Výpal. 100 let Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM aneb snad nevyhasnou…
Galerie UM, UMPRUM - Praha
8. 6. - 27. 7. 2019
Na vernisáži (skupinové) výstavy Výpal/100 let Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM v rámci late opening night vystoupil Maxim Velčovský, Milan Pekař a Martin Vaněk. Přitom nám hrála kapela Muzička.
Ateliér keramiky a porcelánu UMPRUM slaví stoleté výročí. U příležitosti tohoto významného jubilea připravili studenti ateliéru pod vedením pedagogů Maxima Velčovského, Milana Pekaře a kurátora Martina Vaňka výstavu svých děl, jež reagují na jeho historii.
„Stoleté výročí
vždy vybízí k bilanci uplynulých událostí a činnosti jednotlivých aktérů.
Doba, kdy se taková výročí slaví, je zároveň více
než kdy jindy obdobím setkávání minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
Rozhodli jsme se jít cestou reflexe nejdůležitějších tvůrčích postupů,
které prosazovali jednotliví vedoucí ateliéru v průběhu celého století.
Je to cesta, která má svou vlastní silnou výpovědní hodnotu,
tkvící v aktuálním čtení a interpretaci uměleckého vyjádření předchůdců“,
celkovou koncepci výstavy uvedl její kurátor Martin Vaněk.
Desítka vybraných studentů různých ročníků potom na základě studia, tradovaných legend a vzpomínek pamětníků reagovala buď na tvorbu konkrétního vedoucího ateliéru, nebo byla reflektována práce vedoucích průřezově. Jde nikoliv o vědecký, ale o umělecký projekt, využívající momenty apropriace, parafráze, kritiky nebo i popření autorit. Umělci tak přehodnocují, ironizují nebo naopak adorují významné postavy ateliéru a jejich výukové metody. Výstava reflektuje šestici nejvýznamnějších vedoucích, od zakladatelky ateliéru - Heleny Johnové, přes Otto Eckerta, Bohumila Dobiáše ml., Václava Šeráka, Pavla Knapka, až po současného vedoucího Maxima Velčovského a asistenta Milana Pekaře.
Vystaveny byly nejen typické keramické a porcelánové objekty, jako jsou vázy, figurální i abstraktní plastiky a reliéfy malých i monumentálních měřítek, ale také multimediální instalace.
Mezi práce, které zaujmou na první pohled svou monumentálností, patří reliéf Veroniky Hankeové s názvem Otisk, jenž vznikl během konzultací v ateliéru jako jejich záznam. Mezi práce věnující se tématu environmentální krize patří rozměrná keramická plastika Jerguše Gálika nebo instalace Nely Britaňákové. Symbolickou skříň - oltář - s bohatým ikonografickým programem vytvořil David Ramdan, který zpracoval téma symbolického předávání ateliéru.
Na výstavě se dále objevují oslavné vázy současného vedení ateliéru (autorka Tereza Hrušková), busty jednotlivých pedagogů od Moniky Martykánové, abstraktní plastiky Dávida Valoviče a Zuzany Viszusové, jež reagují na práce Otto Eckerta a Václava Šeráka.
Jana Jaroszová instalovala vstupní bránu sestávající z průmyslově vyráběných i autorských hrnků.
V neposlední řadě je třeba zmínit Quynh Trang Tran, jež vytvořila VR vizi budoucnosti ateliéru.
Výpal je jeden z nejdůležitějších finálních postupů výroby keramiky a porcelánu. Nejen proto byl tento termín vybrán jako název výstavy. Vypovídá i o tvůrčí energii, stejně jako o jejím vyhasnutí, které každému absolventovi či absolventce hrozí po odchodu z ateliéru, pokud v sobě samých nenajdou cestu další úspěšné realizace. Mnohá vystavená díla jsou zároveň studentskými diplomními pracemi.
Vystavující umělci - Ateliér keramiky a porcelánu
Nela Britaňáková
Quynh Trang Tran
Dávid Valovič
Jerguš Gálik
Veronika Hankeová
David Ramdan
Zuzana Viszusová
Tereza Hrušková
Jana Jaroszová
Monika Martykánová
Kurátor výstavy: Martin Vaněk
Pedagogické vedení: Maxim Velčovský, Milan Pekař
Architektura výstavy: Klára Bužková
Grafický design: Matěj Martinec
Fotografie: Peter Fabo
Produkce: Šárka Váňová
110 00 Praha 1
nám. Jana Palacha 80
Máme otevřeno: po - so: 10.00 - 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
O Ateliéru keramiky a porcelánu
Ateliér keramiky a porcelánu UMPRUM
v současné době vede Maxim Velčovský s asistentem Milanem Pekařem.
Výuku staví na konceptu 3C (craft, concept, context).
Na cestě za kvalitním výsledkem považují
za důležité propojovat nejen řemeslo s konceptem,
ale rovněž rozbor práce v kontextuální rovině.
Nutnost uvědomění si kontextu
jako zásadního momentu
pro vznik dalšího produktu či projektu
je pro ně zásadní.
Důraz kladou i na poslání v rovině umělecko-průmyslové.