Vize pro budoucnost aneb zahraniční architekti v Praze, Brně a Ostravě a jejich projekty ve Winternitzově vile

02.02.2022 16:32

 

Vize pro budoucnost 

13. 1. až 22. 2. 2022

Winternitzova vila

 

 

V současné době probíhá v České republice hned několik plánovaných projektů světoznámých zahraničních architektů. Výstava Vize pro budoucnost představuje tři z nich, a to ve třech největších městech v České republice. Hlavní město Prahu reprezentuje komplex Savarin od britského studia Thomase Heatherwicka, Brno nové hlavní nádraží od nizozemské kanceláře Benthem Crouwel a Ostravu projekt koncertního sálu amerického architekta Stevena Holla.

Kurátorem výstavy je přední teoretik architektury a publicista Adam Štěch.

 

 

Výstava s názvem Vize pro budoucnost symbolicky završuje výstavní cyklus o práci zahraničních architektů na českém území. Od meziválečné tvorby pionýrů moderní architektury, kterou představila první výstava na jaře, jsme se přes devadesátá léta a práci Franka Gehryho, prezentované na druhé podzimní výstavě, dostali až do budoucnosti naší země.

 

 

Vize…

 

Pojem vize, má ve slovníku cizích slov synonyma jako vidina, zjevení, představa či vidění do budoucnosti. Zatímco za přechozího státního zřízení se vize realizace stavby od předního světového architekta v české kotlině jevila spíše jako pouhá vidina. A to vlastně až do vzniku Tančícího domu, za spoluúčasti hvězdného architekta, Franka Gehryho. A vize se tu najednou změnila ve zjevení o tom, že to jde a že je to možné, a že to obohatí architekturu města a že to také probudí odvahu našich architektů udupávaných ideologií a klapkami na očích těch, kteří za architekty o architektech a jejich tvůrčím rozpětí rozhodovali. A najednou se vize stala světlou představou o tom, že architekt je svobodný tvůrce vdechující život a své představy novým stavbám a že jeho partnerem je osvícený investor. Představa – žel – povětšině mylná. A to především v soukromých stavbách a díky neviditelné ruce trhu i ve stavbách veřejných. Namísto ideologie, diktát developerů a jejich vidění do budoucnosti. Cesta k lepší a svobodnější architektuře je tedy nelehká. Ale podstatné je, že je tu – dnes už snad nezapuditelná – vize. Vize s velkým V, a že se začínají rodit první vlaštovky. V domácích luzích i s „přespolními“ osobnostmi.  O třech projektech za jiné, byla uspořádána inspirativní výstava a vedena otevřená řeč ve Winternitzově vile, kde se daří podobným osvíceným vizím.

Jako kdyby tam opravdu neviditelně dál působil ušlechtilý duch doby, kdy tato stavba vznikla.

 

 

Na počátku bylo slovo, ba slova

 

Manželům Cysařovým, kteří udržují a rozvíjejí ducha doby, do níž vila patřila, ve spojení s mimořádně invenčním teoretikem architektury a nebývale zdatným a srozumitelným publicistou Adamem Štěchem, podařilo sestavit a představit tři projekty za jiné, ale hlavně tři projekty nad jiné. A uspořádat o nich úvodní besedu s těmi, kteří za představovanými projekty stojí, a nejen stojí, ale kteří uvádějí ony tři skvělé – vize - do reality.

Úvodem, domácí „pán“, režisér David Cysař, potomek rodu Winternitzů, jedněch z prvorepublikových osvícených investorů jejich zásluhou zdobí Malvazinky vila od Adolfa Loose, shrnul genezi vily a její současné poslání býti stánkem uvádějícím nové ušlechtilé vize – nejen z oblasti architektury, ale té zejména, do současnosti a do povědomí návštěvníků vily.

Adam Štěch, iniciátor trojdílného cyklu výstav ve Winternitzově vile, pak připomněl, že jsme v cyklu dospěli do jeho třetí třetiny. Od minulosti, přes současnost až do budoucnosti, projektů významných zahraničních architektů na našem malém českém písečku, který – jak se zdá – ale pro tyto osobnosti není jen malým písečkem, ale velmi inspirativním prostředím.

