Výstava bonsají aneb stíny a světla v Japonské zahradě v Botanické zahradě v Troji
Botanická zahrada hl. m. Prahy - Troja
20. - 29. 5. 2016
Řekne-li se Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji, vybaví se většině Pražáků a dalších návštěvníků její chlouba tropický skleník Fata Morgana. Ale to zdaleka není vše. K zahradě patří i pozoruhodná venkovní expozice a památkově chráněná vinice sv. Kláry s malebnou kapličkou. Celková rozloha Botanické v Troji, této pražské pozoruhodnosti, přestavuje půl stovky hektarů zeleně, krásy, relaxace i poučení.
Vezměme to od počátku…
Praha vždy potřebovala a už téměř čtvrt tisíciletí (od roku 1775) botanickou zahradu také oficiálně má. Nejstarší se nacházela překvapivě na ještě tehdy neprůmyslovém Smíchově a od roku 1890 byla přesunuta na Nové Město, do ulice Na Slupi, do míst, kde je dnes Botanická zahrada Přírodovědné fakulty UK.
Jenže město Praha potřebovalo vlastní botanickou zahradu a prostorově relativně nesvázanou tak jako onen maličký pozemek na Novém Městě.
Prvopočátkem Botanické zahrady v Troji se stala výjimečná událost z roku 1922. Tehdy šlechetný a filantropicky zaměřený velkostatkář Alois Svoboda věnoval (7. 10. 1922) československému státu, potažmo Praze, rozsáhlé pozemky (82 ha včetně Trojského zámku). Dar ale podmínil ušlechtilou myšlenkou, aby plocha byla městem využita výhradně ke vzdělávacím účelům. Otcové města, v čele s tehdy nově zvoleným a posléze vynikajícím pražským primátorem JUDr. Karlem Baxou (funkční období 1922 – 1937), právě horečně uvažovali o prostorách pro městsko-zoologickou a botanickou zahradu.
Darovaný pozemek města v Troji byl k tomu přímo ideální. Vznikla ale jen zoologická zahrada a trvala zahrada Trojského zámku. Botanická zahrada v této lokalitě zůstala pouze v plánech a představách.
K realizaci došlo až o víc jak 40 let později, když byla v roce 1966 zřízena Pražská botanická zahrada, jakožto ´osvětově naučné zařízení určené i pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy´. V té době byl ale prezidentem Antonín Novotný (v letech 1957 – 1968) a úvaha byla dobově megalomanská.
Zahrada měla zaujímat plochu 130 hektarů a být tak snad největší zahradou té doby. Plán to byl nereálný, navíc rok 1968 přinesl změny i na postu prezidenta, a tak se reálně začala ve značně omezené míře stávající Botanická zahrada v Troji koncipovat až po roce 1970. I to ale probíhalo-neprobíhalo, takže až teprve v roce 1992 byla na naprosto minimální ploše 3 ha (!) otevřena tzv. úvodní expozice. I když už dnes zahrada plně funguje a slouží svému účelu na rozloze zhruba 50 ha, je podle vedení zahrady přesto stále ještě ´ve stadiu rozvoje´, neboť definitivní dokončení se předpokládá až za rok, v roce 2017.
