Úvod > Václav Špála: Kytky aneb nečekaný pohled do zákulisí Špálovy tvorby prostřednictvím 73 zátiší

Václav Špála: Kytky aneb nečekaný pohled do zákulisí Špálovy tvorby prostřednictvím 73 zátiší

20.04.2026 15:50

Kytky

Václav Špála

14. 2. – 17. 5. 2026

Kurátor: Jan Skřivánek

Museum Kampa

„Ačkoli květinová zátiší představují nejpočetnější segment malířského díla

Václava Špály (1885–1946),

dosud jim nebyla věnována samostatná výstava.

Dosavadní přehlídky i odborná literatura je většinou odbývaly jako

méně zajímavou část malířova díla, aniž by se

snažily vyzdvihnout jejich specifické kvality.

Poučení současným uměním navíc otevírá možnost

přehodnocení i těch aspektů Špálových květinových zátiší, která se

v modernistické perspektivě jevila jako problematická.

Variování jediného tématu, řemeslnost či časovost, jsou kvality, jež

v kontextu současného umění nabývají nových atraktivních významů.“

Kurátor: Jan Skřivánek

Na první pohled…

První dojem diváka, je a musí být, po výstupu do třetího patra hlavní budovy Musea Kampa, zcela totožný s názvem výstavy - Kytky. Nic jiného, než kytky. Není tam totiž - až na portréty autora a několika archiválií – pranic, než samé kytky ve váze. Obraz jako obraz. Sice se v pozadí každého z nich - mimochodem na první pohled prakticky shodných – dá vytušit interiér malířova ateliéru, ale ani ten – na ten první pohled - nenabízí nic moc nového. Navíc to až pro diváka invazní modré opojení, značící – prý - oblíbenou barvu obrazů páně Špály... Jediné, čím se mírně obrazy rozlišují, je jejich formát. Ten není kupodivu unifikován do téhož rozměru. Liší se také povětšině kytice uvnitř váz. Druhově i aranží. Ale jinak, jinak si obecenstvo může – na ten zmíněný první pohled - myslet cosi o recesi, na níž poťouchlý kurátor navěsil jen samé totožné obrazy a z výstavy tak udělal uměleckou performanci.

Jenže v takovém případě by nesměl být kurátorem sám šéfkurátor opravdu seriózního Musea Kampa, které stále, jako kdyby je pozorně sledoval duch paní Medy Mládkové.

Takže klid a žádné obavy. Naprostý opak - onoho prvního dojmu - je pravdou. Janu Skřivánkovi se totiž podařilo něco, co tu ještě nebylo, něco mimořádného. Nabídl nám průnik do zákulisí tvorby Václava Špály, odhalil před námi „tajemství“ povahy Václava Špály a hlavně, nabídl zcela nevšední vhled do podstatné části Špálovy tvorby, věnované zátiším s vázami plnými květin. To je však objevitelné až na druhý pohled a po případném prostudování kurátorské zprávy.

Na druhý pohled…

Druhým, teď už poučeným pohledem diváka, je – výhradně díky Janu Skřivánkovi a jeho doslova badatelské práci – objev celé řady nečekaných, ba netušených skutečností.

Sám Jan Skřivánek hovoří o neprobádané tváři Václava Špály. Doslova říká:

„Museum Kampa představuje jako vůbec první takovýto souhrn Špálových květinových zátiší.“

A ještě k tomu dodává:

„Museum Kampa navazuje na mimořádně úspěšnou výstavu českého kubismu a obrací svou

pozornost k dosud opomíjené kapitole tvorby Václava Špály. Výstava věnovaná výhradně Špálovým květinovým zátiším totiž představuje téměř osmdesát obrazů a nabízí nový pohled na jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století.“

Zátiší bývala brána jako cosi na okraji

Nevalná pověst panující ve vztahu k zátiším je postupně zařadila do kategorie jakéhosi nízkého žánru. Nízkého pro uměnovědce, odborníky, sběratele a podobně. Překvapivé na tom ale je, že i sám Špála si - pro sebe – ta svá zátiší známkoval. A tohle zjištění, po objevu Špálova sešitu a po jeho prostudování, právě Janem Skřivánkem, odhaluje zcela jasně vztah Špály k jeho vlastním zátiším.

Špála si toho byl vědom

Objev, který bedlivě studoval právě Jan Skřivánek, kurátor této výstavy, tedy onen Špálův originální sešit s evidencí jeho obrazů – včetně předmětných zátiší – obsahuje totiž čísla jednotlivých obrazů, jejich slovní popisy a hlavně – Špálou přidělené známky. Ano, známky jaké známe ze školních škamen, jenže hodnotově opačně. Nejvyšší hodnocení, známku, mají obrazy se čtyřkou. Na pětku to žádné z vystavených zátiší, ani u samého mistra Špály, nedotáhlo. Dokonce i ta nejvyšší známka, tedy čtyřka, v oceňování samým autorem byla spíše vzácným zjevením.

Jan Skřivánek k tomu doslova uvádí:

„Malíř si své obrazy známkoval a z bezmála 800 květinových zátiší, která namaloval, jen 32 ohodnotil nejvyšší známkou, tedy bral je jako ´vzácné´ či tzv. ´primissima´“.

Dodejme, že rovných deset z těch – dle Špály – vzácných, je na výstavě k vidění. (Snaživá divačko, snaživý diváku – hledejte…!)

Odhalené tajemství?

O odhalení tajemství, které nemnělo být světu známo, určitě Janu Skřivánkovi nešlo. Tím, že vystavená zátiší doplnil o ono zmíněné slovní a číselné hodnocení ze sešitu Václava Špály, tedy samotným autorem, je takříkajíc odtajnil. Neporušil tím však žádná tabu a Špálu nikterak nepoškodil. Naopak. Ozřejmil nám všem Špálův postoj k jeho zátiším, jeho tvůrčí mistrovskou soudnost a vnímání jeho tak typických špálovských zátiší. Zlidštil génia a dopřál nám trochu víc chápat, jaký Václav Špála byl jako člověk. Výstava je tak určena všem. Těm kdo si budou moci užívat krásné mistrovské obrazy – byť jen monotematické – i těm, kdo se chtějí poučit, či objevit nový pohled na Špálu a dokonce i těm, kteří budou potěšeni, že nahlédli pomyslnou klíčovou dírkou do zatajeného působení Václava Špály.

Jan Skřivánek o výstavě Kytky

„Loni uplynulo 140 let od Špálova narození a letos v květnu to bude už 80 let od jeho smrti. Tato výročí však zůstala víceméně opomenuta, byť od malířovy poslední velké výstavy na půdě Národní galerie jsou to již více než dvě desítky let. Museum Kampa proto připravilo na začátek roku 2026 výstavu zaměřenou výhradně na Špálova květinová zátiší. Prezentováno je je takřka 80 obrazů z veřejných i soukromých sbírek, které nabízejí výběr ze Špálových květin od dvacátých do čtyřicátých let.“

Komentovaná prohlídka výstavy Václav Špála – Kytky aneb

O kytkách s Nelou Keroušovou

29. dubna 2026 od 18:00

· Komentovaná prohlídka nabídne netradiční pohled na tvorbu Václava Špály – pozornost se tentokrát neobrací k malíři samotnému, ale k tomu, co je na obrazech zobrazováno: ke květinám.

· Setkání se zaměří na jednotlivé druhy rostlin zachycené ve Špálových zátiších, jejich vlastnosti, původ, symboliku i kulturní kontext a zároveň přiblíží historii zobrazování květin ve výtvarném umění.

· Prohlídka propojí dějiny umění s praktickou zkušeností pěstování a aranžování květin.

· Návštěvníci se dozvědí, jaké podmínky jednotlivé druhy potřebují, jak se proměňovalo jejich kulturní vnímání a co mohou jejich názvy či tradiční užití prozradit o vztahu člověka k přírodě.

· Výklad nabídne nový způsob čtení známých obrazů – skrze botanickou zkušenost, environmentální estetiku i floristickou praxi.

Nela Keroušová

vystudovala grafiku na střední škole a později se věnovala teorii umění a kultury, kde ji zaujala především environmentální estetika.

Postupně se zaměřila na udržitelné zemědělství a práci s rostlinami v praxi.

V roce 2018 založila květinovou farmu zaměřenou na

pěstování desítek druhů květin a rostlin vhodných k řezu.

Dnes se specializuje na pěstování trvalek a floristiku, tedy kompozici a aranžování květin.

Ve své práci propojuje znalosti původu rostlin,

jejich růstových podmínek, kulturní historie i etymologie názvů, které

často odhalují širší význam květin v lidské kultuře.

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček