Viva LUBOŠ PLNÝ! aneb kam v současnosti kráčí art brut?!
DOX - Centrum současného umění - Praha
14. 12. 2017 - 12. 3. 2018
Na vernisáži nové výstavy Viva LUBOŠ PLNÝ!, výstavy art brut, kterou připravil kurátorský tým (Ivana Brádková, Nadia Rovderová, Terezie Zemánková), jsme zhlédli ve výstavních prostorech v nejvyšších patrech DOXu díla Luboše Plného, který se zabývá se především psychologií a lidským tělem. Jeho jméno nejčastěji spojujeme s pojmy art brut či outsider art, které označují syrové ´neškolené´ umění, vytvářené samouky či lidmi trpícími psychickými chorobami. Zejména šokující jsou sešívané fotografie, kdy si Luboš Plný sám bez anestezie prošil obličej a ruce.
Český výtvarník Luboš Plný byl vybrán jako jediný Čech ze 120 umělců,
kteří vystavovali na Benátském bienále 2017.
„Luboš Plný (*1961) se stal jediným českým autorem,
zastoupeným na mezinárodní expozici Viva Arte Viva! letošního Bienále současného umění v Benátkách.
Výstava v Centru současného umění DOX představuje průřez jeho tvorbou
a je zároveň koncipována s jistou nadsázkou jako
hommage (pocta) životu a dílu tohoto umělce-autodidakta
a jeho úspěchu na mezinárodní výtvarné scéně.
Tvorba Luboše Plného má charakter celoživotního konceptuálního projektu,
ve kterém je výtvarná práce úzce propojena s quasi-vědeckými experimenty na vlastním těle.
Plného kresby doplněné akrylovou malbou, koláže a asambláže
zobrazují lidské tělo,
rozfázované na horizontálně vedené plátky.
Jednotlivé vrstvy – kůže, svalstvo, kosti, cévní systém a samotné orgány,
jsou znázorněny odlišnými barvami a dohromady tvoří hustou filigránskou síť.
Každé dílo je opatřeno záznamy o průběhu svého vzniku.
Přestože právě svými ´anatomickými autoportréty´ se proslavil nejvíce,
pro Luboše Plného má největší význam jeho projekt Akademický model,
který ´je prezentován v úvodu výstavy.
Zahrnuje doporučující dopisy umělců, lékařská osvědčení, psychologické posudky a fotografie, n
a kterých se stylizoval do pozic postav z historie umění.
Na základě této dokumentace roku 2000 rektor AVU Luboši Plnému udělil doposud neexistující titul ´akademický model´.
Od té doby namísto podpisu Luboš Plný používá
kulaté razítko se znakem Diskobola lemovaným svým jménem a titulem.
Součástí tvorby Luboše Plného je také výroba erotických hraček.
Jistá brutalita a rituálně-magický charakter jeho tvorby jsou zde vyváženy humorem a hravostí.
Kolekce absurdních ´erotických pomůcek´
působí jako arsenál rafinovaných mučicích nástrojů smontovaných z fragmentů nábytku,
instalatérských trubek, kousků dětských hraček, paroží nebo z flakónů na parfémy.
Vzájemně pospojované vytvářejí tyto instrumenty sebeuspokojující perpetum mobile nekonečné slasti a utrpení.
Pražskému publiku byla tvorba Luboše Plného doposud představena
především v rámci výstav mezinárodního art brut
(abcd, sbírka art, GHMP, Dům U Kamenného zvonu, 2006; Anatomia Metamorphosis,
Museum Montanelli, 2011; Art Brut Live, DOX, 2015).
Samostatné výstavy mu uspořádaly pražské galerie Millenium (2002) a Artinbox (2017).
Výstava Viva Luboš Plný v DOXu se tak stává jeho doposud největší samostatnou prezentací v České republice.
Díla na výstavu zapůjčili: francouzský sběratel Bruno Decharme, Muzeum Montanelli, spolek Tichý Oceán a další soukromí sběratelé.“ (zdroj: tisková zpráva)
Pořadatelé: ABCD (Paris - Praha) a Centrum současného umění DOX
Galerie Artinbox je partnerem výstavy Viva Luboš Plný!
