofestu promítaných. To není v lidských silách ani pro tým www.www-kulturaok-eu.cz. A tak musel nastat výběr stále se zužujícího okruhu filmů, až vznikla sada, zvládnutelná fyzicky a bez výčitek svědomí, že jsme něco prošvihli. V případě náhledu do filmů z kategorie Masters ale byla volba jasná. Řečeno sportovní terminologií, Jean-Luc Godard dostal ´divokou kartu´. Lehce parafrázováno, Jean-Luc Godard se musí dostat do výběru, i kdyby se měl vypustit jiný skvost!
Zrcadlo vzpomínek Mistra Godarda
Dramaturgie Febiofestu 2018 vybrala Godardův televizní film z roku 1986: Vzestup a pád malé filmové společnosti. Název říká vše. Zdůrazněme, že film vznikl, když nová vlna francouzského filmu, již právě Godard spoluvyvolal, dávno dozněla. A specifickou a ojedinělou francouzskou filmovou školu, a do jisté míry i požadavky diváků, atakovala náplavová vlna v hollywoodském stylu.
Snímek, jejž Mistr natočil, se tedy stal jakýmsi zrcadlem té nadšenecké doby, již sám aktivně prožíval a karikaturou střetu oné doby, tehdejších stylů práce a praktik při realizaci filmu, s moderní velkoprodukcí na průmyslové bázi.
Anotace Febiofestu říká:
Režisér Gaspard Bazin shání peníze na nový film a osloví kdysi úspěšného producenta Jeana Almereyda, který bojuje s financováním své společnosti. Jeanova žena chce být herečkou a mohla by získat roli ve snímku. Mezi muži se rozehraje zvrácená hra kdo z koho.
Co tím chtěl Godard říci?
Těžko posoudit, co Godard snímkem chtěl naznačit. Ve filmu je kus nostalgie opojení dobou, jistý naivní amatérizmus, nadšení a fascinaci námětem typickým pro tu dobu. Tedy vše, co Godardovy filmy nesly. Film ale také ukazuje, že i bez mašinérie kolem, relativně za pár franků, šlo natočit filmy, jaké mají svá místa ve filmografii dodnes. Že síla nadšení a nový pohled na filmování rezonoval u diváků té doby, natolik, že odmítali staré - řekněme klasické – náměty, postupy i hereckou machu a naopak spontánně vítali nečekaná témata, jednoduché, ale upřímné postupy a ne-herecké herectví. To nesporně do svého snímku Godard vložil. Ale nostalgii se snažil potlačit. Nevyznívá to totiž vůbec jako výčitka zapšklého umělce, jemuž doba vzala, co chtěl a klidně se mu ubírá se jinam spolu s diváky. Ne. Zdá se, jakoby Godard pouze konstatoval, že tak se dělaly filmy a sami si posuďte, jaké vznikaly.
Godardova Nouvelle vague…
Ano, Godard byl, je a bude jedním z hlavních členů francouzské nové vlny (Nouvelle vague) a navíc i jedním z nejznámějších a nejuznávanějších francouzských režisérů. Jeho doménou a bojem o transformaci filmu v nové vlně bylo sice až bohapusté, ale logicky a promyšleně experimentovat. Se vším a ve všem. Především ale s filmovou formou vůbec, která v jeho pojetí směřovala až k filmově esejistické tvorbě.
Jeho pozdní snímek Vzestup a pád malé filmové společnosti byl snímkem televizním, nebyl určen pro běžná kina a využívá plně všech základních stavebních kamenů novovlnné tvorby. Střihy připomínající až videoklipy k písním, herectví, karikující samo sebe, krkolomné hledání námětu a jeho postupné sestavování do scénáře, to vše čiší naivitou, ale také nadšením, fandovstvím, a dokonce až umanutostí a pocitem své vlastní osvícenosti nad všedním divákem.
Film tedy prokládá přemíra grafických vsuvek, rozbité záběry, pohybující se kamera, dvojprojekce, písmo v obraze, prolínání, opakování, záměrné zpomalování či zrychlování…až do groteskna. Prostě vše, co lze ve filmu dělat a co už se skoro nedělá. To vše nad dějovou linkou vedoucí nutně do nikam.
Často se ve filmu citují osobnosti z nové vlny vzešlé, režiséři i herci, ale hovoří se tam o nich jako o stejných kandrdasech jako jsou ti, co ve filmu ´produkují´ svůj film.
Zdá se, že film Jeana-Luc Godarda z roku 1986,
který byl loni restaurován/digitalizován,
byl vybrán dobře.
Je výmluvný.
A fakt, že byl uveden na řadě světových festivalů a s ohlasem, nesvědčí jen o povinné úctě k velkosti Mistrově, ale i o tom, že dokázal bez slz, nářku i bez šklebu zapšklosti zhodnotit střet dvou stylů a vývoje filmu jako takového. Je dobře, že se snímek dostal i do České republiky, kde je uváděn vůbec poprvé, a to právě na Febiofestu, což dramaturgii šlechtí.
Divácký dovětek
Není snadné sledovat takto artové, možná až přeartované dílo. Zejména, jde-li na film divák s vizí dalšího z Godardových filmařských pomníků, jakými byly snímky U konce s dechem (1959), Žena je žena (1961) nebo Pohrdání (1963) a Alphaville (1965) či Bláznivý Petříček (1965), Made in U.S.A. (1966), nebo Week End (1967). Bylo to znát i na diváctvu. Část během filmu odešla. Část se otevřeně (ne škodolibě!) bavila a smála a většina na závěr filmu spontánně dokonce tleskala. A to je dobře. A je i dobře, že jsme měli i my na www.www-kulturaok-eu.cz možnost film vidět a alespoň touto formou na něj upozornit.
Titul: Vzestup a pád malé filmové společnosti
Titul anglicky: Rise and Fall of a Small Film Company
Titul francouzsky: Grandeur et décadenced'un petit commerce de cinéma
Země produkce: Francie, Švýcarsko
Rok výroby: 1986
Režisér: Jean-Luc Godard
Scénář: Jean-Luc Godard
Kamera: Caroline Champetier, SergeLe francois
Střih: Jean-Luc Godard
Producent: Pierre Grimblat
Distributor: Capricci Films
Hrají: Jean-Pierre Léaud, Marie Valera, Jean-Pierre Mocky, Caroline Champetier
Délka: 92 minut
Původní znění: francouzsky, italsky
Titulky: anglické, české
Distributor: Capricci Films
Jean-Luc Godard (* 3. 12. 1930 Paříž)
- vystudoval Pařížskou univerzitu
- působil ve všech dostupných filmových činnostech (režisér filmový a televizní, herec, scenárista, kameraman, producent filmový i televizní, střihač, spisovatel a oprávněný kritik)
- za svou tvorbu dostal bezpočet cen - včetně Zlatého lva (1983), Césara (1987) a po právu v roce 2007 i Evropskou filmovou cenu za celoživotní dílo
- vytvořil desítky filmů a do zlatého fondu světové kinematografie se jich řadí bezmála dvě desítky (!).
trailer filmu:
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček (zdroj: tisková zpráva - www.febiofest.cz,wikipedia)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.cz)