Udržujeme zahradu anebo se v ní chceme jen relaxovat?

23.05.2013 10:30

Udržujeme zahradu anebo se v ní  chceme jen relaxovat?

 

Stále více se zajímáme o naši zahradu. Preferujeme ji především jako okrasnou a relaxační. Ta tam je doba, kdy bylo masovým úkolem zahrádky produkovat zemědělské výrobky. Ne, dnes ji chceme využívat pro klidnou rekreaci, kde bychom mohli při krásném a příznivém počasí i bydlet.

 

Zahrada nám poskytuje vítaný odpočinek zejména v teplých dnech. I přesto se o ni ale musíme vhodným způsobem starat po celý vegetační rok. Je to nutné, protože jinak by nám zahrada zarostla a případně doslova zpustla. Problém je v tom, že jsme ale většinou pracovně vytíženi tak, že „otročit“ (pokud to ovšem náhodou není naší zálibou) na zahradě nechceme. Nejsnazší pomoc je, obrátit se a spolehnout na profesionály, tedy na odborné zahradnické firmy. Přesto je ale dobré alespoň si rámcově  upřesnit, co že si všechno lze pod pojmem údržba zahrady máme vlastně představovat.

 

Zahradu považujeme za kousek přírody, jenž se snažíme přizpůsobit a upravit tak, aby poskytoval to, po čem toužíme. Klid a krásu. Každý máme ale na zahrádku jiné, často zcela protichůdné požadavky. Takže, budeme-li mít třeba zahradu plnou květin, vynaložíme nejvíc práce na jejich ošetřování a staneme se otroky květů. Jenže, i když nepatříme právě mezi ty, co mají radost z práce na zahradě, hrabou se a rýpají v zemi, piplají se s rostlinami ze semínek a radují ze svého pěstitelského úspěchu, víme, že abychom zachovali a udržovali pěknou zahradu, není to jednoduché. Bez kvalitní péče a údržby bude naše zahrada totiž chřadnout a veškeré úsilí na její obnovu může přijít vniveč. Z tohoto hlediska patří k nejdůležitějším pracím zavlažování, které musíme provádět sami. Zavlažujeme především trávník a květinové skupiny. Zejména na jaře a v létě, kdy je víceméně období sucha a tepla a rostliny trpí nedostatkem vláhy. Naštěstí si dnes už můžeme pořídit automatizovaný zavlažovací systém. Rozhodně nám práci a starosti výrazně ušetří, a to i když nejsme doma, ale zcela nás ze hry nevynechá ani on…

 

Předem bychom si tedy měli uvědomit, jaké ještě další zahradnické práce musíme provádět. A zase, některé můžeme dělat sami, ale jiné je lepší svěřit odborníkům. Jakým? Na internetu je k dispozici řada firem, kde jen vyplníme objednávku a můžeme se těšit na jejich služby. Ušetříme si nejen čas a svoji práci, ale hlavně, výsledek bude kvalitní. Na nás pak už zbude jen to příjemné. Tj., na zahradě odpočívat, kochat se přírodou, sklízet plody ovocných stromů a trhat květiny do váz.

 

Co všechno se musí dělat na zahradě a předzahrádce

 

* sekat trávník a porosty

* stříkat travnaté plochy proti plevelu

* hnojit travnaté plochy

* dosévat plochy

* vertikulovat půdu

* stříhat stromy, keře

* udržovat živý plot

* obrývat záhony

* doplňovat mulčovací kůru

* odplevelovat

* likvidovat a odvážet vzniklý odpad

* sázet keře a rostliny

* budovat cestičky

* štípat krbové dříví

 

Zahradnické firmy navrhnou plán péče o zahradu, který si lze dát vypracovat dle ročního období a měsíců, tedy od března do října. V zimních měsících (listopad až únor) většinou žádnou údržbu zahrady nepředpokládáme. Výhodou je, že si nemusíme pořizovat všechny zahradní pomocníky a stroje, tím pádem je i udržovat a opravovat. Profesionální zahradníci přijdou, vědí a udělají to, co je třeba.

 

Plán péče o trávník

 

+ Březen - před prvním sekáním trávníku odstraňujeme větévky. Listy odstraníme při sekání. Sekání provádíme jednou za 14 dní, abychom vytvořili kvalitní základ pro hustý porost (za optimální výšku seče považujeme 4 - 5 cm). Koncem března provádíme vertikutaci - prořez trávníku, a to po prvním sekání. Provádíme i první hnojení minerálními hnojivy, pokud je používáme.

+ Duben - odstraňujeme plevel, sekáme trávník 1 x týdně na výšku 4 - 5 cm. Zálivku provádíme jen, je-li to nutné.

+ Květen - sekáme trávník 1 x týdně na výšku 4 - 5 cm. Zaléváme.

+ Červen až srpen - sekáme trávník minimálně, odplevelujeme, přihnojujeme a zavlažujeme.

+ Září - sekáme trávník jednou týdně až za 14 dní, můžeme provést druhou vertikutaci a zavlažujeme.