Kurátorský tým: Ivana Brádková, Nadia Rovderová, Terezie Zemánková
Doprovodný program
Komentovaná prohlídka s kurátorkami výstavy a Lubošem Plným
28. 1. 2018 | 16.00 hodin
11. 3. 2018 | 16.00 hodin
170 00 Praha 7 – Holešovice
Poupětova 1
Máme otevřeno:
Pondělí: 10.00 - 18.00 hodin
Úterý: zavřeno
Středa: 11.00 - 19.00 hodin
Čtvrtek: 11.00 - 21.00 hodin
Pátek: 11.00 - 19.00 hodin
Sobota: 10.00 - 18.00 hodin
Neděle: 10.00 - 18.00 hodin
Luboš Plný, autodidakt, malíř, konceptuální umělec (* 4. 11. 1961 Česká Lípa)
- od dětství se věnoval kresbě, zajímala ho ale také anatomie, kterou studoval na pitvách mrtvých živočichů
- je vyučený elektrikář na železničním učilišti v Nymburce
- 1983 nastoupil základní vojenskou službu. V důsledku prožívaného stresu začal trpět depresemi, poruchami spánku a halucinacemi; opakovaně porušoval disciplínu. Následně byl hospitalizován na psychiatrii, kde mu byla diagnostikována simplexní schizofrenie. Na jeho zdravotní stav měla negativní vliv i nevhodně zvolená farmakoterapie
- 6 let pracoval u Československých drah v severních Čechách a věnoval se silovému trojboji
- v 27 letech mu byl přiznán invalidní důchod
- během pobytu v České Lípě učil výtvarnou výchovu na tamní LŠU a pohyboval se v okruhu místní neoficiální kultury
- 1989 se přestěhoval do Prahy, kde v průběhu dalších let vystřídal řadu zaměstnání. (maloval cínové vojáčky, uklízeč v Domě módy, prodavač v antikvariátu, kustod v galerii Nová síň; absolvoval také hrobnický kurs (2004))
- začal se hlouběji zajímat o příčiny svého onemocnění insomnií, studoval lékařskou literaturu a anatomické atlasy, účastnil se pitev. Jeho kresby z této doby sloužily jako určitá forma autoterapie.
Koncem 80. let 20. stol. se dvakrát neúspěšně pokusil o přijetí na AVU v Praze.
Roku 1989 se zde nechal zaměstnat jako model v kursech figurálního kreslení
s cílem získat do té doby neexistující titul ´Akademický model´,
který mu v roce 2000 slavnostně udělil rektor AVU doc. Jiří T. Kotalík.
Ústředním námětem tvorby Luboše Plného je lidské tělo, jeho fungování, limity a smrtelnost.
Většinu jeho děl můžeme označit za ´anatomické autoportréty´ na pomezí kresby a malby,
konceptuálního umění a vědeckého projektu. Kresby barevnou tuší kombinuje s akrylovou malbou a koláží,
doplňuje je i autentickými organickými prvky jako krev, vlasy, popel zesnulých rodičů, použitými zdravotnickými materiály,
nebo ´doličnými předměty´ z experimentů prováděných na vlastním těle
Převážně lidské, ale výjimečně i zvířecí tělo zachycuje v horizontálních, vertikálních nebo laterálních průřezech, jako by na sebe skládal virtuální řezy pořízené tomografem.
V jediném obraze často propojuje různé úhly pohledu.
Precizně zaznamenává jednotlivé vrstvy: kůži, svalstvo, kosti, cévní systém i vnitřní orgány.
Některé anatomické detaily (především hlavu a pohlavní orgány) provádí s důkladnou pečlivostí,
jiné jen naznačuje či zcela vynechává.
Obrazy těl jsou montáží,
která jsou poskládána např. z kreseb podle anatomického atlasu z 19. století,
rentgenových snímků, fotografií madon, modelek nebo exponátů anatomického muzea La Specola ve Florencii.
Záznamy z různých epoch vyjímá z kontextu a propojuje do nových souvislostí se svým osobním příběhem.
Soustředí se většinou na konkrétní události ve svém životě a svou anatomickou kresbu chápe především jako ´mentální prostor´,
jako rekonstrukci toho, co víme, spíše než zobrazení viděného
Velkou inspirací pro Luboše Plného bylo narození syna Vincenta (2005),
které dokumentoval v řadě svých děl.
Po chirurgickém zákroku,
kdy mu byla odstraněna část štítné žlázy,
se tento orgán na jeho kresbách objevuje začerněný; někdy do nich zapojuje i autentickou fotodokumentaci z operace.
Nedílnou součástí každé kresby Luboše Plného jsou podrobné písemné záznamy,
které jsou zároveň jeho deníkem.
Začátek i konec práce na každé kresbě označuje počtem dní,
kterého k onomu datu právě dosáhl, a také symbolem hvězdičky a křížku.
Systematicky zaznamenává i veškeré dílčí časové údaje, jako jsou například pauzy v kreslení.
(zdroj: wikipedia, www.art.ihned.cz)
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.dox.cz/en/exhibitions/viva-lubos-plny