 

 

Tři vize pro budoucnost…

                             

Zatímco zahraniční osobnosti, autoři představovaných projektů byli přítomni pouze „virtuálně“ na informačních panelech okolo vizualizace jejich projektů ve formě modelů a ukázek projektové dokumentace, jejich tuzemští spolupracovníci, byli na zahájení výstavy přítomni osobně.

Po úvodních slovech dostali prostor i oni.

A bylo slyšet, že žádný z přestavovaných projektů neměl od počátku na růžích ustláno a že fakt, že se jich ujaly špičkové architektonické kanceláře, včele se svými hvězdnými architekty nebyl také jen tak, a samozřejmostí. Ale podařilo se. A dospějí-li tyto projekty až do dokončení, bude o tři perly na území našeho státu více. Tak držme palce. Zdá se, že už se to opravdu stane.

 

 

  • Projekt Savarin, Praha

 

Jako první dostal slovo dr. Viktor Peška, Chief Comercial Officer, společnosti Crestyl, českého multisektorového developera realizující pražský projekt - Savarin. Z poutavého vyprávění o souhře náhod vedoucích ke spolupráci s proslulým britským studiem Thomase Heatherwicka, který však u nás není ani značné části odborné veřejnosti příliš znám, ač ve světě patří k nejfrekventovanějším jménům ověnčeným řadou významných projektů. Zaujalo nás mimo jiné i to, že po té co projevil zájem o realizaci projektu, vyslal do Prahy tým spolupracovníků, kteří prostudovali a zmapovali současný areál staveb pod pojmem Savarin a po nějakém – ne příliš dlouhém čase – přivezli hotový návrh Heatherwickova projektu, na němž už ale nebyl důvod cokoli měnit.

 

 

  • Projekt, Nové hlavní nádraží, Brno

 

Jako druhý hovořil Michal Sedláček, ředitel kanceláře architekta města Brna, který představil realizaci projektu přední nizozemské kanceláře Benthem Crouwel na vybudování nového hlavního nádraží v Brně. Michal Sedláček, připomněl stoletou genezi vývoje pohledů na řešení ne vyhovujícího hlavního nádraží a věčné otázky zda je stěhovat či ne. Když konečně padlo rozhodnutí o přestěhování nádraží, byla vypsána architektonická soutěž. Osloveny byly projekční kanceláře od nás i ze světa, ale jen ty, které mají zkušenosti s podobně náročnými projekty. A nizozemská kancelář Benthem Crouwel jednoznačně zvítězila proto, že svými výsledky dokazuje, že opravdu nádraží stavět umí a doložila to precizní promyšleností projektu, ve kterém ohromovala dokonalost a domyšlenost všech aspektů než jen příjezd a odjezd vlaků. Projekt po své realizaci bude vskutku moderním nádražím 21. století.

 

 

  • Projekt koncertní hala filharmonie, Ostrava

 

Jako třetí dostal příležitost o projektu koncertní haly ostravské filharmonie pohovořit přímo uživatel stavby, ředitel orchestru, Jan Žemla, kterého posléze doplnil architekt Martin Kropáč ze studia Architecture Acts, které spolurealizuje projekt vrcholného amerického architekta Stevena Holla. Oba zdůraznili, že je především obdivuhodná ochota světoznámého architekta angažovat se na sice nesporně významném projektu, ale v relativně malém městě jakým Ostrava z amerického hlediska nesporně je navíc kdesi v Evropě. Zde pomohla náhoda. Architekt Martin Kropáč měl osobní vazby na projektovou kancelář Stevena Holla a jeho zakázka zaujala, neboť se ve své praxi specializuje právě na koncertní haly.

 

 

Tolik k besedě před otevřením vlastní výstavy

 

Teď si dovolíme ještě citovat z tiskové zprávy, připravenou k výstavě:

 

„Expozice odkrývá zajímavý vzorek světové architektonické tvorby, která vznikne na našem území v několika následujících letech.

´Rozhodli jsme se představit tři projekty odlišného charakteru a typologie. Hlavní město Prahu reprezentuje projekt komerčního komplexu Savarin od britského studia Thomase Heatherwicka. Brno je zastoupeno vítězným návrhem nového hlavního nádraží od renomované nizozemské kanceláře Benthem Crouwel. Ostrava se může pyšnit očekávaným projektem nového koncertního sálu amerického architekta Stevena Holla, kde bude mimo jiné působit Janáčkova filharmonie Ostrava.´, přibližuje koncept výstavy její kurátor Adam Štěch.

