Venkovní dlažba aneb i po dešti suchou nohou půjdeme
Venkovní dlažba aneb i po dešti suchou nohou půjdeme 
Za základní materiál pro veškerou úpravu zpevněných ploch, které se nalézají v okolí našeho domu, zahrady a přímo v zahradě, považujeme nesporně dlažbu, s jejíž pomocí si teprve vytvoříme opravdu dokonalý povrch.
Při volbě druhu dlažby vycházíme rozhodně z typu architektury domu; a to jak výběrem použitého materiálu, tak jeho barevností, velikostí a samozřejmě také způsobem skládání. Tím vším totiž podtrhujeme charakter celé stavby a doplňujeme i kompoziční záměr zahrady. V kraji žuly pochopitelně vsadíme s největší pravděpodobností na žulové šlapáky či dlažby; a třeba taková pískovcová terasa v území, které je typické břidlicí, může vypadat poněkud nepatřičně. No a posezení u starého venkovského stavení nesporně vydláždíme jiným materiálem, než jakým je patio s nerezovými doplňky vhodné k modernímu domu kdesi ve městě.
Všechny zpevněné plochy bychom měli mít především snadno schůdné, bezpečné, trvanlivé a v neposlední řadě i estetické. Před nákupem dlažby proto vždy zvážíme také zamýšlenou funkci a provoz na té které zpevněné ploše. Například dlažbu v užitkové zahradě bychom měli mít hlavně funkční a dekorativnost odsouváme v jejím případě až na druhé místo. Na plochy okolo bazénů a vodních ploch zase použijeme bezpečnější materiál opatřený zdrsněným povrchem.
Při návrhu a budování zpevněných ploch na pozemku se obracíme raději na odborníky. Musíme totiž brát v úvahu i technické údaje, jako jsou určitá rozmezí zatížení dlažby.
Před pokládkou zvážíme výběr typu dláždění, čímž se rozumí celková kombinace tvarů, jakož i rozmístění jednotlivých dlažebních prvků v rámci celku. Pomocí různých vzorů dlažby měníme vzhled daného prostoru. Vzory dlažby proto dělíme na statické a dynamické. Využitím statických zajistíme pohled k určitému místu nebo jeho části, naproti tomu dynamickým vzorem vyvoláváme vjem pohybu a vizuální přitažlivosti.
Kamennou dlažbu si považujeme hlavně pro její vynikající vlastnosti. Oproti betonovým povrchům, které jsou stejné a neosobní, výběrem kamene uplatníme jeho přirozenou originalitu a výjimečnost. Kamenné materiály mají dlouhou životnost, jsou odolné vůči povětrnosti a relativně tvrdé. Nejvíce používáme pískovec, dále tvrdé horniny, jako křemence, ruly či žuly.
Exteriérovou cihlovou dlažbou díky její teplé červené barvě zaručeně vneseme do zahrady hřejivost a laskavost. Je stálobarevná a prakticky nerozbitná. Vybíráme ze dvou standardních výšek cihel. Ty nižší volíme pro běžné chození, ty vyšší pokládáme na příjezdovou cestu nebo na místo více zatěžované. Z cihel můžeme při pokládce vytvářet obrazce z různě barevných kousků nebo i střídat položení na výšku a na šířku.
I když není nejkrásnější ani nejstylovější, často používáme jako materiál betonovou dlažbu i velké betonové dílce. Můžeme jej neomezeně tvarovat, takže vybíráme z řady různých designů, dlažebních kostek, obyčejných šlapáků či klasických dlaždic. Beton můžeme použít prakticky všude, ale časem v něm nacházíme trhliny. Proto věnujeme pozornost i podloží. Většinu mechanických poškození totiž mohou způsobit kořeny stromů a rostliny, které prorůstají na povrch.
Exteriérovou keramickou dlažbou úspěšně navodíme středomořskou atmosféru. Po dešti nebo při sněhu je ale kluzká, volíme tedy dlažbu s jemně rýhovaného povrchu.
Pryžová zámková dlažba je měkká a neničí nám klouby. Její koupí podpoříme recyklaci starých pneumatik a pomůžeme životnímu prostředí.
Zámkovou dlažbu skládáme z dlažebních kamenů, které mají tvar, umožňující vzájemnou vazbu, tzv. zámek. Zámkovou dlažbu pokládáme buď do kamenné drti nebo do štěrkového lože či na železobetonovou desku.
Ke zvýšení orientace a bezpečnosti můžeme dlažbu doplnit bílými, případně modrými světly (LED). Spotřebujeme minimum elektrické energie, přičemž orientační světla zapouštíme v nerezových kroužcích, s možností jejich umístění do kamene či desky.
Pokud si nejsme při pokládání dlažby jisti před stavebním úřadem, uděláme nejlépe, když si to přímo tam zjistíme.
Richard Koníček
Foto:internet