Viktor Frešo: Zrození Pičuse/Niemand aneb poznáme se v něm, když se pěkně naštveme?!
Danubiana Meulensteen Art Museum - Bratislava
16. 6. - 2. 9. 2018
„Mám dobrý pocit. Konečne sme v Európe.“
(z ohlasů návštěvníků)
Není nutné cestovat až na kraj světa. Za www.www-kulturaok-eu.cz jsme se rozhodli trávit tropický týden v Bratislavě, v hlavním městě Slovenské republiky. Místní teploty dosahovaly až 35 stupňů Celsia. Jenže v Bratislavě vane stále mírný vánek, a ten byl velmi příjemný a umožnil nám, že jsme v Bratislavě nelenili ve svých poznávacích trasách. A galerie? Samozřejmě byly. Je jich v Bratislavě hodně. Nás podle prospektů zaujal projekt především Danubiana, který byl otevřen 9. 9. 2000 a který vznikl zásluhou holandského zakladatele sbírky Gerarda Meulensteena. S Danubianou dostala Bratislava darem to, co by mělo mít každé kulturní město: opravdu moderní, nadčasové muzeum. Danubiana se rozprostírá v areálu o velikosti 7811 m² a inspiruje už svou existencí.
Danubiana Meulensteen Art Museum
Necelých 20 kilometrů od centra Bratislavy, na cípu poloostrova uprostřed řeky Dunaj, našel domov jeden z nejmladších evropských muzeí moderního umění. Vskutku unikátní muzeum nabízí jedinečné spojení výtvarných děl světových a slovenských umělců, působivé moderní architektury a okolního Dunaje.
Socha Pičuse - maličkého nahého mužíka už procestovala svět… v západní Evropě, a Americe…
Nás mimo čtyři výstavy zaujala sochařská instalace Zrodenie Pičusa/Niemand z roku 2013,
která je dílem slovenského umělce Viktora Freša (* 1974).
Jde o instalaci Pičuse především ze sádry a
o instalaci zaťatého vzdoru a rebelství
naštvaného jedince v anonymní mase.
Zde ji v muzeu nainstalovali v prostoru plném zrcadel (v jakémsi labyrintu),
takže kolika? – tolika! Pičusů se dopočítat nedokážeme.
Umělec Viktor Frešo v roce 2013 vytvořil sochu maličkého nahněvaného
a nahého chlapíka, kterého pojmenoval jako Niemand.
Slovensky se socha jmenuje Pičus.
Jak autor, tak i samotný Pičus se narodili v Bratislavě.
Pičus = soška malého mužíka s neproporční postavou a arogantně nahněvaným výrazem tváře.
Postava je rozdělena na tři třetiny, z nichž každá z nich reprezentuje jednu část těla - hlavu, trup a nohy.
Právě toto zjednodušené dělení vytváří zdánlivý anatomický nepoměr
a jeho obrovská hlava už na první pohled působí směšně.
Název Pičus se těžko překládá, ale jde o člověka na hranici mezi směšným chytrákem
a zároveň zákeřným hajzlíkem,
zakomplexovaným, ale i namyšleným arogantním bastardem,
se kterým se ve svém životě již v současné době dost často setkáváme.
Zejména s arogancí, jak už u řidičů nebo u chodců.
Záporné emoce se mnozí lidé snaží po celý svůj život skrývat pod různými rouškami.
Autor Viktor Frešo se ve své tvorbě často zabývá hraničními emocemi,
vědomě vyvolává diskuse okolo stereotypu vnímání umění a hodnot umělecké tvorby.
V soše Pičus přesměroval svou strategii do lidských vlastností,
které ne náhodou připomínají sérii sedmi dědičných hříchů. (přeloženo ze slovenštiny – danubia.sk)
Rovněž jsme se s populárním Pičusem setkali také před hospodou pod Bratislavským hradem, kde není chodec, který by se rozzuřeného Pičuse nepohladil, a konečně ho tak uchlácholil.
Ještě můžeme zhlédnout další instalaci ze sbírek Meulensteen, dílo Viktora Freša z roku 2011 Device Porter Simulator (kombinovaná technika).
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva danubiana.sk)
Foto: © Ing. Olga Koníčková