Malá poznámka autorů těchto řádek
V roce 1992 jsme působili v pražském kulturním týdeníku (PROgram) a měli tu čest zúčastnit se úplně první novinářské prezentace tří hektarové ´úvodní expozice´. Konalo se to před jarem, byl mráz, na holé pláňce na vrcholu kopce vanul severák a nadšený - tehdejší ředitel téhle mini botanické zahrady Evžen Pechman (řediteloval v letech 1989–1993) nám spolu s několika nadšenci ukazoval, kde bude co růst a kvést. Měli jsme s sebou redakčního fotografa. Původně proto, aby nafotil onen Pražany vytoužený zázrak nové porevoluční Prahy. Když jsme pak ale donesli fotografie z akce našemu šéfredaktorovi, pražskému patriotu, Josefu Vomáčkovi, myslel si, že jsme si z něj udělali legraci. Dodnes nám hlavou zní jeho věta: „Tohle přece nemůžeme otisknout jako obrazový doprovod o nové botanické zahradě. To bychom ty jejich plány a snahu úplně pohřbili.“ A článek pak vyšel jen jako informace - bez obrázků. Na jaře ale skutečně ten úhor rozkvetl a na plánovaných místech opravdu vyrašily první exempláře rostlin a keřů. Naše jarní zpráva už mohla vyjít opravdu i s fotografiemi…
Nejen vlastní zahrada je Botanická zahrada v Troji
Od doby naší ´historické´ návštěvy uplynulo 22 let. Vracíme se pravidelně, a můžeme potvrdit, že z původního ničeho, je úchvatná přehlídka krásy, zeleně a zdroj nesčetných informací. Lze tu trávit den. Lze se tu rekreovat, bavit, stravovat, opalovat, vzdělávat i poučit od odborníků anebo jen tak přebývat, studovat či trávit romantické chvíle letních lásek.
Botanická zahrada v Troji ale nenabízí jen vlastní zahradu, ale i tři atraktivity v těsné blízkosti.
Předně již výše zmíněnou relativní novinku (od roku 2004) skleník Fata Morgana. Tou druhou pozoruhodností je přírodní památka Havránka. 3 kilometry dlouhá naučná stezka s 9 zastaveními s informačními tabulemi, vedoucí vně placené části zahrady. A třetí pozoruhodností je (od roku 2004) se zahradou propojená Vinice svaté Kláry, doložená již ve 13. století na rozloze 3,5 ha, jež je momentálně druhou největší pražskou vinicí.
Nejkrásnější osvětově-relaxační park hlavního města
Ala zpět do bran Botanické zahrady v Troji. Kromě celku, který musí oslovit každého, jsou tu i čtyři části, jež stojí za zvýraznění. Všechny jsou pro naši zeměpisnou polohu exotické.
Tou první je - divácky možná méně atraktivní - tzv. Severní expozice. Byla otevřena v roce 2007, je v severní, horní části, u sídliště Bohnice. V květu nabízí neopakovatelnou pivoňkovou louku a zajímavé mokřady a květenu severoamerických polopouští a prérií.
Druhou a třetí částí jsou expozice Turecka a Středomoří, které zaujímají asi 1,5 hektaru.
A čtvrtou částí, o níž se chceme zmínit nejvíc, je u nás zcela unikátní Japonská zahrada.
Japonská zahrada
Byla založena v roce 1997 na 0,67 hektaru. Navrhla ji a z velké části i realizovala ing. Kamila Skálová. Splňuje všechny zásady skutečné japonské zahrady, které mají svá přísná pravidla.
V hlavní části je proto vytvořen umělý horský potůček, pnou se tu japonské javory, nezbytné rododendrony a také bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, označovaní Japonci jako symbol štěstí a blaženosti.
Také všechny ostatní části této zahrady, obsahují prvky vyjadřující svébytnou japonskou symboliku. Zahrada je navíc propojena s plochou obsahující sbírku vřesovištních rostlin. Zahrada je plná nejrůznějších prvků, jak je ostatně v miniaturizovaném japonském stylu běžné, a vše doplňují obsáhlé a názorné vysvětlivky a popisky. Co je pro Japonskou zahradu každoročním svátkem, je zde probíhající - už pravidelná - výstava bonsají.
Letošní výstava bonsají potrvá jen do 29. května 2016!
Na pozvání vedení Botanické zahrady v Troji jsme měli za www.www-kulturaok-eu.cz čest se 20. 5. 2016 zúčastnit zahájení té letošní výstavy bonsají. A byla obzvlášť slavnostní. Zúčastnil se jí osobně velvyslanec Japonska, jeho excelence Tetsuo Yamakawa s chotí.
Japonský host si ve společnosti své paní za doprovodu ředitelky Botanické zahrady, ing. Jany Tužové a dobrého ducha celé zahrady, hlavního kurátora výstavy Petra Herynka, samozřejmě nejprve prohlédl zahradu jako takovou, pak zejména její japonskou část a také právě instalovanou výstavu bonsají.
