Václav Magid: Autonomie/Autonomy aneb lze pomocí estetiky lidstvo kultivovat?!
PLATO – /Platforma pro současné umění_ Galerie města Ostravy
Galerie Multifunkční auly Gong
9. 7. – 4. 10. 2015
Při týdenní dovolenkové návštěvě nám dosud neznámé Ostravy jsme za www.www-kulturaok-eu.cz samozřejmě neopomněli navštívit areál Dolní Vítkovice, kde jsme ještě do roku 1998 vyráběli surové železo a zamířit do galerie Plato. Najdeme ji v multifunkční aule Gong (autorem návrhu kulturního centra i urbanistického řešení je arch. Josef Pleskot). Zde jsme ještě stihli navštívit výstavu Václava Magida (*1979), která končí 4. října 2015. Výstava byla zamýšlena jako vůbec první rozsáhlejší shrnutí Magidova díla z posledních několika let. Zhlédli jsme 5 videí, tapetu a několik kreseb a foto vyděšeného Lenina těsně před smrtí.
1 Nevyřešené problémy formy, video, 3:48 minut, 2013
Jedná se o 12 sloganů, které vyjadřují autorův nesouhlas se stavem světa.
2 Epimenidovy lekce, video, 2014, kamera Markéta Magidová
3 Z tajných složek estetické výchovy, video 12:07, 2012 – 2013, převzaté záběry ze seriálu ´Sedmnáct zastavení jara´
Projekt vypráví příběh hledání privilegovaného místa pro umění v žánru špionážního filmu. Těží ze dvou zdrojů materiálu: prvním jsou ideje německých myslitelů konce 18. století, kteří chápali krásu a umění jako prostředek dosažení svobody a pravého lidství, druhý zdroj pak představuje sovětský televizní seriál ´Sedmnáct zastavení jara´ (1973), vyprávějící příběh sovětského tajného agenta (hrál ruský herec Vjačeslav Tíchonov /1928 – 2009/), který se během posledních měsíců 2. sv. války infiltroval mezi elitu nacistického Německa.
Vidíme, jak sovětský agent dešifruje zakódovanou zprávu pomocí klíče, který nachází ve svazku Schillerových sebraných spisů. Zpráva popisuje skutečnou historickou událost ze života Friedricha Hölderlina, zmíněnou v jednom jeho dopise z roku 1794, kdy se Hölderlin a Goethe potkali v Schillerově domě, ale nebyli schopni se navzájem poznat.
Všichni tři básníci věřili, že je možné kultivovat lidskou společnost prostřednictvím estetiky.
Nerozpoznání popsané ve videu je možné číst jako metaforu převodu ideálů estetiky modernismu do politické reality moderní doby.
4 Dvanáct pohybů, video, 11:34, 2014
Autor přeměnil obývací místnost v bytě svých rodičů na dějiště souboru 12 jednoduchých úkonů , ale žádný z nich nevede k podstatné změně….
5 Autonomie, video, 4:05, 2015, převzatý záběr z filmu ´13 zabijáků´
Dejme slovo kurátorovi
Výstava Autonomie výběrově shrnuje tvorbu Václava Magida za poslední 3 roky.
Přestože Magid patří k nejvlivnějším umělcům působícím na české scéně,
nabízí PLATO vůbec 1. možnost širší konfrontace s několika autorovými projekty,
které z různých stran a s využitím rozdílných metodických postupů ohledávají jeho základní témata.
Práce Z tajných složek estetické výchovy (2013) byla představena v pražské Galerii Kostka,
Nevyřešené problémy formy (2013) byly součástí výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2013,
projekt 12 pohybů (2014) měl premiéru v rámci výstavy Dorothea von Stetten Kunstpreis v Kunstmuseu Bonn
a je k vidění v České republice poprvé,
Epimenidovy lekce (2014) uvedla pražská Galerie Fotograf a Autonomie (2015) je zcela nové dílo.
Většina tvorby Václava Magida se vztahuje k otázce po statutu uměleckého díla a povaze umělecké praxe.
Určující perspektivou je vlastně spor o autonomní či heteronomní povahu umění,
vystupňovaný v posledním desetiletí zmnožením uměleckých aktivit,
odvolávajících se na princip politického či sociálního aktivismu.
Jako paralelní a neméně významný aspekt jeho díla vystupuje konstatování
de facto ohraničeného či omezujícího
repertoáru formálních postupů a strategií postkonceptuálního umění
(archivní či didaktický obrat v umění nevyjímaje).
Aporie vyvstávající z modernistického étosu promýšlení autonomie umění
(v kantovské linii) konfrontovaného s heteronomní povahou uměleckého díla
jako sociálního faktu či konstruktu a bludný kruh formálních či ´technických´ parametrů
současné umělecké praxe, zahrnující i kritiku institucionálního kontextu,
ústí u Václava Magida v paradoxní snaze ukázat či ztělesnit uměleckým dílem,
co to znamená, že něco je uměním v době,
která od něj vyžaduje buď sociálně-politický podíl na změně,
anebo zdůrazňuje jeho afirmativní funkci.
Umělcův základní modus operandi charakterizuje kontrapozice textu a obrazu
stejně jako využívání ikonografického repertoáru ruské avantgardy či derivátů socialistického realismu,
ovlivňujících sovětskou společnost na všech úrovních.
Jeho principem je i vtažení teorie či diskurzivního pole a vizuality formující
veřejný/ politický, respektive intimní/ privátní prostor
do procesu ustavení svébytné umělecké výpovědi,
která umožňuje zpřítomnit
aporetickou povahu ne-uměleckých (politických či teoretických) obsahů pouze tak,
že je odpojíme z původního kontextu a můžeme je ´kontemplovat´ jako součást uměleckého díla.
(Marek Pokorný)
Václav Magid (*1979)
- je na jedné straně výrazným umělcem a teoretikem, který naplňuje představu o levicové angažovanosti, na straně druhé však jeho kritika cílí na určitou instantní snadnost dnešního uměleckého a politického aktivismu
- 2013 vystavoval na 12. Lyonském bienále současného umění
- 2014 byl nominován na Dorothea von Stetten Kunstpreis udělovanou Muzeem umění v Bonnu
- je členem uměleckého sdružení P.O.L.E.
Kurátor výstavy: Marek Pokorný
Ostrava - Dolní Vítkovice
Ruská 2993
Máme otevřeno: pondělí – neděle: 10.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková