Václav Sivko – Pootevřené dveře aneb když jeho hotové ilustrace skartujeme?!
Václav Sivko – Pootevřené dveře aneb když jeho hotové ilustrace skartujeme?! 
Galerie Smečky
24. 4. – 29. 6. 2013
Pražská Galerie Smečky svou poslední , před letními prázdninami, výstavou ´Václav Sivko – Pootevřené dveře´ připomíná 90 let od narození knižního grafika, českého malíře, scénografa, výtvarníka a ilustrátora Václava Sivka. Nadaný, přesto stíhaný osudem, kdy mu zakázali pracovat s jeho oblíbenými knihami, bohužel zemřel již ve svých 50 letech, v roce 1974, ale Sivkovy práce v české kultuře 60. let však spočítat dosud snad ani nedokážeme……
Na výstavě zhlédneme necelou stovku děl, které vybral jeho syn Pavel Sivko - grafik. Týká se to především barevných litografií a koláží, které Václav Sivko vytvořil v 60. letech 20. století,především v roce 1964. Jejich duch je vzácně jednotný: na jedné straně příklon k jisté pohádkovosti, imaginaci založené na dětském vnímání světa, na druhé straně nadšení pro dobově populární styly, od abstrakce nebo surrealismu po vizuální poezii.
Jak jsme výstavu objevili? 
V důsledku záplav a povodňové situace v Praze jsme zjistili, že některé objekty Národního muzea jsou uzavřeny, tak jsme s nadějí zamířili do Smeček. A vyplatilo se to. Okouzleni , my starší, jsme si prohlíželi zasněné, lyrikou a lehkou nostalgií po vizualitě první republiky postižená grafická díla dosud nám nepříliš vnímaného umělce Václava Sivka. Nic nám to ze začátku neříkalo, ale jakmile jsme objevili ilustraci knihy Edgara Allana Poea ´Vraždy v ulici Morgue´, pak už nám konečně svitlo a bylo vše jasné… Sivko ve svých ilustracích (přes 500 knih) dokázal uplatnit svůj smysl pro absurdní humor stejně jako okouzlení černobílou knižní a časopiseckou ilustrací konce 19. století.
Často jsou chvíle, kdy se chceme za nějaké pootevřené dveře podívat, začít jinak, začít něco znovu, ale musíme mít sílu za sebou v případě potřeby ty dveře zabouchnout…a to včas...
Proč ´Pootevřené´dveře´?
Výstavu jsme nazvali ´Pootevřené dveře´, protože Sivkovy práce totiž vznikly v době, kdy se české kultuře otvíraly symbolicky dveře do světa. Stejně tak byl autorem otevřeným po stránce estetické: bral si výrazové prostředky, odkud se mu zrovna hodilo, prostě experimentoval. A v neposlední řadě jde o dveře otevřené směrem k současnosti.
Můžeme zakázat člověku dělat to, co má rád?
V době normalizace –v době vymknuté z kloubů… Václav Sivko měl zakázáno dělat to, co měl rád. Hotové ilustrace mu byly skartovány, rozdělané zamítnuty a tak se Sivko začal živit keramikou… vytvářel volné grafiky…kde Sivko zakomponoval vše, co si asi myslel…kam unikneme před svým svědomím… do labyrintu svých myšlenek …kam?
Na výstavě můžeme zhlédnout „ jedny z posledních grafik: list, který se ztrácí v koruně větví starého stromu, stromy s větvemi ve tvaru domu s prázdným oknem, hlavička s otiskem otcova palce…“(podle katalogu - P.Sivko )
Sudek a Sivko
- Sivko pracuje v ateliéru fotografa Josefa Sudka, a to v pohnutých válečných letech 1944 – 1945. Aby Sudek uchránil Sivka před totálním nasazením na práci v Německu,vzal si ho k sobě formálně do učení. Udržují spolu dál kontakty i po válce. Z roku 1943 pocházejí první Sivkovy tužkové skicy, v roce 1944 pak vzniká celá série portrétů Josefa Sudka. Vznikají grafiky: Sudek sedící, Sudek při večeři, Sudek s brýlemi, Sudek z profilu. .. Zvolená technika suché jehly vyžaduje metodu alla prima, grafika vzniká přímo kresbou na desku, bez podkreslení. Snad proto jsou tyto ,,momentky“ tak živé, působivé. Sivko techniku dobře ovládal. Grafika přitahuje Sudkova hlava, nezvyklá fyziognomie muže, který není možná krásný ve smyslu ideálním, ale rozhodně je krásný ve smyslu lidském. Z roku 1944 pochází i portrét Boženy Sudkové, Sudkovy obětavé sestry.