Po krátkém uvítacím ceremoniálu v japonském stylu, o nějž se postaral hrou na starodávnou japonskou bambusovou flétnu shakuhaci Vlastislav Matoušek, promluvil vzácný host.
Ve svém úvodním slově, jež zahájil sice snaživě česky, ale záhy raději pokračoval anglicky, mimo jiné řekl: „Vidím určitou podobnost mezi českým a japonským národem, protože oba mají lásku, oddanost, trpělivost a vášeň pro bonsaje.“
Pak se ujala slova ředitelka Botanické zahrady ing. Jana Tužová. Připomněla, že je jí ctí, že letošní výstavu zaštítilo japonské velvyslanectví a že to svědčí o kvalitě japonské zahrady. Také kurátor výstavy Petr Herynek sdílel radost z letošní nabídky v Japonské zahradě. A pak už se zase rozezněla flétna shakuhaci Vlastislava Matouška a výstava byla zahájena.
Co nabízí letošní výstava bonsají?
Především to jsou až 100 let staré bonsaje, neboť jedině Botanická zahrada v Troji se v rámci České republiky může chlubit takovouto nejstarší sbírkou těchto dřevěných miniatur. Patří k ní i pozoruhodný jasan čínský, unikátní nejen svým stářím, ale i tvarem.
Jak nám při prohlídce sdělil Petr Herynek: „Bonsaje rozmístěné po celé Japonské zahradě jsou každoročně pastvou pro oči. Letos budou pro návštěvníky i inspirací k pěstování, neboť uvidí druhy mimořádně vhodné do prostředí suchých bytů. Tyto bonsaje se podaří zahubit málokomu. Lidé se mohou přijít radit, dívat, jak o bonsaje pečovat a nějakou si i odnést.“ Dokladem je nesporně i připojený přehled doprovodných aktivit, který rádi tlumočíme.
Víkendový program
Sobota 28. 5. 2016
10 – 18 h skládání origami
12 – 18 h cvičení Tai Chi
11 – 20 h prodej japonských specialit
13; 15; 17 hodin- provázení výstavou
14 hodin provázení kurátorem výstavy Petrem Herynkem
21.30; 22 hodin/večerní komentovaná procházka
Neděle 29. 5. 2016
10 – 18 hodin/ skládání origami
12 – 18 hodin/ cvičení Tai Chi
11 – 20 h prodej japonských specialit
13; 15; 17 hodin/ provázení výstavou
14 h; 15.30 hodin- čajový obřad
15 hodin/ ukázka tvarování bonsají
Nezapomeňte na výstavní sál Botanické zahrady u Jižního vchodu!
Ve výstavním sále totiž najdete neuvěřitelně krásné kameny zvané suiseki, ale i půvabné kresby a poutavé pokojové bonsaje ze sbírek známých sběratelů, manželů Chramostových.
Co jsme se dozvěděli od sponzora výstavy?
Informace je zatím ve stádiu úvah, ale zní nadějně a lákavě. Na výstavě bonsají se finančně podílela Pražská energetika. Její tiskový mluvčí Petr Holubec doprovodil zahájení výstavy krásným konstatováním: „Vracíme peníze tam, kde jsme je vydělali, tedy do Prahy a třeba právě na takové akce, jako je výstava bonsají. Ta tak může snáze návštěvníkům přiblížit opravdové unikáty a netradiční zážitky.“
Svou řeč doplnil slovy, že PRE jedná s Botanickou zahradou o koncepci nočního osvětlení formou fotovoltaických lamp, jež by umožnily dosud nemožné, noční prohlídky Botanické zahrady v Troji, což by v horkých letních večerech mohla být nebývalá zážitková událost. Věřme tedy, že se realizace zdaří a my se budeme moci vypravit na noční dobrodružnou pouť Botanickou zahradou v Troji.
Máme otevřeno (květen a červen): 9.00 - 20.00 hodin
171 00 Praha 7 –Troja
Trojská 800/196
Telefon: +420 234 148 111
Fax: +420 233 542 629
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková