Úvod > Tváře expresionismu (1905 - 1925) aneb Lebky nemlčí či Krajina s červenou cestou…

Tváře expresionismu (1905 - 1925) aneb Lebky nemlčí či Krajina s červenou cestou…

19.06.2019 09:46

GASK/Galerie 4 - Kutná Hora

16. 6. - 15. 9. 2019

Na pozvání jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zúčastnili slavnostního zahájení výstavy Tváře expresionismu (1905 - 1925). Jedná se o projekt GASKu pořádaný ve spolupráci s Galerií Božidar Jakac v Kostanjevici na Krki ve Slovinsku.

Česká veřejnost se tak mohla poprvé seznámit s tvorbou slovinských umělců, z nichž převážná část studovala v Praze, ale současně je ovlivnilo i německé prostředí. Zároveň byla představena tvorba českých a německých autorů (Filla, Čapek, Špála, Nolde, Kirchner, Schmidt-Rottluff a další).

Po krátkém úvodu a představení hostů dostal slovo velvyslanec Slovinské republiky, Jeho Excelence Leon Marc:

Ve svém vstupu, proneseném zdárnou češtinou, zmínil genezi celé výstavy. Od chvíle, kdy byl Robertem Simonišekem a Goranem Milovaničem z Galerie Božidar Jakac v Kostanjevici na Krki osloven s myšlenkou přenést úspěšnou výstavu Expresionismu z Galerie Božidar Jakac i do České republiky, s níž by mohl organizátorům této slovinsko - české výstavy jakožto velvyslanec pomoci. Myšlenka ho zaujala, a tak se po 3 roky snažil řešit otázky s realizací výstavy spojené. Z faktu, že výstava se podařila, a že je velice přínosná, se může jen těšit. Výstava a její katalog se staly skvělým studijním materiálem pro odborníky a zážitkem pro diváky. Těší ho, že kromě čistě uměleckého zážitku výstava otevírá jednu z výrazných možností jak sbližovat a poznávat oba národy. A kulturní souznění je vždy základem další spolupráce.

Jeho Excelence Leon Marc ocenil, že výstava konečně navazuje na bohatou předválečnou spolupráci a umělecké protínání obou národů, které násilně přerušila II. světová válka a následné peripetie obou národů.

V závěru si Jeho Excelence Leon Marc neodpustil jednu ryze soukromou radost z výstavy a to tu, že výstava po 3 letech práce mnoha lidí i za jeho přispění je otevřena právě v předvečer jeho narozenin, což si dovoluje brát jako krásný osobní dárek.

Robert Simonišek, kurátor výstavy Tváře expresionismu a přední slovinský odborník na expresionismus z Galerie Božidar Jakac ve svém slově, jehož překlad byl průběžně čten v češtině, se vrátil ve svém výkladu do počátků expresionismu v roce 1905. Do doby, kdy ještě bylo Rakousko - Uhersko a umělci, hlásící se k rodícímu se expresionismu české, německé a slovinské národnosti, byli vlastně obyvateli téhož státu. A právě vzájemné ovlivňování a vzájemná inspirace tvůrců z těchto národností je hlavní myšlenkou současné výstavy. A také porovnání, které v tomto širším pohledu má velice přínosnou vypovídací schopnost. Na výstavě je zastoupeno 180 obrazů od autorů z obou dnešních států a ze všech tří národností.

Robert Simonišek pak přednesl charakteristiku expresionismu, který se rozvinul zejména po I. světové válce a byl ovlivněn prožitky samotných umělců a jako reflexe otřesu, který krutá válka přinesla těm na bojištích i všem v zázemí. Závěrem vyslovil názor, že expresionismus není ukončen, že má ohlasy i v dnešní době, protože přináší divákovi individualitu, subjektivitu, autenticitu a realitu. Zachycuje emoce což je základní stavební kámen expresionismu.

Jako třetí hovořila za českou stranu a Galerii GASK kurátorka Adriana Primusová. I ona potvrdila, že expresionismus se dostal zdánlivě mimo pozornost, ale neprávem. Výběr, obrazů a autorů je především dílem Roberta Simonišeka, tedy pohledem z druhé strany. On si vybíral z představených děl a autorů českých a on do vystaveného souboru vnesl jiný pohled, pohled zvenčí. My bychom podobnou výstavu uspořádali nesporně odlišně, a tím je výstava unikátní. Robert Simonišek měl ve výběru zcela volnou ruku. Většina českých děl byla vybrána z depozitáře GASKu, ale pro mnohá díla musela být sjednána zápůjčka z jiných institucí i soukromých sbírek. Jako zajímavost a jakousi příznačnost Adriana Primusová zdůraznila fakt, že Galerie Božidar Jakac je v mnohém obdobou GASKu. I tam jde o bývalý klášter i tam měl ten klášter podobné osudy a i tam se z něj posléze stal renomovaný chrám kulturního dědictví. Závěrem pak Adriana Primusová poděkovala také šéfkurátorovi GASKu Richardu Drurymu, který se na výstavě podílel cennými radami. (Richard Koníček)