+ Říjen - sekáme trávník jednou za 2 až 3 týdny. Při zvýšeném výskytu mechu v trávníku začínáme s vyrovnáním pH půdy.

 

Péče

 

X … o stromy

Jehličnaté stromy čili konifery jsme si oblíbili pro krásnou zeleň, kterou poskytují celý rok. Větší -  jako borovice, smrk a jedle nesázíme nikdy do malých předzahrádek. Po jarním sázení konifer s kořenovým balem, je-li suché počasí zopakujeme zálivku .

Listnaté stromy tvoří prostorovou zeleň a stinná zákoutí. Sázíme je v době jejich vegetačního klidu, tj. na podzim, po opadu listí, nejčastěji v říjnu.

Při výsadbě jehličnanů i listnáčů nepoužíváme průmyslová hnojiva!

 

X … o okrasné keře

Některé keře můžeme mít ozdobné i svými květy. Většinou jsou opadavé, ale vybíráme si i stálezelené keře, které přes zimu zůstávají olistěny. Ošetřujeme je tak, že je jen občasně sestřiháváme.

 

X … o živé ploty

Za živý plot považujeme řadu keřů vysázených tak, abychom vytvořili hustou stejnoměrnou stěnu, která zakrývá a odděluje jednotlivé partie zahrady. Abychom měli živé ploty pěkně husté, musíme je střihat. Získáme zahuštění stěny a zabráníme i tomu, aby stěna nebyla příliš široká a nezabírala v zahradě příliš místa. Výšku plotů si stanovíme sami (od méně než metr po 2 - 3 metry). Zanedbáme-li tvarování zelených stěn, můžeme ploty značně pokazit. Hlavně v prvních letech. Sestřihovat bychom měli dvakrát do roka (na jaře před rašením a u listnáčů ještě i v červenci). Zásadně nestříháme v době růstu.

 

X … o růže

Pěstujeme je buď jako keřové, nebo jako stromkové. Růžím vždy věnujeme maximum péče. Střiháme na nich nežádoucí výhony a zbavujeme je i zvadlých květů.

 

Udržování správně umístěné a vyprojektované vodní nádrže by mělo být snadné. Snažíme se o to, abychom v ní měli průzračnou vodu. V létě tedy odstraňujeme řasy (provádíme to tyčí, kterou opatrně otáčíme), abychom ve vodě udrželi správnou hladinu kyslíku a rostliny i ryby měly podmínky k růstu. V horkých letních dnech doplňujeme vodu z vodovodu (pozor na chlor, dodržujeme stupeň tvrdosti 6 až 13 a hodnotu pH 6,5 až 7). Dešťovou vodu raději přefiltrováváme ve filtrovací nádrži s říčním štěrkem. Většinou údržbu provádíme jen jednou ročně. Na podzim odstraňujeme listí spadané na vodní plochu, zakrýváme nádrž sítí proti listí a děláme opatření vůči zamrznutí vodní nádrže v zimních měsících (dáme na hladinu poleno nebo míč z plastické hmoty, takže zpomalíme zamrzání nádrže). Příležitostně opravujeme případně vzniklé netěsnosti ve vodní nádrži. V obchodech zakoupíme testovací soupravy na měření kvality vody.

 

Údržba pnoucích rostlin na nás klade podobné nároky jako stromy a keře. K udržení v dobrém stavu pravidelně zaléváme, hnojíme a občas mulčujeme. Opravujeme opěrné konstrukce nebo je nahrazujeme novými. Hlídáme si úvazky, uvolněné větrem, vyměňujeme za nové, ostraňujeme přerostlé výhony, abychom podporovali růst nových zdravých výhonů. Mulčováním na jaře zadržíme půdní vláhu a zabraňujeme růstu plevelu. Mulč nedáváme přímo k základům dřevěné pergoly nebo loubí, protože bychom podporovali hnití dřeva.

 

Při údržbě skleníku musíme především dodržovat ve skleníku hygienu. Pravidelně kontrolujeme stav konstrukce skleníku, jeho ventilaci, zavlažovací a topný systém. Poškození řešíme dřív, než nastanou problémy. Na podzim provádíme ve skleníku generální úklid. Vyneseme rostliny a skleněné tabule a rámy důkladně vykartáčujeme zevnitř i zvnějšku. Během roku zametáme podlahu, abychom odstranili spadlé listí a zbytky rostlin, které by mohly šířit plísně a houbové choroby a škůdce.

 

Zima je tu a naše zahrada se zdánlivě ukládá ke spánku. Ale jen zdánlivě, protože v přírodě není opravdového odpočinku. I v zimě má naše zahrada své proměny a může být půvabná. Příchodem sněhu i slunce můžeme pozorovat větévky stromů a keřů jako drahocenné krajky, kde i každé stéblo vyčnívající ze sněhu nabývá pojednou nové krásy. Nemusíme se obávat, že suchý a kyprý sníh rozláme a poškodí naše keře a jehličnany. Škodu nadělá jen mokrý a těžký sníh; pak jej musíme z některých dřevin setřásat, abychom nepolámali větve.

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: internet