Úvod > Trojský zámek je Palác (volného) času aneb čas je běžec dlouhým krokem, tak aby nám neutek do ztracena…

Trojský zámek je Palác (volného) času aneb čas je běžec dlouhým krokem, tak aby nám neutek do ztracena…

22.09.2025 16:38

Palác (volného) času

4. 4. 2025 – 29. 10. 2025

Kurátorky: Karla Hlaváčková, Veronika Čechová

GHMP Zámek Troja

Projekt Palác (volného) času se zaměří na téma trávení volného času

v kontrastu barokního paláce, který v době svého vzniku fungoval jako

letohrádek, letní sídlo, jehož salónky, zahrady, lovecká obora a vinice nabízely majitelům různorodé příležitosti

k prožití volných chvil.

Kontrasty, které by výstava ráda podtrhla, jsou dány

povahou stavby Zámku Troja a jeho zahrad.

Zaměstnaný člověk tráví v práci obvykle osm hodin denně, pět dní v týdnu.

Někteří z nás se živí činností, která je naplňuje, a ztotožňují s ní svou identitu,

jiní pracují, aby si zajistili takový příjem, který jim pokryje náklady na živobytí a

dovolí uspokojivě trávit volné chvíle.

Podobně jako dělník u pásu, městská společnost živící se kancelářskou prací se

dostává do situace, kdy je výsledek její práce pouhým stupněm „výrobního“ procesu.

Již od období industrializace řeší společnost problémy spojené s

potřebou regenerace zaměstnance, tak aby si nejen odpočinul, ale také

uspokojil své potřeby sociální a kulturní nebo se věnoval fyzické aktivitě.

Máme opravdu volné, volné chvíle…

„Volná chvíle má být čas, který můžeme svobodně naplnit. Jenže čím?

V dnešní době můžeme vybírat z nepřeberného množství aktivit, což

v nás často vyvolává obavu, že když na chvíli zpomalíme a budeme odpočívat,

něco nám uteče.

Umíme ‚nic nedělat‘? Jsou volné chvilky vzácnost?

A jak vypadá balanc mezi volným časem a zaměstnáním, o kterém se tolik mluví?

Téma doprovází mnoho otázek.

Palác (volného) času proto představí díla celkem 14 umělkyň, umělců a uskupení, kteří

na něj nahlíží z různých úhlů pohledu,”

kurátorka výstavy Karla Hlaváčková

Kdo si dnes ale může dovolit volný čas uspokojivě trávit, když se i trávení volného času stává tržní komoditou – časem spotřebovávání služeb. Umíme trávit volný čas zahálkou? Nebo jsme i ve volném čase motivováni výkonem – něco vyrobit, něco se naučit, stihnout toho co nejvíce, nakoupit, jít cvičit, abychom byli krásní a zdraví. Volná chvíle má být čas, který můžeme svobodně naplnit. Tato svoboda ale předpokládá jistou odvahu a schopnost rozhodnout se mezi nepřeberným množstvím možností, což u některých vede ke strachu z promarněné chvíle, k obavě, že jim něco utíká, i když ve skutečnosti chtějí po osmi hodinách pracovní aktivity jen odpočívat.

Trend doby - nelenošit

Vkrádá se tedy otázka, kdo si může dovolit trávit volný čas dnes a kdo si jej může dovolit trávit uspokojivě, jaké jsou dnešní trendy trávení volného času a zda jej trávíme odpočinkem, nebo jsme všichni stále vedeni k výkonu i během chvílí, které nejsou určeny k činnostem zabezpečující naše živobytí. Téma volného času tak vybízí k výběru děl, která se k tomuto pojmu vztahují povahou média: ruční práce, textil, keramika nebo tematicky – demokratizace volného času, vznik volného času v kontextu industrializace, vyprázdněnost pracovní činnosti, kritika společnosti orientované na výkon.

Kurátorky výstavy, Karla Hlaváčková a Veronika Čechová, se proto vracejí k historii barokní stavby, která původně sloužila jako letní odpočinkové sídlo šlechty, a zajímají se o to, jak trávíme volný čas v dnešní době. Palác (volného) času představuje především mladé umělkyně a umělce a výběr děl, která se k volnému času vztahují jak povahou média – vystavené jsou např. výšivky či keramika –, tak tematickými otázkami: Dovolíme si v dnešní době nic nedělat, nebo jsme neustále tlačeni k produktivitě?

Zahálka, nebo nonstop výkon?