Podle odborníků v Čechách chybí moderní, ´světová´ a vizionářská architektura spojená s velkým jménem. Realizace těchto tří projektů by to mohla změnit.

 

 

Thomas Heatherwick

je renomovaný britský architekt a designér, jehož plodná a rozmanitá tvorba se vyznačuje vynalézavostí, nápaditostí a originalitou, a to již po dvě dekády. V roce 2019 odtajnil plány pro rekonstrukci a rozšíření vnitroblokové části historického barokního paláce Savarin, který se nachází v ulici Na Příkopě v centru Prahy. Výstavba je koncipována kolem historické budovy jízdárny z 18. století, která se stává ústředním bodem celého komplexu. Heatherwick, který se při navrhování nových částí inspiroval podobou pražských pavlačí a balkonů, uvolnil prostor kolem jízdárny pro otevřenou venkovní promenádu.

 

 

Benthem Crouwel

Největší architektonická soutěž v historii samostatné České republiky na podzim oznámila své vítěze. Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Projekt počítá s plynulým začleněním do městské sítě a obohacením veřejného života nové čtvrti, poskytne komfortní a snadné využití s vynikajícími možnostmi přestupu. Reprezentativní budova posiluje identitu města Brna. I tak by podle vítězů mezinárodní soutěže mělo vypadat nové hlavní nádraží v Brně.

 

 

Steven Holl

S Ostravou bude patrně navždy spojeno světově proslulé jméno Steven Holl, kterého časopis Time označil za „Nejlepšího architekta Ameriky“ za vytvoření „budov, které uspokojí ducha i oko“. K soutěži ho přizvalo české architektonické studio Architecture Acts, které založili Hana Petříková a Martin Kropáč. Steven Holl se svými spolupracovníky originálním způsobem propojí stávající Dům kultury města Ostravy, který původně navrhl architekt Jaroslav Fragner v padesátých letech, a nový koncertní sál s kapacitou 1300 diváků. Nová organicky zaoblená hmota filharmonie se bude vznášet nad stávající budovou jako ocelový mrak.“

  

 

Osobní slůvko na závěr, od autora tohoto článku

Od roku 1994 se ve své novinářské praxi věnoval stavební a „bydlicí“ tématice a tedy i architektuře. Od mládí ho ale zajímaly nejrůznější projekty minulosti, současnosti i budoucnosti a - ač laik – navštěvoval výstavy nově připravovaných projektů. Nadšeně a s vírou v jejich realizaci. V drtivé míře zbytečně. Nerealizovali se nakonec. A je to bolest i současnosti. Stačí zmínit arch. Jiřičnou, jako nejaktuálnější případ, či neuvěřitelnou tvůrčí invenci světového specialisty na mosty, arch. Santiago Calatravi, s nímž se měl možnost setkat osobně u příležitosti jeho úžasné výstavy v Domě u Kamenného zvonu, a který chtěl Praze věnovat svůj projekt, ale nebyl uznán za vhodný, i přes osobní zájem samé primátorky hl. města.

Vždy se tu každému projektu staví do cesty zájmové skupiny a nejrůznější aktivisté, vedeni postranními zájmy nebo malostí a neochotou přijímat nové, zatímco různé zrůdné developerské projekty zraňují tvář našich měst a krajin svými neinvenčními monstry.

Držme proto všechny čtyři palce, těmto prezentovaným, ale i obdobným projektům, aby jim bylo dopřáno zdárně dojít své realizace. A držme je dotud, dokud stavby nestanou na místech, kde mají a v podobách jaké mají mít.         

Věřme, že snad už se konečně začíná blýskat na lepší časy. Alespoň v architektuře…

 

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček

 

Vize pro budoucnost 

13. 1. až 22. 2. 2022

Kurátor: Adam Štěch (OKOLO)

Grafický design a instalace: Matěj Činčera, Jan Kloss, Adam Blažek (OKOLO)

Produkce: David Cysař, Kristina Cysařová, Adam Štěch, Studio Činčera

Winternitzova vila

Na Cihlářce 10, 150 00 Praha 5

tel: 776 711 382

kristina.cysarova@gmail.com

www.loosovavila.cz

Facebook Winternitzova vila