Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku aneb největší křesťanské svátky na slovanský způsob
Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku aneb největší křesťanské svátky na slovanský způsob
Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku
13. 4. – 6. 5. 2022
Galerie BKI
Výstava o podobnostech a rozdílech v tradicích tří slovanských zemí.
Upozorňuje na dosud zachovávané obyčeje přetrvávající z dob pohanských a ukazuje, do jaké míry následné křesťanství nakonec proměnilo dávné národní pověry a představy.
Bulharské kulturně informační středisko, ve své Galerii BKI uspořádalo ve spolupráci s Regionálním etnografickým muzeem v Plovdivu a Sdružením Čechů, Slováků a přátel – Plovdiv dokumentární výstavu nazvanou Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku. Dokumentární expozice představuje a srovnává zvyky a obyčeje trojice ryze slovanských zemí. Návštěvník se dozvídá, v čem se podobají, v čem liší tradiční jarní rituály trojice sledovaných slovanských zemí a objevuje, jak velice je pestrá paleta oslav příchodu jara a největších křesťanských svátků.
V BKI nejen o Velikonocích - o Velikonocích
Ředitelka BKI-Praha, paní Galina Todorova, která tradičně a s neskrývaným zápalem pro věc, zahájila objevnou výstavu, nazvanou jednoznačně - Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku – spokojeným konstatováním, že se jedná o vůbec první výstavu shrnující kompletní poznatky o tom, co je společné na oslavách a rituálech spojených s nejvýznamnějším křesťanským svátkem – Velikonocemi - ve třech slovanských zemích.
Bulharské Velikonoce trvají sto dní
Vlastní výstavu oficiálně zahájil ředitel Regionálního etnografického muzea v Plovdivu, doc. Angel Jankov, Ph D, historik, absolvent Univerzity Svatého Cyrila a Metoděje ve Veliko Tarnovu, obor etnologie. Jeho klíčovou prací i tématem bádání je studie nazvaná „Kalendářní svátky bulharských katolíků (od konce 19. do poloviny 20. století)“, který patří k největším odborníkům na oblast vědeckého výzkumu regionálních, lokálních i konfesních variant v tradiční kultuře.
Angel Jankov úvodem připomněl, že prakticky totožná výstava proběhla před čtyřmi lety v Bulharsku, kde zaznamenala mimořádný úspěch a těšila se velkému zájmu veřejnosti. Podstatné na velikonočních svátcích je, že ve všech třech srovnávaných zemích jsou považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek, což odpovídá křesťanskému výkladu. Ale ve všech třech zemích do toho vstupují tradice a lidové zvyky, které jsou podobné, ale už ne zcela totožné. Například, v Bulharsku trvá celý cyklus spojený s Velikonocemi sto dní, počítáno od Masopustu. Cyklus je nabit četnými svátky, uznávanými a vyznačenými v kalendáři.
Především jde o jarní rituály k obrození přírody
Zde, ale citujme raději přesné znění tiskové zprávy k výstavě připravené:
„Jarní rituály k obrození přírody, se kterými jsou spjaty i velikonoční obřady, jsou představovány podle Juliánského a Gregoriánského kalendáře. V Bulharsku cyklus zahrnuje obyčeje od Mesni a Syrni zagovezni (masopust), přes karnevaly, koňské Velikonoce – Todorovden, Lazarovden až po Květnou neděli, tedy sedm nedělí půstu. Zatímco v Čechách a na Slovensku půst začíná Popeleční středou a pokračuje šest týdnů až do Vzkříšení. Po tu dobu se koná množství národních zvyklostí.
Mezi všemi jsou jasně patrné obřady spojené se zemědělstvím, kterému jsou věnovány oběti ve všech třech zemích. Starověké kořeny má lazaruvane – rituál, kterého se účastní dívky nad šestnáct let a má charakter věštění budoucí lásky a manželství. Výstava zahrnuje velké množství zvyků kolem samotného Vzkříšení, které jsou v každé zemi jiné. Milovníci krásných kraslic se seznámí s různými technikami jejich zdobení, s tradicemi zachovanými od středověku po dnes, ale i s novými inovativními přístupy, používanými v současnosti“.
Slovanské velikonoce přetrvávají dál - i v globalizovaném světě
Na zahájení výstavy Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku přicestovala z Bulharska i mgr. Grozdelina Georgieva, šéfkurátorka Regionálního etnografického muzea v Plovdivu, která je tam pověřena správou fondů Řemesel a Vědeckých archivů. I ona je historička,
a také absolventka Univerzita svatého Cyrila a Metoděje Veliko Turnovo. V rámci své vědecké praxe se věnuje výzkumu hmotné kultury, rituální a náboženské kontinuitě od dávné minulosti po současnost.
Grozdelina Georgieva doplnila Angela Jankova zdůrazněním faktu, že Velikonoce jsou především oslavou vzkříšení Ježíše Krista, což platí globálně po celém křesťanském světě, ale specifika slovanských velikonoc si vzdor tomu zachovala svoji regionální odlišnost, což potvrzují právě tři srovnávané státy. Tři slovanské státy se svou slovanskou svébytností. Ale další odlišnosti jsou pak už zcela národnostní. Jiné zvyky objevíme v Bulharsku, jiné na Slovensku a jiné v Česku. Další jsou ale naopak shodné. Jde však už spíše o místní detaily. Což Grozdelina Georgieva demonstrovala pro názornost na kraslicích. Ty se sice barví a maluji ve všech třech regionech. Ale používá se řada technik, z nichž značná část je zcela ojedinělá pro ten který národní útvar. Ale raději nás vyzvala, protože skvělá překladatelka už pomalu nestíhala překládat proud jejích informací, abychom si to raději přečetli na přehledných a bohatě ilustrovaných panelech, kde je vždy každé srovnávací téma dopodrobna vypsáno.
Jak doslova řekla:
„Každý návštěvník na výstavě určitě najde něco nového a zajímavého, co si s sebou z této pestré výstavy odnese. A dozajista se zde i dozví něco nového, čím obohatí své znalosti o starodávných zvycích tří blízkých národů, které si prošly různými výzvami své doby, ale dokázaly si přesto zachovat své kořeny a kulturu.“
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Velikonoce v Bulharsku, Česku a na Slovensku
13. 4. – 6. 5. 2022
Galerie BKI
Klimentská 6, Praha 1