- V roce 1945, Za květnové revoluce, značná část Sivkova díla shořela a za své vzaly asi i další věci. Hned v roce 1946 vzniká další Sivkův portrét Josefa Sudka, a opět provedený v suché jehle.
- …fotografuje Sudek ženu Václava Sivka, ještě před narozením syna Pavla. Přátelství obou mužů tedy pokračuje a přináší i dobré umělecké výsledky. Poválečná léta uvolnění jsou však krátká, v zákulisí se připravuje už další pohroma. Z roku 1951 pochází dvojportrét, na němž se Sudek objevuje v typickém černém baretu. Od prvních ,,momentek“ přibylo více vážnosti, technika suché jehly se však zatím nemění. Jako by každý portrét byl vyznáním, slibem a potvrzením toho, že přátelství nenaruší ani doba.
- V roce 1955 vzniká Sudkův portrét Václava Sivka, jehož tvář se odráží v čisté kovové desce, připravené zachytit stopy grafikovy kresby.
- … symbolická torza, pahýly, orvané větve a vyvrácené kořeny, v nichž četl lidský osud… …stromy, to je koneckonců jeden z názvů
Sivkova cyklu, který vystavil v roce 1964 v pražské galerii Fronta. Na cyklus stromů navazuje cyklus kameny, což je také Sudkovo téma...
ZdroJ: Josef Kroutvor
Ze životaběhu Václava Sivka
narozen 29. června 1923 Praha - Břevnov
- studium u Jaroslava Vodrážky na Státní grafické škole v Praze (1942–1943) a u prof. Františka Tröstera na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1943)
- 1943 se stává členem Umělecké besedy
- 1944–1945 zaměstnán v ateliéru fotografa Josefa Sudka – vzniká oboustranné přátelství mezi nimi
- od roku 1945 členem SČUG Hollar a Skupiny 29. augusta v Bratislavě
- hlavní autorovy práce se týkají kresby, volné grafiky a ilustrací
- v grafice se věnuje suché jehle, leptu a barevné litografii
- 1946–1956 podnikl studijní cesty do Francie, Bulharska, Holandska, Vietnamu a Číny
- 1956 -1965 - výtvarný redaktor (nakladatelství Mladá fronta)
- 1967 – 1968 – výtvarný redaktor (Albatros)
- Spolupracuje s řadou časopisů (sborník Hollar, Výtvarná práce, Kruh, Květen, Plamen)
- Ilustroval, vyzdobil a graficky upravil více než 500 knih (nás osobně v 60. letech upoutaly ilustrace k povídkám E. A. Poea - Vraždy v ulici Morgue)
- Sivka navrhl grafiku edice Cesty a Bílé edice
- Pracuje v dalších oborech užitého umění (tvorba plakátů, scénografické návrhy, návrhy vzorů pro textilie, kreslený film, známková tvorba, nakonec i pro výstavnictví a v keramice, když nesměl v oboru knižní grafiky a ilustrace tvořit
- Sivkovy práce nacházíme ve sbírkách Národní galerie v Praze a Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a rovněž v zahraničí
- zemřel 11. března 1974 Praha (ve věku 50 let)
Koncepce výstavy: Pavel Sivko
Kurátor: Bohuslav Holý
Díla pro výstavu poskytla rodina Václava Sivka.
Galerie Smečky, spravovaná Nadačním fondem, zahájila svou činnost v prosinci 2005 výstavou koláží Jiřího Koláře a Ladislava Nováka; současná výstava je již třicátou osmou v pořadí. Hlavním cílem galerie nepostupně veřejnosti představovat unikátnísbírku české koláže, kterou vlastní Pražská plynárenská (poválečná tvorba, domácí autoři ).
Galerie Smečky
Ve Smečkách 24
110 00 Praha 1
Otevřeno: úterý – sobota: 11.00–18.30 hodin
Ve státní svátky je Galerie Smečky uzavřena
Vstup: zdarma pro držitele ZTP, ZTP/P, důchodce , děti,studenty SŠ i VŠ a pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a.s.
E-mail: galeriesmecky@ppas.cz
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: Václav Ostádal, internet