Vítek Čapek v Galerii Pecka aneb „viděná malba je jenom prvním plánem…“

27.01.2016 13:32

Galerie Pecka - Praha

24. 1. - 18. 2. 2016

 

Romantická enkláva, proťatá malebnou cestou od Výtoně k mocné bráně bájemi opředeného Vyšehradu, byla, je a bude vždy důvodným místem k procházkám. Řeknete: „Známe, šli jsme tam tolikrát…“ Ale, sáhněme si do svědomí, kolik z nás se řítí stoupající Vratislavovou směrem k Vyšehradským hradbám a bez povšimnutí míjí možnou a vděčnou zastávku v zajímavém nárožním domě v Galerii Pecka? Příhodně umístěné Galerii na úpatí našich vycházek? Je dobré se tam zastavit. Je to jako zastavení v mezipatře při stoupání schody.

 

 

 

 

 

 

 

Přišli jsme, viděli jsme, zaujalo nás

Pozvánka od Galerie Pecka je mezi těmi, co na www.www-kulturaok-eu.cz dostáváme, vždy zajímavá. Buď představovanými díly, nebo tak, jako v té, která nás zvala přesně měsíc po Štědrém večeru na setkání s díly autora, která jsme – k našemu překvapení – dosud neznali. A právě to je v Galerii Pecka i pro poučeného diváka jako jsme my, možné…

Nasměroval nás odborník na slovo vzatý

Po úvodním neokázalém uvítání galeristou a nakladatelem Jaroslavem Peckou (odtud název galerie - na foto vpravo) jsme, po překvapené a mírně tápající prohlídce obrazů Vítka Čapka, byli seznámeni s kurátorem této výstavy a hlavně znalcem díla Vítka Čapka - Milošem Šejnem.

 

Dodejme, že Miloš Šejn (1947) (na foto dole vpravo)  je výtvarník, který vede konceptuální ateliér na pražské AVU. Má k tomu průpravu, neboť se vyjadřuje nejen kresbami a malbami, ale reflektuje i nová média i projekty typu site-specific a nebrání se ani realizacím v historické krajině.

 

 

 

Vítek Čapek – neznámý známý tvůrce a filozof

Přídomky ´tvůrce´ a ´filozof´ ve spojení se jménem až příliš předčasně zesnulého Vítka Čapka (1954 – 1988) by možná mohly či měly být uvedeny opačně. Čapek byl možná především filozof a až teprve z toho tryskající tvůrce. A to - obrazem i slovem. Proto nám kurátor výstavy Miloš Šejn pověděl o autorovi, jakožto malíři to, co jsme zatím netušili, ale pro ilustraci vystavených obrazů nám také přečetl pár ukázek z autorových textů.

 

To nám spolu s obrazy, či přesněji obrazovým cyklem a obrazy, ozřejmilo usilování Vítka Čapka. Jeho niterné bádání nad všelidskou cestou ke světlu, k odvěké a bytostné touze po něm. Ale také o autorovu vnitřním dialogu o této cestě. Dialogu barev. O vývojovém kruhu od ´černě-černé barvy´ přes ´černo-šedočernou´ dál ke stále světlejším a světlejším odstínům barevného dialogu až k finální vysněné dokonalosti ´bílo-bílé´ barvě. Po níž ale následuje už zase vše znovu od počátku, tedy zase přichází ona ´černo-černá´.

Náš fotograf, jenž pro nás zachycoval fotorepo z této zajímavé akce, je původním povoláním tiskař, a tak poznamenal, že nikdy netušil, že barevnice RAL, běžná grafikům a právě tiskařům, může mít kouzlo nejen výtvarné, ale i filozofické a umělecké. Z citací textů Vítka Čapka a slov Miloše Šejna to ale celkem jasně vyplynulo. A musíme přiznat, že náš zprvu ´znejistělý vjem´ vystavených obrazů získal po tomto ´popostrčení´ novou kvalitu a naráz jsme obrazy a hlavně ten ´barevnicový´ cyklus viděli nově, jinak, jako by k nám promluvil.

Ale i další myšlenky, jež nám o autorovi sdělil jeho kurátor, nás posouvaly hlouběji do světa Vítka Čapka. Jakožto píšící malíř totiž Čapek své obrazy i komentoval. A velice moudrými postřehy. Podle něj je například obraz krajinou, v níž nalézáme své vlastní nitro. A opravdu, něco na tom je. Každý přece vnímáme obraz po svém a každý – chceme-li a vnímáme-li – nacházíme v obraze něco, co za nás vyslovil jeho tvůrce.

 

 

 

 

 

 

 

Další krásnou myšlenkou je i uvědomění si faktu, že obraz navazuje tam, kde už nestačí slova, tam, kde děláváme v textu za větou tři tečky, v naději či snaze, aby si čtenář sám domyslel, co námi už nebylo vyřčeno… Obraz to může dopovědět, nebo nám k tomu pomoci.

A ještě i autorem znovuobjevovaný fakt, že všechno koření kdesi v černé, aby se to pak vyvíjelo a dralo k bílé, neboť vše touží po světle. I my, i rostliny, i živočichové, vše.

Zvláštní výstava. Až spirituální. Tak jako obrazy Vítka Čapka. Proto stojí za to se cestou na Vyšehrad zastavit v Galerii Pecka a zamyslet se. V dnešní značně rozjitřené době - tím spíš.

 

Viděná malba je jenom prvním plánem, za kterým leží hloubka nekonečna. Jde o demonstraci vyprázdněného prostoru.“

 Vítek Čapek

 (foto Miloš Šejn)

Vítek Čapek

  • * 28. 2. 1954 v Jaroměři, + 14. 1. 1988 v Lounech
  • syn sochaře Miroslava Čapka (žáka Svolinského a Filly)
  •  studoval SPŠ kamenickou a sochařskou v Hořicích - sochařství a Filozofickou fakultu UK - estetika, dějiny umění
  • pracoval jako kurátor v Galerii Benedikta Rejta v Lounech
  • jeho výtvarné dílo ale bylo veřejnosti představeno až posmrtně
  •  

K nejvýznamnějším pracím patří Cykly Entity, Hladiny a Kruh.

  • V Hladinách vytvořil řadu obrazů na jedno kompoziční téma - spolupůsobení barev. Na konci cyklu dospěl jako jeden z mála českých umělců k monochromii - jednobarevné ploše.
  • Kruh charakterizoval slovy: "Kruh představuje totalitu psýchy, světa. Ať se vyskytne v jakékoliv podobě, vždy vyjadřuje jeden z nejdůležitějších momentů života: jednotu, totalitu,"

Jeho tvorbu ovlivnil Václav Boštík, Zdeněk Pešánek a Zdeněk Sýkora nebo Gaston Bachelard.

  • studium na FFUK končil v roce 1980 diplomovou prací:„Zdeněk Pešánek a diferenciace českého výtvarného umění a kultury v první polovině dvacátých let".
  • v lounské galerii připravil výstavy Dany Hendrychové, Vladislava Mirvalda, Tarase Kuščynského a architekta, studenta na Bauhausu, Václava Zralého.
  • byl v kontaktu s Václavem Boštíkem, Václavem Ciglerem či Adrienou Šimotovou.
  • nadějně pokračoval v práci na disertaci o jeho milovaném Zdeňku Pešánkovi.
  • 1986 se však nešťastnou náhodou otrávil plynem a po nekonečném útrpném bezvědomí zemřel v roce 1988 v lounské nemocnici
  •  

Zůstalo tisíce kreseb a rukopisů. Většinu vlastní rodina a její příslušníci byli i na výstavě.

 

 

 

 

 

 

Posmrtně bylo Vítkovi Čapkovi uspořádáno 6 výstav. Jen jedna z nich byla kolektivní a byla  věnovaná České výtvarné scéně 1969 - 1985, a ta se konala v Praze v tehdejším Českém muzeu výtvarného umění.

 

Výstava v Galerii Pecka je tedy autorovou první samostatnou výstavou v Praze!

 

Díla Vítka Čapka jsou v Galerie Benedikta Rejta- Louny a Východočeské galerii- Pardubice.

 

128 00 Praha 2 

Vratislavova 24

e-mail: galerie.pecka@volny.cz

www.galeriepecka.cz

Máme otevřeno:  pondělí  - čtvrtek :po telefonické domluvě

Spojení: tram č. 3, 7, 16, 17, 21 zastávka Výtoň

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: © Václav Koníček

samanam@seznam.cz

www.facebook.com/wenca.nikonicek

www.gothichell.rajce.idnes.cz