"VESMÍR V NÁS" aneb když si známý průmyslový výtvarník a designer pro své potěšení také maluje obrazy
Josef Fořtl
VESMÍR V NÁS
14. 3. - 7. 4. 24
Knupp gallery
Josef Fořtl (1942 – 2021) byl průmyslový výtvarník a designer.
Zanechal však po sobě nejen četné profesní realizace,
ale také asi 50 obrazů.
Objevný výběr z autorova tzv. modrého a červeného období
připravila Knupp Gallery a rodina Josefa Fořtla (1942 – 2021)
pod názvem "Vesmír v nás".
Pro témata svých děl si Josef Fořtl zvolil již v prvé polovině svého života
surrealistickou metodu řetězení představ.
Zobrazované objekty však nejsou volným proudem asociací,
jejich výběr je cílený, jsou stavebním materiálem k vyjádření myšlenek a úvah.
V pozdějších fázích své malířské tvorby však ustoupil ze své
surrealistická metoda řetězení představ
a věnoval se
symbolickému vyjádření skutečnosti.
Josef Fořtl výtvarný objev - minimálně – desetiletí?
Stane se, že jsou autoři, kteří sami sebe a svůj talent, jen tak, za každou cenu, světu zbytečně nepředvádějí. Nepotřebují to. Tvoří především pro sebe, pro své vnitřní uspokojení, vyrovnání se s problémy, pocity, s vlivem okolí, dobou a jejími turbulencemi… Necítí potřebu to, co cítí, vytrubovat do světa, snažit se s tím upoutat a třeba i ten svůj um prodávat.
Tvoří přece především z vnitřní potřeby a obohacují tím v první řadě sebe a své blízké, sem tam i přátele. Ale svět o nich neví. I Josef Fořtl k takovým více méně patřil. A tak, když nás opustil, a tím se pootevřely dveře jeho ateliéru, tak ten svět kolem, který autor tak vznešeně pomíjel, je jeho díly najednou ohromen. Ohromen tím, co mu unikalo a oč byl doposud ochuzen.
Mistrovská díla Josefa Fořtla, která teď konečně ten svět držený autorem za dveřmi jeho ateliéru, konečně do ateliéru vstoupil, díla spatřil a je ohromen.
Tak jako my v Knupp Gallery, která uspořádala – z výběru – obrazů Josefa Fořtla ohromující výstavu.
Josef Fořtl - malíř, sochař a designér
Z díla Josefa Fořtla vybrala Knupp Gallery, společně s rodinou autora, ty obrazy, které jsou součástí dvou autorských cyklů, jež se označují jako modré a červené tvůrčí období. Kurátorská zpráva je charakterizuje následně:
„Modré období (90. léta) a Vesmír v nás (počátek milénia.
Pro obrazy Modrého období je typická dominující modrá barva a znázornění dvojího prostoru. Prostoru limitovaného, omezeného a prostoru otevřeného.
Limitovaný prostor je znázorněn koridorem, který ústí do prostoru otevřeného.“
V limitovaném prostoru obrazů se odehrávají naše životy. Omezený prostor však přestavuje i limity našich existencí, jež jsou dány časem, místem a okolnostmi našeho zrození i naší genetickou výbavou.
Otevřený prostor v obrazech není bezútěšná propast, ale otevřená možnost pro další lidské poznání a myšlení. Otevírá se zde filozofická otázka o možnosti a limitech lidského poznání a myšlení…“
Úvodní slovo pronesl Doc. Ing. Prokop Toman, CSc
Není jistě snadné hovořit o svém dávném příteli a uvádět do světa jeho obrazy, které autor před světem tak trochu tajil. Pan profesor Toman, se nesnadného úkolu ujal opravdu se ctí. Vyvaroval se patosu, který se za daných okolností nabízí, vyvaroval se glorifikace Josefa Fořtla, svého přítele a současně autora, jehož obrazy jsou teď všude kolem.
Pan profesor Toman, o Josefu Fořtlovi pohovořil citlivě, s nadhledem a s úctou, jaká mu náleží. Ale i s humorem a věcně.
Zaměřil se především na vnitřní poslání Fořtlových prací, které dalo ostatně i název celé výstavě „Vesmír v nás“.
Ozřejmil nám tak smysl vystavených obrazů i smysl, ba přímo autorské poslání, tvorby Josefa Fořtla vůbec. Zejména pak v jeho pozdním tvůrčím rozmachu…
„V poslední fázi své tvorby "Vesmír v nás" (počátek milénia) se Josef Fořtl pokusil zobrazit člověka jako součást vesmíru.
Hvězdy nad námi, vzdálené a tajemné, pomáhaly člověku určovat směr v jeho objevování nových částí naší planety Země. Jejich různá uskupení, objevující se v průběhu roku v různých částech oblohy, si polidštil tím, že jim dal jména: souhvězdí Berana, Štíra, Vah, Panny, Blíženců atd. Vědecký pokrok ale pouze částečně poodhaluje tajemství vesmíru.
Umělec však tuší i existenci vícedimenzionálního rozměru našeho světa, jehož tajemství je nutno přijmout jako součást našich životů…“
Obrazy od jinud? Ne. Obrazy do jinam.
Ano pan profesor Prokop Toman nám napověděl, jak na obrazy Josefa Fořtla nahlížet. Jak je chápat. To je dar i úděl kurátorů a všech, kteří zprostředkovávají vjem vystavených děl, duším a myslím přítomných diváků. My jsme však přišli – záměrně - do Galerie dříve než ostatní. A o dost dříve, než jsme vyslechli moudrá slova pana profesora, prodchnutá navíc osobní vazbou k autorovi. Mohli jsme si tedy předem vytvořit na vystavená plátna vlastní názor. Sumarizovat si své vlastní pocity, jaké v nás ty malby vyvolávají. Činíme tak i jindy a záměrně. Abychom nebyli ovlivněni (v dobrém i nedobrém) následným výkladem a vytvořili si tak nejprve svůj vlastní názor. Názor prostého – snad jen poněkud poučeného – ale přece jen a pouze – diváka. A pak zvědavě, či dychtivě, očekáváme slova znalce, odborníka, osobnosti povolané.
Ne vždy se náš dojem shodne s posléze vyřčeným. Někdy teprve pochopíme, jindy si myslíme své, neboť umění není dogma.
V případě obrazů Josefa Fořtla, charakterizovaných slovy pana profesora Tomana, jsme ale - k naší potěše – zjistili, že jsme s ním vlastně zajedno. Akorát, že on to vše vyslovil (i za nás) o poznání lépe…
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Josef Fořtl
VESMÍR V NÁS
14. 3. - 7. 4. 24
Úvodní slovo: Doc. Ing. Prokop Toman, CSc
Knupp gallery
Revoluční 17, Praha 1
PO: na objednání
ÚT - PÁ 10:30 - 19 hod
SO 11 - 18 hod