Potřebují lidé, aby je práce naplňovala, nebo jim pocit naplnění vynahradí vysoký plat, benefity a dostatek dní dovolené?

· Fungování pracovního trhu ve svém díle Frieze/Vlys s určitou nadsázkou tematizuje ve čtyřech vyobrazeních, která vizuálním zpracováním připomínají umění různých starověkých kultur, Zbyněk Baladrán.

· Sedavou práci reflektuje Judita Levitnerová, která využívá kancelářský koberec, do nějž vtlačuje různé podoby sedícího člověka.

· V díle Teabags on Eyelids II Barbora Zentková a Julia Gryboś poukazují na společenský tlak na jedince v moderní společnosti, kde nikdo nesmí vypadat unaveně a všichni musejí být neustále produktivní. Umělkyně skrze barvení látek čajem a ruční pomalou práci s látkou poukazují na nutnost zpomalit a prostřednictvím až rituální opakované a zdlouhavé práce konfrontují tlak na výkonnost.

· Volný čas je ale také spojen se zahálkou – nicneděláním, sledováním plytkých seriálů nebo procházením reels na Instagramu. V sérii výšivek Evy Volfové lze najít relaxační aktivity, jako je nanášení pleťové masky nebo čtení pod dekou.

· Roman Štětina v díle Ztracený případ využívá slavného seriálu Columbo a spojuje scény, které nikam nevedou – nevytvářejí příběh a plynou, zatímco Columbo postupně stárne.

· Johana Hnízdilová pro výstavu vytvořila vázu inspirovanou terakotovými vázami v areálu Zámku Troja, do níž vložila černá skla odkazující na všudypřítomnost displejů v každodenním životě.

· Dva vodníci jsou dílem malířky Terezy Zichové, absolventky AVU Praha. Její obrazy zvou do tajemných snových světů, které citují historické interiéry nebo oděvy, ale hrají si také s kulturními ikonami nedávné historie a období jejího dětství. V úvodu výstavy napomáhají její obrazy přenést návštěvníka zámku do jiného módu nahlížení a přemýšlení nad tím co od návštěvy barokního paláce čeká.

· V textilním díle Elišky Konečné pozorujeme kombinaci pečlivé práce s textilem s něžným příběhem skrývajícím se v ručně barveném sametu a velkým formátem, který diváka přímo vtahuje do barevného světa vlastní představivosti. Nejednoznačnost čtení situace, ve které lidské ruce třímají květiny, a jedovatý štír situovaný opodál přináší nejistotu, nám umožňuje spatřit nebezpečí uprostřed krásy a zároveň se pustit do hledání jazyka, kterým lze tyto symboly přírody číst.

Podle kurátorek výstava nenabízí rady nebo jasný návod, jak trávit volný čas, ale má v návštěvnících podnítit zamyšlení nad tím, jak sami se svými volnými chvílemi nakládají a zda si dovolí zahálet.

Vystavující autorky a autoři:

Zbyněk Baladrán, Anna-Marie Berdychová, Johana Hnízdilová, Peter Kolárčik, Eliška Konečná, Monika Kučerová, Judita Levitnerová, Františka Malasková, pingpongping (Anna Vašičková, Hana Kubrichtová, David Stejskal),

Nicolas Prokop, Roman Štětina, Eva Volfová,

Barbora Zentková & Julia Gryboś, Tereza Zichová

Doprovodný program

„Pokračujeme v úspěšné spolupráci s Radiem Wave.

Loni jsme společně pořádali sérii diskuzí a koncertů v různých místech areálu

pod názvem Opulence.

Na přelom srpna a září jsou plánovány

komentované prohlídky venkovní výstavy spojené s letním kinem.“

Agáta Hošnová

z programu Umění pro město, který letos doprovodné programy zaštiťuje

Další doprovodné aktivity:

· koncerty Radia Wave,

· workshopy

· letní kino Zámek Troja,

· přilehlé zámecké zahrady a bludiště se spojují do tzv. Labyrintu Troja

· až do konce října se v labyrintu Troja bude konat doprovodný program k výstavě

· Probíhá ale i několik výstav ve veřejném prostoru.

· Edukační oddělení Galerie hlavního města Prahy připravilo v prostorách oranžérie tematické workshopy pro dospělé i děti, zaměřené na keramiku, práci s textilem, vyšívání, tkaní či rostlinné dekorace.

· Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny.

· Více informací na www.ghmp.cz

Text: Karla Hlaváčková, Veronika Čechová (pro potřeby webu upravil RiKK)

Foto: Marie Kubíčková, DiS.